Slaanesh's Mimikyu

5. května 2018 v 7:53 | Enwy
Výsledek obrázku pro mimikyu
Mimikyu
Pohlaví: Samička
Typ:
Level: 1
Růst: Středně pomalu
Získání: Odměna za individuální aktivitu
Sehranost s trenérem: 0% / Zkušenosti v zápasech: 0%
Štěstí: 0% / Láska k trenérovi: 0%
Povaha:
Mimikyu se narodila s prapodivným depresivním pocitem, kterého se nemůže zbavit. Připadá jí, že je stále sama, nehledě na to, kdo s ní všechno je. V jejím jádře neustále přetrvává jakási melancholie a úzkost, od které se nemůže osvobodit.
Útoky:
- Splash
Další vývin:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slaanesh Slaanesh | 20. května 2018 v 17:12 | Reagovat

Sotva včera jsem si vyzvedl z centra své vajíčko. Mého budoucího Mimikyua, opatrně jsem si sedl a položil si jej na klín. "Za tu chvíli ses mi stihlo nějak zašpinit." Zamumlám si pro sebe a následně začnu ručně zbavovat velký nečistot, které se na něj nalepili. tady kousek vlákna, tu zase lístek.

2 Slaanesh Slaanesh | 20. května 2018 v 17:14 | Reagovat

[1]:Těchto nečistot nebylo mnoho a tak jsme tuto část měl během chvilky hotovou. "No, hned vypadáš o něco líp." řeknu si pro sebe, pak si sundám svůj plášt a opatrně jej do něj zabalím. Jelikož se začala blížit noc a tentokrát jsem neměl v plánu hledat další duchy nebo s mými trénovat, tak jsem vajíčko posadil bezpečně na zem a rozdělal jsem ohen. Když se pořádně rozhoří, tak si k němu sednu k zády a na klín si opět posadím své vajíčko, aby žár z ohně pro něj nebyl až příliš silný.

//část, která se ztratila v internetu

3 [A] Drobeček [A] Drobeček | 20. května 2018 v 19:34 | Reagovat

[1]:[2]: Čistota +1, teplo +2

4 Slaanesh Slaanesh | 21. května 2018 v 21:48 | Reagovat

Nadešel další den a tedy další den, kdy se musím starat o vajíčko. Tentokrát jsem se rozhodl pro důkladnější očištění, přece jenom včera jsem ho očistil jenom od těch největších nečistot. Tak ty ostatní zůstaly a tak jsem se vydal k potůčku, který mi poslouží jako zdroj vody. Opatrně vybalím vajíčko ze svého pláště a následně jeho cíp namočím do vody. "tak ted hlavně opatrně." řeknu si a následně začnu opatrně umívat vajíčko od větších nečistot. Zbytečně na některé fleky netlačím, abych náhodou nenaprasklo. Některé skvrny se po chvilce odlepí, ale pár jich zůstane jelikož jsou příliš zaschlé a tak jich jenom opatrně namáčím dokuk aspon trochu nepovolí. Když s tímto skončím, tak opět vajíčko zabalím do pláště.

5 [A] Enwy [A] Enwy | 22. května 2018 v 19:03 | Reagovat

[4]: Čistota +1

6 Slaanesh Slaanesh | 23. května 2018 v 20:59 | Reagovat

Byl další den a tak jsem se opět musel postarat o vajíčko. Tento den, jak se brzo ukázalo, to rozhodně nebude tak jednoduché jako dny předchozí. Důvodem byl můj Autari.
"Tak jak se vede mému vajíčku?" zeptám se a vybalím ho ze svého pláště. Ale ne. Pomyslím si, jelikož kromě záblesku signalizující, že se nějaký pokémon objevil jsem taky pocítil silný chlad. "Copak to máš?" zeptá se Autari a obletí mně, jelikož se už ze zvyku objevuje za mnou, aby se v případě nutnosti mohl skrýt v mém stínu. "Vajíčko." konstatuji a opatrně si jej přitisknu k hrudi. "Hehe, to vidím. Nebude vadit, když si ho půjčím?" "No popravdě, spíš jo. Mohl bys ho podchladit." "Ale ono je to pro něj důležitý." Zkusí to Gengar. "Co aby umrzlo?" "No, to samozřejmě ne, ale aby bylo v kontaktu s duchem, víš ono to...zlepšuje jeho dušší vnímání." "Dušší vnímání?" zopakuji dosti skepticky. "No ano, víš co tím myslím, čerpání dušší energie a tak. A taky bys ho měl nechávat spíš ve tmě." Dodá Autari, aby jeho slova získali na důvěryhodnosti. "Nechávat ve tmě." zopakuji, jelikož se jedná o věc, na kterou jsem už jednou narazil, když jsem si procházel některé knihy o duších. Jen na okamžik se zamyslím, chvilková nepozornost a vajíčko v tom okamžiku změní majitele a Gengar už letí pryč. "Počkej Autari." vykřiknu a rozběhnu se za ním. Autari záměrně neletí příliš rychle, jelikož mně chce mít stále na dohled. Abych viděl jak těsně se s vajíčkem pohybuje nad zemí. Jednou proletí nad bahnitou kaluží a celé vajíčko zacáká od bláta. Já kaluž přeskočím a bez zastavení pokračuji dál. O chvilku později se sklouznu ze srázu a následně chytám vajíčko, které Autarimu vyklouzlo z rukou. Podaří se mi ho zachytit a následně už frustrovaně dupnu Gengarovi do obličeje, jelikož se v tu chvíli nachází již pode mnou jako pojistka, kdyby se to mně náhodou nepovedlo. "Víš, že mu nic nehrozilo, že?" Zhluboka vydechnu a pak se na něj podívám. "To ale neznamená, že bys to měl dělat. Víš, jak jsi mně tím vyděsil? A to vím, že jsi celkem zodpovědný. No každopádně ho můžu znovu umýt." řeknu si a s Autariho pomocí si najdu vodní potůček, do kterého vajíčko posadím a následně jej v něm opatrně 'okoupu'. "tak ted je opět krásně čisté." řeknu a vezmu si od Autariho svůj plášt, přesněji strhnu mu svůj plášt jelikož si ho během cesty zpátky připnul. "Vypadáš v něm tlustě. Máš na něj moc široká ramena." "Ale jinak mi sluší ne? Mohl bys mi jeden takový sehnat." "třeba někdy." řeknu a poté co osuším vajíčko jej zabalím do pláště. Pak rozdělám ohen a opět si k němu s vajíčkem sednu zády, at má aspon nějakou tmu.

7 [A] Enwy [A] Enwy | 26. května 2018 v 8:34 | Reagovat

[6]: Teplo +2, čistota +2

8 Slaanesh Slaanesh | 27. května 2018 v 20:28 | Reagovat

Tak další den a opět jsem se muset postarat o vajíčko. Což byla činnost, která mi nevadila a ve své samotné podstatě se jednalo taky o činnost, která odpovídala mému zaměření. A jelikož se jednalo o mé první vajíčko, tak jsem se k němu choval obzvlášt obezřetně.
Sednu si na zem a rukou lehce pohladím po skořápce vajíčko. Usměji se a vybalím ho z pláště. "Už i plášt začíná být špinaví." Postesknu si a následně si prohlédnu vajíčko. "No sice to ještě není tak hrozné, ale i tak bys potřebovala umít." řeknu si pro sebe a vytáhnu pokébal s Frogadier. "Ahoj Frogadier." řeknu a lehce jí kývnu na pozdrav poté co se objeví. "Ahoj, něco potřebuješ nebo půjdeme trénovat?" "No, trénovat ještě nepůjdeme prvně se chci postarat tady o vajíčko, poté co se vylíhne, tak spolu půjdeme trénovat Quick Attack. No, ale nyní potřeboval bych trochu vody, abych si mohl vyprat plášt od špíny a očistit vajíčko." vysvětlím ji. "A nebude to nebezpečné? Přece jenom vodní puls je dosti silný, aby mu neublížil." řekne a já hned začnu vrtět hlavou. "Jistě na vajíčko je příliš silný, ale plášti se nic nestane a až ho vyždímám tak s ním můžu očistit vajíčko." Frogadie chápavě přikývne a následně se se přesunu stranou a roztáhnu na zemi plášt. "Asi bude nejlepší do středu." řeknu a přesunu se, tak abych případně svým tělem zachytil vodu, která by šla směrem k vajíčko. Jelikož jak se o chvilku později ukáže jedná se skutečně o docela silný proud, který mně donutí dokonce ukročit vzad. "V pořádku?" Zeptá se pro jistotu Frogadier. "Jo v pořádku. Pohlídej zatím vajíčko, než si vyždímám svůj plášt. Než se tak stane uběhne pomalu deset minut, jelikož z pláště chci dostat většinu vody, aby mi náhodou nezačal plášt zahnívat. Což bych byl velice nerad, jelikož se jednalo o plášt, který jsem dostal ke svým posledním narozeninám. Frogadier vajíčko prvně vezme do tlapek, ale pak si všimne, že ho tím jenom víc zašpinila a tak ho radši opět položí na zem a jen sedí v jeho blízskoti pro případ, že by se něco stalo.
Tentokrát se naštěstí nic nestane a tak po těch deseti minutách si sednu k vajíčku, plášt si složím na klín a do jedné ruky vezmu cíp pláště. "Chceš mi pomoc v čištění?" "Jo pomůžu ti." odpoví Frogadier a vezme si druhý cíp pláště. Zatímco já jdu postupně od vrchu vajíčka dolů, tak Frogadier se soustředí primárně na fleky, které způsobila sama a následně na ty největší, které pomalu začne odstranovat, abych se já až se k nim dostanu s nimi nemusel příliš dlouho zdržovat.
Společními silami se nám nakonec podaří vajíčko brzo umýt. "Výborně opět vypadá zase pěkně." řeknu a spokojeně kývnu. "No ted ještě sehnat nějaké dřevo na ohen, abych jej zahřál a nechal si vysušit svůj plášt. Pohlídáš vajíčko?" zeptám se Frogadier ta ovšem zavrtí hlavou a řekne. "Ne, půjdu na dřevo. Bud lepší, když si ho sám pohlídáš, aby zůstalo čísté." "Ehm, no dobře." řeknu a překvapeně přikývnu, jelikož tuto odpověd jsem skutečně nečekal. Frogadier následně odhopsá do lesa na dřevo. Z něj se po chvíli vrátí a nese první náruč malých klacíků, které poslouží na podpal. "Dobře a ted pokud tě ještě můžu požádat, donesla bys mi i nějaké dřevo na přikládání." Frogadier přikývne a opět odhopsá. Zatímco já položím vajíčko na poskládaný plášt a rozdělám ohen. Zatímco se ohen než se ohen pořádně rozhoří, tak vajíčko i s pláštěm nechávám blízko a nijak nebráním sálání ohně na vajíčko jako jsme to dělávál dřív. To byli ovšem, ale jinak silné ohně a vajíčko taky bylo "menší" a tak jsem byl pro jistotu opatrnější.
Když se ohen rozhoří, tak prvně oddálím vajíčko a pak roztáhnu plášt at dobře proschne. A jelikož i část mého oblečení je v tu chvíli ještě stále mokrát, zvláště ze předu, tak si k ohni sednu šikmo a vajíčko si položím na klín co nejdál od ohně, abych aspon nějakým způsobem reguloval množství tepla, které se dostává k vajíčku, i když tentokrát se to nemůže srovnávat s tím, když mi ohen sálá do zad.

9 [A] Drobeček [A] Drobeček | 28. května 2018 v 18:22 | Reagovat

[8]: Čistota +3,  teplo +2

10 Slaanesh Slaanesh | 29. května 2018 v 22:32 | Reagovat

Dnešek byl vyjímečný a tento vyjímečný den se mnou stráví vajíčko, jelikož jsem si nebyl jistý zda jej mohu nechat samotné na sdíleném pokoji. Ještě by tam mohl někdo vejít a rozít ho. Což jenom existence této možnosti je více než dosti nepříjemná a tak jsem si vajíčko vzal sebou natuto výpravu. Opatrně nakračuji v šterkovité cestě k nejbližšímu pramenu. Vajíčko mám zabalené v plášti a tentokát má pro jistotu, ještě jednu vrstvu oblečením pod ní, aby to případně stlumilo případný náraz, kdybych na této ne příliš stabilní cestě uklouzl.
Cesta mi utíká celkem rychle a skutečně se stane, že jednou na cestě klopýtnu a málem spadnu. Naštěstí se mi podaří získat včas zpátky svou rovnováhu a tak vajíčku nic nehrozí. Po deseti minutách se dostanu k cílý mé cesty, k horkému pramenu. "Autari, myslím že budu potřebovat tvou pomoc." řeknu si, když ucítím teplotu ve vzduchu. Až se tu špatně dýchá. Pomyslím si, když přivolám Autariho. "Ahoj, mohl bys pohlídat vajíčko?" "Já?" "Jo, ty Autari, hlavně kvůli tvému odsávání tepla, to by mělo totiž zafungovat tak, že se tady vajíčko neuvaří a jen se bude zahřívát." "Aha, takže nebudu moct jít se zahřát do horkých pramenů s tebou?" Slabě se zasměji a pak zavrtím hlavou. "To opravdu nebudeš moct. Maximálně tak po mně." řeknu a předám mu do rukou vajíčko. "Díky, Autari. Jsem rád, že je na tebe spoleh." Gengar se jen pobaveně zasměje a pak se podívá na stoupající oblaka. "Dávej pozor at se tam taky neuvaříš." řekne a trochu poodletí od pramene, aby vajíčko udržel v bezpečí. Následně se vysleču a pomalu do předem připravených plavek a s maskou na tváři se pomalu ponořím do vody. Příliš horké. Proletí mi hlavou, ale i tak zastavím nutkání se otočit a vylést z vody. Pomalu se ponořím do vody a zůstanu v ní půl hodiny, než konečně vylezu. "Můžu si kousnout, skutečně vypadáš jako nějaká dušená pečínka, jen hrušku do úst." řekne se smíchem Gengar a přiletí ke mně. "Hrušku? Snad jabko ne?" řeknu a s lehkým zapotácením se rozejdu k mým věcím. "Já radši hrušku než jablko." odpoví Autari a zapře se bodlinami na zádech o mně a pomůže mi dojít ke stromu. "Díky Autari. Občas si říkám, co bych bez tebe dělal." "Myslím, že by to byl dosti nudný život. Přece jenom jsem stín tvého života, no ne?" Po této poznámce se rozesměji. "To máš pravdu, stín mého života. Zní to fakt pěkně." řeknu a podívám se na vajíčko. "Můžeš mi ho vrátit? Abych se podíval, jestli nepotřebuje opucovat?" Autari jen přikývne a během předání z vajíčka sundá plášt. Já pak sundám druhou část a podívám se na orosené vajíčko. "Nevypadá špatně, opravdu díky Autari." řeknu a otřu vajíčko a s tím vezmu i část špíny, která se působením vlhkosti a horka povolila. "Tak opět vypadá jako nové." řeknu a zabalím jej opět do šály a následně i do pláště, který mi vrátí Autari.

11 [A] Drobeček [A] Drobeček | 30. května 2018 v 18:42 | Reagovat

[10]: Čistota +1, teplo +2

12 Slaanesh Slaanesh | 31. května 2018 v 13:57 | Reagovat

Byl klidný den, ve kterém jsem neměl nic specifického v plánu. A tak jsem se v poledne rozhodl udělat přestávku a udělat si něco k jídlu. Rozdělám si ohen a začnu vařit něco lehkého. Už jsem pomalu končil, když prudce foukne vítr a vajíčko se najednou začne kutálet pryč. Chvilku jsem si toho ani nevšiml, jelikož jsem se staral o ohen, u kterého hrozilo, že by mohl přeskočit kamennou ohrádku a podpálit celý les, ale hned co se zklidní, tak si všimnu, že vajíčko chybí. Zděšeně vytřeštím oči a rozhlédnu se po okolí. Správný směr mi naznačí jenom můj rozbalený plášt, doslova vystřelím tím směrem a modlím se za to, aby se vajíčku nic nestalo. Naštěstí o kousek dál se zabořilo do bláta, ale jinak zůstalo v naprostém v pořádku. Hned poté co ho od tama vytáhnu si oddechnu. "Tohle mi nedělej." řeknu zničeně a následně z něj rukou setřu část blata. Stále bylo ještě špinavé to bezpochyby, ale k tomu, abych jej očistil od zbytku bych potřeboval už vodu, kterou jsem v tu chvíli neměl u sebe.
Vrátím se tak do svého tábora, po cestě si vezmu svůj plášt, a použiji část své pitné vody k tomu, abych ještě trochu smyl blato z vajíčka. Následně vajíčko položím k ohni a nechám ho zahřívat, zatímco já jím. Od ohně se zvednu až ve chvíli kdy po hodině dohoří. Zabalím nyní opět suché vajíčko do pláště a opět vyrazím. Po dvou hodinách chůze se konečně dostanu k tekoucí říčce a tak se rozhodnu pořádně ještě jednou umýt vajíčko. Vybalím ho a začnu ho ve vodě umývat. Když už jej chci skoro vytáhnout, tak to ucítím. Slabé tuknutí z druhé strany skořápky. Překvapeně se zadívám na vajíčko. Ani na okamžik jsem nepochyboval, že by se mi to mohlo jen zdát. Prostě to muselo tak být. Už brzy se mi vylíhne. Pomyslím si šokovaně a opět jej zabalím do svého pláště. Usměji se a opět vyrazím na cestu. Tentokrát mi zbytek dne uteče jako voda a přestože ještě několikrát zkouším, zda neucítím kopnutí, tak se nic takového nestane k mému zklamání. Opatrně vajíčko položím a rozdělám ohen. Tentokrát ani nepřipravuji jídlo a rovnou jsem si sednu k ohni s vajíčkem.  Ruku lehce položím na nezakrytou část vajíčka a opět se usměji a zapřemýšlím nad dnešním dnem. Bude to již dnes?

13 [A] Drobeček [A] Drobeček | 31. května 2018 v 19:53 | Reagovat

[12]: Čistota +2, teplo +2. Vajíčko se líhne.

14 Slaanesh Slaanesh | 1. června 2018 v 15:23 | Reagovat

[13]: Skutečně se tak dělo vajíčko se mi začalo líhnout na klíně. Jen se mlčky usmívám a čekám než se můj duch dostane ze skořápky ven.

15 Slaanesh Slaanesh | 2. června 2018 v 9:54 | Reagovat

Tak Mimikyu se konečně vyklubala. "Ahoj Mimikyu, jak se cítíš?" zeptám se zatímco za mnou pomalu dohořívá ohen.

16 [A] Enwy [A] Enwy | Úterý v 19:28 | Reagovat

[14]:[15]: Mimikyu hned sklopila hlavu a povzdechla si. "Páni. To je zvláštní. Není tu... studeno?" zašeptala melancholicky.

17 Slaanesh Slaanesh | Úterý v 19:47 | Reagovat

[16]:"Studeno." zopakuji překvapeně jelikož mi na to neodpovídá teplota. Že by Autari? Pomyslím si, ale hned to zavrhnu, jelikož u Autariho teplota byla dosti specifická. "No zatím je ještě nižší teplota než v létě bývá, ale jinak tu není studeno."

18 [A] Enwy [A] Enwy | Středa v 17:17 | Reagovat

[17]: "N-ne... venku ne. Tady," řekla Mimikyu a přiskočila k tobě. Donutila se, aby ses sklonil a pak vykoukla její stínová ručička, která ukázala na levou část tvé hrudi. "Tady. Tady je zima," pověděla.

19 Slaanesh Slaanesh | Středa v 18:02 | Reagovat

[18]:Donutit mně sklonit se k ní není pro ni nic těžkého, částečně kvůli šoku, částečně protože prostě nevidím důvod proč ne. "Srdce?" vydechnu automaticky a položím jí část dlaně na místo, na které ukázala. "Ledová prázdnota v srdci?"

20 [A] Enwy [A] Enwy | Sobota v 16:55 | Reagovat

[19]: Mimikyu zakroutila hlavou a maska i s ušima se zavrtěla. "To já nevím," pověděla smutným tónem. "Cítím chlad. Nechce to skončit..." promluvila.

21 Slaanesh Slaanesh | Sobota v 17:02 | Reagovat

[20]:"Udělám cokoliv, abych tě toho pocitu zbavil." řeknu a položím ji ruku na hlavu. "Nechci aby moje Mimikyu něco takového cítila."

22 [A] Enwy [A] Enwy | Včera v 17:44 | Reagovat

[21]: "J-já ale nevím jak," zašeptala frustrovaně a zakroutila lehce hlavou.

23 Slaanesh Slaanesh | Včera v 19:07 | Reagovat

[22]:"Uvidíš, že společně to zvládneme. Nejsi sama na to, abys ten chlad porazila." Rukou ji zvednu hlavu, aby na mně viděla a pak dodám. "Společně dokážeme zahnat chlad v tvém srdci, ať tluče podobně jako to mé."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy & Dragonith, slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz
Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."