Enwy's Popplio

2. srpna 2017 v 8:23 | Drobeček
Výsledek obrázku pro popplio
Popplio
Pohlaví: Samec
Typ:
Level: 1
Růst: Středně pomalu
Získání: Odměna za individuální aktivitu
Sehranost s trenérem: 0% / Zkušenosti v zápasech: 0%
Štěstí: 0% / Láska s trenérovi: 10%
Povaha:
Popplio je hyperaktivní. Pořád musí něco dělat, jakmile se přestane na moc dlouho hýbat, celé jeho tělo se začně třást, jak se snaží zbavit přebytečné energie. Také je to velký mazel, nejraději se mazlí se svojí mámou, za kterou považuje každého tvora, s kterým se spřátelí.
Útoky:
- Pound
Další vývin:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enwy Enwy | Neděle v 22:09 | Reagovat

Strejda Charizard to nedělal zrovna nejpečlivěji. Šátek roztáhl po celé ploše vajíčka a jemně přejížděl sem a tam. Vajíčko se zdálo být už čisté. "Vajíčko si také žádá teplo," pověděla jsem a hrála chytrou. Charizard naposledy naleštil vajíčko a poté šátek znovu obvázal kolem krku. Modrá kontrastovala s jeho oranžovými šupinami. "Teplo? Na to jsem expert," zasmál se a už se chystal na plamenomet. Přiběhla jsem a chytila vajíčko do rukou. "Ne. Tvým plamenometem ho maximálně usmažíš a to nesmíš," pověděla jsem. Charizard přikývl. "Musíš vyvinout teplo pomocí tepelné energie. Ty jí máš zrovna dost," vysvětlila jsem. Charizard se rozzářil. "Takže tepelné energie. Tepelná vlna teda nevadí?" nadchl se. Povzdechla jsem si. "Ne. Prostě to obejmi a drž," zasmála jsem se. Charizard se zamračil. "Tak jo..." pípl trochu zklamaně a posadil se na zem. Objal vajíčko. Chýlil se už večer a mně byla také zima. Přiskočila jsem k nim a schovala se Charizardovi pod křídlo. "Vážně jsi útulný," přiznala jsem a opřela se o něj. Charizard položil vajíčko na zem a omotal kolem něj svůj ocas. Dával přitom pozor, aby se plameny nedotkly vajíčka. Raviel se teplit nechtěl a tak zůstal o trochu dále. Naleštěný povrch vajíčka se leskl a tancovaly na něm obrazy plamenů z Charizardova ocasu. Seděli jsme mlčky. Očividně jsme každý přemýšleli o něčem jiném a nepadlo ani slovo. Možná to bylo i dobře - byla to příjemná ospalá atmosféra. Charizardovo teplo bylo milé a přívětivé, vajíčku se to určitě muselo líbit. Po chvilce Charizard vajíčko vzal do rukou a vyfoukl na něj malý obláček teplé páry. "Sauna?" zeptal se Raviel. Charizard přikývl. "Někde jsem slyšel, že sauna je uklidňující a pomáhá tvoru si odpočinout. Někdy bychom tam mohli zajít. Zatím dělám jenom malé provizorní pro Popplio," řekl. Znovu vajíčko objal a lehl si. "Klidně se přitul, Ravieli. Není to teplení se v tom druhém významu," zazubil se Charizard. Naposledy jsem si pamatovala, že jsme také usnuli u Charizarda tři. Tentokrát nás bylo o jednoho více. Charizard vajíčko strážil jako svůj poklad. Opřela jsem se o drakovo břicho a vrhla pohled po Ravielovi. "Připojíš se? Večer bude vážně zima? Navíc, kdo umí kolébat ke spánku lépe než ty," zasmála jsem se. Raviel se mírně ušklíbl a povzdechl si. "Asi nedáte pokoj, co?" usmál se. Oba dva, já i Garlan, naše pohledy mluvily za nás jasně. Raviel se přisunul a jemně se opřel o Garlana. "Možná budu ukolébávat jinak než hypnózí," zapřemýšlel nahlas. Vrhla jsem po něm tázavý pohled. "Budeš snad zpívat? Mamka Raviel?" smála jsem se a Charizardovi neušlo potiché uchechtnutí. Raviel se uraženě otočil. "Nah, dobrou. Když o to teda nestojíte..." řekl. Natáhla jsem se k němu. "Ne, počkej! Takhle jsem to nemyslela. Chtěla jsem říct, že bychom rádi, prosím," snažila jsem se to překecat. Raviel nereagoval.
"Ravieli?" zeptal se Charizard. Raviel už ale usnul. Poplácala jsem Garlandolfa po břiše. "Jsi pohodlný polštář. Dobrou noc, Garlane. Pohlídej za mě Popplia, prosím," pověděla jsem a uložila se ke spánku. Garlan zívl. "Jasně. Dobrou, Enwy. Hezké sny, o Popplia se postarám..." To byla poslední slova, která jsem slyšela. Poté jsem ucítila jemné cosi, co na mě spadlo - asi mě přikryl Gardevoir z budoucnosti spacákem.

2 [A] Drobeček [A] Drobeček | Neděle v 22:17 | Reagovat

[1]: +1 Čistota, +3 Teplo

3 Enwy Enwy | Pondělí v 10:56 | Reagovat

Ráno jsem se probudila jako ten nejšťastnější člověk na světě. Sluneční paprsky mě mile přivítaly šimravým světlem, až to bylo nepříjemné. Posadila jsem se a protáhla se, jemně ze sebe přitom shodila spacák. Zamžourala jsem na okolní svět. Usmála jsem se, když jsem viděla, že Garlan po celou noc držel vajíčko u těla a zahříval ho. Raviel už na svém místě nebyl, takže jsem hádala, že se šel projít. Zvedla jsem se na nohy a když Charizard zaznamenal, že jsem se probudila, zavrtěl se a pohnul ocasem, až mě málem tím ocasem šlehl. Jemně jsem z jeho objetí vyndala vajíčko Popplia a prohlédla si ho. Bylo čisté, nebyla na něm žádná mastná ani nepřirozená skvrna, která by narušila perfektní lesk. Vzala jsem vajíčko do náruče a zvedla se na nohy. Věnovala jsem Charizardovi pobavený pohled - spící Garlandolf byl úplně jiný než ten, který je plně při probuzených smyslech. "Už brzy si s tebou budou hrát, Popplio," zašeptala jsem a rozešla se směrem k potůčku.
Našla jsem tam Gardevoira. Stál na větším balvanu a svítilo na něj sluníčko. Vypadal jako nějaká lesní víla. "Dobré ráno, Ravieli," ozvala jsem se. Když zaregistroval mou přítomnost, natočil ke mně hlavu a ušklíbl se. "Dobré ráno," opětoval. Zvedla jsem vajíčko nad hlavu a podala mu ho. "Vem si ho, prosím. Na chvilku," požádala jsem a Raviel mile přikývl. Vzal vajíčko do rukou a položil do klína. Teplé sluneční paprsky vajíčko ohřejí lépe, než kdyby bylo ve stínu položené vedle mě. Opláchla jsem si obličej vodou a pozorovala ty dva na kameni. "Ravieli, říkal jsi včera, že budeš uspávat jinak než hypnozí. Co přesně jsi myslel?" optala jsem se. Raviel pokrčil rameny. "Už nevím, zapomněl jsem to," odpověděl. Zazubila jsem se a vytáhla z batohu sluneční flétnu. Prohlédla jsem si ji. Vypadala jako nějaká strašně stará flétna, požehnaná samotným slunečním božstvem. Neměla jsem žádné noty, ale přiložila jsem flétnu ke rtům a pokusila se o jeden tón. Eh, znělo to hůř, než jsem si myslela. "Budu muset potřebovat pomoc od experta..." zamumlala jsem a vytáhla pokéball s Chibim. Raviel mě celou dobu pozoroval s pobaveným výrazem ve tváři. Vajíčko se na světle slunečních paprsků lesklo. "Chibi, let's shine!" zvolala jsem. Chibi se protáhl. "Ohayo, kohaii," pověděl. Raviel přikývl. "Dobré ráno, Chibi-senpai," pověděl. Chibi jako první hned přiletěl k vajíčku a prohlédl si ho. Všiml si, že i když na vajíčku nebyly skvrny, přes noc se na něm usadila malá vrstva prachu. Vyvolal malý vílí vítr, kterým prach zfoukl.
"Chibi, ty ses kdysi chtěl vrátit na ostrov Sun, že?" usmála jsem se. Chibi nejistě otočil hlavu a přikývl. Ukázala jsem mu flétnu. "Mám tohle, aby se ti do té doby, než nesplním své sny a nepřestěhuju se na ostrov, nestýskalo. Nemám žádné noty, takže na to budu muset přijít časem," usmála jsem se. Vytáhla jsem vzápětí MP-50 s jedinou písničkou, kterou jsem měla a strčila si jedno sluchátko do ucha. Začala jsem hrát na flétnu a pokusila jsem se přitom o podobný tón jako v Cheers for love. Dvakrát se mi to nedařilo a rachot přilákal dravce, Charizarda speciálně.
"Co je to za hluk?" zasmál se Charizard. Vrhla jsem na něj nevrlý pohled. "Pokouším se stát hudebním géniem," zavtipkovala jsem a flétnu odložila. Rázem se vedle mě objevila Zubat, která asi sama vylezla z pokéballu. "Když se ale zaposloucháte, vážně tam je slyšet nějaký systém," pověděla s ranním hlasem. Páni, ranní Armytile! Vyhodila jsem tedy ball se Skarmory, aby náš tým byl trochu plnější. Seděli jsme u potůčku všichni až na Yubela, kterému jsem dala volno u profesora.
Charizard se natáhl a vzal do péče vajíčko. Přitáhl si ocas k tělu, aby byl oheň blíže a položil vajíčko na břicho. Raviel se usmál. "To říkáš asi jen proto, že máš lepší sluch na vibrace, které my neslyšíme," zabručel Garlan. Zubat zaskřípala zubama. "Myslím, že má Zubat pravdu. Když si domyslíme tóny, které tam nejsou, zní to jako sluneční okarína," přidal se Chibi do konverzace. Rozzářila jsem si. Poklona od senpaie! To mi dodalo odhodlání a zahrála jsem ještě pár tónů.
"Umm... teď ani omylem," zasmál se Raviel. Ušklíbla jsem se. Skarmory převzala vajíčko a dala ho pod křídla, aby se trochu změnila míra teploty. Charizardův oheň byl jistě příjemný, avšak vajíčku by mohlo být teplo. Skarmory ho teď zahřívala svým tělem. "Ještě jednou?" požádala Zubat a já přikývla. Zahrála jsem pár tónů. Sama jsem poznala, že něco bylo moc vysoko a něco jako moc nízko. Jakmile jsem skončila, všichni se začali smát.
"Bude to ještě chtít trénink," pověděl Chibi mile. Pokývala jsem hlavou. "Já vím. Všichni potřebujeme trénink, ať už je to hudba nebo všechno ostatní. Důležité je věřit, že to zvládneme," pověděla jsem. Nastalo ticho.
"To bylo trochu moc... procítěné," zasmál se Garlan, čímž rozbil napjatou přemýšlivou atmosféru. Všichni jsme se rázem rozesmáli.

4 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 11:04 | Reagovat

[3]: +3 Teplo

5 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 11:07 | Reagovat

Vajíčko několikrát vesele poskočilo, pak začalo praskat. Pohltila ho bílá záře a když zmizela, místo vajíčka ležel pod křídlem Skarmory malý Popplio. "Máma?" podivil se pokemon a přitulil se ke Skarmory.

6 Enwy Enwy | Pondělí v 11:53 | Reagovat

[5]: Skarmory byla překvapená, co se jí to pod křídlem hýbe a zvedla křídlo. Jakmile byl Popplio odhalen, rozplynula jsem se jeho roztomilostí. "Popplio!" rozzářila jsem se a přiběhla blíže. "Koukejte, všichni! Malý Popplio se vyklubal!" zvolávala jsem. Byla jsem trochu bez sebe, když Popplio nazval Skarmory mámou. "Vylon, koukej! Má tě to rádo!" smála sem se. "Nechceš nějaké jméno, maličký?" navrhla jsem.

7 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 11:55 | Reagovat

[6]: Popplio si tě zvědavě prohlédl. "Máma!" vyhrkl a přeskočil od Skarmory k tobě. "Mámy!" radoval se a nadšeně tleskal ploutvemi.
"Jméno?" podivil se. "Co to?" mumlal zmateně.

8 Enwy Enwy | Pondělí v 17:21 | Reagovat

[7]: "Ono mi to taky říká máma!" zasmála jsem se pobaveně. Opatrně jsem se natáhla a vzala Popplia do náruče. "Já jsem máma a Skarmory je máma. Armytile, koukej na toho prcka, říká nám mámy," stále jsem zvolávala. Nikdy jsem v náruči žádné pokémoní mimino nedržela, ale cítila jsem, že je to vážně báječný pocit.
"Jméno? Co to?" zopakovala jsem stejně zmateně a zamrkala. "Oh!" vyhrkla jsem, když jsem si uvědomila, co tím myslí. "Jméno je něco, čím tě nazývají lidé, kteří tě považují za jedinečného," vysvětlila jsem. "Například, Charizardů je na světě mnoho, ale jen jeden z nich je Garlandolf, Král destrukce," pověděla jsem a ukázala na ohnivého draka.

9 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 17:29 | Reagovat

[8]: "Máma?" rozzářil se Popplio a ukázal na Garlana. "Jméno!" radoval se. "Ty jméno?" zeptal se tě. Přitulil se k tobě a nadšeně pleskal ploutvemi, snad aby spotřeboval energii, s kterou neměl co dělat.

10 Enwy Enwy | Pondělí v 17:55 | Reagovat

[9]: Poznala jsem, že to nebude jednoduché. Jakmile byl Garlan nazván mámou, překvapeně máchl ocasem a pak se prudce postavil. "To mám z toho všeho zahřívání, Enwy!" obvinil mě. "Teď mě považuje za mámu," stěžoval si. Chibi se začal smát. "Myslím, že nás to všechny považuje za mámu," pověděl pobaveně. Když se ke mně přitulil, samozřejmě jsem se přitulila zpět. "Dobrá, jméno necháme na jindy. Chceš si zahrát nějakou hru?" zeptala jsem se. "To je... zábava. Hra je zábava," dodala jsem.

11 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 18:02 | Reagovat

[10]: "Ty jméno!" naléhal Popplio a seskočil ti z náruče. "Hru!" radoval se a začal zběsile kývat hlavou. "Máma, máma, máma a máma hru!" ukázal ploutvemi na Garlana, Chibiho, Skarmory a tebe. "Teta ee hru!" vyplázl jazyk na Zubat.

12 Enwy Enwy | Pondělí v 18:10 | Reagovat

[11]: Z jeho naléhavosti jsem poznala, že něco se jménem. Ale co? Podívala jsem se na svůj tým. "Někdo, kdo by uměl dětštinou?" zasmála jsem. Po chvilce mi to až došlo, myslím. Nebyla jsem si jistá. "Jméno? Já jsem Enwy, tohle je Raviel, tohle Skarmory, tohle Chibi-senpai a tohle Armytile. Ty jsi Popplio, zatím," pověděla jsem, rychle jsem je všechny představila. Tituly nebylo třeba, stejně jsem pochybovala o tom, že by si je prcek zapamatoval.
"Hru? Dobře, hru!" zvolala jsem. Začala jsem se smát, pomalu jsem se nakazila jeho jazykem. "Teta É hru!" zopakovala jsem. Zubat se podivila. "Proč jsem já jediná teta?" řekla a povzdechla si. "Teta ee hru!" zopakoval Garlandolf posměšně a Zubat se na něj nasupila. "Dobrá dobrá! Závody! Závody v létání!" křikla.
"Neměli bychom to hrát na nějakém prostorově větším místě?" zeptala jsem se. Garlan přikývl. "Máš pravdu. Tady se to moc nedá hrát. Dáme si závody do parku na louku a tam si dáme nějaké další... férové závody," řekl Garlan a pohlédl na prcka Popplia. "Souhlasíš s tím, prcku?"

13 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 18:43 | Reagovat

[12]: "Létání!" zatleskal Popplio nadšeně. "Ty létat, já létat!" ukázal na Skarmory. "Máma létat!" zvolal a pokoušel se jí vyšplhat na hřbet. Po chvilce to vzdal. "Já nahoru!" přikázal ti a ukázal na Skarmory.

14 Enwy Enwy | Pondělí v 20:35 | Reagovat

[13]: Zasmála jsem se. Při jeho panovačném tóně hlasu jsem se ušklíbla. "Říká se prosím, když něco chceš, Popplio," pověděla jsem mu. Vzala jsem ho do náruče a posadila Skarmory na hřbet. Ta se tomu nebránila, ba naopak. Sama jsem se pak přidala, abych Popplia mohla jistit. Raviel zaujal místo na Garlanovi (ajaj, to bude zase kousavý let). Zubat byla jediná sama a nevypadalo to, že by jí to vadilo. "Připraveni?" zasmála jsem se. Vzlétli jsme, směr město...

15 [A] Drobeček [A] Drobeček | Pondělí v 20:51 | Reagovat

[14]: "Uíííí!" radoval se Popplio a vesele tleskal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy & Dragonith, slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz
Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."