Zvonkohry štěstí

13. června 2017 v 3:00 | Enwy |  MINI-AKCE
Výsledek obrázku pro luck
(Mini-akce do 16.6. - neovlivňuje bál)

Povídá se, že dnes v noci přijel cirkus. Má stavení hned na kopci, blízko Posvátného berry kopce. Nikdo prozatím neví, co se tam přesně odehrává, ovšem někdo říká, že přijel slavný Xatu, předpovídající štěstí. Jeho letošní téma je Zvonkohry štěstí - každý, kdo si od něj nechá zazvonit zvonkem, tomu předpoví budoucnost a dostane malý dáreček. Že to je příliš jednoduché? No, má to háček. Dá vám na výběr zvonek, nacházející se u kamenů různých barev. Každý zvonek zvoní jinak a věští jiné osudy. Tak jen do toho - zazvoňte si!

Každý hráč smí za dobu akce zvonit pouze jednou. Jaký osud vám Xatu vyvěští je na vás i na náhodě.

Černý kámen
Modrý kámen
Zelený kámen
Bilý kámen
Ohnivý červený kámen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skugga Skugga | 13. června 2017 v 6:47 | Reagovat

Já bych chtěla zazvonit tím zvoneckem u modrého kamene prosím c:

2 Ino Ino | 13. června 2017 v 9:26 | Reagovat

Já bych poprosila zazvonit zvonkem u zeleného  kamene :)

3 Hazuki Rin Hazuki Rin | 13. června 2017 v 10:43 | Reagovat

Zvoním se zvonečkem u ohnivého červeného kamene

4 Lupus Lupus | 13. června 2017 v 13:06 | Reagovat

Po Xatuově vyzvání zvoním na zvonek u modrého kamene.

5 Oumi Oumi | 13. června 2017 v 14:23 | Reagovat

Zvoním zvonkem u bílého kamene.

6 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 13. června 2017 v 14:54 | Reagovat

[1]: Jakmile zazvoníš, chce se ti náhle spát. Krásná melodie zvonečku je jako ukolébavka a okamžitě upadneš do spánku...
Ocitneš se na podivné louce, kde kvete kvítí. Po tvém boku stojí Greeninja, Liepard a pak další tmavé siluety, na které se ti nedaří zaostřit. Před tebou je jakási brána, u ní trofej. Rozeběhneš se tím směrem, místo toho však pouze zakopneš. Někdo ti podává ruku. Pomalu zvedneš pohled, avšak než stačíš spatřit toho, kdo ti ruku podal...
Rázem se probudíš. Stánek i s Xatu zmizel, ty ležíš pouze na zemi. Zalovíš-li v kapse, najdeš tam 600 Yenů.

[2]: Xatu do tebe zabodl pohled, ty však, ignorujíc jeho pohled, zazvoníš zvonkem. Udiveně sleduješ, jak se podivný malý nástroj rozechvěje. Nic se neděje a tak zvedneš oči, abys Xatua zareklamovala. Málem ti však spadne čelist, když zíráš do očí jakémusi klukovi s černými vlasy. Mile se na tebe usměje a natahuje k tobě ruku. Je celkem pohledný, i tak je pro tebe však cizinec. "Půjdeme, Ino?" ozval se harmonickým hlasem a upřel na tebe oči. Nejistě mu podáváš ruku a on tě provede jakýmsi vchodem. Nikdy se však nedozvíš, co za vchodem bylo - oslní tě pronikavá zelená záře....
Když otevřeš oči, stojíš bezdůvodně na prázdném kopci a místo ruky krasavce svíráš červenou růži.

[3]: Ihned, jakmile zazvoníš, tvé ruce obalí plameny. Vyděšeně zvonek upustíš a zíráš, jak ti plameny obalují ruku, postupně lezou po tvé ruce a nakonec tě sežehnou. Nebolí to - je to pouze zvláštní příjemně teplý pocit.
Když otevřeš oči, je to jako kdyby ses probudila po dvaceti letech. Nad tebou je nějaké tělo a uvědomíš si, že stojíš na nějakém bojišti. Posadíš se, rázem tě však obalí jakési oranžové křídlo, které tě ochrání před ohněm. Instinktivně zavřeš pevně oči a chytíš se křídla. Vzpomeneš si, že je ti známé, byť jsi jej nikdy neviděla. "... Charmy?" zašeptáš a otočíš se na tvora, který tě brání. Charmy jen vypálila plamenomet na cosi, černou siluetu, která na vás zaútočila a pak se na tebe podívala. Její pohled byl bolestný - bylo to, jako kdyby schytávala rány a ochraňovala tě již několik dní před neustálými útoky. Nicméně, jakmile uviděla tvou tvář, pokusila se o slabý úsměv. "Ochráním tě, Rin. Za to ochraň ty své přátelé, jo?"...
Natáhneš ruce, aby ses Charmy dotkla, ovšem roztříští se před tebou jako střepy. Stojíš na kopci, po tváři ti stéká slza. U tvých nohou leží plyšák Charizard, trochu pošpiněný, ale stále při sobě.

[4]: Jakmile zazvoníš na modrý kámen, tvé já jako kdyby se ponořilo do vody. Tvé tělo se stalo najednou těžké a zvuk zvonku se zdál být čím dál a dál. Uvědomíš si, že padáš dolů do hlubin a poslední, co uvidíš předtím, než ti dojde dech je Xatův pohled...
Otevřeš oči, až když ucítíš, že ti někdo kouše vlasy. Byl to Totodile. Ihned se osvobodíš od jeho tesáčků, dojdou ti však slova, když se rozhlédneš kolem a spatříš, že jsi na pustém ostrově a kolem tebe nic jiného než voda a samá voda. Nechápeš, co se vlastně stalo. Kde to ksakru jsi? Tvé oblečení je na cáry, dokonce i tvá oblíbená mikina je pryč. Kousek písku, na kterém jsi, je prázdný - začíná ti kručet v břiše. "Konečně ses probudil. Chvilku to trvalo," zazubil se Fergus a posadil se, jako kdybyste se vůbec nenacházeli ve smrtelné situaci. Někde hluboko v sobě panikaříš a snažíš se vymyslet způsob, jak se dostat pryč. "Hm? Není třeba, už si pro nás letí," usmál se Totodile a začal okusovat kus dřeva, bůhví kde jej vzal. "Kdo?" zeptáš se nechápavě, v tu chvilku tě na tebe dopadně stín něčeho, co připomíná obřího ptáka. "No přece... ona."
Dál si již nepamatuješ, co se to s tebou stalo. Probouzíš se na stromě na nějakém kopci, visíš vzhůru nohama a málem padáš. V ruce pevně svíráš malou věcičku - tmavé pírko.

7 Daella Daella | 13. června 2017 v 15:16 | Reagovat

Zazvoním zvonečnem u černého kamene a mírně se usměju.

8 Drobeček Drobeček | 13. června 2017 v 15:18 | Reagovat

Zvoním na zvonek u černého kamene.

9 Janet Janet | 13. června 2017 v 15:23 | Reagovat

Přijdu a s pokémony Zvoníme na ohnivý červený kámen. Sice je zajímavé nevědět, co přijde, ale když můžu...

10 Kieran Kieran | 13. června 2017 v 15:55 | Reagovat

Po chvíli rozhodovania medzi zelenou a červenou zavriem oči a náhodne vyberiem zvonček a ním zazvoním. Otvorím oči a uvidím, že som si vybral zvonček pri bielom kamienku.

11 Lisa Lisa | 13. června 2017 v 16:22 | Reagovat

Zazvoním a zvnek u modrého kamene.

12 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 13. června 2017 v 16:33 | Reagovat

[5]: Zvonek se rozechvěl a rázem praskne. Nechápavě pohlédneš na Xatu, ten však jen přikývne. Znovu otočíš pohled na své ruce, které trochu krvácí, neboť kousky zvonku jsou najednou ostré jako střepy. Kolem tebe vše potemní...
Ocitáš se na známém místě - Absolí skála, Mt. Ember. Před tebou, byť k tobě zády, stojí Absol, kterého dobře znáš. Nejdříve to vypadá, že se jedná o návrat do historie, kterou jsi s ním zažila. Když však před Absolem vystoupí na skálu jiný tvor, taktéž Absol, zatají se ti dech. Jistě, jedná se o návrat do historie, avšak do dávné, předtím, než jsi přišla do Absolova života ty.
"Bratře..." ozval se Aerthionův hluboký hlas. Hleděl na druhého Absola s jistou úctou, avšak taktéž s pohrdáním. Jeho tělesná gesta říkala, že se Aethion cítí v postavení o mnohem výše než druhý.
"Kdyby ses vzdal, bylo by to pro nás oba přijatelnější. Dokonce i pro otce, naš-"
"Jistě víš, že to nebyl 'náš' otec..." zakroutil smířlivě Aerthion hlavou. "Nebyl otec ani jednoho z nás." Druhý Absol na něj chvilku hleděl a pak se rozesmál. Aerthion na něj hleděl s klidem v očích, jako kdyby se nejednalo o vyjímečnou záležitost. "Pojďme to zakončit tady a teď, bratře..."
Boj to byl krutý. Oba bojovali, jako kdyby to byl jejich poslední boj v životě. Obě strany schytali bolestné rány, avšak Aerthion z bitvy vyšel jako vítěz. Nepřátelský Absol byl odražen a praštil sebou o kámen. "Pokud mě hodláš zabít, jen do toho," zavrčel, neschopný se zvednout. Aerthion k němu přistoupil, v nočním světle měsíce mu zářily červené oči. Zakroutil hlavou. "Nejsi má krev, ale i tak jsi má rodina. Nemohu to udělat, otec by to nikdy nesvolil..." Nepřátelský nejdříve vypadal, že přemýšlí. V okamžiku se zvedl a z posledních sil šlehl Aerthiona do obličeje. Na bílou Absolí kožešinu dopadly kapky krve. Na útesu se objevily další členové smečky, přiznivci jeho bratra.
"Odejdi," zasmál se Aerthionův bratr. "Alfa jsem teď já. Jak vidíš, smečka si vybrala sama."
Aerthion, i přesto, že byl raněn, postavil se na nohy a hrdě prohlásil. "Osud nám nedovolí se rozdělit. Uvidíš sám, bratře..."
Když se probudíš, uvědomíš si, že ležíš v trávě. Posadíš se a rázem z tebe něco shodíš. Vedle tebe pospává Absol a to, co jsi ze sebe shodila nebylo nic jiného, než Razor Claw.

[7]: Jakmile zazvoníš, zatočí se ti hlava. Zvuk zvonku ti začne neustále hrát v hlavě a nakonec omdlíš.
Probudí tě šumění listů v korunách stromů. Otevřeš oči a spatříš, že se nacházíš v nějakém lese. Nad tebou spí Chimchar a vedle tebe se nachází hromada peněz. Ze zvědavosti se jich dotkneš - okamžitě se však promění v bublající černou tekutinu. Zem pod tekutinou se začne propadat, do jámy padáš jak ty, tak Chimchar, který nyní křičel tvé jméno. Jediné další slovo, které z něj vypadlo, znělo: "Proč...?"
Když rázem znovu otevřeš oči, je to jako probudit se ze špatné noční můry. Vedle tebe se válí peníze, přesně jak v noční můře... je tam přesně 500 Yenů. Dotkneš se jich, i když váháš, avšak po zvednutí jsi v bezpečí, díky Arceusi...

[8]: "Černý kámen skrývá tajemství," řekl Xatu, jeho hlas se míchá se zvukem zvonku. Postupně nevíš, co je pravda - Xatu zní jako zvuk zvonku nebo zvonek zní jako Xatu. Zatočí se ti hlava a upadneš do mdlob.
Najednou ucítíš drobné packy, které se ti dotknout tváře a to je přesně podnět, na který zareaguješ otevřením očí. Je to tvoje Eevee. Posadíš se a rozhlédneš se kolem, zjištujíc, že jsi v jakémsi bílém labyrintu. Postavíš se, vezmeš Eevee do náruče a vydáš se hlouběji do bludiště.
Párkrát zabočíš do leva, párkrát doprava. Nakonec skončíš ve slepé uličce. Nachází se tam stůl a na něm jakýsi dopis. Nejistě se k dopisu přiblížíš. Je na něm červená pečeť, na které poznáš znak řeckého epsilon. Tvá Eevee vyskočí z náruče a začne dopis trhat na kusy. "Proč jsi to udělala?" zní tvá otázka. Eevee se od cáru papíru oddálí a teprve pak spatříš vzkaz - Alev, Omega a Fir Spicit... Pod tebou se otevřou padací dveře, cáry papíru se rozbouří a spolu s tebou jsou vcucnuti do černé jámy...
Po probuzení zjišťuješ, že jako první se strašně potíš. Jako druhé v ruce kýčovitě svíráš něco, co připomíná notový papír. Na něm jsou napsané noty, avšak se jedná o písničku bez textu...

[9]: Xatu se mírně zamračí, když začneš zvonit na zvonek. Pohlcena tou melodií, začne ti být nesnesitelné horko. Ono teplo způsobí, že ti začne hořet tričko, tvůj batoh a nakonec i ty samotná.
S mírnou bolestí těla se zvedáš, avšak kočkovitá šelma tě okamžitě upevní k zemi. Nacházíš se v nějaké džungli a nad lesem právě prolétá jakási vzducholoď. "Nehýbej se," ozve se hlas, který je hlubší než ten, který patří tvému Litten. Nad tebou stojí Torracat a čeká, až vzducholoď proletí.
Když nastane klid, seskočí z tebe a v tu ránu zaútočí na další kočkovitou šelmu v křoví. Střílí oheň, džungle je najednou v plamenech. "Utíkej! Dokud můžeš, vypadni odtud!" jsou jediná slova, která uslyšíš předtím, než tebe a tvého pokémona nerozdělí sloupec kouře...
Když zamrkáš, stojíš na kopci a koukáš na krajinu. Vypadalo to, jako kdybys tady stála už ode dávna. V náruči objímáš kus látky, který když rozbalíš, uvidíš červený kámen - Fire Stone.

13 Marry Marry | 13. června 2017 v 18:32 | Reagovat

Zazvoním zvonkem u modrého kamene a jen tiše čekám, až mi Xatu vyvěští můj osud. Snad mi ten nádherný modrý kámen přinese štěstí... snad. Počítala jsem ale se vším možným.

14 Rory Rory | 13. června 2017 v 18:37 | Reagovat

Po chvíli rozhodovania som prešla k červenému ohnivému kameňu a nervózne som zazvonila. Nevedela som sa rozhodnúť, či sa mám báť alebo sa tešiť, no aj tak som s napätím čakala, čo sa bude diať.

15 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 14. června 2017 v 15:39 | Reagovat

[10]: Zvoneček začne nadskakovat a poté se ti v ruce roztříští. Najednou z něj začnou vylétávat pruhy bílého světla, které se ti zabodly do očí.
Bolí to jen chvilku. Když otevřeš oči, stojíš v aleji a před tebou běží Turtwig a cosi drží v puse. Nejdříve to vypadá na bezvýznamný klacek - po bližším kouknutí však zjistíš, že v puse drží dřevěnou flétničku. Z ní začnou letět noty jako skupina Beedrill, obalí tě a pak jenom cítíš, jako kdyby se tvé tělo rozpadalo v prach...
Prudce otevřeš oči. Nad tebou visí podivný předmět. Posadíš se a vezmeš tu věc to ruky. Jedná se o notový sešit.

[11]: Jakmile zazvoníš, tvá ruka, včetně zvonku se promění v led, který začne křupat. Tvůj pohled se zakalí, jako kdyby před tebou někdo dal mléčné sklo. Instinktivně zavřeš oči.
Otevřeš je, až když uslyšíš ozvěnu čehosi. Uvědomíš si, že sedíš na nějakém trůně a vedle tebe se nachází další trůn, na kterém však nikdo není - pouze koruna bez majitele. Váhavě si zvedneš, přesně v momentě, kdy k tobě někdo natáhne ruku. Zvedneš pohled a srdce ti vynechá jedno bouchnutí. "To jsem já, nelekej se, princezno," usmál se Arthur - nebyl to však pokémon, ale člověk. Byl to majestátní král, na sobě měl plášť s modrým lemem. Jeho šaty jako kdyby byly inspirované samotným Empoleonem. Na nohou, místo ploutví, měl boty - přesněji brusle na led. "Zatancujeme si?" usmál se a přesně poté, co to řekne, se jeho hlas začne ztrácet v dáli, zatočí se ti hlava a upadneš do mdlob.
Když se probudíš, ležíš s rukama založenýma za hlavou na nějakém kopci. Na tvém břiše leží King's Rock.

[13]: Po zazvonění uplyne asi pět vteřin, než nezačne být zvonek strašně studený. Instinktivně jej upustíš a rázem se zvonek promění ve vodní vír, který tě vcucne do sebe.
Nalézáš opět vědomí až na nějakém jiném místě, rozhodně ne u Xatu. Stojíš na vodě, v modrých šatech a na zádech máš uhledně složená křídla, která jako kdyby vypadly z Altarie. Uvědomuješ si, že v nich máš cit a tak je roztáhneš a pokusíš se o první vzlet - ovšem jen malý pohyb způsobil to, že vyletíš nad mraky. Jsi chvilku šokovaná, ale pak tvá mysl pohltí potěšení, neboť pod tebou se rýsují obrazy měst a lesů.
Zastavíš, když tě málem srazí pokémon. Byl to Salamence a na jeho hřbetu jakási dívka s bílými vlasy. Scéna vypadá mírumilovně do té doby, než se neobjeví raketová střela, kteerá se jí pokusí sejmout z nebes. Salamence uhne, avšak svým činem ztratí balanc a začne padat. Překrásný sen se změní rázem v noční můru, protože další střela je mířená přesně na tebe...
Prudce se posadíš, celý spocená, na neznámém kopci. Po Xatu není ani stopy. Překvapeně zjišťuješ, že vedle tebe leží fotka nějakého kluka a mladé dívky s černými vlasy...

[14]: Po zazvonění se nic neděje. Tvé ruky se dotkne Xatu a rázem začne hořet. Pohlédneš nechápavě na pokémona před sebou, ten ti odpoví pouhým kývnutím hlavy a poté mizí v ohni. Celý svět, jako kdyby byla pouhá mozaika, která se začala rozpadat na kusy.
Obalí tě tma. "Rory?" ozve se známý hlas. Jedná se o tvou Litten. Nějaký tvor se chytí tvé nohy. Vyděšeně ucukneš, avšak poznáš, že se jedná o jemné tlapky tvého pokémona. "Nech mě tě vést, jo?" řekla jen. Najednou se tma roztáhne jako závěsy a tobě se zatají dech, neboť se nacházíš na vrcholu nějaké věže. Pod tebou jsou vidět mraky a neznatelné siluety nejvyšších budov. Nad tebou proletí Pidgeot - že by Ace? "Pojďme skočit, Rory," zasmála se Litten a táhla tě k okraji. "N-ne..."
"Věr mi. Skočíme spolu."
Poté si jen pamatuješ, jak padáš z věže dolů, kolem tvého obličeje fučí vítr. Byl to však nádherný okamžik.
Jakmile proletíš mraky, obraz se změní. Po zamrkání již nepadáš, i když stále cítíš, jako kdyby ano. Místo toho ležíš na kopci a v ruce držíš Shiny Stone.

16 Luky Luky | 15. června 2017 v 18:36 | Reagovat

Zvoním u zeleného kamene.

17 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 15. června 2017 v 20:02 | Reagovat

[16]: Jakmile jsi zazvonil na zvoneček, proměnil se v malý stromek, který ti rostl přímo v ruce. Jeho kořeny pomalu měnily tvé hladké lidské ruce v dřevěná tělesa, přípomínající kmen ono stromu. Nakonec jsi splynul se stromem v jedno.
Uvědomíš si, že tvé tělo už není tak dřevěné a těžké jako dříve. Pohneš se - jde to výborně! Chceš se vydat kupředu, protože se nacházíš v podivném lese, který je neobvykle tichý. Po vykročení ucítíš prudkou bolest na hrudi. Sklopíš oči, aby ses podíval. Na tvých rukou je ještě teplá krev. Vychází z tvé rány - máš v hrudi zabodnutý šíp. Před tebou se objeví dívka s černými vlasy a svět rázem dostane černobílý nádech. "Kdo jsi?" zeptáš se jí.
"Jsem tento svět. Tvůj stín, který tě následuje ve světle, ale zmizí, když upadneš do temna. Jsem to, co jsi odmítl..."
Probudíš se a jako první nahmatáš svou hruď. Díky bohům, žádný šíp v něm není. Místo toho ti na krku visí podivný smaragdový prsten na řetízku, v hlavním smaragdu je vyryt zvláštní znak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy & Dragonith, slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz
Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."