Policejní stanice

25. června 2017 v 15:38 | Enwy
Výsledek obrázku pro pokémon jenny
Jdeš si to svižným tempem na Policejní stanici. Ještě než půjdeš dovnitř, zastavíš se a prohlédneš se znak policie na dveřích. "Co tu chceš?" ozve se za tvými zády. Když se otočíš, uvidíš tam strážníka a Growlitha. Strážník má v ruce obušek a zle si tě prohlíží. "No, já-" - "Já vím co tu chceš," zavrčí. Jsi v nesnází, když v tom se přiřítí motorka a navíc ní sedí další policista. Pomyslíš si, že je to tvůj konec. K tvému štěstí je to samotná policistka Jenny.
Jistě všichni víme, kdo je policie. Je to spravedlnost sama a jejím hlavním úkolem je pomáhat a chránit lidi, zneškodnit ty, co porušují zákon. Vrchní velitelkou je policistka Jenny, která však není zdaleka úplným vrcholem. Nad ní ještě stojí vrchní důstojníci, důstojníci, armádní generál, ministr vlády a obrany, Vláda samotná.
Policisté jsou schopni v pouze pár oborech a proto někdy na běžné úkoly potřebují pomoc. Všechny úkoly jsou napsány na seznamu na policejní stanici.

Seznam úkolů na stanici

Výsledek obrázku pro police icon Obyčejný úkol: Trestní rejstřík na webových stránkách je nepřehledný. Naprav to. Odměna: 300 Y / Vzala SkuggaVýsledek obrázku pro police iconObyčejný úkol: Úkol pro umělce, kteří se chtějí prosadit. Vymysli design nových policejních odznaků. Odměna: 300 Y. / Vzala Rory
Výsledek obrázku pro police icon Obyčejný úkol: Na stanici se objevil tajemný muž, který o sobě říká, že je zdrhlý vězeň. Prověř ho a zjisti, co tu dělá. Odměna: 400 Y / Vzala RoryVýsledek obrázku pro police icon Obyčejný úkol: Ve skladu doličných zabavených předmětů se hromadí předměty. Rozstřiď je. Odměna: 500 Y / Vzal Revanger
Související obrázek Sherlock: Vypátrej zločince, který ukradl věci ze skladu Anteiku. Odměna dle práce. / Vzala SkuggaSouvisející obrázek Sherlock: Ujmi se výslechu jednoho z násilníků a vymlať z něj, je-li třeba, přiznání. Odměna dle práce. / Vzala Skugga
Výsledek obrázku pro pistole iconAction: Jeden vyděrač unesl jednu ženu a chce za ni výkupné. Přidej se jako podpora a účastni se zásahu do jeho bytu. Odměna dle práce, hrozí všechno možné.
Potřebná Jennyina důvěra +20%
(PROBĚHLO - SKUGGA) - Kniha
Výsledek obrázku pro pistole iconAction: Policisté zjistili, kde jeden pedofil vězní malé pokémony. Účastni se zásahu. Odměna dle práce, hrozí všechno možné.
Potřebná Jennyina důvěra +20%
(PROBĚHLO - SKUGGA) - Kniha
.
Úkoly se plní zde pod profil, případně se zde odevzdávají úkolové předměty.
Odměna je pouze přibližná. Odměna záleží na tom, jak dobře práci odvedete. Kouká se i na to, jak nenápadní jste byli.
Úkol probíhá takto:
První komentář: "Beru úkol *le procitovat úkol*"
Admin: "*blíže vysvětlí úkol a okolnosti*"
Druhý komentář: "*jak úkol plníte*"
Admin: "*vypíše odměnu*"

PŘIDAT SE K POLICII

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skugga Skugga | 26. června 2017 v 19:16 | Reagovat

Beru úkol -Jeden z Growlithe se chce naučit nový útok a strážníci nemají čas. Pomoz jim ho naučit. -

2 Rory Rory | 27. června 2017 v 12:18 | Reagovat

Beriem úlohu - Postaraj sa o Jennyinho Arcanine

3 [A] Enwy [A] Enwy | 27. června 2017 v 14:46 | Reagovat

[1]: Growlithe patří jednomu strážníkovi, který rezignoval a už pro policii nepracuje, proto nemá nikdo čas se o něj postarat. Growlithe se jmenuje Sam a je velmi nepříjemný - na všechny nové štěká a dokonce i kouše. Na druhou stranu, pokud si získáte jeho důvěru, je nesmírně věrný. Growlithe by se rád naučil nějaký nový ohnivý útok.
"Dobře. Tady máš jeho pokéball. Po skončení ho prosím zase přines sem na stanici," usmál se jeden ze strážníků a podal ti Premier Ball, ve kterém byl Growlithe.

[2]: Jenny musela odjet na naléhavou konferenci, proto její Arcanine zůstal bez dozoru. Postarej se o něj, než se Jenny vrátí.
"Arcanine má rád jídlo a mazlení. Je to přirozený policejní Arcanine, proto na lidi neútočí, ale občas má jednoduše intuice na zloděje. Až s ním budeš hotová, přines ho sem na stanici, ano?" pověděl ti strážník. "Čeká na tebe venku, nesnáší pokébally."

4 Skugga Skugga | 27. června 2017 v 23:29 | Reagovat

[3]: Převzala jsem teda Samův pokéball a přikývla že rozumím instrukcím.  "Jasně rozumím" přikývla jsem.  No, myslím že minimálně tohle bude velice zajímavé.  Když už jsem byla venku  povolala jsem ho ven. Ale přesně co řekl ten strážník co  mi podal ten premier ball . Sam začal být  hned nepříjemní ve formě štěkání.  "Same nejdřív se prosím na chvíli uklidni, já jsem Skugga chci ti pomoct naučit se nějaká nový ohnivý útok"  Sam na chvíli se štěkáním  přestal, přivřel oči  a  sledoval mě hodně  nepříjemným pohledem.  "Same, já chápu že jsi nepříjemný   když nemají čas se o tebe starat. Ale chtěla bych ti pomoci"  udělala jsem k němu krok. Což očividně bylo špatně jelikož okamžitě začal vrčet a štěkat. Sedla jsem si na bobek a  koukala mu do očí, "Same, chápu to jak se chováš, ale chci ti pomoct. Víš já  jsem trenérka pokémonů, mým prvním pokémonem byl Froakie, nyní je to frogadier a říkám mu Shade.. Pak mám ještě Purrloin jí říkám Luluna, krátce mám Seedot a jí zatím říkám Seedot..co ty?" Zeptám se a natáhnu k němu pomalu ruku , jenže ouha. Ucítila jsem palčivou bolest. Zhluboka jsem se nadechla  a pak vydechla, ty jo no bolelo to. "D..dobře Same  to je v pořádku já to chápu"  mluvila jsem po tichu. Nehýbala jsem se a  Sam mě po chvíli pustil, ačkoliv vypadal udiveně. Já svoji zraněnou ruku stáhla  k sobě a beze slova jsem si ji obvázala kusem látky.  Na venek jsem sice mlčela, ale věřte mi  že v duchu jsem pěkně nadávala.  Povzdechla jsem si a usmála se na něj, "Nezlobím se na tebe Same opravdu ne"  Sam už naštěstí nějakou dobu nevrčel, ale stále mi  oplácel (sic mírný přesto) nevrlý pohled.  "No.." rozhlédla jsem se,  ještě jedna možnost mě napadla.  Popadla jsem klacek. "A co  aport Same?" zeptala jsem se. Jeho pohled se po chvíli změnil. Začal mávat ocasem ze strany na stranu "Tak Same přines!" hodila jsem klacek tak daleko jak jsem jen dokázala. Sam mi ho po chvíli přinesl. "Chceš ještě?" Sam kývnul a hodila jsem mu ho tedy znova.  Sam ho zase přinesl,   opatrně jsem k němu natáhla ruku a tentokrát mě už naštěstí nekousl. Pohladila jsem ho po hlavě . "Takže už v pohodě?" Zeptala jsem se ho , přikývl mi "To je bezva, to by jsme se mohli vrhnout k tréninku..ale nejdříve  mám tu pokémoni jídlo tak si dáš a budeš plný síly jo?" Podrbala jsem ho za uchem a vyndala mu jedny granule. Sam se dobře najedl a já se k němu sklonila. "Takže co umíš za ohnivé útoky? Aby jsem viděla  jaký tě naučit" kývl a předvedl mi je.  Mě napadl útok který by se mu mohl i hodit. "Flamethower umíš ember taky fire fang taky.. takže by jsme se dnes mohli pokusit o Flame Wheel co ty na to?" Sam překvapeně koukal.  "Umíš dělat kotrmelec  Same?" Napadlo mě jak mu to jinak se snažit vysvětlit. Jeden kotrmelec mi tu udělal "Takže tohle budeš potřebovat, ale v Flame Wheel se obtočíš ohněm a za rychlého otáčení narazíš do cíle" Sam začal náhle pokyvovat hlavou jako šílený. "Takže líbí" usmála jsem se , "Takže začátek se  může převzít z Fire fang nebo z flamethower oheň začne u tvé pusy  obalí tě a ty se jaksi rozjedeš na tvého protivníka co největší rychlostí" Sam mi kývnul. "Takže zkusíme to zkus nahromadit oheň  v tvé puse Same!" Sam kývnul a postavil se do bojové pozice   nejdříve to vypadalo že chce použít flamethower, ale snažil tu začáteční sílu v  sobě držet. No nakonec to  vypustil v podobě silnějšího flamethower. "To nevadí Same, nikdo není dokonalý" zamyslela jsem se. "Same, tu sílu která se v tobě hromadí musíš ze začátku držet v tvé puse, můžeš si to představit tak že máš v puse neviditelnou zeď  před kterou  oheň neprojde " Napadlo mě řešení a Sam vypadal jako kdyby to pochopil. Opět se postavil do bojové pozice a začal se soustředit.  Chvíli to vypadalo docela dobře pak to zase vypustil ven. Ale Sam se nevzdával  opět  to začal zkoušet, a tentokrát to vydržel trošku déle. "Tak Same nyní to zkus udržet co nejdéle pak  budeme pokračovat" přikývl  že rozumí. Začali jsme to tedy zkoušet, ze začátku to udržel patnáct sekund, po druhé dvacet sekund po třetí 35 sekund a nakonec po páté to udržel minutu.  "Výborně Same!" pochválila jsem ho.  "Takže nyní na tu těžší část vytvořit Flame Wheel." Sam natěšeně kývnul.  "V podstatě jde o to že  se tím musíš obalit nevím jak přesně to vysvětlit"  trochu jsem se zakabonila. Sam , ale vypadal na velice bystrého pokémona.   V puse se mu začal shromažďovat ohen a pokusil se vyskočit ale nic více nestihl.  Rozplácl se na zemi , po chvíli se zvedl . Přešla jsem k němu "Jsi v pořádku?" zeptala jsem se starostlivě on mi však přikývl.  Čím víc se Sam snažil já viděla že Sam je opravdu houževnatý pokémon.  Tentokrát vyskočil k dalšímu provedení Flame Wheel a stále se to. Dokázal se tím obalit a já na chvíli viděla jak se na místě točí. Jenže  pak se stalo jakési PUF! A Sam byl rozpláclí na zemi. Doběhla jsem  k němu a zvedla ho. "V pohodě?" místo  slovní odpovědi mi olíznul tlamu.  Usmála jsem se a položila ho opět na zem "Takže to chceš zkusit znova?" Přikývl mi "Tak dobře Same. Představ si to, jak tě oheň obalí a ty se začneš točit a vyrazíš ku předu!" Přikývl mi že mi rozumí. Sam na chvíli zavřel oči a v jeho puse se zase objevil oheň,    "Mysli na jeden určitý cíl když se točíš! Pomůže ti to se zorientovat"  Pokusila jsem se mu poradit. Sam   se opět dostal do bodu kde se jaksi dostal do ohnivého kola a dokonce  vlastně i trochu "ujel" než to zase zmizelo. Mě v tu chvíli něco napadlo. "Same jsi policejní pokémon, většinou k tomu aby jsi něco udělal potřebuješ jasný cíl že?" Kývnul na mě ale s pohledem že neví o čem mluvím.   "Tak většinou svými útoky odřízneš cestu zloději či ho srazíš k zemi že?" Opět  mi kývnul.  Postavila jsem se před něj . "Naraž do mě  Flame Wheel" pobídla jsem ho . V tu chvíli začal překvapeně  vrtět hlavou že to ani náhodou.  "No tak Same, já ti věřím  jen to zkus" Sam po chvíli přemlouvaní skutečně přijmul A skutečně se proti mě rozjel Flame Wheel . Narazil do mě, ale skoro vůbec nic jsem necítila.  Neříkám že jsem měla trošku ožehnuté oblečení. "Fajn. Takže nyní to zkusíš támhle?" Ukázala  jsem  dejme tomu na strom.  "Shade to když tak uhasí kdyby jsme to mi nezvládli"  ujistím Sama který kývl.  "Zkus do toho ohně ložit tu nenávist kterou cítíš k zlodějům a těm všem kteří porušují zákon čili spravedlnost" Pobídla jsem ho s dalšími slovy které mě napadly. Sam se ve Flame Wheel opět rozjel. A narazil do stromu. Ale strom vypadal že si toho ani nevšiml "Musíš rychleji Same Strom nemá skoro žádné známky poškození" Sam kývnul a pokusil se o to tedy znova.  Tentokrát  na stromu byli znát  větší rány.  "Ještě jednou Same už to skoro máš!" Pobídla jsem ho aby flame Wheel  provedl ještě jednou. "Představ si někoho zlého kdo ukradl hodně peněž" zapřemýšlela jsem  Sam odpověděl ve formě podrážděného vlčení a díky útoku opět zaútočil na strom. Nyní jsem ten oheň cítila i z velké dálky. Tak vyzařoval teplo. Sam jistě nemá rád zloděje. Taky je to policejní pokémon ještě  aby je měl rád.  Ve Flame Wheel narazil do stromu ale nepřestával. Zdálo se ještě více přitvrdil . A náhle se ozvalo rup. Sam ten strom v návalu vzteku prostě přelomil. Překvapeně jsem koukala tím směrem a  Sam po chvilce taky. "Tak..Jdeme pryč?" Navrhnu a Sam chtě nechtě kývne a zmizíme o nějaký kus dál.  "Dobře základy bys ovládal, nyní půjdeme na to aby jsi dokázal  i zatočit , nebo po případě i vyskočit. To totiž protivníka může nemile překvapit"  Vytáhla jsem pokéball. "A vím kdo nám pomůže Shade potřebujeme tě!"  V červené záři  se objevil Shade.  "Shade.tohle je Sam. Same Tohle je Shade" představila jsem je.  "tady Sam se učí útok Flame Wheel" ve zkratce jsem mu  vysvětlila o co jde. Shade přikývl. On si aspoň  procvičí rychlost. "Same pamatuj Máš ho dohnat a odříznout mu cestu ne ho zranit ano?" Přikývl mi "Poběžím za vámi!"  řekla jsem jim a všichni tři jsme se rozeběhli. Ve předu byl Shade  za ním přeci jenom o trochu dál  pomocí Flame Wheel byl  Sam a já  jsem byla za nima.  Ale stále jsem měla jasný přehled nebo spíše vzdálený co se  tam děje. Shade náhle prudce zahnul.  Sam to nevybral a tak se rozplácl o kus dál. "No tak Same to zvládneš!"  pobídla jsem ho Shade na něj zase čekal, uznejme že Shade po vývinu uměl pelášit.   Podrbala jsem Sama za ouškem . "Jsi šikovný už jsi zvládl základy a zvládneš jistě  i tohle" Sam se na mě usmál. A zase se to rozjelo.  Shade po chvíli zase zahnul, Sam sice až po chvíli  ale tentokrát se nerozplácl. Ale pomalu zrychloval. Když to  Shade zjistil tak samozřejmě o trošku přidal. Po chvíli jsme si dali přestávku . Přeci Sama neuženeme.  Po přestávce jsme  pokračovali. Zase jsme se všichni rozeběhli jen Sam  začínal dobře zatáčet a dokonce začínal Shadea dohánět.  Shade náhle vyskočil docela vysoko.  A v tu chvíli nás překvapil Sam. Na chvíli se točil na místě. Ale náhle vyskočil proletěl okolo Shadea který už dopadl a jakýmsi zázrakem v kolečku kde Shade přistál byla díky Samovi taková ohnivá stěna. "Výborně Shade ty sis taky vedl dobře Same!" Pochválila jsem je oba. "Zkusíme to ještě jednou naposledy a pak tě vrátím na policii" Sam kývnul. A vlastně to jelo celé od znova.  Sam se opravdu jenom zlepšoval . "Jste úžasní!" Pochválím je oba na konci. "Shade ty si taky zasloužíš odměnu" Dala jsem mu granule. A já sama vypila jednu sodovku.  "Děkuji za pomoc Shade nyní se vrat!"  Povolala jsem ho zpátky do pkeballu. A koukla na Sama . "Tak Same jdeme tedy zpátky" Přikývl mi. Do premier ballu jsem  ho  vrátila a vešla na stanici. Ano obmotá ruka a trošku ožehlé oblečení.  "Tak tady Sama vracím" Usměju se
-----
Prosím o odečtení jedné sodovky a dvou granulí :D

5 [A] Enwy [A] Enwy | 28. června 2017 v 14:42 | Reagovat

[4]: Growlithe se útok úspěšně naučil. Když ses vrátila do stanice, strážníci jen koukali, jak se ti povedlo Sama tak uklidnit. "Děkujeme. Zde je tvá odměna," řekl strážník a podal ti 500 Yenů. Když jsi odcházela, Growlithe se za tebou láskyplně díval a také strochu starostlivě - jeho oči jako kdyby ti přály, aby byla tvá ruka v pořádku.
Shade - 1% sehranosti (1% granule), 1% lásky k trenérovi (1% Skugga's sodovka)
Jennyina důvěra - 2%

6 Skugga Skugga | 28. června 2017 v 15:21 | Reagovat

Beru úkol - Policistka Jenny nemá čas psát hlášení a tak se jí na stole hromadí papíry. Napiš je za ni.-

7 [A] Enwy [A] Enwy | 28. června 2017 v 16:05 | Reagovat

[6]: Hlášení se píše po každé akci, případně po nějakém výslechu. Policistka Jenny má však příliš práce z drobnými zlodějíčky a podobně, že hlášení nestíhá psát a proto se jí různé rozepsané, případně prázdné papíry na to připravené, hromadí na stole. Vem si je na starost. Ben, jeden z Jennyiných kolegů, ti přitom pomůže, abys věděla, o jaký zásah šlo, abys to mezitím mohla psát.

8 Rory Rory | 28. června 2017 v 18:05 | Reagovat

[3]: Fajn. Pokoj. Hlavne dýchaj. To zvládneš. Máš ďalších štyroch pokémonov, a všetci ste živí a zdraví, jedno poobedie s pokémonom naviac zvládneš... Zhlboka som sa nadýchla a vyšla som von. Poobzerala som sa a našťastie tam bol len jeden Arcanine, nevedela som, ako by som ho spoznala, ak by ich tam bolo viac.  Sedel pri schodoch a pozeral do mesta. Na prvý pohľad bolo jasné, že ide o policajného pokémona – ten jeho výraz, ktorým prepátraval okolie bol na nezaplatenie. Prešla som k nemu. „Arcanine?“ oslovila som ho potichu a Arcanine ku mne otočil hlavu. „Áno?“ Prehltla som. Nevyzeral nepriateľsky ani desivo, ale už len fakt, že bol zhruba tak vysoký ako ja, ma celkom znervózňoval. V duchu som sa zaprisahala, že nikdy nebudem porušovať zákony, lebo takéhoto pokémona som teda naštvať nechcela. Pousmiala som sa. „Som Rory, ty budeš asi Arcanine policajtky Jenny...?“ Arcanine prikývol. „No, tak dnes na teba budem dávať pozor, aj keď, no, neviem, či to nebude skôr naopak...“ nervózne som naňho zboku pozrela. Arcanine vyzeral pokojne, znovu kontroloval mesto pred sebou. Nevyzeral, že by ho predstava poobedia s cudzím trénerom nejako zvlášť vzrušovala, ako keby to bola celkom častá záležitosť. Takže už je snáď imúnny proti otravným ľuďom a s trochou šťastia ma nezakusne, pomyslela som si s úškrnkom. „Rád ťa spoznávam...“ odmlčal sa. „Máš nejaké jedlo?“ spýtal sa potom a mne sa rozžiarili oči. „Uhm... len nejaké sendviče, čokoládu a berry... neviem ako ty, ale ja mám chuť na zmrzlinu!“ Arcanine zavrtel chvostom. „Zmrzlina?“ pripomenul mi tým malé dieťa, ale tak, to zmrzlina robí so všetkými. No, minimálne so mnou, ale so mnou to robí väčšina sladkého... Zazubila som sa a zoskákala schody. Keď som dopadla na chodník, zvrtla som sa na špičkách a otočila sa späť k nemu. „Dáš si so mnou?“ Arcanine schody zoskočil na jeden skok. „Samozrejme!“ Zarazila som sa. „Ale, no, eee... vieš, kde tu zmrzlina je?“ Arcanine prikývol a veselo sa vybral po ceste.  Pobehla som, aby som ho dobehla, a snažila sa s ním udržať krok. „Takže... aká je tvoja obľúbená príchuť?“ spýtala som sa veselo a strčila ruky do vreciek. „Asi Pomeng berry... myslím...“ Veselo som naňho mrkla. „Hej? Ja mám radšej Grepa... alebo ešte čokoládu!“ Arcanine ma odviedol k zmrzlinárni, kde sme si dali namiešať obrovské zmrzlinové poháre. Zaplatila som a sadli sme si na schodíky nejakej blízkej budovy, teda, ja som si sadla na schody, Arcanine jednoducho sedel na zemi. „Mňam... zmrzlinu som nemala už roky...“ zamrmlala som spokojne a strčila si lyžičku s lahodnou pochúťkou do úst. Arcanine zdvihol hlavu od pohára, ktorý mal položený na zemi, a prikývol. Oblizol si ňufák, na ktorom mal kúsok zmrzliny, a potom sa nahol ku mne a oblízal mi tvár. Okamžite som sa odtiahla a začala si ju utierať, ale neodolala som smiechu. „Oi, Arcanine... to je nechutné...“ Arcanine na mňa veselo mrkol a vrhol sa na zvyšok môjho pohára, ktorý som pri jeho menšom útoku položila vedľa seba. „Dobrú chuť,“ zamumlala som sucho, ale v skutočnosti som bola rada, že to spravil, začínala som byť totiž plná. Arcanine vylizoval môj pohár a ja som ho len pobavene sledovala. „Arcanine, povedz... aké je to pracovať na polícii?“ určite mal veľa skúseností, a vedel zvládať krízové situácie. Ja som to nezvládala a mala som pri sebe niekoho, kto sa podobných akcií zúčastnil už určite veľakrát – plánovala som to čo najlepšie využiť. Arcanine si späť sadol a trochu zmätene na mňa pozrel. „Dobré... myslím. Pomáham pri tom ľuďom, je to... dobrý pocit. Niekedy je to stresujúce a nebezpečné, a musím veľa trénovať, ale... som spokojný,“ zhrnul to nakoniec. „Prečo, chceš sa pridať?“ podpichol. Dobre. To bol šok. Nad niečím takým som ani neuvažovala. Ale... bolo by to také zlé? Pokrčila som plecami. „Netuším. Len... neviem či si o tom počul, ale pred časom tím Plasma napadli bál...“ Arcaninov výraz potemnel a prikývol, „no a ja som tam vtedy bola. A totálne som zamrzla. Takže sa bojím, že sa stane niečo podobné... chcem tým povedať, moji pokémoni sú skvelí, bez pochyby, zvládli by to, ale bojím sa svojich reakcií. Vtedy som bola taká vystrašená... nemáš nejakú ukľudňovaciu taktiku alebo také niečo?“ Arcanine vyzeral zamyslene. „No... neviem, či také niečo vôbec existuje. Asi si musíš nájsť svoju vlastnú cestu, ako sa ukľudniť a zvládnuť také situácie... a mala by si veriť svojim pokémonom, vzhľadom na to, že väčšinu práce odmakajú práve oni...“ Prevrátila som oči. „To viem. Verím im. Len moc neverím sebe...“ Arcanine vzdychol. „Hej, dieťa, nechaj to tak, hm...? To je práca dospelých, starať sa o takéto veci. Ty by si len mala pobehovať po okolí, chytať pokémonov y vyhrávať odznaky na štadiónoch...“ Prižmúrila som oči. „Za prvé, nie som dieťa. Za druhé, možno to je práca dospelých, ale tým bálom do toho zatiahli aj mňa a všetkých tých ostatných trénerov, navyše práve mladí hýbu svetom. A za tretie, som chovateľka, takže nezápasím na štadiónoch...“ vymenovávala som zaujato, ale Arcanine len prevrátil oči. „Jasné, jasné...“ odrazu zbystril a začal sa obzerať. „Uhm, Arcanine, je všetko...?“ Arcanine začal vrčať, zmrzlina aj naša debata pravdepodobne dávno zabudnutá. Odsledovala som, kam sa pozerá, a zaujato som pozrela na pani s malým dievčatkom, ako stoja pri nejakom obchodíku. Dievčatko mamine niečo nadšene džavotalo, ale moju, a zjavne aj Arcaninovu pozornosť, upútal muž, ktorý prechádzal okolo nich. Mal kapucu, takže mu nebolo vidno do tváre, ale zato som jasne videla, ako do ženy narazil. Arcanine vstal a pomaly k nim zamieril, ja samozrejme hneď za ním, aj keď som z toho najlepší pocit nemala. Čo to hovoril ten strážnik na stanici, že Arcanine má intuíciu na zlodejov...? Mužov pohľad padol na Arcanina a v momente zbledol. Rozbehol sa preč a Arcanine za ním. Ja, vidiac že zjavne nemám inú možnosť, som sa rozbehla spolu s ním. „Hej... a... čo v takých-to si-tu-á-ci-ách... robí-robíte?“ snažila som sa rozprávať a držať s ním tempo, Arcanine ma ale zdatne ignoroval a pridal. Naháňačka pritiahla pozornosť strážnika, ktorý utekajúcemu mužovi zatarasil cestu a spolu s Arcaninovou pomocou ho rýchlo spacifikovali. Len som sledovala, ako mu prehľadali vrecká a našli peňaženku mamičky s dievčatkom. Neudržala som obdivné hvízdnutie, celá akcia na mňa dosť zapôsobila. Strážnik muža odviedol a Arcanine sa ku mne pokojne vrátil. „No... nezamrzla si!“ poznamenal, keď sme sa vracali ku schodom, kde sme nechali poháre od zmrzliny. Zaškľabila som sa. „No hej, vieš, istý pokémon, ktorého som mala strážiť odrazu vyšprintoval preč, čo som asi tak mala robiť? Sedieť a čakať, kým sa vráti? Vieš ako by to vyzeralo v novinách? Už to vidím : Stratila pokémona policajtky Jenny... Nie, nie, nie, ani náhodou...“ trochu som šaškovala, uznávam.  Ale vidieť niečo takéto, naviac byť súčasťou takej akcie, aj keď úplne bezvýznamnou, bolo naozaj... uspokojujúce. Taký ten dobrý pocit, že ste spravili niečo dobré. Aj keď ja som v podstate nič nespravila. Vrátili sme poháre a mlčky prešli na lavičky k blízkemu parku. Sadla som si na kraj a Arcanine sa rozvalil na zvyšok, hlavu položenú na mojich nohách. Úplne automaticky som ho začala škrabkať za uchom a Arcanine spokojne zavrnel. S takým blaženým výrazom vyzeral ako malý Growlithe, v určitom zmysle. „Stáva sa ti často, že Jenny musí niekam ísť a ty tu zostaneš?“ spýtala som sa odrazu. Arcanine ku mne otočil ucho, ináč sa ani nepohol. „Niekedy,“ pripustil. „Nemám rád pokébally, takže ma nemôže brať so sebou na dôležité stretnutia, väčšinou...“ nevyzeral, že by ho to nejako zvlášť trápilo, čo som nechápala, ale potom na napadlo, aké strašne nudné musia tie stretnutia byť. Určite mu je lepšie niekde s nejakým trénerom, ktorý ho postráži, a on si môže užívať slobodu – v rámci možností. „A vždy ťa vtedy dostane na starosť nejaký tréner?“ pokračovala som v otázkach a celkom dobre ignorovala fakt, že Arcanine zaspával. „Uhm...?“ zamrmlal ospalo a ja som mu otázku zopakovala. „Nie vždy. Niekedy jednoducho počkám na stanici, doma alebo... hej, čo ťa to tak vlastne zaujíma?“ Mykla som plecami. „Neviem si predstaviť, že by som musela nechať svojich pokémonov niekde samých. Asi by to zvládli, ale aj tak...“ pokrčila som plecami. Navyše som naozaj uvažovala, či sa k polícii pridám – pomáhať a chrániť, vždy ma to dosť fascinovalo. Prvoradé pre mňa ale bolo moje bezpečie a bezpečie mojich pokémonov, takže som si nebola istá, či to bolo vhodné. „Dosť o nich hovoríš...“ Čo? Kde? Ako? Prečo? Moje zmätenie asi bolo viditeľné, preto Arcanine pokračoval. „O svojich pokémonoch...“ Zamrkala som. „Fakt?“ Arcanine prikývol. „Uhm. A dosť ich zbožňuješ. Berieš ich ako nejakých bohov, alebo čo?“ Teraz som už bola seriózne zmätená, a pochybovala som, že mojou chybou. „Nie!“ divoko som potriasla hlavou. „Prečo?“ spýtala som sa už o kúsok pokojnejšie. „No, mám taký pocit, že váš vzťah je podľa teba niečo na štýl oni-sú-dokonalí-a-vždy-si-poradia-ale-ja-sa-stále-bojím-že-ich-sklamem-lebo-na-to-nemám... Máš vôbec nejaké sebavedomie?“ zdvihol ku mne hlavu. Ja som si len zastrčila vlasy za ucho. „Eeee.... nie?“ natiahla som nevinne a zazubila som sa. Arcanine potriasol hlavou a začal sa zdvíhať. „No, mali by sme pomaly ísť. Už by Jenny mohla byť späť...“ Usmiala som sa. Bolo milé vidieť, že aj keď nemal problém stráviť poobedie s niekým cudzím, na svoju skutočnú trénerku sa tešil. Vstala som a s úškľabkom som na neho pozrela. „Posledný na stanici je Skuntank!“ vyhŕkla som a rozbehla som sa smerom k stanici. Netreba dodať, že tým Skuntankom som nakoniec bola ja, že? Mala by som sa naučiť prestať súťažiť s pokémonmi, keď aj tak nemám šancu vyhrať. Väčšinou. Celá zadýchaná som dobehla pred stanicu, a len kútikom oka som registrovala, ako sa Arcanine vrhal k Jenny. Obišla som ich a vošla dovnútra, za strážnikom, ktorý mi úlohu dal. „Dobrý, už sme späť, Arcanine je živý a zdravý,“ zazubila som sa a potlačila nutkanie zasalutovať.

9 [A] Enwy [A] Enwy | 28. června 2017 v 19:58 | Reagovat

[8]: Jenny byla ráda, že bylo o jejího Arcanine postaráno. S radostí ve tváři ti vyplatila 300 Yenů a ještě když jsi odcházela, Arcanine se za tebou radostně díval.
Jennyina důvěra - 2%

10 Skugga Skugga | 1. července 2017 v 22:46 | Reagovat

[7]: Není to dávno co jsem mířila na policejní stanici pomoct Samovi naučit se nový ohnivý útok. A  dnes? Mířila jsem tam pomoci s papírováním.  Ach při té vzpomínce mě zabolela ruka ačkoliv už byla skoro v pořádku. "Dobrý den, vy budete Ben že?" zeptám se mile, a strážník přikývne.  Zavedl mě ke stolu a já náhle přemýšlela zda  to byl dobrý nápad. těch   nenapsaných hlášení byla kupa . Vzala jsem si  první papír.   Ben mi nejdříve vysvětlil co se do hlášení má psát, ono to mělo všechno stejnou pointu, kdy od kolika co se tam stalo, jestli nějaké ztráty a taky kdo to ukončil. "Přepadení  v   Daycare" to byl případ prvního hlášení, jednalo se o případ kdy maskovaní   zloději se svými partnery (pokémony Seviper a Cacnea) se pokusili ukradnout  pokémoni vejce,  naštěstí  v časném zásahu policistky Jenny byli vajíčka   navrácena zpět do  inkubátorů aniž by se jim něco stalo!.  Mezitím co Ben povídal o zásahu já jsem snažila pečlivě a krasopisně vypisovat hlášení.  A proč krasopisně?  Aby to přece vypadalo dobře.  Po tom co jsem to dopsala  si to Ben rozhodl zkontrolovat. "Jo je to dobře" usmál se na ně optimisticky, já moc dobře věděla proč ten pohled ještě zbývá spoustu papírů.   Vzala jsem si další papír a Ben ihned spustil. No v duchu jsem ho obdivovala očividně znal ty případy nazpaměť.  Tentokrát se bavil o výslechu jednoho zloděje,  konkrétně chytli jednoho ze dvou zlodějů  a vyslýchali toho prvního kde je ten druhý. Když jsem to dopsala, odložila jsem to na to první hlášení. Pak jsem si vzala další hlášení a Ben zase jako mašina spustil, nyní se jednalo o  krádež. Lupič ukradl nějaké věci z Anteiku.  Docela mě překvapilo že toho zloděje jen tak nechytli, ale samozřejmě že nakonec to všechno dopadlo dobře,  a já mohla další dopsané hlášení dát na začínající hromádku.  A takhle nějak to trvalo hluboko do noci. Nakonec jsme to však zvládli a hlášení byla napsaná.

11 Drobeček Drobeček | 1. července 2017 v 23:26 | Reagovat

Beru úkol - Na střelnici vyměňují terče. Pomoz.

12 [A] Enwy [A] Enwy | 2. července 2017 v 7:53 | Reagovat

[10]: Policistka Jenny byla vděčná, že její papírování je hotové (a to se toho nemusela ani dotknout - život kapitána je super!). Vyplatili ti odměnu 500 Yenů.

[11]: Terče jsou staré a některé už nemají ani místo na to, aby do nich pronikla kulka. Nové terče se nacházejí v balíkách před stanicí, jsou zabalené do kartonové krabice, obalené bublinkovou fólií. Některé terče jsou obyčejné, jak je známe všichni - na zemi, vypadají jako pro lukostřelce, a jiné visí ze stropu a mohou se pohybovat - ty jsou určeny pro trénink střelby na pohybující se cíl. V případě pomoci lze vyhledat univerzálního policistu Bena.

13 Skugga Skugga | 2. července 2017 v 13:28 | Reagovat

Beru úkol - Growlithe opět potřebuje něčí péči a lásku

14 [A] Enwy [A] Enwy | 2. července 2017 v 15:40 | Reagovat

[13]: Growlithe jménem Sam se po rezigraci svého páníčka stal osamocený pokémon, kterému se strážnící snaží věnovat pozornost, ale nikdo přeci nemůže být dvě osoby najednou. Samovi schází jeho strážník a tak je protivný. Postarej se o něj.

15 Drobeček Drobeček | 3. července 2017 v 6:39 | Reagovat

[12]: Vyslechl jsem si, co mám dělat a kde najdu náhradní terče, pak jsem byl zaveden do střelnice. Už jsem si představoval, jak se budu muset každou chvíli vyhýbat kulkám, které budou střílet nějací bezohlední policisté, místnost byla ale naštěstí prázdná. Zadíval jsem se na rozstřílené terče. "Já myslel, že policajti mají takový ty terče s těma gengstrama?" zeptal jsem se sám pro sebe a došel blíž k terčům. "Wow, tady někdo neumí mířit," ušklíbl jsem se, protože okraje terčů byly potrhané a místy i popálené od špatně mířených střel. Rozhlédl jsem se po místnosti. U jednoho terče už byl připraven box s nářadím a štafle. Ze všeho nejdřív jsem z batohu opatrně vytáhl vajíčko zabalené do ručníku, aby se mi náhodou při práci nepoškodilo. Postavil jsem ho co nejdál od všech terčů a vydal se ke dveřím, abych donesl nové terče. Po cestě jsem věnoval zvýšenou pozornost dveřím, kterými jsem procházel, protože jsem měl v plánu projít tudy zpět s Torterrou. Všechny dveře, až na ty od střelnice, měly naštěstí dvoje křídla.
Vyšel jsem před budovu a po rychlém rozhlédnutí jsem našel velkou krabici. "Torterro, prácička!" zvolal jsem a vypustil želváka z pokeballu. Strhl jsem z krabice lepící pásku a nahlédl dovnitř. "Nastav krunýř, budeš nosič!" přikázal jsem. Torterra něco protivně zamumlal, ale přistoupil blíž a připravil se na novou zátěž. V krabici byly tři balíky terčů, v každém čtyři terče. Balíky byly jednotlivě zabalené do obyčejné fólie a přes to ještě, světe div se, bublinkové fólie. S hekáním jsem vytáhl první balík a naložil ho na želváka. "Uneseš dva?" zeptal jsem se pokemona.
"Co? Ty už jsi něco naložil?" zeptal se Torterra zmateně, což byl pro mě povel naložit další balík. "Pořád nic!" zalhal želvák, přestože už začínal cítit jistou zátěž. Položil jsem mu tedy na krunýř i třetí balík. "Nic, nic, nic," prohlásil želvák.
"Čtvrtý už se ti na záda nevejde," řekl jsem omluvným tónem a poslední balík nesl v napřažených rukách směrem ke dveřím. Nohou jsem do nich několikrát kopl, dokud si nás nevšiml nějaký policista a se smíchem nám otevřel dveře. Profuněl jsem kolem, za mnou se loudal želvák a začínal si stěžovat na to, že se sotva protáhne dveřmi. Policista šel za námi, celou dobu se tlemil komickému pohledu na Drobečka, jak tahá terče velké skoro jak on, a otevíral nám dveře.
Policista, který se představil jako Ben, nám podržel dveře, zatímco jsem nimi pronášel jednotlivé balíky s terči. Když jsem pronesl poslední balík, povolal jsem Torterra zpět do jeho pokeballu. "Díky, dlužím ti další jídlo," řekl jsem míčku a schoval ho do kapsy. "Vám jídlo nedlužím, furt jste se nám smál," zamumlal jsem potichu směrem k policistovi a doufal, že mě nezaslechl. Zaslechl. Naposledy se zakřenil, zasalutoval a vydal se před budovu uklidit krabici, kterou jsme tam nechali.
Po trošce zápolení s fóliemi se mi je podařilo na prvním balíku přetrhat a dostat se k terčům. Na pár minutek se aktivovalo moje dětinské já a praskal jsem bublinkouvou fólií, pak jsem se vzpamatoval a vytáhl první terč. Prohlédl jsem ho a všiml si dvou nožiček vzadu, na měl terč stát. Dotáhl jsem ho k jednomu ho rozstřílených terčů. Opřel jsem se o rozbitý terč a pokusil se ho odstranit z jeho místa, vůbec se mi to ale nedařilo. Dřepl jsem si k terči a všiml si, že je za nohy našroubovaný do podlahy, asi aby se při zásazích neposouval dozadu. Z kufříku s nářadím jsem vytáhl šroubovák a osvobodil terč, pak jsem ho odsunul, na jeho místo dovlekl nový terč a přišrouboval. Tohle jsem opakoval u třech dalších terčů a po otevření balíku s terči ještě u dvou dalších, dokud jsem nevyměnil všechny terče na zemi.
Přitáhl jsem štafle k prvnímu z terčů, který byl zavěšený do stropu. Zmateně jsem se díval střídavě na terč na stropě a na nové terče, které jsem tam měl namontovat. "Ty na stropě nemají nohy?" podivil jsem se a prohlédl si terč zblízka. "Jo takhlé!" zvolal jsem. Terč měl nohy odšroubované a místo tohy byl připevněn na kovovou tyč, která vedla k malinké krabičce s kolečky zaháknutými ke kolejím, vedoucím po stropě. Se zájmem jsem si prohlížel celý mechanismus, díky kterému se terče mohly pohybovat, pak jsem vzal šroubovák a pustil se do odmontování prvního terče ze stropu. Sice se mi to podařilo, vedlo to ale k tomu, že terč spadl z výšky dvou metrů na zem a s hlukem se rozpadl na dvě půlky. "Ups," zamumlal jsem a slezl ze štaflí. Rychle jsem terč odklidil k ostatním rozbitým terčům a přemýšlel, jak ztišit pád. "Jasně!" zvolal jsem a vyslal Torterru ven z pokéballu.
"Zase budu potřebovat tvoji pomoc," zazubil jsem se na želváka. Budu sundávat terče ze stropu a potřebuju, abys je zespodu jistil, dělají při pádu strašně rány.
"Ale dlužíš mi za to další jídlo!" zakřenil se želvák a postavil se pod jeden z terčů. Přesunul jsem k němu štafle, odšrouboval nohy a nechal terč, aby se zaklínil mezi Torterrův strom a skalky. Pak jsem ze štaflí slezl a terč přenesl k ostatním. Proces jsem opakoval u čtyř dalších terčů, pak jsem si dal přestávku, protože jsem spadl ze štaflí a namlátil si. Nakonec jsem se dokopal k poslednímu terči, sundal ho ze stropu a přešel k zavěšování nových terčů.
Probíhalo to stejně, jako se sundaváním terčů, akorát obráceně. Položil jsem želvákovi terč na krunýř, vylezl na štafle, terč převzal, zahákl za šroub a rychle upevnil. Třetí terč mi spadl, naštěstí se ale zasekl o korunu Torterrova stromu, takže pád přežil. Oddychl jsem si a rychle pověsil i zbylé tři terče.
Slezl jsem ze štaflí, oprášil si ruce a zasmál se na želváka. "Dobrá práce, dlužím ti už třetí jídlo!" prohlásil jsem a povolal pokemona zpět do ballu, aby si konečně odpočinul. Naposledy jsem prošel mezi terči, zkontroloval, že jsou pevně ukotvené, pak jsem sebral vajíčko, optarně co dal do batohu a šel si pro zaslouženou výplatu.

16 [A] Enwy [A] Enwy | 3. července 2017 v 10:14 | Reagovat

[15]: Jenny byla ráda, že bylo o terče postaráno. Odměna ti byla vyplacena v hodnotě 300 Yenů.
Jennyina důvěra - 2%

17 Rory Rory | 9. července 2017 v 21:03 | Reagovat

Beriem - Obyčejný úkol: Již brzy se bude konat policejní bál a vše musí být připraveno. Pomoz.

18 [A] Enwy [A] Enwy | 9. července 2017 v 22:00 | Reagovat

[17]: Policejní bál se koná na počest těm, kteří budou rezignovat a taky na počest nováčkům. Policejní bál se koná v hudebním domě, dekorace i vše je připravené - stačí dát na místo a zajistit, aby se nic na bálu nepokazilo.

(Pozn.: Hudební dům hraj rovnou tady, nemusíš do lokace.)

19 Skugga Skugga | 9. července 2017 v 23:08 | Reagovat

[14]:
Growlithe prý opět potřeboval něčí péči,  podle všeho by to mohl být opět tem Sam a já na jednu stranu doufala že je přeci jen už mě zná. "Tak pojď ven ať jsi kdo ji!" vyvolala jsem pokémona, odpovědí byla oranžovo černá koule která mě srazila na zem a začala mi oblizovat obličej. "Same! To lechtá!" rozesmála jsem se, jinak to nešlo, "dost dost dost" opatrně jsem ho ze sebe sundala a podrbala ho.   "No i já tě ráda vidím" zasmála jsem se, "Tak co? Potřebuješ něčí lásku a péči jo?" "Jo"  usmála jsem se na něj, "A jak se vede tobě?" zeptal se mě "Dobře se nám vede, porazili jsme první stadion, a naše rodina se rozrostla..chceš se s nimi seznámit?" zeptám se ho, Sam zavrtí ocasem  a začal štěkat. "Jasně že ano!"  Vytáhla jsem teda jejich pokebally, "Rodino je čas jít ven!"  Ze světel se objevili Shade-Greninja, Luluna-Liepard, Rockruff-Ralph, a nově Goomy -Caramel.
. "Takže všichni! Tohle je Sam, Same, tady Shadea již znáš, tady to je Luluna  naše první kamarádka," Podrbala jsem ji a přešla k Ralphovi, "Tady to je Ralph, taky psík"  usmála jsem se a na chvíli Ralpha polechtala. Nakonec jsem přešla ke Caramelovi. "A tady ten je u nás nejkratší dobu, jmenuje se Caramel"  pohladila jsem ho po hlavičce aby se náhodou necítil osamocený. ´"Kamarádi! Dneska nás čeká den plný her" usmála jsem se na ně. Sam se náhle o mě opřel a  nosíkem drknul do mé ruky kterou mi kdysi poranil. "Ach, tohle..Neboj se Same ruku mám v pořádku" ujistila jsem ho a tou rukou jsem ho nějakou dobu drbala za ouškem. "Víš někdy je třeba obětovat něco pro úspěchy i když tě to bolí..a přeci to mělo svůj účinek..skamarádili jsme se"  usmála jsem se, "Takže kdo by si dal závody?" optala jsem se a Caramel chtěl něco namítnout, já moc dobře věděla co, on se plazí byl by nejpomalejší. "Carameli ty se poneseš a já poběžím..Nikdo nezůstane pozadu" Vzala jsem Caramela do náručí,  "Takže Shade s Lulunou, Ralph se Samem a  ty a já Carameli poběžíme o nejlepší čas" Jo takhle to dopadá když nemáte sudý počet pokémonů, nevadí!
První běh vyhrál Shade, ale Luluna byla těsně za ním.  Druhý běh vyhrál Sam, ale Ralph se taky snažil,  a já s Karamelem jsme byli udýchaný taky, teda já on ne , ALE TO JE FUK!
"Takže chcete všichni odpočinek nebo si zahrajeme na schovku?" zeptám se  "Schovka!!!" Ozvalo se skoro jednohlasně až mi skoro uši upadli.  "Takže vy se schováte a já pikám do třiceti?" Zeptám se a oni přikývnou, a věřte mi jak mile jsem viděla tu spolupráci, když Shade popadl jemně Caramela   tím že mu pomůže. A  než jsem řekla PUF! byli všichni pryč, přesto jsem napočítala do třiceti a šla jsem je hledat, vzhledem  k tomu že jsme byli blízko lesa tak asi určitě budou v lese.. Pozorně jsem se rozhlížela,  a samozřejmě jsem poslouchala i  zvuky, a v tu chvíli jsem slyšela zvuk který mohl patřit pouze jednomu pokémonovy, natáhla jsem ruku do křoví a tu mazlavou kouli čili Caramela jsem našla. "Mám tě " usmála jsem se, "Ale Shade tě schoval dobře,  kdyby jsi se přidušeně nesmál nenašla bych tě" usmála jsem se a  dala si ho na rameno. "Nahoře!" Křikl Caramel  a já ho jemně chytla a vyskočila na větev. "V pohodě?" Zeptala jsem se o, přeci jen na ninjí skoky by nemusel být zvyklý. "Támhle!" Začal mi na rameni poskakovat a já viděla tím směrem zdrhat Shadea,  usmála jsem se "Tak to teda ne drž se Carameli"  rozeběhla jsem se po větvích. Tuhle ninjí schovku můžou hrát i dva, to se ví že jsem ho za chvíli dohnala. "Shade!" řekla jsem a dotkla se jeho ramene . Panečku ten málem vyletěl z kůže, "Klid chlape!" musela jsem se rozesmát, no i on se dal po chvíli do smíchu, všichni jsme seskočili. a šli hledat zbytek týmu,    neptej te se mě jak,  ale Ralph trčel v dutém stromu (Taky by mě zajímalo jak se tam dostal). Shade mu tam prý nepomohl, no a pak další překvapení, Sama jsme našli v jámě, ale vzhledem k tomu že se očividně celou dobu snažil  vyskočit nahoru jeho schovka to nebyla.  Sehnula jsem se a chytla Sama za packu  a vytáhla  nahoru. "Nebolí tě nic že ne?" zeptala jsem se starostlivě. "Ne jsem  v pohodě" usmál se na mě, v tu chvíli se kolem nás  něco prohnalo, já  nevěděla kdo to je ale Shade si byl jistý. "Luluno!" Luluna nakonec vylezla.a zubila se od ucha k uchu. "Takže Caramel, Shade Luluna a Ralph  a Sam" usmála jsem se. "Myslím že je čas  na piknik co vy na to?" Usmála jsem se a všichni přikývli,  a tak jsme došli zpět na mýtinu před lesem.
Vyndala jsem jídlo, "Ralphy" otevřela jsem mu plechovku se speciálními granulemi pro pokémony, "Shade" otevřela jsem mu druhou plechovku se speciálními granulemi. "Luluna" podala jsem jí dvě oran berry. "Sam" podala jsem mu starou marcipánku. "Caramel" Podala jsem mu limonádu i  banán. Já sama jsem si dala sušenku. Po jídle jsme se rozvalili na trávu a sledovali mraky. "Hele tenhle vypadá jak ty Shade" uchechtla jsem se  a poukázala na mrak který skutečně vypadal jak greninja. "A tenhle jak ty Luluno" přidal se Shade,  "A tenhle vypadá jak Arcanine" Přidal se Sam, zkrátka byl to moc hezký den, ale všechno  jednou končí. "Tak Same doufám že se potkáme zase někdy," usmála jsem se a odvedla ho opět na policejní stanici.

////
Shade- 1x Speciální granule pro pokémony
Luluna- 2x oran berry
Ralph-  1 x Speciální granule pro pokémony
Caramel- limonáda a 1 x banán
Sam -stará marcipánka
Já- sušenka (s těmi třemi procenty sehranosti)
//A rovnou beru něco většího Policisté zjistili, kde jeden pedofil vězní malé pokémony. Účastni se zásahu

20 Skugga Skugga | 10. července 2017 v 6:36 | Reagovat

[19]: já to špatně četla xD
Tak beru tenhle úkol
Vypátrej zločince, který ukradl věci ze skladu Anteiku.
xd

21 [A] Enwy [A] Enwy | 10. července 2017 v 7:43 | Reagovat

[19]: Policistka Jenny byla ráda, že ses o Sama postarala. Sám Growtlithe byl z výletu moc nadšen a odteď si v mysli řekl, že se nechá zahrnovat láskou a péčí jenom od tebe. Bylo ti zaplaceno 500 Yenů jako odměna.
Jennyina důvěra - 2%

Greninja - 2% sehranosti (2% spec. granule), 3% láska k trenérovi
Liepard - 10% sehranosti (10% 2x Oran Berry), 3% láska k trenérovi
Rockruff - 2% sehranosti (2% spec. granule), 3% láska k trenérovi
Goomy - zvýšená imunita vůči nemoci (limonáda), 3% štěstí (banán), 3% láska k trenérovi

[20]: Anteiku je mírumilovná kavárna ala. čajovna ve městě. Minulou noc se do někdo vloupal a ukradl všechny zásoby čaje, pár židlí a stolů. Nejvýznamnější finanční ztráta byly však tři obrazy, které mají vysokou hodnotu a viseli za pultem hlavního baru. Jedná se o obrazy Dialga, Palkie a Giratina.

22 Skugga Skugga | 10. července 2017 v 19:59 | Reagovat

"Shade Luluno  potřebuji vaši pomoct!" povolala jsem  své první dva pokémony, k tomu aby mi pomohli k téhle práci,  dorazila jsem se skupinou policistů. "Takže přátelé moji,   dneska tady pomůžeme policistům s tímhle případem Anteiku je mírumilovná kavárna ala. čajovna ve městě. Minulou noc se do někdo vloupal a ukradl všechny zásoby čaje, pár židlí a stolů. Nejvýznamnější finanční ztráta byly však tři obrazy, které mají vysokou hodnotu a viseli za pultem hlavního baru. Jedná se o obrazy Dialga, Palkie a Giratina." Obeznámila jsem je s případem a oni přikývli, "Luluno ty máš dobrý čich  a Shade  si umí všímat sebemenších detailů proto potřebuji vás dva" usmála jsem se na ně a oni mi přikývli,  "Takže pomalu si to projdeme a uvidíme" nejdřív si po kousíčku přešli místnost kde měli čaj, "Cítíš nějakou lidskou stopu Luluno?" zeptala jsem se , Luluna jen zavrtila hlavou. "Jediné co cítím JE ČAJ!" zdůraznila mi,  no upřímně já se ani nedivila,. Na jednu stranu kontrolovat místo u stolů a židlí kde deno deně sedí hodně lidí taky nemá smysl chytí tam všechny pachy. "Shade, vezmi Lulunu k tomu místu kde byli obrazy. Já se kouknu jestli policisté náhodou něco omylem nepřehlédli jinde" mrkla jsem na ně , a tedy pro chvíli jsem se s nima rozloučila.
Pomalu jsem procházela,  a doslova prohlížela každý kout kde něco ten lupič ukradl, u stolů a židlí nic nebylo,   proto jsem se koukla zpět do místnosti kde byl ukraden všechen čaj, a přesně tam mě něco zaujalo, nahoře, u okna  které sice bylo nyní zavřené, ale to okno něco zachytilo. První stopa? Napadlo mě,  rozhlédla jsem se po místnosti, a nakonec jsem přeci jen našla cestu nahoru, do igelitáku jsem opatrně vzala  tu věc (Co když jsou na ni otisky?) Až nyní jsem si pozorně prohlédla co to je. A musela jsem žasnout, Byla to pokémoni srst!  Seskočila jsem dolů,  a v tu chvíli jsem viděla jak do místnosti vběhl Shade, asi mě hledal.  "Luluna má stopu zloděje!..Doufám" dodal, a já přikývla, vyběhla jsem  a našla jednoho policistu, "Tohle bylo v okně, čaj pravděpodobně ukradl nějaký pokémon.." dala jsem mu do ruky, igelitak s pokémoní srstí a rozeběhla se za Shadeem a Lulunou.
"Už jsme skoro tam" oznámila nám Luluna po chvilce běhu, já a Shade jsme s ní drželi tempo. Náhle však prudce zastavila,  "Někdo sem  běží!" Oznámila, a já musela přemýšlet, "Shade Luluno na střechu!"  řekla jsem rychle a vyskočila, Shade za mnou a těsně za ním i Luluna. Až nyní jsem zjistila že jsme na střeše nějaké továrny?  Nenápadně jsem nakoukla dolů a zjistila jsem že jsme skočili  právě v čas! Dole se procházel Umbreon, neustále vrčel a když otočil hlavu nahoru mi už jsme šli dál.  "Ten zloděj je tady v té staré továrně," řekla Luluna. "Víš to jistě?" zeptala jsem se a ona přikývla.  "Tak dobře , poslyšte plán je takový..Já a Shade se postaráme o důkazy že to skutečně udělali a postaráme se aby nezmizel odsud,   a ty Luluno doběhneš  zpátky k policistům a přivedeš je sem" "Ale..ale" pohladila jsem ji. "Ne neupřednuji Shadea,  tvá role je důležitá, dost možná na tom  jak budeš rychlá závisí nás život"  řekla jsem tiše,  Luluna přikývla. "Hodně štěstí" Popřála nám  a začala skákat  z budovy na budovu   koukla jsem na Shadea. "Do posledního dechu, čestně a s úctou" plácli jsme si a dostali jsme se do opuštěné továrny.
"Ha! Ukrást to bylo jednoduché..." ozval se poněkud nepříjemný hlas že jsem si dokonce myslela že nás ten muž zrovna našel, ale nikdo u nás nebyl. Což bylo dobře, za to jsme slyšeli kroky takže nynější úkol byl jasný SCHOVAT SE! "Shade! Za barely!" Shade přikývl a oba jsme se rychle schovali. V duchu jsem mu děkovala že mě přivedl na cestu ninji. Zaprvé jsem se cítila o dost lépe a za druhé, nevím jak by jsem se  dokázala takhle rychle pohybovat, opatrně jsem odsunula barel a viděla jsem něco neuvěřitelného, tři obrazy které ten neznámí ukradl  pak ty zásoby čaje,  židle stoly. Opatrně jsem vytáhla pokedex a zapla nahrávání .  Muž telefonoval a očividně se bavil o těch obrazech. "Ale samozřejmě že jsou nepoškozené za koho mě máte? Za hlupáka? Můj Umbreon je v tomhle zkušený, ano  ty obrazy tam kde je  zobrazena Dialga, Palkie a Giratina!" křikl do telefonu a típl to. Pak se otevřeli dveře,  a v nich byl ten jeho povedené Umbreon, "Tak co policisté nás ještě nenašli?"  zeptal se a Umbreon mu odpoví. "Ne nenašli..Chytili se na tu falešnou stopu"  zasmál se a   já  ještě  nahrála ten jejich rozhovor,  ale pak jsem pokedex rychle uklidila, jelikož Umbreon zavrčel a začal čuchat. "Jestli nás najde, víš co je náš úkol Shade..nesmíme dovolit aby utekl než Luluna přivede policisty" přikývl mi  . "Shadow ball!" ozvalo se  a mi se Shadeem vyskočili do vzduchu a jen tak tak do barelů  narazil útok od Umbreona. "Ha!" ozvalo se od muže. "Co jste zač?!" Společně se Shadeem jsme doskočili o kus dál a opřeli o záda spolu až do konce. "To není důležité" usmála jsem se , Ale více jsme už nestihli říct,  a  museli jsme uskočit. "Shade Double team!" rozhodla jsem  právě v čas, Umbreon se zastavil  v útoku a zmateně koukal. "Netvař se tak nejistě! Shadow pulse!" Já na to reagovala rychleji "Water shuriken!"   útoky se střetli. "Rychle Double team ještě jednou!" V tu chvíli se rozletěli dveře a dovnitř  V běhla Luluna  a policisté. "Ruce vzhůru!"..A já si mohla oddechnout že je Luluna takhle rychlá..Policisté se o něj postarali a já jim předala na chvíli svůj pokedex a když si to přehráli vrátili mi to.

//beru další úkol *- Ujmi se výslechu jednoho z násilníků a vymlať z něj, je-li třeba, přiznání.

[21]:

23 [A] Enwy [A] Enwy | 10. července 2017 v 22:06 | Reagovat

[22]: Úkol byl odveden skvěle. Odměnou ti je Heavy Ball.
Jennyina důvěra - 3%

Detaily úkolu:
Skupina násilníků, kteří týrali pokémony na kraji lesa byli, díky jednomu hlášení staré babičky, zatčeni. Jelikož existují důkazy, ale neexistuje přiznání, policistka Jenny potřebuje jejich přiznání. Jenny, velmi dotčena tím, jak se zachovali k pokémonům, povoluje i policejní násilí, bude-li třeba. Násilníci byli tři - svalnatý chlap, vyžle a šampónek.

24 Rev Rev | 11. července 2017 v 11:15 | Reagovat

Beru úkol:Ve skladu doličných zabavených předmětů se hromadí předměty. Rozstřiď je.

25 [A] Enwy [A] Enwy | 11. července 2017 v 11:20 | Reagovat

[24]: Ve skladu doličných předmětů se nachází spostu zabavených věcí, od mafiánských zbraní po... "cukříky". Tvým úkolem je předměty roztřídit, aby bylo jasné, která kategorie je která. V případě pomoci vyhledejte Bena

26 Skugga Skugga | 11. července 2017 v 14:59 | Reagovat

[23]: "Shade potřebuji tvoji pomoc!" vyvolala jsem ho pokeballu. "ano Shade zase jsem k něčemu upsala na policii takže jedná se o tohle" povzdechla jsem si, taky mohl říct že mi nechce pomoct že ano. "Takže jde o tohle Skupina násilníků, kteří týrali pokémony na kraji lesa byli, díky jednomu hlášení staré babičky, zatčeni. Jelikož existují důkazy, ale neexistuje přiznání, policistka Jenny potřebuje jejich přiznání. Jenny, velmi dotčena tím, jak se zachovali k pokémonům, povoluje i policejní násilí, bude-li třeba. Násilníci byli tři - svalnatý chlap, vyžle a šampónek...pomůžeš mi z nich nějak dostat  to přiznání?" Zeptala jsem se parťáka, Shade se na chvíli rozmýšlel, než mi koukl do očí a odpověděl. "Řekla jsi spolu až do konce.. a já to hodlám dodržet"  musela jsem se usmát. No co by jsem bez něj dělala?  "Takže šamponek, vyžle či svalnatý chlap?" Zeptala jsem se ho, podle mě by jsme nejmenší problémy mohli mít  s vyžlí..šamponek je dost možná namyšlené stvoření které by na mě něco zkoušel a svalnatý chlap? No to je vyšší kalibr. Podívala jsem se na Shadea a  on na mě "Vyžle"
Vstoupili jsme do místnosti kde byl onen muž, policisté tu místnost odposlouchávali takže to jeho přiznání budou mít nahrané. .  měl ruce v poutách takže  po nás nic nehodí dobře. "A vy jste jako kdo?" Uchechtl se muž, přesto jsem však viděla jak moc sledoval náhle Shadea "Řekněme že výpomoc" ušklíbla jsem se a přisedla na opačnou židli,  "Takže  v případu.." nenechal mě to ani doříct. "S tím  případem nemám nic společného" tázavě jsem na něj koukla. "Ale já neřekla o jaký případ se jedná" oba jsme však věděli že myslíme ten případ o kterém nikdo z nich nechce přiznat. Však to se brzo změní.
"Ale tohle přeskočme, oba víme jaký případ máme na mysli"  promnula jsem si kořen nosu. "Takže vy tvrdíte že s tím nemáte nic společného že?"  vyžle mi přikývla, a já pokračovala "I přes to hlášení  a přes všechny  důkazy si stále myslíte že má smysl zapírat?" vyžle mi zase přikývla..tohle bude těžší.
"Hmm?" Otočila jsem se  někdo tukal na dveře. "Shade počkej tu.. a jestli  se tu bude o něco pokoušet..víš co máš dělat" usmála jsem se a zvedla se ,ale vyžle náhle znejistil. "Přece mě tu s ním nenecháte!"  otočila jsem se na něj, "A proč ne? Shade je  ninja je to hodný pokémon..ale bojuje  za spravedlnost" ušklíbla jsem a odešla , vlastně jsem poprosila jednoho policistu ještě předtím aby jsme sehráli že  jeden z těch se přiznal. Mezitím když jsme se -bavili- slyšela jsem žw Shade použil bubble,
Vešla jsem zpátky do místnosti, to už se Shade opět opíral o stěnu a jakože nic. "Co..co ..je to za potvoru!" nadávala vyžle. "Potvora? to  vy jste musel číct něco co ho urazilo" koukla jsem na něj, "Bubliny vás přece nezabijí .jen se vám  snad rozsvítí v hlavě" "A právě váš spolupachatel.."šamponek" se před chvíli přiznal" ušklíbla jsem se "Ne to není pravda!" ale já jsem pokračovala. "Ale také říkal že jste ho k tomu donutil vy".."Ne to není pravda! Všichni  jsme společně týrali pokémony!"  zvedla jsem se s úsměvem. "Děkuji za vaši spolupráci" pokynula jsem Shadeovi že můžeme jít. "Počkat..co?!" až nyní mu to došlo že se podřekl.  Odešli jsme ze stanice. .

//beru úkol Malý Growlithe je nemocný a nikdo se o něj nemůže postarat, protože to odmítá.

27 [A] Enwy [A] Enwy | 11. července 2017 v 17:06 | Reagovat

[26]: Vyšší kalibr dobrý kalibr. Byla ti vyplacena za přiznání odměna ve formě 400 Yenů v hotovosti.
Jennyina důvěra - 3%

Detaily k úkolu: Jedná se opět o Growlithe Sama, tentokrát nemocného. Ostatní lidi kouše a tak bys to měla zkusit - na tebe už je zvyklý.

28 Rory Rory | 11. července 2017 v 19:14 | Reagovat

[18]:
Ďalší bál. Normálne by som si takú úlohu ako organizácia niečoho tak veľkého nezobrala, ale už len slovo bál ma donútilo cítiť sa nedočkavo a nadšene. Navyše, Togepi zbožňovala oslavy, určite mi aj s ostatnými pomôže. Vypočula som si teda detaily úlohy a vybrala sa do hudobného domu, kde sa mala celá akcia odohrávať. Po ceste som vyvolala Togepi z pokéballu a celú situáciu jej vysvetlila. „Bude oslava? Super! Zase tam stretneme veľa ľudí, yay!“ zarazila som sa. „Vieš, Togepi, nemyslím si, že sa na tej oslave zúčastníme ako hostia... je pre policajtov, na počesť nováčikom aj tým, čo budú rezignovať... my sa len postaráme o to, aby to všetko klapalo!“ Togepi trochu posmutnela. „Ale neboj sa, určite sa ešte nejakého plesu zúčastníme...“ snažila som sa ju utešiť. Togepi si napravila klobúčik a potom ma pohladkala po ruke. „To nič, nevadí mi to...“ stále ale vyzerala trochu smutne. Chvíľu som kráčala potichu. „Togepi? Vieš, rozmýšľala som, že by sme sa niekedy v budúcnosti mohli pridať k polícii... takže na ďalších báloch sa už možno zúčastníme aj my. Možno to bude dokonca aj bál na našu počesť, keď budeme my tí nováčikovia...“ Togepi na mňa pozrela s doširoka otvorenými očami. „Chceš byť policajtka? Budeš nosiť putá a zbraň a budeš kričať ´V mene zákona stojte!´?“ Vyprskla som. „No, tým si niesom až taká istá, ale kto vie?“ pokrčila som plecami. „Nacvičíme si to spolu, okej?“ Togepi sa rozhihňala. „Pre-predstav si, ako to kričí Ace...“ Rozosmiala som sa spolu s ňou. „Ou, to ma fakt zabíja. Ešte mu zoženiem policajnú čiapočku a bude to dokonalé,“ takmer som plakala od smiechu. Nechcela som si z neho robiť srandu, ale ono to proste nešlo... navyše, Ace by podľa mňa bol skvelý policajt. „A budeš mať aj policajného Arcanina? A nebude Lilith žiarliť?“ Prižmúrila som oči. „Ale brzdi, fajn? Hovorila som, že nad tým rozmýšľam, nie že zajtra nastupujem...“ odfrkla som potichu. Vošli sme do hudobného domu a zamierili na vrátnicu. „Dobrý deň, mal by sa tu niekde organizovať policajný bál a ja mám pomáhať s výzdobou... neviete, kam by som mala ísť?“ Vrátnik ma doviedol do haly, kde sa bál mal podľa všetkého konať. Bola to obrovská miestnosť s pódiom, v strede boli stoly s krabicami, z ktorých vytŕčali ozdoby. Po bokoch boli stĺpy so zvláštnym vzorom, a o steny boli opreté zabalené... obrazy? „Neviete, čo to je?“ ukázala som na ne a vrátnik pokrčil plecami. „Viem len, že môžete využiť všetko, čo budete potrebovať...“ Mykla som plecami a poďakovala vrátnikovi, ktorý sa potom vrátil späť ku vchodu. „No, Togepi, čo na to povieš?“ Togepi som medzi tým pustila na zem a ona preťapkala ku stolom. Prešla som k nej a vyložila ju na ne, a ona sa okamžite začala prehrabávať krabicami. Ja som zatiaľ prešla k tým balíkom pri stene a opatrne som ich začala rozbaľovať. „Obrazy policajtov? Fakt?“ pokrčila som plecami. „Máš niečo, Togepi?“ Tá mi ale neodpovedala. Keď som sa k nej otočila, nemohla som si pomôcť a musela sa rozosmiať. Bola celá zamotaná v girlandách a stužkách a na tvári mala utrápený výraz. „Pomôžeš mi?“ Stále som sa chechtala, ale prešla som k nej a dala z nej ozdoby dole. Pohľad mi padol na kôpku papierov. Keď som ich prelistovala, našla som tam harmonogram aj veci k organizácii. „Fajn. Togepi, zvládneš sa postarať o výzdobu, ak ti Ace pomôže?“ Togepi nadšene zamávala rúčkami. „Jasné, jasné! Ale... Ace naozaj pomôže?“ Zaškľabila som sa a vytiahla jeho pokéball. „Ace, teraz pomôžeš Togepi a ja vás potom zoberiem do cukrárne, ďakujem!“ vyhŕkla som skôr, ako sa Ace stihol spamätať, a aj s papiermi v ruke som vybehla zo sály. Zo stola som ešte zhrabla ceruzku, ktorú som si strčila za ucho. Vyšla som pred budovu práve na čas, na parkovisku zaparkovala dodávka z ktorej vyskočil chlapík v kuchárskej čiapke. Pozrel na mňa. „Vy tu dávate pozor na prípravy toho bálu?“ Prikývla som a chlapík prešiel k zadným dverám. Otvoril ich a kývol na mňa, nech sa prídem pozrieť. Prišuchtala som sa teda a začala som slintať, keď som zbadala trojposchodovú tortu a Arcaninom na vrchu. „Uhm, a ste si istý, že tá torta je dobrá?“ spýtala som sa opatrne. Muž sa zatváril zmätene, a ja som hneď pokračovala. „Pretože sa si myslím, že by sme ju mali ochutnať a viete, ak by bola zlá, tak ju aj zjesť, aby sme tým úbohým policajtom nedali tortu, čo by  im určite nechutila...“ rozosmiala som sa a aj muž sa pousmial. „Prepáčte, slečna, ale táto torta až do začiatku bálu musí zostať neporušená. Ak by ste ale mala záujem, môžete navštíviť našu predajňu, kde...“ vypla som, keď si začal robiť reklamu, a nasmerovala ho do haly. Chlapík odišiel a ja som z znovu pozrela do papierov. Spoza ucha som si vytiahla ceruzku a zaškrtla som si políčko torta. Dobrú pol hodinku som čakala pred budovou a nasmerovávala ľudí so haly, a odškrtávala som si zabávačov, catering, DJ-a... Keď som sa vrátila do sály, miestnosť vyzerala úplne ináč. Dekorácie boli z väčšej časti rozvešané, Ace, ktorý mal na chrbte Togepi, ktorá ho dirigovala, dolaďoval stuhy okolo stĺpov, stoly boli prestreté, obsluha na ne ukladala občerstvenie a vedľa pódia trónila torta. DJ si v rohu pripravoval svoje veci a rozprával sa pri tom s týpkom čo doniesol tortu. Spokojne som sa usmiala a skontrolovala čas. „Togepi, Ace!“ zavolala som na nich a Ace ku ne zletel. „Ide vám to skvelo, ďakujem. Máme ešte hodinu, stihneme to, že?“ Togepi nadšene prikývla. „Áno, áno, rozlož prosím stoličky a Ace, choď prosím dorobiť tie závesy,“ rozhadzovala ručičkami a Ace znovu odletel. S nadvihnutým obočím som začala znášať do haly stoličky. Takúto Togepi som nepoznala, ale bola to rozhodne príjemná zmena. Aspoň viem, že ak niekedy budem organizovať párty, môžem sa na ňu spoľahnúť.  Stoličky boli rozložené a ja prešla k Togepi a Aceovi, aby som im pomohla s finálnymi úpravami, ktoré zahŕňali hlavne vešanie obrazov nejakých významných policajtov v histórii. To bola celkom makačka, Togepi bola ako mrzutý režisér, nie a nie byť spokojná. Skončili sme to a ja som si unavene sadla na zem. Bola som neskutočne uťahaná, a to som vlastne nič nespravila... Potriasla som hlavou a znovu sa poobzerala. Ozdoby aj jedlo boli na mieste, DJ púšťal pomalú, tichú hudbu. Znovu som skontrolovala čas, 20 minúť. To ubehlo tak rýchlo? začudovala som sa a vystrelila som na poslednú kontrolu. Jedlo, ozdoby, torta, hudba, ozvučenie, program... záchody sú značené, miesta na sedenie sú... „Dobre, vážení, máme to!“ miestnosť vyzerala reprezentatívne, a ja som začínala ľutovať, že sa na bále nezúčastníme. „Úžasné, Gepi, Ace,“ pochválila som ich a vybrali sme sa späť na stanicu po odmenu a následne k sľúbenej cukrárni.

29 [A] Enwy [A] Enwy | 11. července 2017 v 20:14 | Reagovat

[28]: Bál proběhl díky tobě skvěle. Odměnou ti je 300 Yenů. Togepi se náramně bavila!
Jennyina důvěra - 5%

30 Skugga Skugga | 12. července 2017 v 17:03 | Reagovat

[27]: Tentokrát jsem si žádné pokémony sebou nevzala, tedy mám je  v pokebalu ale povolávat je asi  nebudu. Než jsem šla za Samem dostala jsem informace kdy mu má jaké léky dát.    Vešla jsem dovnitř kde nyní pobýval Sam. "Tak co ty?"  Usmála jsem se a pohladila ho po hlavičce, "Ostatní lidi koušeš jo?" Sam něco nesrozumitelně zabručel. "Ale tak já si tím taky prošlo že jo" Zasmála jsem se,   "Tak Same, než ti budu muset dát léky mám pro tebe příběh , aby ti čas lépe utekl ano?" Sam přikývl hlavou že ho chce slyšet. "Tak tedy  dobře ulehni a poslouchej mě.
"Příběh se odehrával v horách kde byla pokémoní vesnička,  ti pokémoní byli mírumilovní , ale nikdy nikdo z nich nepoznal žádného člověka. Ve vesnici byli různí  pokémoni, například - Seedoti , charmandeři   Ekansové  Bidoofové  Shinxové a i Growlithové .. Každý pokémon byl nějak prospěšný vesnici .  Shinxové obstarávali jídlo. Seedoti obstarávali postýlky aby měli pokémoni kde spát, a Bidoofové obstarávali přístřešky aby měli pokémoni kde spát..Zkrátka  byl tam klid a mír ,až do jednoho dne. Do vesnice  přišel Breloom a několik   Shroomishů.  Obyvatelé vesnice je přivítali a snažili se s nimi spřátelit , ze začátku to vypadalo normálně, Ale po pár dnech se začali ztrácet pokémoni, bohužel vzhledem k tomu že pokémoni z vesnice byli mírumilovní  ani je nenapadlo že by za to mohl Brellom a pár Schroomishů kteří nedávno do vesnice přišli.  Ale jedné noci se probudil mladý Growlithe, potřeboval se pouze napít , ale když slyšel huhlání  jako kdyby někdo omdléval musel se kouknout ven. Když viděl že  Brellom unáší malého Shinxe  vydal se nepozorovaně za nimi. Cesta trvala dlouho, Growlithe překvapeně sledoval   jak si malého Shinxe od Brelloma vzal jeden  člověk a strčil ho do klece.  Growlithe viděl člověka poprvé, ale věděl jedno když se chová takhle k pokémonům neměl ho rád. Počkal až člověk i s Breloomem odešel a  dostal se do domu, a tam žasl. Sem se všichni poděli, a jakmile ho  uviděli jakoby pokémoni v  klecích rázem ožili. Growlithe jim potichu řekl že mají být  potichu a  začal je z klecí dostávat ven.  Dostal  pár pokémonů ven , náhle se však  ozvalo Breloom jak používá Energy ball. Growlithe jen tak tak uskočil a zavrčel otočil se  na pokémony které dostal ven. "Dostaňte zbytek ven!"   Připravil se k boji. "Já se o něj postarám" A zaútočil na něj Flame Wheel. Brellom se mu vyhnul a zaútočil Mach punch. Tomu se už Growlithe nedokázal vyhnout a tak byl zasažen, zvedl se , nedbal na chvilkovou bolest a opět se rozeběhl proti Brellomovi když   už se chtěl Brellom vyhnout Growlithe zaútočil na jeho ocas pomocí Fire fang.  Brelloma to bolelo  a snažil se Growlitha sundat, po chvilce se mu to podařilo, ale ani jeden z nich se nevzdával.  Boj byl dlouhý ale Brellom byl silnější po tom co Brellom zasáhl Growlitha giga impact , už to vypadalo že se Growlithe  nezvedne  Brellom se chystal ukončit svojí práci, ale před Growlitha se postavili   ostatní pokémoni z vesnice. " Koukla jsem na hodiny , "Je čas na léky! Pokračovat budeme až  to spolkneš" Sam se zatvářil poněkud kysele "Ale ty prášky jsou hnusný" Povzdechla jsem si a vzala je. "Čím dřív to spolkneš tím rychleji se dozvíš jak skončil Growlithe" Sam přimhouřil oči  "No tak jo.." Ton hlasu naznačoval že ty prášky ale rád mít nebude.  Sam je nakonec spolknul, a  zase si lehnul . "A těd povídej" požádal mě a upřel na mě oči . "Dobrá dobrá"
"Brellom však pomocí útoku Rock smash se dokázal zbavit všech pokémonů kteří chtěli pomoci Growlithovi, ale jak malý Shinx do něčeho narazil, spadlo to na zem a z tašky se vykutálel fire stone, dokutálel se skoro ke Growlithovi , on po chvilce otevřel své oči a zpozoroval kámen před sebou, věděl co se stane když se o dotkne.  Nevadil mu vývin, když byl malý moc se toužil vyvinout.    Natáhl packu a  dotkl se kamene. Brellom si pozdě uvědomil že neměl dovolit aby se toho kamene dotkl.  Growlithovo  tělo začalo růst a mohutnět v záři. Nakonec když záře ustala, nestál tam Growlithe ale Arcanine, jeho pohled  byl upřen na Brelloma který začal couvat,  pak už zápas neměl dlouhé trvání  Brellom po chvíli utekl a ostatní pokémoni se dostali k Arcaninovi, který byl rád že jsou v pořádku. Sehnul se, aby na něj pokémoni vyšplhali. "Držte se!" zvolal a rozeběhl se. Díky Arcaninovy se do vesnice dostali rychle, ve vesnici byl však poprask.. Arcanine jim všechno vysvětlil a ještě  ten den dostal z vesnice pryč Brellomovi kamarády.  Od té doby Arcanine strážil ve vesnici klid a mír, a dával pozor na každého pokémona který ve vesnici byl."
Skončila jsem vyprávění a koukla na Sama, spal.  Usmála jsem se,  koukla na další prášky, za pár hodin mu musím dát další,  na chvíli jsem  usnula, probudila jsem se v noci , a koukla jsem kolik je. Prášky! Vykulila jsem oči a rychle  je připravila. "Same vstávej..je čas na prášky" Sam otevřel oči pak pusu aby mohl prášky spolknout, "Dobrý můžeš zase spinkat" usmála jsem se,  Sam po chvilce usnul a já taky.
Ráno mě probudilo olíznutí. "C..cOTO?!" Vyjekla jsem a otevřela oči, byl to Sam. Ani nevíte jak jsem si oddechla. "Je mi mnohem lépe!" zvolal a skočil mi do náručí. "To ráda slyším..ale neměl by jsi se přetěžovat" položila jsem ho na zem,   "Dneska budeš ještě odpočívat" Sam kývl, a já mu   začala předčítat nějakou pohádku , samozřejmě jsme si opět udělali přestávku  na léky. A následující den bylo Samovi už dobře.

31 [A] Enwy [A] Enwy | 12. července 2017 v 17:58 | Reagovat

[30]: Growlithe si tě velmi oblíbil. Nyní už nikomu nedovolí, aby se ho dotkl, není-li ty.
Byla ti vyplacena od policistů odměna 500 Yenů.
Jennyina důvěra - 4%

32 Skugga Skugga | 12. července 2017 v 18:36 | Reagovat

BerU úkol
Ze Sama už je velký Arcanine! Pomocí ohnivého šutru se vyvinul, ale není na své tělo zvyklý. Pomoz mu

33 [A] Enwy [A] Enwy | 12. července 2017 v 19:52 | Reagovat

[32]: Úkol je zadán takto stručně, není třeba dalších detailů.

34 Skugga Skugga | 12. července 2017 v 20:49 | Reagovat

[33]:  "Shade je čas" povolala jsem ho z pokeballu. "Sam se prý vyvinul do Arcanina, ale není zvyklý na své tělo  takže mu  pomůžeme , a to je důvod proč jsi tu. Jsi rychlí a ladně se pohybuješ a hlavně se pohybuješ rychle" Shade povyskočil a plácl si semnou. "Rád pomůžu" Usmál se na mě  a  otevřeli jsme dveře a v tu chvíli jsem uslyšela "ŽUCH!" A něco mě prakticky zalehlo, když jsem se vzpamatovala a otevřela oči  dívala jsem se do očí Arcaninovy, ale když jsem se zadívala pořádně  poznala jsem v tom Sama.  Nemotorně se zvedl a olízl mě "No ahoj!" Zvedla jsem se a podrbala ho. "Půjdeme  ale ven" rozhodla jsem , Sam kývnul že ano Shade taky a taky spousta dalších policistů kývlo že bude lepší když  Sam bude zvykat na své tělo venku.
Takže jsme stáli venku a já koukla na Sama . "Tady  se někdo inspiroval příběhem že ano?" ušklíbla jsem se pobaveně, bylo vidět že se Shade také usmívá "No..jo" ozval se Sam  a pokusil se udělat krok, tvářil se dost nejistě. "Neboj se tady se Shadeem neodejdeme do té doby dokud ti nepomůžeme " mrkla jsem na něj, "Jasně!" Ozval se Shade a přešel k němu blíže. "Takže nejspíše máš problém s rovnováhou, to vyřešíme..Zkusme udělat další krok spolu" navrhla jsem . "Tak dobře" přikývl mi, a  na tři jsme všichni udělali první krok, "Mysli na dobré věci Same, když budeš nervózní moc se ti dařit nebude" řekla jsem mu a Sam zamyšleně přikývl ,  zavřel oči a chvíli nic nedělal . Po chvíli je otevřel a koukl na Shade pak na mě "Můžeme" Tak jsme na tři udělali další krok, "A znova" řekla jsem a udělali jsme další krok  "A znova" zopakoval jsem . Začínala jsem si připadat že se učíme velmi pomalým tempem tancovat ale nevadí nevadí.  Takhle to nějakou dobu pokračovalo . Než jsme společně se Shadeem poodešli od Sama dál. "Takže Same těd chci aby jsi ke mě došel bez zastavení" Sam přikývl a pomalu se ke mě rozešel,  koukala jsem na něj  že se soustředil na každý krok. A ejhle na poslední chvíli se rozmázl na zemi. "To nevadí zkus to znova! Zvládneš to!" Povzbuzovali  jsme ho oba dva .  "Dobře jdu na to!" Oznámil náhle sebevědomě Sam a zvedl se opět se ke mě rozešel a tentokrát to zvládl. Pohladila jsem ho po hlavě,  Shade se jen usmál. "Takže první část by jsme měli za sebou, takže nyní to musíš zvládat i za běhu, a proto tu je Shade, jako Greninja, ale i po našem tréninku se pohybuje rychle a jistě pomůže nám" Sam přikývl. Připravili jsme se, "Můžeme ?" Zeptala jsem se jich. "Ano!" Ozvalo se dvojhlasně.  Na tři jsme se všichni rozeběhli, první Shade druhá jsem byla já a za námi byl Sam. "Shade zastav" křikla jsem dopředu a sama jsem již zastavila. Shade ke mě doběhl zpátky a  to už byl Sam u mě. "Zkusíme to jinak z chození do běhu." Dostala jsem nápad, oba mi přikývli. "Takže jdeme na to" na tři jsme se pomalu rozešli. "Zrychlit" řekla jsem a sama zrychlila. Sam zrychlil a Shade taky, a když tohle Sam zvládal mohli jsme zrychlit. "Rychleji" řekla jsem, tentokrát jsme zrychlili naráz všichni. A když  se zdálo že Sam spadne, tak se nic nestalo, naštěstí. "Můžeme do běhu?" zeptala jsem se, protože  tohle už  běh skoro byl. "ANO!" ozvalo se opět dvojhlasně. Usmála jsem se "Zrychlit" a dali jsme se všichni do běhu, Shade do toho zase dal všechno a tak byl před námi. Ale Samovi to už šlo jelikož mě po chvíli dohnal. "Tak jak se cítíš?" zeptala jsem se ho,  nejdřív štěkl  a  pak mi odpověděl. "Cítím se báječně"  po chvilce jsme zastavili. "Je fajn že si začínáš zvykat" usmála jsem se, "A nyní poslední věc..Tvé útoky vyvinul jsi se. Takže sílu či nějaké útoky nemusíš zvládat" Sam přikývl  "Shade   jsi ochotný dělat terč? Uhýbající samozřejmě" Shade mírně neochotně přikývl. "Ale no tak, jsi rychlí jak blesk jde o to aby si Sam nějaké útoky zkusil" Shade opět teda přikývl. "Same! flame wheel!" Na ten útok si jak já tak i Shade pamatujeme , učili jsme to Sama  když jsme se poprvé setkali..To že mě kousl do ruky už nechme být. Sam se po chvilce  v ohnivém kole řítil  na Shadea "Vyhni se!" křikla jsem a Shade se skutečně ladně vyhnul. Sam se po chvíli otočil a opět se na Shadea řítil, tehdy jsem si vzpomněla na to co jsme mu řekla. Nesmíš nechat dát protivníkovi / zlodějovi čas oddechnout.  "Shade vyhni se a běž!" křikla jsem Shade přikývl a vyhnul se a slušnou rychlostí se rozeběhl pryč. Sam přestal a koukl na mě . já na něj koukla vyzývavě "Tak co? Dohoníš ho?" A rozeběhla jsem se taky. Dosáhlo to svého učinku jelikož po chvíli se vedle mě prohnalo flame Wheel které nabíralo čím dál tím větší rychlost.  Doběhla jsem je a viděla jsem jak se Shade vyhýbá flame whellu. "To stačí!" Oba se na mě v tu chvíli podívali. "Flame Wheel zvládáš perfektně!" Usmála jsem se "Takže zkusíme flamethrower!" Oba dva mi přikývli. "Same..Shade..tentokrát při tom procvičíme i to jak se umíš vyhýbat" Oba dva mi přikývli. "Same plamenomet!" Sam ho vypálil. "Shade vyhni se a Bubble!" Shade se vyhnul  "Same vyhni se!" Same uskočil jen tak tak. "A znova!"  Oba dva pokémoní to zopakovali. Shade byl však tentokrát zasáhnut a Sam byl taky zasáhnut bublinkama . "Shade bublle Same flamethrower!" Oba ůtoky se střetli a takhle to pokračovalo skoro až do večera. Když jsme se vraceli dala jsem Shadeovi dvě oran berry. "Na zasloužíš si to" usmála jsem se

//Shade dvě oran bobule

35 [A] Enwy [A] Enwy | 12. července 2017 v 22:08 | Reagovat

[34]: Práce byla odvedena výborně. Arcanine si na sebe zvykl.
Jako odměnu jsi dostala 400 Yenů.
Jennyina důvěra - 5%

Greninja - 10% sehranosti (2x Oran berry)

36 Skugga Skugga | 12. července 2017 v 22:09 | Reagovat

Beru úkol
Policisté zjistili, kde jeden pedofil vězní malé pokémony. Účastni se zásahu.
:D

37 [A] Enwy [A] Enwy | 13. července 2017 v 7:22 | Reagovat

[36]: Místo činu bylo zajištěno. Pedofil je stále i s pokémony v baráčku se zahradou. Vyhrožuje, že pokud policie vtrhne dovnitř, tak že to s malými pokémony nedopadne dobře. Jenny navrhnuje bezpečný postup, aby nedošlo k žádným neštěstím.
Děj začíná: Jsi v policejním autě, které řídí Ben. Z kufru do tvého prostoru nastrkuje zvědavě hlavu Arcanine Sam. "Už za chvilku budeme na místě činu. Prosím, vem pak tu věc, která je vedle tebe," požádal Ben. Vedle tebe leží paralyzér a klíčky od nějakého stroje.
Herní kniha: http://miniaplikace.blueboard.cz/kniha/k8vaa9rd5sa5rsr0mpf478796x8dre?pid=

38 Rory Rory | 13. července 2017 v 7:34 | Reagovat

Beriem
Obyčejný úkol: Jedna žena přišla ohlásit, že se jí ztratil manžel. Prober to s ní a udělej protokol.

39 [A] Enwy [A] Enwy | 13. července 2017 v 7:48 | Reagovat

[38]: Její manžel byl automechanik, který se jednoho dne vypařil z dílny. Není po něm ani stopy a tak přišla nahlásit, že je nezvěstný.
Žena je vystresovaná, silně na nervní prášky. Navíc, momentálně, když není v blízkosti manžela, že vystrašená a neví, co má dělat. Jmenuje se Emilia. Muž, který se ztratil, se jmenuje Robin.

40 Rory Rory | 13. července 2017 v 14:26 | Reagovat

[39]: Po odchode berry kopca sme sa vybrali rovno za nosom, a ten nás zaviedol na policajnú stanicu. Honey sa mi usalašila na pleci a Lilith sa mi držala pri nohách. Na stanici bolo dosť rušno, naštastie si na mňa jeden strážnik našiel čas a keď som ho požiadala, zadal nám úlohu. Do ruky mi strčil nejaké papiere s informáciami a pero. „Stratený manžel? Chúďa manželka...“ zamrmlala som. „Honey? Lilith? Čo vy na to? Skúsime to?“ Honey zoskočila na zem, znovu sa premenila na mňa a zazubila sa. „Jasné!“ Lilith jednoducho prikývla. Strážnik nás teda nasmeroval k žene, ktorú sme mali vypočuť. Našli sme ju sedieť na sedadlách v chodbe a úprimne, vyzerala hrozne. Niežeby bola škaredá, práve naopak, ale vyzerala úplne roztrasená, pod očami mala tmavé kruhy, ktoré naznačovali, že toho moc nenaspala. „Dobrý deň,“ ozvala som sa potichu. Žena sa mykla, nadskočila a vyplašene na mňa pozrela. Keď zbadala dve na vlas rovnaké dievčatá, zadrhol sa jej dych a vytreštila oči. „Vy... vy ste dvojčatá?“ Pousmiala som sa a potriasla som hlavou. „Nie, nie sme. Toto je Honey, moja Zorua, a je naozaj veľmi dobrá iluzionistka.“ Vysvetlila som to žene a ona chápavo prikývla. „Ahá... a ty si?“ pokúsila sa usmiať, no žalostne zlyhala. Sadla som si k nej, Honey a Lilith zostali kúsok ďalej a sledovali nás. Položila som jej ruku na plece a žena na mňa vystrašene pozrela. „Nemusíte sa ma báť,“ zamrmlala som. „Som tu, aby som vám pomohla. Volám sa Rory, a toto sú moje dve partnerky, ktoré mi pomôžu, Lilith a Honey!“ Honey sa zmenila na seržanta, ktorý nám prácu dal. „Pomôžeme vám!“ zazubila sa, čo na vážnej tvári seržanta vyzeralo komicky. Žena na nás stále vytreštene pozerala. „A-a-ale, ako...“ jachtala. Usmiala som sa na ňu. „Čo takto keby sme si niekam zašli na kávu, vy sa upokojíte a poviete mi, čo presne sa stalo?“ Žena sa zatvárila zmätene. „A také dievčatko ako ty.... už pracuješ na polícii?“ Potriasla som hlavou a znovu som vstala. „Nie, zatiaľ nie. Len tu... pomáham,“ mykla som plecami, čapla ju za ruku a vytiahla na nohy. „Poďte, som si istá, že som tu niekde videla kuchynku...“ Kuchynku sme nakoniec aj našli, ale po tom, čo sme ju dôkladne prezreli som musela uznať, že je ako vyrabovaná. Usadila som teda ženu k stolu a vybrala sa aspoň po kávu do automatu. Tá ale v automate nebola a vážne, aký automat nemá kávu? Nakoniec som teda zobrala len horúce čokolády, prvého človeka, čo išiel okolo som zatiahla do práce a pomohol mi kelímky odniesť. Späť v kuchynke som pomaly uchlipkávala čokoládu a skúmala papiere, len kútikom oka som sledovala ostatných. Honey, ktorá stále zostávala ako policajt, čokoládu pila úplne civilizovane, kým Lilith z pohára vylízavala aj posledné kvapky. Najviac ma však zaujímala žena, ktorá sa pomaly upokojovala. Po chvíli sa zdvihla, plastový pohárik odhodila a vrátila sa na miesto. „Volám sa Emilia a môj manžel, Robin, je automechanik,“ začala a pohľad upierala na stôl. Neprerušovala som ju, vytiahla som pero a na jeden z prázdnych papierov som si začala robiť poznámky. „Jeho práca nie je rovnomerne rozložená, stáva sa, že celé týždne nemá čo robiť a potom zase pracuje od rána do večera... Niekedy ho celý týždeň nevidím. Vstáva skoro ráno, dávno predomnou, a chodí domov neskoro večer, často už spím. Niekedy sa ani domov nevráti, prespí v dielni, tak je neskoro a je unavený. Vždy mi ale napíše správu, nechá odkaz, že je vporiadku, niečo...“ hlas sa jej znovu roztriasol. „Dva dni som od neho nedostala nič, a keď som sa za ním na tretí deň prišla pozrieť, nebol tam... pochopte ma, mám dve deti a svojho manžela milujem, nemôžm oňho prísť! Deti... čo poviem deťom...“ rozplakala sa. Chvíľu som na ňu len paralyzovane sledovala a potom som sa k nej natiahla. „Ššš, to nič. Polícia vášho manžela nájde a privedie vám o späť domov, živého a zdravého...“ snažila som sa ju utešiť. Emilia sa na mňa pozrela uplakanými očami. „Sľubuješ?“ Ajaj. Nemôžem jej to sľúbiť, veď čo ak sa to nestane? Nechcem jej dávať falošné nádeje, ale... „Verím polícii, že spraví všetko, čo bude v ich silách...“ stisla som jej ruky. „A my im môžeme pomôcť a pátranie po vašom manželovi uľahčiť tým, že im čo najpresnejšie a najpodrobnejšie spíšeme všetko, čo o tom vieme, dobre, Emilia?“ Žena si utrela slzy a odhodlane prikývla. Pritiahla som si zápisnicu a znovu pohľadom prebehla jej obsah. „Dobre, takže môžeme začať... Kedy ste vášho manžela videla naposledy?“ Prešli sme všetky otázky, Emilia mi bez zaváhania odpovedala a ja som pracne zapisovala. Po skončení som papiere zhrnula na kopu. „Ďakujem, Emilia, to bude všetko. Teraz to už len oficiálne spíšem a podám ďalej, pevne verím, že vaše budúce stretnutie s políciou bude až keď vám manžela privedú!“ Žena prikývla a vstala. „Ďakujem, dievčatko,   ďakujem ti za všetko!“ rozlúčila sa a pobrala sa preč. Ja som s povzdychom vstala a vybrala sa spísať protokol. Našli sme seržanta, toho ktorého napodobňovala Honey, a ten nás nasmeroval k správnej miestnosti. S pomocou mojich dvoch zlatíčok som protokol spísala, vytlačila a spolu s mojimi ručnými poznámkami som ho založila do zložky, s ktorou som sa vybrala k seržantovi-ktorého-meno-neviem. Papiere som mu položila na pult. „Prosím, skúste pána Robina nájsť, áno? Má doma rodinu, ktorá očakáva jeho návrat...“ Muž sa usmial. „Nemusíš sa báť, osobne sa o to postarám,“ upokojil ma. Úsmev som mu vrátila, spokojná so svojou prácou, ktorá práve skončila. Teraz som už nemohla robiť nič, len dúfať a modliť sa, že ho nájdu. Nevedela som, čo sa stalo, Emilia tvrdila, že nemal žiadnych nepriateľov, ale nedávala som tomu moc veľké nádeje. Takmer každý má nejakých svojich kostlivcov v skrini, problémy, ktoré tají aj pred svojimi najbližšími, a keď niekto len tak zmizne, pravdepodobne to znamená problémy. Aj tak som však dúfala v dobrý koniec. „Dobre, dievčatá, neviem ako vy, ale ja mám na niečo celkom chuť...“ pred stanicou som sa zastavila a začala sa hrabať v ruksaku. Nakoniec som vytiahla 3 čokolády a dva čaje. Čaje som dala svojim pokémonom, rovnako ako som im obidvom dala po jednej čokoláde. Sama som jednu zjedla, ale ešte pred tým som zjedla sendvič, čo som začala jesť už v útulku. Potom sme už definitívne stanicu opustili.
//použité :
Čaj starej mladej babičky, čokoláda – Honey Zorua
Čaj starej mladej babičky, čokoláda – Lilith Torracat
Čokoláda, sendvič - Ja

41 [A] Enwy [A] Enwy | 13. července 2017 v 17:49 | Reagovat

[40]: Policie potom díky tvému spisu Robina opravdu našli. Zdálo se, že pouze usnul někde v popelnici ve vedlejší uličce po hodně rušném večeru.
Odměnou ti je 300 Yenů.
Jennyina důvěra - 3%

42 [A] Enwy [A] Enwy | 13. července 2017 v 17:51 | Reagovat

[41]: Edit:
Zorua - 1% sehranosti, zvýšená odolnost, 4% lásky k trenérovi
Torracat - 1% sehranosti, zvýšená odolnost, 4% lásky k trenérovi

43 [A] Enwy [A] Enwy | 14. července 2017 v 21:36 | Reagovat

- Ukončení úkolu: Action
Malí pokémoni byli v bezpečí a s tím byl do vězení na dožití odsouzený i muž, který je věznil. Arcanine s posmutným výrazem zůstal s tebou, ovšem rozhodl se tě morálně podpořit, jak to jen šlo a proto nedával najevo smutek. Jenny odcházela na policejní stanici se zničeným výrazem, ovšem taktéž nemohla nechat, aby její aktuální nálada ovlivnila ostatní.
Ještě ten večer ve zprávách byl zmíněn výbuch. U auta bylo nalezeno neznámé mrtvé tělo. Po policistovi Benovi, praporčíkovi, nebylo ani stopy...

Jennyina důvěra - 7%

44 Skugga Skugga | 14. července 2017 v 21:51 | Reagovat

Beru - Jeden vyděrač unesl jednu ženu a chce za ni výkupné. Přidej se jako podpora a účastni se zásahu do jeho bytu.

45 Skugga Skugga | 14. července 2017 v 23:02 | Reagovat

[44]: rusim to neberu to..

46 Skugga Skugga | 14. července 2017 v 23:39 | Reagovat

[45]: Ech, ne už je mi fajn když by to šlo ráda by jsem to vzala ..už je mi lépe heh

47 [A] Enwy [A] Enwy | Sobota v 9:19 | Reagovat

[44]:[45]:[46]: Opět se ozvala teroristická skupina, která tentokrát unesla jednu významnou ženu z cestovní kanceláře. Žádají výkupné.
Děj začíná: V autě, ve kterém jede náhodný policista, který tě vyzvedl a nyní jedete na místo činu.
Herní kniha: http://miniaplikace.blueboard.cz/kniha/1nvu7h6x675n5kcf9ipcr7h4e03bt5?pid=

48 [A] Enwy [A] Enwy | Pondělí v 22:39 | Reagovat

- Ukončení úkolu: Action II.
Po skončení a krátkému rozloučení s pachateli (aneb to vymyslel Viper), tě motorkou odvezl na stanici, kde na tebe už čekalo tvé TMko, jak sis žádala.
"Kdybys někdy ještě chtěla na nějakou akci, ozvi se. Rózhodně se stavím," zubil se Viper, přičemž schytal facku do zad od Empoleona...

Jennyina důvěra - 9%

49 Skugga Skugga | Úterý v 16:08 | Reagovat

Beru úkol Trestní rejstřík na webových stránkách je nepřehledný. Naprav to

50 [A] Enwy [A] Enwy | Úterý v 17:03 | Reagovat

[49]: Trestní rejstřík je místo, kam se zapisují všechny zločiny, jak drobné podvody, tak ublížení na zdraví, tresty smrti i vězeňské nadoživotí.
Policisté nemají čas všechno seskládat dle míry přestupku a proto potřebují tvou pomoc.

51 Rory Rory | Středa v 14:44 | Reagovat

Beriem : Úkol pro umělce, kteří se chtějí prosadit. Vymysli design nových policejních odznaků.

52 [A] Enwy [A] Enwy | Středa v 17:41 | Reagovat

[51]: Staré odznaky už jsou okoukané a potřebovali by nově sladit s modro-bílými uniformami. Ujmi se toho. Jediná podmínka je dodržet počet hvězd na různé hodnosti, ale jinak se můžeš vyřádit.

53 Rory Rory | Včera v 12:22 | Reagovat

[52]: Nové odznaky, hm... „Togepi, práve som ťa menovala svojou spolupáchateľkou pri akcii Vytvor-nové-odznaky-pre-políciu! Máš právo nevypovedať, pretože protesty sa neprijímajú...“ vyhŕkla som veď som vyhodila Togepin pokéball. Togepi na mňa len zmätene pozrela. „Eee?“ Vzdychla som a zobrala ju na ruky. „No, fakt dúfam, že máš umeleckého ducha, pretože som zobrala tú prácu aj keď moje kresliace schopnosti sú... ehm, môj Eevee vyzerá ako Arcanine spárený s Girafrigom...“ Togepi sa rozosmiala a potľapkala ma po ruke. „Určite to nebudeš musieť kresliť ručne... a fantáziu máš dobrú!“ usmiala sa na mňa. Čím som si ja také zlatíčko zaslúžila? Potom som sa zarazila. „A ako vieš, akú mám fantáziu?“ V momente ako som to vypustila z úst ma napadli moje predslovy o tom, ako sa stanem Zoruou... „Eh, beriem späť. Neodpovedaj na to!“ vyhŕkla som rýchlo a nasledovala strážnika, ktorý nás doviedol do miestnosti s obrovským stolom uprostred. „Noo... ideme na to, Togepi!“ povedala som až prehnane nadšene. „Takže, máme len dve podmienky. Musíme dodržať množstvo hviezdičiek pri hodnostiach a zladiť to k bielo-modrým uniformám...“ Na stole boli všetky typy starých odznakov, papiere, ceruzky, nožnice... Vzdychla som si. „Čo si to hovorila o tom, že to nebudem musieť kresliť ručne?“ otočila som sa na Togepi, ktorá už cupitala po stole a prezerala si odznaky. Usmiala sa a podala mi papier s ceruzkou. „Aspoň to zatiaľ načrtni a potom to nejako dorobíme...“ – „A čo mám načrtnúť? Moja fantázia má dovolenku!“ našpúlila som pery. Togepi sa na mňa usmiala a upravila si klobúčik. „To je veľmi... nemilé!“ Oh, pri Arceusovi, ona je táááák strašne roztomilá! Prečo mi to robíš, zlatíčko? Potriasla som hlavou a usadila som sa na stoličku. Pozrela som na odznak, ktorý mi Togepi prisunula. „Takže... musíme dodržať počet hviezdičiek na určitú hodnosť, ale ináč je to na nás, hm...?“ Togepi poplašne prešla na papier a dôrazne mi zamávala ručičkou pred tvárou. „Mysli na to, že ak sa k polícii pridáš, budeš to musieť nosiť aj ty...“ Zarazila som sa. „To mi... nedošlo...“ odsunula som všetky šialené nápady do úzadia. „Takže... myslím, že ten tvar by sme mohli nechať...“ načrtla som osemcípu hviezdu a do jej stredu som nakreslila kruh. „A tu by sme mohli dať Arcanina!“ vypískla nadšene Togepi a potľapkala po obsahu kruhu. Kútikom oka som na ňu pozrela a pokúsila sa Arcanina nakresliť. Samozrejme že to skončilo skôr ako Stoutland. Zamračila som sa. „Myslím, že by sme to mali nechať niekomu, kto sa v tom naozaj vyzná...“ zamrmlala som. V tom momente do dverí vbehlo nejaké dievča s kopou papierov v rukách. Podarilo sa mu ale zakopnúť o prah a padlo na zem, všetky papiere sa jej rozsypali po zemi. „Si vporiadku?“ vyskočila som a pomohla jej papiere zdvíhať. Dievča sa usmialo. „Áno, ďakujem...“ Pozrela som na papier čo som mala v ruke a onemela som. „To si kreslila ty?“ spýtala som sa po chvíli ohromene. Dievča zahanbene sklopilo pohľad a prikývlo. „To je úžasné!“ vyhŕkla som a ďalej sledovala majstrovsky nakreslený portrét. Oh, keby som tak vedela kresliť aj ja... „Nič to nieje, je to moja práca...“ mávlo dievča rukou a vstalo. Podala som jej posledný papier. „Tvoja práca?“  spýtala som sa prekvapene. Čo maliarka robí na policajnej stanici? Dieva nadšene prikývlo. „Hej, veď vieš, policajná kreslička, kreslím portréty zločincov aby ich ostatní mohli jednoduchšie nájsť... oh! To je Togepi! Aká je roztomilá! A má klobúčik!“ zvýskla a prebehla k Togepi. „Ahoj, ja som Togepi, rada ťa spoznávam!“ usmiala sa Togepi. „Oh, aká milá a slušná! Ja som Lizzie!“ pohľad jej padol na môj úbohý náčrt a rozosmiala sa. Zamračila som sa. „Hej, zase kľud, fajn?“ zavrčala som. Lizzie sa upokojila. „To si robila ty?“ spýtala sa zvedavo a ja som prikývla. „Rory, mimochodom!“ Lizzie prikývla. „Mám návrh! Ty mi povieš, ako si to predstavuješ a ja ti to nakreslím, na oplátku ma necháš nakresliť si toto zlatíčko!“ ukázala na Togepi. Vyvalila som oči. „To by si spravila?“ Lizzie prikývla a ja som sa otočila k Togepi. „No, čo ty na to?“ Togepi nadšene prikývla. „A namaľuješ ma farebne?“ ukázala na čierno-biele obrázky kreslené obyčajnou ceruzkou. Lizzie prikývla. „Samozrejme! Ale najskôr poďme spraviť toto... čo to vlastne robíš?“ Pokrčila som plecami. „Nové odznaky. Myslím, že nabudúce si dvakrát rozmyslím, či nejakú úlohu zoberiem...“ vzdychla som. Lizzie si sadla na moje miesto, zobrala si čistý papier a chytila do ruky ceruzku. „Opisuj mi ako by mal vyzerať a ja idem kresliť!“ Zamyslela som sa. „No rozhodli sme sa nechať tvar hviezdy s ôsmimi cípikmi a do vnútra kruh... trochu menší. No a z neho aby mal Arcanine vystrčenú hlavu, tak 3D, aby to bolo ako živé... áno, presne tak...  a ďalej sme to ešte nedomysleli...“ zamrmlala som a sledovala ako Lizzie sebaisto kreslila Arcanina. „Tie hviezdičky, dajme ich sem!“ ťapla na Arcaninovu hruď Togepi a Lizzie tam prikreslila hviezdičky a nápis POLÍCIA. „Ten počet hviezdičiek sa ale bude meniť, nie?“ poznamenala som a Lizzie prikývla. „To už si potom zmenia... máš ich len navrhnúť, nie?“ pokračovala vo vykresľovaní Arcanina a ja som ju len potichu obdivovala. Naozaj mala talent. Po chvíli sa narovnala a spokojne na svoju kresbu pozrela. „Môže byť?“ strčila mi ju po nos a veselo sa usmievala. „Je to úžasné...“ zamrmlala som. „A nechcete spraviť ešte nejaké iné návrhy? Rada vám ich nakreslím...“ ponúkla sa Lizzie s úsmevom a Togepi nadšene nadskočila. „Áno, áno, poďme spraviť Togepi odznak, prosíííím!“ Usmiala som sa. „Prečo nie?“ Lizzie začala kresliť a Togepi nás kútikom očka sledovaa, no poväčšinou sa zameriavala na vyfrbovanie prvého odznaku svetlomodrou a Arcanina oranžovou. Druhý odznak, ktorý Lizzie nakreslila, sme spravili úplne ináč ako ten prvý. Bol kruhovitý a Togepi s klobúčikom (a svorne sme sa zhodli, že hocijaká podobnosť medzi Togepi na obrázku a mojou Togepi je čisto náhodná) bola na celom pozadí. Namiesto konfiet však mala okolo seba veľký nápis polícia a na brušku mala policajný znak, pod ktorým boli hviezdičky.  „To. Je. Dokonalé!“ vypískla som nadšene. Asi ten druhý moc vážne brať nebudú, ale mne sa páčil. „A čo s tým mám teraz urobiť?“ Lizzie sa zamyslela. „Asi to odnes tam, odkiaľ si úlohu dostala... a najedz sa!“ poradila mi s úsmevom keď mi zaškvŕkalo v bruchu. S úsmevom som vytiahla sendvič a bleskovo ho zjedla. „Zostaneš tu, Gepi? Lizzie ťa zatiaľ môže nakresliť...“ Togepi prikývla, Lizzie ju už skoro nakreslenú mala, a ja som sa vybrala papiere odovzdať. „A kľudne povedz, že si to kreslila ty!“ zavolala za mnou ešte Lizzie. Potriasla som hlavou, to by nebolo fér, ale už som bola ďaleko, tak som neodpovedala. Našla som seržanta a náčrty som mu odovzdala, a tiež som sa priznala, že aj keď som to vymyslela, nakreslila to ich zamestnankyňa. Lizzie mi chvíľu na to priviedla Togepi, ktorej som vnútila vodu a donut, rozlúčili sme sa a zamierili preč.
// Togepi – donut, voda
Ja – sendvič

54 [A] Enwy [A] Enwy | Včera v 14:37 | Reagovat

[53]: Je zajímavé, že jsi použila slovo "spolupachatel" ve spojení s policií. Nicméně - odznaky se všem líbily, dokonce i policistka Jenny si všechny staré vyměnila za nové.
Odměnou ti je 300 Yenů.
Jennyina důvěra - 3%

55 [A] Enwy [A] Enwy | Včera v 14:37 | Reagovat

[54]: Edit:
Togepi - 2% sehranosti, 3% láska k trenérovi

56 Rory Rory | Včera v 15:42 | Reagovat

Beriem : Na stanici se objevil tajemný muž, který o sobě říká, že je zdrhlý vězeň. Prověř ho a zjisti, co tu dělá.

57 [A] Enwy [A] Enwy | Včera v 15:54 | Reagovat

[56]: Na stanici přišel muž, který o sobě tvrdí, že je vězeň. Nemá žádné psychické poruchy ani není pravý vězeň. Jeho identita není nikde ve spisech. Vyřeš tento problém.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama