Tréninková džungle

7. května 2017 v 2:57 | Enwy

Jak jistě víte, džungle je domovem snad úplně všeho. Nachází se tu neskočet pokémonů všeho druhu, všech levelů i povah. Tato džungle je ale zvláštní tím, že sem trenéři často chodí trénovat své pokémony, aby si zvykly na boj, stejně tak jako je uklidnit po náročné bitvě.

TRÉNOVAT BOJEM

Pokud se rozhodnete trénovat, můžete vyhledat nějakého divokého pokémona a bojovat. Dávejte se pozor a používejte pokédex. Tito pokémoni jsou divocí a pro svou svobodu by udělali cokoliv. Nemají zábran a nemají co ztratit. Váš pokémon se může snadno zranit, byť útokem nebo jen omylem.

1. Jméno
2. Kterého pokémona/pokémony chcete trénovat? (Max. 3)
3. "Hledám místo."

Odepíšu, jaké pokémony jste našli (1-3) a jaké mají levely. Vyberte si poté pokémona, s kterým chcete bojovat.
1. Jaký pokémon
2. Průběh boje

Pokémon může získat levely, procenta zkušenosti v bojích.

RELAXOVAT PO BOJI

Příroda je tu nesmírně rozmanitá, proto není problém si někde posedět, dát si čerstvé ovoce a relaxovat. Pokémon si odpočine a více se s vámi sehraje. Během toho můžete probírat mnoho věcí, třeba proč jste neuspěli nebo co pro příště zlepšít. Konverzace meze neklade.

1. Jméno
2. Jaký pokémon
3. Průběh relaxace
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (196)
Zobrazit starší komentáře

101 [A] Drobeček [A] Drobeček | 24. července 2017 v 20:47 | Reagovat

[100]: Tocannon úspěšně zahnán, Weavile +4 levely, +9% zkušenosti v zápasech, +7% sehranosti

102 Enwy Enwy | 29. července 2017 v 15:24 | Reagovat

2. Charizard/Garlandolf
3. Hledám v nějakém nebezpečném teritoriu

103 [A] Drobeček [A] Drobeček | 29. července 2017 v 15:35 | Reagovat

[102]: Poblíž tebe je vysoká skála, kolem které krouží hladový Mandibuzz (lv. 45). Ve skalním výklenku několik metrů nad zemí na tebe syčí Seviper (lv. 43). V lesíku pod skálou pobíhá zuřivý Ursaring (lv. 50)

104 Enwy Enwy | 29. července 2017 v 17:53 | Reagovat

[103]: Ursaring (Lv. 50):
Je divné začínat příběh tím, že běžíte? Nebo spíš... takhle, že vás něco nahání? Ne? Pardon, ale nevím, jak jinak ho mám začít. Byl krásný sluneční den, když jsem se procházela lesíkem. Vyrazila jsem si do divočiny, abych si odpočinula od hluku města. Myslela jsem si, že to nebude soukromý pozemek. Jak jsem mohla vědět, že zrovna tenhle prostor bude patřit Urgaringovi?! Hned, jakmile jsem za sebou uslyšela jeho řev, jsem začala utíkat.
Nemohla jsem tomu utéct, bylo to moc rychlé! I přes mou neskonalou legendární rychlost jsem tomu nedokázala uniknout. Nabízelo se jediné – bojovat! Vytáhla jsem pokéball s Garlanem. "Garlane, první pravý boj! Shine!" Garlan se zhmotnil právě před Ursaringem, když se na mě chystal řvát. Garlan si ho změřil vražedným pohledem. Ursaring na vteřinu zaváhal, avšak poté se po drakovi ohnal pěstním kladivem. "Slash!" křikla jsem a Garlan včas pochopil. Jeho drápy se rozsvítily jasně bílou barvou a pomocí pozice, kdy překřížil drápy, se obránil jako štít proti kladivu. "Teď my! Plamenomet!" zvolala jsem. Garlan medvědovu ruku odstrčil a vypálil na něj plamenomet. Ursaring nebyl zaskočen, ani když mu začal hořet kožich. Jednoduše oheň poplácal a on zmizel. Nadechl se a začal do Garlana zběsile sekat drápy. "Oplať mu to, Garlane!" křikla jsem a fandila mu. Garlanovi se rozsvítily drápy a blokoval Ursaringovo sekání, stejně tak jako mu vracel jeho sekání. Slash se potýkal se slashem, až letěly stříbrné jiskry. Obě dvě strany schytávaly rány, ani jeden však nevypadal, že by ho to přestalo bavit. Charizardovy útoky byly rázné a prudké, přesně jak jsme se slash učili, naopak Ursaringovy byly promyšlené a rychlé. Bylo těžké ke konci sledovat, který rozsvícený pařát patřil komu. Když Ursaring schytal jeden pořádný slash do paže, sesypal se k zemi... Garlan přestal. Přistoupila jsem o krok blíže. "Ursaringu...? V pohodě?" zeptala jsem se. On vážně brečel! Cítila jsem se strašně! "Promiň, neuvědomila jsem si, že tohle je tvé teritor-" V tu chvilku se na Ursaringové tváři objevil úsměv. Výpadem se dostal ke mně a k Garlanovi s vlastním slashem. Charizard mě prudce odstrčil dozadu, až jsem spadla na zadek a uhnul. Ursaring měl zkušenosti a tak z faleše udělal pravý útok. "Garlane!" křikla jsem, když Garlana zasáhl slash. Charizard se naštval. Zařval. "Dračí spáry!" Ursaringův slash byl opět zablokovaný Garlanovými drápy, tentokrát však dračím spárem. Byl silnější než Ursaringův slash. Garlandolf zařval a odrazil Ursaringa dozadu. Ursaring zařval a v lese se rozlétli ptačí pokémoni. Jeho řev následoval Garlandolfův, div ten Seviper nespadl z toho výklenku. "Bojuj jako chlap!" řval Ursaring. Charizard se zasmál, až odhalil své zářivé dračí zuby. "Říkáš ty, kdo předstírá pláč..." A tak se stalo, že se tam Charizard a Ursaring mlátili naprázdno, bez útoků. Ursaring však nehodlal hrát férově. Najednou, uprostřed chlapského boje, použil medvědí pokémon slash a Charizarda zasáhl. "Garlane! Tohle není oficiální boj! Musíš taky... špatné triky!" zvolala jsem. Hrát proti podvodníkovi fér by byla sebevražda. Charizard, byť nerad, přikývl. Nečekal na Ursaringův další útok. Zvedl ho do nebes. Ursaring sebou házel a vrtěl se, avšak Charizardův stisk byl pevný. "Pusť mě!" zařval. Charizard pokrčil rameny a uvolnil uchycení. "Jak chceš," pověděl. Ursaring začal padat z výšky přibližně deset metrů. "Néé, chyť mě! Chyť mě!" zařval. Charizard by ho samozřejmě nenechal skončit jako mastná skvrna. Včas ho chytil a vysadil zpět na zemi, kde boj pokračoval. Ursaring byl zákeřný a zaútočil na Garlana ve chvíli, kdy by to nejméně čekal. "Garlane! Dračí spáry!" zvolala jsem. Garlanův útok prosekl Ursaringovou kožešinou, zatímco Ursaring udělal na Charizardových šupinách pořádnou odřeninu. Garlan na Ursaringa vypálil plamenomet, který se Ursaringovi tentokrát nepodařilo zaclonit rukou. Schytal ohněm přímo do obličeje. Znovu se sesypal k zemi a začal předstíraně brečet. "Tohle na nás neplatí! To už jsi zkoušel!" vyprskla jsem. Když jsem si všimla, že Ursaring nepřestává, začala jsem si dělat starosti, zda jeho slzy vážně nejsou pravé. Když jsem byla myšlenkovitě v bodě, kdy jsem se už plánovala zvednout na nohy, oprášit se a jít se ho zeptat, zda je v pořádku, zase následoval zákeřný útok. Garlan vyletěl do vzduchu a vypálil na něj plamenomet. Ursaring ho chytil za ocas a stáhl na zem. "Plamenomet, Garlane!" křikla jsem. Charizard vypálil plamenomet a Ursaring, instinktivně, aby nebyl popálený, si zakryl obličej rukou a Charizard byl osvobozen. Ursaring se pokusil o pěstní kladivo. Zacítil. Nadechla jsem se a postavila se prudce na nohy. "Garlane, vyhni se mu!" křikla jsem. Byla jsem trenér, měla bych se tak chovat. Garlandolf vyskočil do vzduchu a podařilo se mu tak vyhnout útoku. Ursaring praštil své kladivo do země. "Teď... plamenný nálet!" křikla jsem. Garlan znejistěl. Byl to také sebedestrukční útok. Důležité bylo to, že tam je destrukce. Garlan se rozhořel a vzlétl. Jeho oheň se změnil v jasně modrý. Letěl střemhlav na Ursaringa, kterého odrazil a trefil o strom.
"Je v pořádku?" zeptal se Charizard a zmateně se vzpamatovával z flare blitz. Starostlivě jsem přiběhla k Ursaringovi. "Myslím, že jo..." Charizard přistoupil k nám a rozcuchal mi vlasy. "Dobrá práce. Koukej, jak mírumilovně spí..." - "Garlane... ty jeden-..."

105 [A] Drobeček [A] Drobeček | 29. července 2017 v 18:17 | Reagovat

[104]: Ursaring byl úspěšně poražen.
Charizard +4 levely, +11% zkušenosti v zápasech, +7% sehranosti

106 Enwy Enwy | 30. července 2017 v 7:34 | Reagovat

2. Gardevoir/Raviel
3. Ravioli ravioli, Raviel jde hledat v lesíkoli

107 [A] Drobeček [A] Drobeček | 30. července 2017 v 7:44 | Reagovat

[106]: Nedaleko poletuje Carnivine (lv.51) a zakusuje se do všeho, co se k němu přiblíží. V tráve pobíhá vyplašená Chikorita (lv.21), která byla jedna z obětí Carnivine. Vysoko v korunách stromů vás pozoruje Pumpkaboo (lv.49) a plánuje, jak by vás napadl.

108 Enwy Enwy | 30. července 2017 v 15:56 | Reagovat

[107]: Chikorita (Lv. 21):
Procházka v neznámém lese, který jsem začala nazývat "Tréninková džungle" pokračovala. Garlan, který se vzpamatovával z Ursaringa, šel po mém boku a poslouchal zvuky přírody. Najednou však zpozorněl. "Co se děje?" nechápala jsem, ale taky jsem byla v pozoru, pro všechny případy. Už nikdy jsem nechtěla být ničím naháněná. Charizard se zaposlouchal. Bylo ticho – až příliš podezřelé ticho. Zpěv ptačích pokémonů utichl a s tím u šumění v korunách stromů. Najednou z křoví vyskočila Chikorita a skočila přímo na mě a srazila mě tak k zemi. Vší silou jsem se po pokusila setřást ze sebe a když se povedlo, až profesionálním kotmelcem jsem se dostala zpět k Charizardovi. Skočila jsem na nohy a zavrtěla hlavou, abych se zbavila bílých fleků, které mi letěly před obličejem. "Můžu bojovat?" zeptal se Charizard, celý žhavý, doslova. Zakroutila jsem hlavou a vyhrala další pokéball. "Necháme to na Ravielovi. Ravieli, shine!"
Chikorita s vyděšeným pohledem zaútočila znovu, přímo ve chvíli, kdy se přede mnou objevil Garlan a zablokoval útok tím, že jej schytal. "Ravieli, začni zdvojením!" zvolala jsem. Raviel věnoval krátký pohled Garlanovi, který se na něj culil jako měsíček na hnoji. Chikorita z pocitu ohrožení zaútočila znovu.  Tentokrát Gardevoir uhnul pomocí zrychlení iluzí, které vytvořil a Chikorita minula. "Pokračuj zmatením!" volala jsem na Gardevoira. Ravielovi se rozsvítily modře oči a Chikorita, která chtěla zaútočit, zaváhala. „Ravieli, zmatení!“ zvolala jsem směrem ke Gardevoirovi. Než však stihl Gardevoir použít svůj útok, Chikorita na něj už nabíhala s dalším útokem. Už jsem chtěla vyjeknout, ať Raviel uhne, avšak ten už jednal dle svého. Jeho obraz se zamihotal ve vzduchu. Že by další double team? Když to vypadalo, že do něj Chikorita narazí, jeho obraz zmizel a objevil se za ní. Strhl ji zpět a poslal k zemi. Chikorita se zvedla a vytřeštila pohled, když spatřila zářivě modré oči Lorda fantomů. Zoufalá Chikorita vyskočila na nohy a vystřelila na Raviela salvu listových břitev. "Gardevoire! Pozor!" zmohla jsem se jenom. Raviel si to uvědomil pozdě a tak schytal břitvami, ostrými listy, které vystřelila Chikorita z listu na své hlavě. "To dáš, Ravieli! Ravieli, do toho! Do toho!" fandil Garlan pobaveně. Byl z celého zápasu dosti nadšený. Už jsem přemýšlela o tom, že bych mu dala nějaký oblek roztlesávačky.  Gardevoirův obraz se po skončení listové břitvy opět zamihotal. Chikorita znejistěla a začala se nechápavě rozhlížet kolem sebe. Gardevoir se objevil za ní a znovu do ní udeřil. Připomělo mi to, že takhle přesně poprvé útočil na Garlandolfa. Chikorita zmateně vystřelila listové břitvy do vzduchu, ale ty se otočily jako bumerangy a trefili ji nazpátek. Raviel se pak znovu objevil před ní a popadal dech. Vydechla jsem. "Future Sight je... vyčerpávající," zašeptala jsem a Garlan zvážněl. Přikývl na souhlas. "Raviel se tímhle tempem vyčerpá sám a pro Chikoritu bude pak jednodušší ho vyřadit..." Nadechla jsem se. "Ravieli! Útoč bezpečněji! Nepotřebuješ future sight, vyčerpá tě to!" křikla jsem. Raviel znejistěl a vyhnul se dalšímu Chikoritinému útoku.
Párkrát ji trefil nohama, jak zajímavý to útok. Pak se údýchaný zastavil. „Ravieli, všechno v pořádku?“ zeptala jsem se, trochu suše, protože jsem byla nervózní. Jelikož ležel Leafeon na zemi a zvedal se, lepší příležitost na přímý útok by se nenašla. "Ravieli, použij future sight a vyhoď ji do vzduchu, zatímco ty z přítomnosti ji dostane zezdola," zvolala jsem. Můj plán byl trochu komplikovanější než to znělo. Gardevoir v přítomnosti musí počkat, než jeho budoucí já vyhodí Chikoritu do vzduchu a to by mohlo být riskantní.  "Zatím se útokům jen vyhýbej," rozhodla jsem a Gardevoir přikývl. V uhýbání byl dobrý. Cvičil jak s Garlanem úhyby, tak i s Vylon-Omegou. Chikorita na něj pravidelně střílela listové břitvy. Gardevoir se pokoušel vyhnout se a zmást ji pomocí rozdvojení v double team. Když to Chikorita uviděla, kousla se do rtu a zoufale vyslala na Gardevoira magický list, který si našel toho pravého a zasáhlo ho to. Chikorita sotva popadala dech ze všech těch útoků. "Teď! Future Sight!" křikla jsem. Gardevoir se zvedl na nohy a rozsvítily se mu oči. Jeho šat se rozevlál na všechny strany. Nejhorší však ještě neměl za sebou. Moje obavy se vyplnily. Chikorita na Raviela pustila cosi, co vypadalo jako prášek. Raviel se pokusil tomu uhnout, avšak nalepilo se to na něj a on usnul. Stihl future sight? Anebo ne? Svalil se na zem a chrápal jako malé dítě.
"Ravieli! Prober se, Ravieli!" volala jsem na něj, avšak Gardevoir nevnímal. Chikorita nejistě přistoupila blíž a když zjistila, že se útok povedl, místo toho, aby začala útočit, se rozzářila. Najednou, jako kdyby všechny sluneční paprsky směřovaly jenom na ní. Byla z toho všeho však náhle vyrušena. Náhle ji něco hodilo do vzduchu a odhodilo někam do keřů, odkud vyskočila. Vykulila jsem oči a Garlandolf na to zíral s otevřenou pusou. Gardevoir stále ležel na zemi a chrápal. Přiběhla jsem k Chikoritě a když spatřila její kousance, zvedla ji do náruče. "Chtěla jsi fotosyntézu, že? Dodělej ji, omlouváme se, že jsme na tebe zaútočili..." Chikorita se pousmála a začala zářit. Počkala jsem tam s ní, abych případně ošetřila drobnější zranění.
Tehdy se Gardevoir probral. "Huh? Přišel jsem o něc-" Garlan se k němu nasoukal. "To bylo... hustýý!"

109 [A] Drobeček [A] Drobeček | 30. července 2017 v 16:07 | Reagovat

[108]: Chikorita poražena.
Gardevoir +5 levelů, +12% zkušenosti v zápasech, +5% sehranosti

110 Dom Dom | 4. srpna 2017 v 12:03 | Reagovat

1. Dom
2. Chimchar
3. Hledám hluboko v trávě

111 [A] Enwy [A] Enwy | 4. srpna 2017 v 12:37 | Reagovat

[110]: Vykoukl Sewaddle (Lv. 3), Kakuna (Lv. 7) a Shuckle (Lv. 9).

112 Dom Dom | 4. srpna 2017 v 13:18 | Reagovat

1.Sewaddle
2. “ ÓÓÓóóóó ... To je Sewaddle . “ Řekl jsem si že je to travní , ale i zároveň hmyzí typ , takže bude mít Chimchar jasnou výhodu . “ Tak Chimchare pojď ven ! “ Pověděl jsem a do vzduchu jsem hodil pokéball ve kterém byl Chimchar , jak Chimchar spadl na zem , zaujal bojový postoj . “ Tak co Chimchare , jsi připravený zápasit ? “ Sebejistě jsem se ho zeptal a Chimchar přikývl . “ Chimchare jdeme na to ! POUŽIJ ŠKRÁBAVÝ ÚTOK (Scratch) ! Výborně Chimchare ! “ Pochválil jsem ho , ale v tom Sewaddle v zápětí zaútočil . “ Chimchare pozor používá Nárazový útok (Tackle) , tak se mu vyhni ! “ Chimchar poslechl a vyskočil nad Sewaddla , jak mile se nacházel nad Sewaddlem chtěl jsem využít příležitosti a zloval jsem “ Chimchare teď máme šanci , zasáhni Sewaddla Uhlíkovým útokem (Ember) “ Jak jsem řekl , příležitost jsme využili a Uhlíkový útok (Ember) zasáhl parádně , ale hned potom použil Vláknový útok (String shot) a Chimchar byl v pasti ... Protože se nemohl vůbec hýbat . No a v tom momentu využil Sewaddle příležitosti a použil Hmyzí kousnutí (Bug bite) A Chimchara plně zasáhl , nevěděl jsem co mám dělat , ale po chvíly mě něco napadlo “ Chimchare ! Použij své uhlíky k tomu , aby si ty vlákna spálil ! “ Jakmile jsem to dořekl , Chimchar to tak učinil a Sewaddle použil Nárazový útok, ale já to čekal “ Chimchare , použik Uhlíkový útok ! “ Uhlíky zasáhly efektivně Sewaddla a Sewaddle odlítl , když jsme k němu přiběhli Sewaddle vstával , ale jen tak tak . “ Páni , Sewaddle je bojovník , ale my to zakončíme ! Chimchare použij Škráb... “ Než jsem to dopověděl Sewaddle použil Listovou břitvu (Razor leaf) Naštěstí je Chimchar velmi rychlý a proto se jí vyhnul , ale když jsme vyděli že ta břitva dokázala přeseknout ten velký kámen za námi , tak sme nemohli dýchat . Nesměl jsem dovolit , aby ta Listová břitva (Razor leaf)zasáhla Chimchara , ale Sewaddle použivál Listovou břitvu dál a dál . Když v tom mě něco napadlo . “ Chimchare vyhýbej se té Listové břitvě (Razor leaf) tím že budeš skákat na stromech ! “ Chimchar tak učil , no a strom co strom , tak padaly větve pomocí té Listové břitvy (Razor Leaf) , když v tom byl Sewaddle unavený , ale Chimchar ne má dobrou kondičku pomocí našeho minulého tréninku . To byla naše šance . “ Chimchare Sewaddle je už hodně vyčerpaný , tak to musíme ukončit ! Použij Škrábavý útok (Scratch) ! “ Chimchar s plnou silou se vrhl do mocného Škrábavého útoku (Scratch) a Sewaddle dostal přímý zásah . “ Chimchare no a teď to zakončíme Uhlíkovým útokem (Ember) a z plných sil ! “ Sewaddle neměl už sílu se vyhnout a tak dostal pořádnou sílu ohnivým útokem a Sewaddle už nemohl pokračovat . “ Chimchare jak ti je ? Bojoval jsi skvěle ! “ Zeptal jsem se ho s radostí a starostí . Chimchar odpověděl že mu nic není a skočil mi na rameno . “ A co Sewaddle ? Bojoval jako hrdina . Musím se jít podívat jestli mu něco zvláštního není . Hmmmmm... Ne , je jenom vyčerpaný . Položíme ho tady k té řece. Chimchare za ten tvůj souboj ti dávám Lákový koláček a půjdeme do Pokemoního střediska . “ Chimchar si Lákový koláček s radostí vzal a přikývl .

113 [A] Enwy [A] Enwy | 4. srpna 2017 v 16:12 | Reagovat

[112]: Chimchar - 2 levely, 8% sehranosti (5% lávový koláček), 3% zkušenosti v bojích

114 Enwy Enwy | 5. srpna 2017 v 22:01 | Reagovat

2. Haunter/Yubel
3. Hledám v korunách stromů

115 [A] Drobeček [A] Drobeček | 5. srpna 2017 v 22:16 | Reagovat

[114]: Z větve vás sleduje Jumpluff (lv. 21), vysoko nad stromy létá Altaria (lv. 30), do větví se zapletl neobvykle velký Pidgey (lv. 25) a dělá hluk všude kolem, jak se snaží osvobodit.

116 Enwy Enwy | 6. srpna 2017 v 17:03 | Reagovat

[115]: Jumpluff (Lv. 21):
Tentokrát s nikým po boku, vypadala tréninková džungle jako strašně... nepřátelské místo! Nadechla jsem se a vyšla ze stezky do hlubší části lesa, protože mým cílem bylo vytvořit co nejdramatičtější prostředí k napsání vhodného drama příběhu. Vyděsila mě nějaká silueta ptáka, který proletěl nade mnou. Zvedla jsem oči a podívala se, o co šlo. Bohužel jsem nestihla a ta věc byla rychlejší. Uklidňující ticho džungle přerušil nějaký řev z kmene stromu. Zvedla jsem oči, abych vyhledala zdroj hluku, když v tom jsem si všimla toho tvora, který na mě koukal. Jaké to strašidelné oči... a ty trojruce s cukrovou vatou. Ihned jsem sáhla po Yubelovém pokéballu. Našla jsem pro něj ideálního soupeře...
"Yubeli, let's shine!" zvolala jsem a vyhodila pokéball do vzduchu. Haunter se protáhl a hledal soupeře. "Tak? Kde je můj soupeř? Je to nějaký Charizard? Ursaring?" zasmál se a hledal očima, který pokémon byl ten vyvolený. Ukázala jsem na Jumpluffa na stromě. "Tvůj soupeř je Jumpluff. Dávej si velký pozor, ty oči... vypadá to na zákeřného pokémona," pověděla jsem. Haunter si povzdechl. "Toho porazím na jednu ránu, dívej se," řekl Yubel a rukou vytvořil stínovou kouli. Trochu nešikovně, protože to nikdy předtím nedělal a nikdy předtím neměl ruce, kouli hodil po Jumpluffovi. Ten, jako správný pozorovatel, správně odhadl, kam byl útok mířený a odskočil stranou. Přiskočil až k Haunterovi a splash! Haunter byl vyděšený bez sebe. "C-co je to za bestii?!" vypískl a vystřelil paprsky z očí. Jumpluff – splash! Haunterův útok kvůli jeho vyděšení minul. Ustoupil. "J-je to... je to moc silné!" křičel. V ruce se mu vytvořila další stínová koule, kterou hodil po soupeři. Tentokrát Jumpluff nestihl uhnout a tak ho koule zasáhla. Odrazila ho několik metrů. Zásah zvedl Haunterovi trochu sebevědomí. "Dobrá práce, Yubeli!" křikla jsem s úsměvem na rtech. "Teď night shade! Nešetři ho!" rozhodla jsem. Haunter přikývl. Z očí vystřelil temné paprsky. Jumpluff – splash! "Néé, je to moc... je to bůh! Jak mohl Arceus stvořit tak silný útok!" stěžoval si Haunter, když jeho night shade minul. Jumpluff se tvářil zlomyslněji než předtím. Splash! Splash! Splaaash! Haunter se sesypal k zemi. "E-enwy... promiň, selhal jsem..." zafňukal. Protočila jsem oči v sloup. "Seber se! Každá síla si žádá trénink! Pokud neporazíš tohoto tvora, jak chceš potom porazit Krále destrukce?!" obořila jsem se do něj. Haunter se pomalu zvedl ze země a pohlédl Jumpluffovi do očí. "J-jo... máš pravdu. Musím zdolat tuhle výzvu, abych mohl přejít dál. Tohle je něco jako má překážka a pokud se mi povede zdolat tuhle část hory, budu to mít blíže k vrcholu," zamumlal a opět se dostal do vzduchu. Neměla jsem absolutní ponětí o tom, co Haunter říká ale co měl na mysli, ale pokud se mu díky tomu povedlo dostat se zpět do kondice, neměla jsem nic proti. "Ber to odteď vážně, Yubeli. Ukaž mu, že nejseš slaboch!" zavelila jsem. Haunter přikývl a v ruce se mu objevila stínová koule. "Já vím!" zavřískal a hodil na Jumpluffa kulatou věc vytvořenou ze stínů. Jumpluff se pokusil vyhnout se na jednu stranu, ale to Yubel čekal. Vystřelil tím směrem night shade. Jumpluff použil splash, ale jak jistě víme, útok nemohl fungovat jako žádná ochrana a proto ho temný paprsek stínů zasáhl. "Yosh! Stínová koule!" křikla jsem. Splash! Haunter zaváhal. Přeci jen se mu pak v rukou objevila stínová koule, kterou hodil na nepřítele. Jumpluff stihl jenom pevně zavřít oči. "Dobrá práce! Znovu stínovou kouli!" zvolala jsem. Bylo těžké útočit jenom s dvěma útoky. Jumpluff se však nenechal a vytáhl své největší eso – splash! Haunter se tvářil, jako kdyby viděl ducha (ironie...?) a ucouvl. "E-enwy... je to tady zase!" pípl mým směrem. Stiskla jsem ruce v pěst. "To zvládneš! Je to jen splash!" - "No právě! Protože je to splash, proto je to jeho eso!" odporoval mi. Jumpluff se mezitím chystal na další útok. Prudce jsem ukázala na nepřítele. "Honem, než to stihne! Pamatuj, musíš ho porazit, jinak nikdy neporazíš Garlandolfa," kývla jsem. Hauntera tato slova zase sebrala a vrátila mu elán. Připadala jsem si jako při rozhovoru se svou matkou. "Máš pravdu!" výskl. Já vím, pomyslela jsem si a povzdechla si. Haunterovi se v rukách objevila stínová koule a oči zčervenaly. Viděla jsem ho zezadu a proto jsem nemohla tušit, že se chystá k dvojité kombinaci stínů. "Yubelova... noční můra!" křikl a vystřelil z očí stínové paprsky. Z rukou na Jumpluffa hodil kouli. Ke vší smůle boží minul. "Z-znovu!" rozhodla jsem. Haunter přikývl a v rukách začal tvořit další stínovou kouli. Oči mu červeně zablikaly. "Měl bys být poctěn, drahý Jumpluffe!" začal. Plácla jsem se do čela. Ne, zdlouhavé rozhovory uprostřed bitvy ne! "Jsi mým odrazovým můstkem k vítězství! Jakmile tě porazím, budu moct porazit Garlandolfa, Krále destrukce," zvolal triumfálně. Jumpluff pozvedl obočí. "Nemám absolutně ponětí, o čem mluvíš," zakroutil hlavou. Haunter se zazubil. "No jistěže. O něm vlastní nižšší vrstvy království nemohou vědět. Ale abys věděl, tvé jméno si zapamatuji jako přítele, který mi pomohl k vítězství!" promluvil a jakmile se tak stalo, vystřelil na Jumpluffa svou dvojitou stínovou kombinaci. Jumpluffa to zasáhlo a odrazilo ho to zpátky na strom. Zmizel v korunách stromů, očividně prodělával silné psychické drama. Haunter se na mě otočil. "Tak? Kdy začne zápas proti Charizardovi?"
"Až porazíš Chibi-san; Vylon-Omegu, královnu Armageddonu a Raviela, Lorda fantomů." - "Oh... Co?"

117 [A] Drobeček [A] Drobeček | 6. srpna 2017 v 17:20 | Reagovat

[116]: Bylo to těsné, ale Haunter nakonec zápas proti Jumpluffovi přežil bez větší fyzické úhony, pouze má dočasné trauma ze šplouchání vody.
Haunter +4 levely, +7% zkušenosti v zápasech

118 Kiane Kiane | 6. srpna 2017 v 19:21 | Reagovat

- Charmander Blake
- křoví

119 [A] Enwy [A] Enwy | 6. srpna 2017 v 19:58 | Reagovat

[118]: V křoví pospává Bellsprout (Lv. 7), Sunkern si tam hraje na ninju, i když je žlutý a viditelný (Lv. 5) a kdybys přišla blíže, jistě na tebe nemile vyskočí Seedot (Lv. 3).

120 Skugga Skugga | 7. srpna 2017 v 14:17 | Reagovat

- Nox (sneasel)
- hledáme na louce

121 [A] Enwy [A] Enwy | 7. srpna 2017 v 14:23 | Reagovat

[120]: Deerling (Lv. 21) se poklidně pásl, nedaleko je nenápadný Nuzleaf (Lv. 18), který se snaží být neviditelný, i když je viditelný dost a nad vámi poletoval Hoppip (Lv. 24).

122 Kiane Kiane | 7. srpna 2017 v 15:16 | Reagovat

Bellsprout (level 7)
Byl nejvyšší čas si připsat další důležitou zkušenost, další "poprvé", tentokrát se ale nejednalo o vůbec první trénink vedený s mým pokemonem, šlo dokonce o úplně první zápasovou zkušenost. Proplétala jsem se místy hustým porostem jakého si lesa, vlastně spíš džungle, všude kolem na mě vykukovali pokemoni. Prohlížela jsem si je, oni mě také, nejspíš kalkulovali, jestli na mě mají útočit, nebo ne. Neměla jsem zapotřebí jim nic dělat, proto jsem jen procházela. Zastavila jsem se až když jsem z křoví zaslechla chrápání. Zvědavě jsem se přiblížila a křoví rozhrnula, tam jsem spatřila spícího Bellsprouta. *lenivý pokemon... mohli by jsme ho zkusit trochu protáhnout* pomyslela jsem si a s úšklebkem na tváři do Bellsprouta šťouchla. Bellsprout se probudil, promnul si oči a zaskočeně na mě zíral, až z křoví vypadl. Využila jsem příležitosti se rychle připravit na boj a upustila kousek před sebe Blakeův pokeball. Blake se objevil a začal se rozhlížet kolem, dokud neuviděl Bellsprouta. Blake nechápavě naklonil hlavu, ale vše bylo jasné, když se Bellsprout naštvaně zvedl a skoro až zavrčel. Jednoznačně se schylovalo k boji. Bellsprout se rozhodl mi to pěkně oplatit tím, že zaútočí na mého pokemona. Následující Úponkový bič (vine whip) mě i Blakea zaskočil. Chudáka Blakea to trochu odmrštilo než se vůbec stačil rozkoukat, vzpamatoval se ale téměř okamžitě. “Dobře, to půjde, škrábavý útok (scratch).” Skoro jsem poručila, i když jsem nechtěla nijak moc mu zasahovat do způsobu boje. Byl to přeci jen víc jeho zápas, než můj. Donutilo mě to přemýšlet, že trenéři a vůbec lidé jsou pro pokemony prakticky zbyteční. pokemoni by se o sebe i o celou planetu dokázali postarat i bez nás. Poručit jsem ale Blakeovi musela, protože on s tím počítal a nechtěla jsem dát protivníkovi šanci zaútočit znovu jen tím, že odmítnu dávat povely. Chrarmander se rozeběhl proti Bellsproutovi a rozmáchnul se po něm, Bellsprout mu sice napoprvé uskočil, jenže Blake se po něm bez sebemenšího zaváhání ohnal znovu i teď, když už byl jen malý kousíček od něj. Bellsprout schytal pořádnou ránu z blízka. Očividně mu to způsobilo i docela velkou bolest, protože se nejdřív prohlédnul, jestli je opravdu v pořádku. Nejspíš se mu nelíbilo, že nejsme jedni z nejslabších protivníků a rozhodl se "nasadit větší kalibr". Začal se připravovat na nějaký velký útok tím, že použil útok růst (Growth). Charmander se za mnou ohlédl a já jsem potichu přikývla. "Uhlíky (Ember)." Pronesla jsem jediným slovem. Blake taky kývnul a šibalsky se zašklebil na Bellsprouta, potom otovřel pusu a vyrojil sprchu uhlíků. Naneštěstí pro Bellsprouta, který o fous nestačil uhnout, Úhlíky (ember) byl ohnivý útok, musela jsem si uvnitř malinko zajásat, když jsem viděla, jak moc mu zrovna tohle ublížilo. I když to byla perfektní rána, Bellsprout měl ještě pořád sílu dál bojovat a zaskočil mě i Blakea velmi dobrým tahem. Bellsprout použil sevření (Wrap), během pár vteřin byl Charmander omotaný jeho dlouhými a silnými úponky, které ho mačkaly, jako by snad chtěly z tuby mermomocí vymačkat poslední zbytky past. Vycenila jsem lehce zuby a přemýšlela, jak z toho Charmandera vysekat, ale nebylo moc, co jsem mohla dělat, navíc úponky Blakea mačkaly pořád více a více. "Musíš se z toho nějak dostat... zkus další uhlíky! Třeba tě pustí!" Metala jsem šílené nápady, i když jsem neměla ani tušení, co to vlastně dělám. Blake mě poslechl, snažil se, útočil na Bellsprouta pořád, ale nic platno. Bellsprout s ním prostě vždycky jen někam trhnul nebo ho otočil, takže charmander vždycky minul. "No tak..." Tiše jsem si povzdechla. Tentokrát nám nahrála štěstina, jeden ze zatoulaných uhíků náhodou bellsprouta trefil a to rovnou do oka. Bellsprout zakvílel a trochu povolil svůj stisk, toho jsem okamžitě využila. “Škrábavý útok (scratch)!” Křikla jsem a zatnula pěst, jako by mi - tedy spíše Blakeovi - to mohlo nějak pomoct. Blake vysílený tím sevřením ani neodpověděl, ani nekývnou, jen z volného sevření naštvaně vytáhnul ruku a div mu svým škrábavým útokem jeho šlahouny nepřeříznul. Bellsprout pustil Charmandera ze svého sevření a zkusil ho zasáhnout ještě úponkovým bičem (vine whip), Charmander nečekal na další šanci a okamžitě použil znovu uhlíky, oba zasáhli, ale jen jeden se udržel. Udržel se můj Charmander, můj Blake. Položila jsem si ruku na hrudní koš, hluboce vydechla, ulevilo se mi. Naklusala jsem k Blakeovi a svého malého pokemona jsem nabrala do náručí a on se na mě usmál. I když byl unavený, nevypadalo to, že by se v blízké době chystal omdlet nebo tak něco. Pohladila jsem si ho pořád ještě ve svém náročí a kráčela pryč.

123 [A] Enwy [A] Enwy | 7. srpna 2017 v 18:43 | Reagovat

[122]: Bellsprout úspěšně poražen.
Charmander - 4 levely, 5% sehranosti, 5% zkušenosti v bitvách

124 Skugga Skugga | 8. srpna 2017 v 11:04 | Reagovat

Deerling (Lv. 21)
Někdy je třeba s pokémon utvořit   pouto i jinak než to děláte normálně. A takovým pokémonem byla Nox..byla jiná než ostatní pokémoni, aspoň povahově. Ale rozhodla jsem se že se s ní spřátelím, je to cíl a k cílům je potřeba jít po kousíšku.    Trošku ode mě jsem zahlédla     Deerling  jak se poklidně pase. Jemně jsem se ušklíbla tenhle pokémon by  mohl být pro Nox pravý. Nejdříve jsem však vytáhla pokedex aby jsem  si to zkontrolovala, po chvíli jsem přikývla. Dobře tohle Nox zvládne..s tím jak to umí tak  to určitě zvládne. "Nox! Je čas zápasit!" řekla jsem tiše  a sledovala jsem jí  jak se zformulovala  a koukla na mě "No co na mě tak koukáš? Chtěla jsi někomu rozemlít ksicht! Tak tady někoho máš!"  ukázala jsem jí na Deerling  která se stále poklidně  dále pásla. Přikývla mi pak se otočila na  Deerling  a čekala na mé rozkazy "Tedy dobrá Nox! Metal claw začni první!" Noxini drápy se  obalila železným nádechem a okamžitě se rozeběhla proti Deerling. V zápasech  nikdy nejde pouze o sílu či o vývoj. Jde o pouto které má pokémon mezi svým trenérem a taky jak jsou spolu sehrání. Taky se jedná o určité vrozené pokémoní schopnosti  a  samozřejmě o sluch rychlost a tak. A Nox běžela k Deerling  docela slušně neslyšně  a srazila Deerling  k zemi.  Ta se zvedla a okamžitě použila  double kick. Trošku jsem sebou cukla, to byl útok bojového typu a Nox je temný typ takže  to  bylo  super efektivní, ale ani v zápasech nejde pouze o výhodu typu. Nox zavrtěla hlavou aby se zmátořila . "Dobře tedy.. Icy wind!" křikla jsem a Nox zaútočila  Deerling   se snažila použít útok Take down ale Icy wind ji skoro zastavil v pohybu.  Napadlo mě že by jsme mohli  využít moment překvapení.  "Assurance!"   křikla jsem náhle, Nox zvládla zareagovat opravdu bleskově a za chvíli srazila Deerling  k zemi. Ta  okamžitě vyskočila a snažila se použít energy ball. "Nox metal claw!" Nox se rozeběhla  a Deerling  vypustila energy ball. "Nox zkřiž Metal claw do kříže před sebe! Něco jako štít!" Nox mě uposlechla. Ale energy ball měla  slušnou výdrž. Pomalu  Nox posouvala  totiž pomalu dozadu. "Nox! Řekla jsi že někomu chceš rozemlít ksicht! Tak se pokus energy ball odrazit...prosím" dodala jsem . Nox je sice jiné povahy než já..tak se pokusím  se jí přizpůsobit nebo udělat něco aby jí nevadilo mé chování ale všechno má svůj čas že ano? Nox Něco zavrčela až takovým způsobem že se jí odhalili její krásné špičaté  bílé tesáky. Zavřela oči a chvíli to vypadalo že se skutečně pere s tou energy ball aby ji od sebe odrazila. A nakonec se jí to podařilo. Odrazila energy ball zpět na Deerling . Deerling překvapeně uskočila a já potěšeně tleskla. "Tak se to dělá!"  usmála jsem se "Assurance! Nenech ji odpočinout!" křikla jsem a Nox se tedy rozeběhla  ale Deerling  také nezůstala pozadu. Rozeběhla se a použila útok také down. "Čekéj..čekéj..čekéj...SKOČ!"  křikla jsem, ale Deerling  nás obě překvapila. Prudce se otočila a srazila Nox. Nox se na chvíli rozplácla na zemi, Skoro hned se však zvedla a hodila po mě takovým pohledem -dělej nebo budu útočit sama!- ušklíbla jsem se. "Nox..Icy wind!" křikla jsem a Nox  zplna zaútočila na Deerling. Ale i přes to vše začala   s útokem energy ball. A já to zpozorovala "Metal claw!" křikla jsem  rychle  a Nox se rozeběhla a rychlím tempem rychle zasadila Deerling  úder. Ta se však zvedla a opět použila Double kick. "Vyhni se!" křikla jsem a Nox zareagovala docela rychle zvládla uskočit    před prvním i  před druhým úderem, ale      Deerling  se prudce otoila a použila Tackle. Takže do Nox narazila . "Nox Metal claw! Jsi silnější než ten Deerling  tak do toho!" Sevřela jsem ruku v pěst a sledovala jak si Nox počínala. Nox na drápech  se objevil onen Metal claw a zuřivě zaútočila  na Deerling , nakonec Deerling  musela uskočit a prudce zavrtěla hlavou . "Icy wind! Nenech ji vydechnout Nox!" křikla jsem a ona přikývla  a zaútočila když to Deerling  viděl rozeběhl se proti Nox a pokusil se vyhnout, ale Nox se trochu natočila a tak Deerlinga skoro zastavila v pohybu. Nakonec Deerling koukla doprava , pak doleva, a  pak se rozeběhla pryč, nebo to snad byl pokus aby nás mohla za chvíli překvapit. Každopádně k tomu svolila velice špatnou chvíli. Nox  se podívala tím směrem a já skoro moc dobře věděla jak se nyní tváří. -To myslíš vážně?- Ušklíbla jsem se "No co tak koukáš? Za ní!" Rozeběhla jsem se za ní a Nox mě následovala, "Když zrychlíš měla by jsi být rychlejší než Deerling tak když ji dokážeš přeskočit"  koukla jsem na ní. Přikývla mi  a rozeběhla se    a vyskočila. Zvládla přistát  před Deerling. "Icy wind!" KŘIKLA  jsem   a  sledovala jsem jak zaútočila. Deerling vyskočila totiž do vzduchu a použila energy ball takže se tomuhle vyhla. A ještě srazila Nox. "No tak! Vstávej! Dokážeš to!" křikla jsem  a sledovala jsem jak Nox pomalu vstává. "Dokážeš to! Metal claw!" Nox přikývla a opět se rozeběhla proti Deerling.  Ta se proti ní rozeběhla a očividně hodlala použít útok tackle. Vypadalo že se jedná o to kdo bude rychlejší  a jak se ukázalo  že  rychlejší byla  Nox. Já se pak rozhlédla , škoda..byli jsme na louce.  Kdyby jsme byli někde u  lesa mohli jsme vyzkoušet co jsi Nox odnesla z rozcvičky. Ale tak nevadí někdy jindy.  Deerling se rozeběhla a  já poznala že je to útok Také down. "Icy wind blížíme se do finiše Tak do toho!" povzbudila jsem jí. Nox se rozeběhla, nom Deerling   "Přeskoč ji!" křikla jsem a Nox, Deerling  skutečně zvládla přeskočit. "Assurance!"  mávla jsem rukou a Nox  Deerling skutečně zvládla zasáhnout.    Deerling už začínala být unavená..takže se opravdu blížíme ke konci. "Metal claw!"    koukla jsem na ní  a Nox se rozeběhla. Deerling  použila energy ball. "Vyhni  se!"    KŘIKLA  jsem.  Nox se vyhla výskokem a srazila Deerling k zemi. A náhle bylo rozhodnuto. Deerling nemohla pokračovat. "Výborně Nox" společně jsme pomalu odešli
[121]:

125 [A] Enwy [A] Enwy | 8. srpna 2017 v 12:41 | Reagovat

[124]: Deerling poražena.
Sneasel - 3 levely, 5% sehranosti, 5% zkušenosti v bitvách

126 Hazuki Rin Hazuki Rin | E-mail | 10. srpna 2017 v 13:27 | Reagovat

1) Hazuki Rin
2) Charizard "Charmy"
3) Hledám v jezeru

127 [A] Enwy [A] Enwy | 10. srpna 2017 v 16:56 | Reagovat

[126]: V jezeře se šplouchala Milotic (Lv. 67). Kromě ní se tam nacházel i Feraligatr (Lv. 45), který se snažil ulovit Lapras (Lv. 60) - ta mu však prozatím uniká.

128 Felawën Felawën | 20. srpna 2017 v 11:03 | Reagovat

2. Squirtla Lakyho, Mareep a Nincada
3. "Hledám místo."

129 Felawën Felawën | 20. srpna 2017 v 11:06 | Reagovat

[128]: Oki, asi jsem to spackala, takže:
1) Felawën
2) Chtěla bych trénovat Squirtla Lakyho, Mareep a Nincada
3) Hledáme místo na souši, kde se dá najít vhodný protivník pro ty tři.

130 [A] Drobeček [A] Drobeček | 20. srpna 2017 v 11:26 | Reagovat

[129]: V trávě poskakuje Skiploom (lv. 19). V dálce slyšíš přibližující se dupání, přichází k vám Roggenrola (lv. 12). Ze křoví vás zvědavě pozoruje Plusle (lv. 12).

131 Hazuki Rin Hazuki Rin | E-mail | 21. srpna 2017 v 17:14 | Reagovat

Beru Feraligatra (lvl. 45), omlouvám se za pozdní odepsání. Byla jsem na tom soustředění a zapomněla jsem, že to tu mám.
---------------------
Když si Rin tak vykračovala s Charmy po boku, všimla si nějakého modrého pokemona, jak tam „šikanuje“ Lapras. Nejdřív si vytáhla Pokedex, aby zjistila, o koho jde. Aby tam nenaběhla a nezačala trapčit, když by to byl nějakej pokemoní polobůh, nebo tak. Tento svět ukázal Rin vždy plno nových pokemonů. Na každém místě minimálně jednoho. „Charmy, je to vodní typ! A šikanuje další vodní typ!“ požalovala své dračici. Ta si tam teda nakráčela. „Hej! Co jí děláš!“ Křikla následně hlasitě na Feraligatra. Ten se rozzlobeně otočil, zabušil si pěstmi na hruď jako nějaký Kingkong a prohlédl si Charmy. Ta jen stála a nic nedělala.
Feraligatr byl ovšem nějaký vytočený, takže se rozběhl proti Charmy, chtěl to do ní napálit svojí hlavou. Charmy jen šokovaně uhnula. Nikdy neviděla pokémona takhle naštvaného. „Rin? Co mám dělat?“ zeptala se své trenérky. Dokud jí nedala nějaký povel, jen Feraligatrovi uhýbala. Naneštěstí nebyla ani větší...Tento krokouš byl skoro stejně velký jako Charizard. „Vzlétni!“ Vykřikla pohotově Rin. Charmy párkrát máchla křídly a byla ve vzduchu. Z oblohy pozorovala Feraligatra, jak vypouští vodní dělo za vodním dělem kamsi okolo sebe. /Asi mu nedošlo, že jsem nad ním,/ zamyslela se Charmy. „Pozor!!“ vykřikla na ni Rin. Charmy byla tak zasněná ve své hlavě blbostma, že opět ztratila přehled o tom, co se děje pod ní. Ztratila soustředění, jako obvykle. Byla zasažena vodním dělem. Jelikož to byl vodní útok, Charmy opravdu moc neprospěl. Naštěstí díky Rininému „pozor“ se části útoku vyhla a byla zasažena jen do nohy. I tak zařvala vzteky. Vypustila na Feraligatra svoje uhlíky, nestrefila se. Rozběsněný krokouš utíkal sem a tam okolo jezera. „Charmy, kouřovou clonu a pak si ho najdi! Trénovaly jsme to, zvládneš ho vycítit! Pak mu dej ránu plamenometem!“ Radila jí trenérka. Charmy neváhala a vypustila kouřovou clonu po celém okolí. Díky pravidelnému cvičení byla její kouřová clona opravdu užitečná a nebylo skrz ni nic vidět. Pak se ale začala skoro pekelně soustředit, aby krokouše našla. Po krátké chvíli (právě včas, neboť foukal vítr a ten začal kouřovou clonu rozfoukávat) se jí podařilo Feraligatra zahlédnout a napálila mu do jeho zad pěknou dávku plamenometu. „Vzlétni, pořád se hýbej, ať nezaútočí. Pak bych chtěla, abys šikovně slétla dolů a dala mu pěknou ťafku ocasem! Trénujeme ho už od Charmeleona, takže to zvládneš!“ Natáhla k ní bojovně pěst a zabušila s ní ve vzduchu. Byla plná elánu. Charmy tedy poslechla a poletovala nad stále běsnícím krokoušem. Díky tomu, že znenadání vždy změnila směr, se Feraligatrovi nepodařilo zasáhnout i znovu svým vodním útokem. Pak, když Charmy byla čím dál níž, využila chvilky, kdy se Feraligatr otáčel a napálila to do něj svým ocasem. Krokouš ztratil rovnováhu a ustoupil o několik kroků dál, nicméně se nedal a zaútočil na Charmy svým DARK útokem kousnutí. Povedlo se mu to, zakousl se Charmy do té stejné nohy, do které ji předtím strefil vodním dělem. Charmy bolestně zařvala a vzlétla pro jistotu nahoru. Byla to její jediná výhoda. „Charmy! Bolí to moc? Co ti je?!“ Zakřičela hned starostlivě Rin. CHarmy ji ale ujistila, že to nic není, i když její noha poměrně bolela. Nicméně i tak byla pořád docela fit, za to ale Feraligatr vypadal trochu znaveně. „Charmy, zkus znovu plamenomet, ale ještě předtím ho zmátni, aby nevěděl, odkud přijde!“ Křikla do vzduchu Rin. Charmy tedy poletovala nad Feraligatrem. Výhodou tohoto poletování bylo, že krokouš furt sázel jedno vodní dělo za druhým a slušně se tím unavoval. Aniž by Charmy musela něco dělat, tak se on sám vyřídil. „Teď! Bude pouštět vodní dělo, nadechuje se! Tak do jeho zad znovu plamenomet! A pak ocas, ale hned uhni, kdyby měl zase nějaký svůj plán!“ Podle pokynů Charmy začala konat. Nejdříve úspěšně zasáhla Feraligatra krátkým plamenometem a pak se jí podařilo švihnout ho přímo přes oči a čumák svým mohutným ocasem. Feraligatr odpadl na záda a přitiskl si tlapky na oči. „Výborně, uhlíky!“ Když tak ležel, tak na něj Charmy teda pustila ještě uhlíky, ale protože nebyla žádný tyran, tak jen krátce a zlehka. „To stačí, půjdeme!“ Pověděla Rin. Charmy koukla na ležícího Feraligatra, pak na Rin, zase na krokouše a nakonec Rin doletěla, nechtěla přece zůstávat pozadu.
Od Rin potom dostala velkou pochvalu. „Jsi skvělá! Ani jsem netušila, že by ses tak bravurně a hrdě postavila typu, který má nad tebou výhodu! To je moje holka!“ Zazubila se na ni. Byla moc pyšná. Pak namočila ve vodě ručník a omotala jí zraněnou nohu, aby ji neštípala. „Půjdeme do střediska, ano? Vrátím tě raději do pokeballu, abys nebyla vyčerpaná.“ Namířila na ni ball. „A nezapomeň, jsi skvělá!“ mrkla na ni. Charmy byla samozřejmě za jakoukoliv pochvalu ráda, zvyšovalo jí to sebevědomí.

132 [A] Enwy [A] Enwy | 21. srpna 2017 v 20:36 | Reagovat

[131]: Charizard si ego-boosting užila.
Charizard - 1 level, 4% sehranosti, 4% zkušenosti v zápasech

133 Felawën Felawën | 1. září 2017 v 14:32 | Reagovat

[130]: 1. ČÁST Souboj Plusle (lvl 12) a Nincada

Když jsem vešla do Tréninkové džungle, byla jsem dosti zvědavá. Šlo o mojí první návštěvu a ani jsem si nebyla jistá, že zrovna nejvhodnější. Přece jen mí pokémoni i já samotná se máme co učit. Přesto jsem si říkala, že zkušenosti z bojů jim možná dají více než jen plýtvání vlastních sil do vzduchu nevěda, zda jejich útok je opravdu řádně účinný.

Procházela jsem jí a pátravě se rozhlížela. Bylo tu slyšet tiché kapání vody či šustot křídel. Sem tam podupnutí, ale nějakou dobu jsem si ničeho živého nevšimla. Možná jsem byla nepozorná, nebo pokémoni měli tak dobrá maskování. Nakonec mou pozornost upoutalo něco, co poskakovalo po trávě, byl to Skiploom. Zvědavě jsem na něj namířila pokédex. K mému překvapení byl dosti silný a to jsem si myslela, že takoví pokémoni budou žít hlouběji. Očividně jsem se zmýlila. Zatímco jsem se obdivovala Skiploom, mírně zašramotilo nedaleko listí keříku, což upoutalo mou pozornost. Mezi větvičkami na mě valil očka žlutavý králíček. Chvíli mi trvalo, než jsem se vynadívala. Jemu očividně také... mezitím jsem mohla aspoň namířit pokédex na něj a vyzjistit si, co je zač. Plusla jsem viděla prvně. Přišel mi velice roztomilý. Znovu jsem se zadívala do pokédexu. Ano bylo to tu, měl by být slabší proti zemnímu typu pokémona. Dostávala jsem se mírně do rozpaků. Přece jen ještě nevím, co Nincada všechno umí za útoky, ale je jediná, která z mých tří čumáčků má alespoň nějakou šanci...tedy dle statistik pokédexu.

Vytáhla jsem své pokébally a vypustila všechny tři své chlapce, aby se ti ostatní alespoň mohli něco málo přiučit sledováním zápasu. "Nincada, vidíš toho podivného žlutého králíčka? To je Plusle. Myslím, že by se hodil na to, aby byl tvým prvním protivníkem. Je silný, ale aspoň máš šanci zesílit. Přece jen porážením slabých protivníků  nikdy nikdo nezesílí." Pozdravy jsem tak nějak přeskočila a zatímco na mě Mareep udiveně pokukoval a Laky se zvědavě rozhlížel, Nincada si pro sebe cosi zamumlala. Zdálo se mi, jako by říkala: "Konečně příležitost zesílit." Ale nebyla jsem si jistá. Zato Nincada vypadala dosti odhodlaně. Popošla směrem k Plusle a na to se ohlédla, jako by mě vybízela k tomu, abych oficiálně zahájila zápas. Musela jsem se tomu pousmát. Přece jen tyto divoké zápasy nepotřebují oficiální start. Tedy myslím. Přece jen boj proti pokémonům jiného trenéra je něco jiného, než boj se svobodným pokémonem.

"Nincada použij Harden." Poručila jsem tiše, zatímco Plusle se jen díval a hodnotil situaci. Proč jsem zvolila tento tah? Možná proto, že jsem chtěla, aby měl můj pokémon nejdřív nějaký štít, než otevřeně zaútočí na protivníka. Tak trochu jsem i spoléhala na to, že to roztomilé zvířátko nebude chtít jen tak bojovat. Tedy ne, když si nebude jisto, že už musí. Harden byla jen taková předehra pro pocit bezpečí nás obou. Vzápětí už jsem Nincada pobízela do útoku. Scratch zasáhl vyjevené zvířatko jako lavina. Instinktivně ale využilo Nuzzle, aby se maličko ochránilo, ale zrovna tento útok se ještě i díky Harden po Nincadě svezl jako by nic.

"Dobrá práce, buď neustále ve střehu." Vyjíkla jsem nadšeně, abych následně svého nejnovějšího pokémona mohla opět pobídnout k novému útoku Scratchem. Tentokrát se Plusle nenechal vyvést z rovnováhy a útok, který ho prve zasáhl plnou silou do břicha ho nyní jenom škrábnul. Nincada byl vážně odhodlaný poslouchat mých rad a sám rychle uskakoval z dosahu, zatímco žlutavé zvířátko se začínalo podivně chovat. Bylo najednou ještě roztomilejší než prve a jeho Play Nice nebylo vůbec marné. Na chviličku dostal i mě a to už se snažil zaútočit Sparkem po mé Nincadě. Na poslední chvíli jsem vykřikla, ať použije Harden. Tentokrát obrana nevyšla zcela. Bylo slyšet, jak můj maličký nový přírůstek zaúpěl. Nabádala jsem ho, ať se rychle stáhne, ale Nincada mě odmítl poslechnout. Viděla jsem na něm, že se rozzlobil a začal se řídit vlastními rozhodnutími. Kdy je zahájil dalším Scratchem.

"Proč to dělááá? Proč neposlouchá?" Tázal se zmatený Mareep, který fascinovaně hleděl na malého tvorečka, který stál proti žlutému králíkovi. Sehla jsem se k Mareep po pár zbytečných výkřicích, které se minuly účinkem. Nechtěla jsem, aby se mi Nincada zranil. "Chce zesílit. A to za každou cenu." Odpověděla jsem starostilvě a s obavami sledovala, jak se bude souboj vyvíjet. Nincada chvatně měnila obranu s útokem a uhýbala. Byla více a více napružná a odhodlaná vyhrát. Libil se mi takový pohled na něj a zároveň i děsil. V tomto momentě mi připomínal mě samotnou. Co se mu muselo přihodit, že jde za úplným vítězstvím za každou cenu? Měl také hodně sourozenců a žádné pořádné zázemí? To jsem si nemyslela, ale možná za to mohla jeho drobnější konstituce. Ta slabost, která každého jedince rozčiluje a nutí ho zesílit čím dál více. Tedy za předpokladu, že se raději nezlomí, protože to je v životě jednodušší. Sledovala jsem, jak oběma sokům postupně dochází dech. "Uskoč vpravo!!" Zařvala jsem z plných sil, když jsem viděla, že Nincady reakce se zpomalují a on přestává být až toliko ostražitý. Boj trval už moc dlouho. Naštěstí můj hlas ho alespoň probral z letargie únavy a donutil ho k pohybu. Už byl zase zpět... zpět pod mou kontrolou a naslouchal mým slovům. Zajíček na tom také nebyl nejlíp a tak jsem si říkala, že je nejvyšší čas to ukončit, než se stane neštěstí. Úskok, dva útoky s rychlým přemístěním a Plusle ležel na zemi a jen se chvěl. Viděla jsem v jeho tváři vyčerpání, strach a bezmoc. Snažil se vstát, ale už mu to nešlo. Dívali jsme se na sebe než mu víčka klesla a on omdlel. Na to jsem uslyšela ještě jedno ducnutí na zem. Nincada vydala ze sebe maximum. Vyhrála, ale sáhla si až na samé dno. "Nincado!" Vykřikla jsem s obavami a doběhla k němu. Sotva na mě mžoural svýma unavenýma očkama. "Dobrá práce, ty blázne jeden." Pousmála jsem se s úlevou, která spustila i slzy z mých očí. Pohladila jsem ho po hlavě načež jsem si všimla blaženého úsměvu a zavřených očí. "Jen si odpočiň. Byl to velkolepý boj." Špitla jsem, zatímco Mareep poplašeně brebentil a Squirtle ho plaše sledoval, jak se rozpovídal a jak moc ho zahrnoval otázkami, na které nedokázal odpovědět. Já mezitím pozvedla Nincady pokébal a nechala jí, aby se do něj vrátila a znaveně odpočívala v něm.

134 Felawën Felawën | 1. září 2017 v 14:50 | Reagovat

[133]: 2. ČÁST boj Roggenroly (lvl 12) a Lakyho (poslední část)

"Mareep to je v pořádku. Nic mu není. Potřebuje si jen odpočinout." Konejšila jsem rozpovídaného poplašeného beránka, který jen Lakyho nechával nešťastným z přehršle slov. Ten úlevně vydechl, když Mareep nakonec umlkl a vděčně se na mě podíval. To už ale vzdálené dupání bylo čím dál hlasitější a hned se k nám vyřítila Roggenrola, jelikož slyšela nějaký hluk. Chvíli jsme všichni na sebe navzájem koukali. Já tedy preventivně přes pokédex. "Laky!!" Vyjekla jsem, když už se Roggenrola rozebíhala, že pomstí svého divokého krajana. Mareep s poplašeným zabečením uskočil a Laky intuitivně vypustil plnou salvu Bubble, která přímo zasáhla rozzuřenou Roggenrolu. Chvatně jsem čapla svého beránka a popoběhla do bezpečné vzdálenosti. "Laky, buď opatrný!" vyhrkla jsem a s obavami sledovala vývoj situace.

Díky včasnému zásahu Laky nebyl zasáhnut Headbuttem a nyní si noví dva sokové stáli naproti sobě. "Laky podívej! Používá Harden!" Upozornila jsem svého želvíka na posilování brnění, které ještě před chvílí používal Nincada. "Uhni se jeho dalšímu útoku a pak použij Bubble!" Navedla jsem Lakyho, když jsem viděla, že do vzduchu začíná lítat zemina, tráva a písek. Laky si díky tomu získal odstup a bublinky se střetli s létající zeminou. K oslepení tedy nedošlo, ale to už se Roggenrola opět řítila tentokrát s úmyslem Lakyho kousnout. Ten její pohyby předpokládal správně, ale byl maličko pomalejší. Zachránilo ho jedině to, že nastavil běžící Roggenrole svůj krunýř, a tak k pokousání sice nedošlo, ale oba pokémoni skončili na zemi zmítající se a rychle se zvedající, aby mohli na sebe zaútočit. Následovala děsivá rána. Headbutt se střetl s Bubble a Lakyho obličejem, díky nečekané blízkosti, a oba pokémoni najednou letěli vzduchem. Zastavili se o stromy a zůstaly pod nimi bezvládně ležet.

135 [A] Enwy [A] Enwy | 1. září 2017 v 15:36 | Reagovat

[133]: Plusle byl úspěšně poražen.
Nincada - 5 levelů, 4% sehranosti, 5% zkušenosti v bojích

[134]: Roggenrola byla úspěšně poražena.
Squirle - 1 level, 2% sehranosti, 2% zkušenosti v bojích

136 Felawën Felawën | 23. září 2017 v 13:10 | Reagovat

1. Felawën
2. Laky, Flaaffy, Shedinja, Magmar
3. Vešla jsem do džungle a hledala jsem vhodné pokémony pro souboj s mými přáteli v hlubinách deštného lesa.

137 [A] Drobeček [A] Drobeček | 23. září 2017 v 15:22 | Reagovat

[136]: //Napiš prosím pouze tři pokemony, se kterými hledáš.

138 Kiane Kiane | 24. září 2017 v 19:41 | Reagovat

- Blake
- tak hledám třeba...okolo sebe ;D uvidíme, co se ukáže.

139 [A] Drobeček [A] Drobeček | 25. září 2017 v 14:14 | Reagovat

[138]: Kolem tebe poletuje hejno Taillow (lv. 15), v jejich čele je Swellow (lv. 25)

140 Drobeček Drobeček | 18. října 2017 v 22:33 | Reagovat

2. Torterra
3. Hledáme v korunách stromů.

141 [A] Enwy [A] Enwy | 19. října 2017 v 16:38 | Reagovat

[140]: Z obrovské větve, vysoko v korunách stromů, na vás kouká Braviary (Lv. 68). Nenápadný Noctowl (Lv. 87) téměř splývá s okolím a díky tomu si vydobyl klid ve stínu na větvi. Při důkladnějším pozorování-... oh, hele! Co ten Dodrio (Lv. 79) dělá na stromě?!

142 Slaanesh Slaanesh | 30. října 2017 v 16:38 | Reagovat

1)Slaanesh
2)Gastly-Autari
3)Hledám v temných zákoutích džungle

143 [A] Enwy [A] Enwy | 30. října 2017 v 17:09 | Reagovat

[142]: Z keře na vás číhá Poochyena (Lv. 9) a čeká na příležitost na vás vyskočit a pokousat. Možná jen nevědomky se nacházíte v teritoriu Scraftyho (Lv. 22), který na vás jistě brzy přijde, neopustíte-li území včas. Na větvi ve stínu si užívá svého klidu Murkrow (Lv. 12).

144 Slaanesh Slaanesh | 6. listopadu 2017 v 20:10 | Reagovat

Scrafty (22 lvl)
Pomalu a opatrně jsme spolu s Gastlym procházeli džunglí. Byl to Autariho nápad a já s ním souhlasil. Proč jsem si jenom neuvědomil, že tím něco sleduje? Zeptám se sám sebe v duchu a podívám se na Gastlyho, který letí vedle mě. Stačilo deset minut zde a už mi bylo jasné, že se jedná o jeden z Autariho plánů, jak mně donutit sundat masku a tento byl skutečně vynikající, to jsem musel uznat.
Přece jenom džungli je docela horko a taky to zrovna místo kde se dobře dýchá, díky vysoké vlhkosti vzduchu, a pokud si uvědomíme, že pod maskou se už tak špatně dýchá, tak jo byla docela velká šance, že si ji brzo sundám.
Ale stále jsem nechtěl Autarimu dopřát ten pocit vítězství z toho, že uvidí celý můj obličej, což se poštěstí už i tak málo lidem a ještě méně pokémonům a Autari očividně chtěl patřit mezi tu hrstku vyvolených.
„Chrr.“ ozve se znovu zpod masky, jak mi dělá potíže se nadechnout. Ale zatím jsem byl ještě rozhodnutý vydržet a jeden z důvodů, který mi dával sílu vytrvat, byl sám Autari, který sebou vždycky trhl, když jsem se hlasitěji nadechl. Prvně jsem si mysle, že je to proto že ho to děsí, ale po  chvíli jsem si uvědomil, hlavně díky jeho nadšeného pohledu v očích, že doufá, že už si sundávám masku, ale toho se dosud nedočkal.

Po chvíli se dostaneme aspoň do stínu a tak mi odpadne aspoň trochu problém s horkem. Rozhlížím se po okolí a první čeho si všimnu je, že Murkrowa, ukážu na něj, aby si ho všiml i Autari, ale pak oba dva zavrtíme hlavou. „Nebudeme rušit, když odpočívá.“ řeknu a Gastly jen přikývne. A tak vyrazíme dál. „Tamhle se něco hnulo.“ vykřikne najednou  Autari a rozletí se pryč od keře, který jsme právě chtěli prozkoumat, sice jsem to nevěděl, a patrně se to asi ani nikdy nedozvím, ale tímto mně ochránil před pokousáním, jelikož se rozběhnu za Gastlym, přece jenom nechci se tu potloukat sám a tak tedy Gastlyho následuji. To, že i tak nevyužil pokémon skrytý v keři svou příležitost a nekousl mně do paty, jde pak snad jen přičíst tomu, že měl tušení co Gastly viděl, a nechtěl se s tím setkat osobně.

Ještě chvíli prolézáme džungli, než dorazíme k potůčku, kde se na chvíli zastavíme. Sednu si k potoku a opláchnu si studenou vodou obličej. „Hned se cítím o trochu líp.“ řeknu a když nedostanu odpověď, tak se podívám na Gastlyho, který něco zaraženě pozoruje. „Ehm?“ vydám se sleduji jeho  pohled. „Proč má kalhoty?“ zeptá se Autari a já nechápavě sleduji jeho pohled, než mi padne na scrafyho. „Vypadněte z mého území.“ zavolá na nás. A pak i zaútočí, jelikož Gastly jako odpověď na jeho volání přiletí k němu, aby si pořádně prohlédl jeho kalhoty. Použije písečný útok, ale ten Gastlym jen neškodně proletí bez toho, aby mu nějak ublížil, ale i tak Autari couvne, sice překvapením, že ho napadl, ale couvne. Tohle couvnutí přesvědčí Scrafyho, že je silnější než Gastly a že zřejmně stojí proti dvěma idiotům, protože buď idiot nebo někdo silnější by se ho dovolil vyzvat na jeho území. A když ho i takovýto útok donutí couvnout, tak je jasné, že musí být slabší.
Což nám zabrání vyřešit tento spor mírově a poprvé tak budeme muset s Gastlym bojovat, abychom mohli zmizet.

„Proč má kalhoty?“ zeptá se znovu Gastly a kdyby měl ruku nebo nohu, tak by ukazoval na Scrafyho, který se výhružně dívá na nás dva. „Zkus se ho zeptat.“ nadhodím ironicky, Autari se ale rozhodl tu ironii v mém hlase ignorovat a přiletí k němu a zeptá se. „Proč máš kalhoty?“ zeptá se ho Gastly. Scrafy mu neodpoví a místo toho na něj zaútočí kopem. Ovšem jak se dá očekávat, tak akorát skrz Gastlyho proletí, koneckonců má přece jenom nehmotné tělo, že? Scrafy překvapeně zamrká a otočí se na Autariho, který jen zamumlá. „To bylo neslušné.“
„No, Autari co kdybys ses ho přestal vyptávat a místo toho zkusil jít s ním bojovat, přece jenom kvůli tomu jsme sem šli ne?“ popíchnu ho, jelikož tohle byla prvně záminka, kvůli které mně sem on dostal.
Gastly si povzdechne a podívá se na Scrafyho, který ho rukou vyzívá ať ho zkusí porazit. „Dobře pojďme na to.“ řekne odevzdaně, jelikož je mu jasné, že tímto jeho plán selhal.
Následně přiletí ke Scrafymu a olízneho. Ten si jen otře z tvář a použije na Gastlyho Sand Attack. Ten ovšem nijak Autarimu neublíží a jen proletí skrz něj. Tohle vypadá dobře, protože těmato útoky jej Scrafy nemůže zranit, což znamená jasnou výhru pro nás, tedy pokud neumí ještě něco jiného.
Což uměl pochopitelně. Protože musel být silný, jinak by si nedokázal uhlídat svůj prostor.
Postupně na Gastlyho vyzkouší Low kick, kterým urazí tlustou větev nad Gastlym, která stejně jako samotný Scrafy jím jen projde bez toho, aby mu ublížila. Dalším útokem, kterým je Brick Break, zase zasáhne kmen stromu, na kterém popraská kůra pod silou úderu. Některým útokům se Gastly vyhne, ale to hlavně proto, že si není jistý zda mu ublíží a nebo nikoliv. Když se ovšem Gastly ujistí, že mu útok neublíží, což je z devadesáti procent způsobeno, tak že se Scrafymu podaří dostat se do takové pozice, že gastly nemá šanci uhnout. Samozřejmně ani Gastly ve svých útocích nezaostává, ale zcela očividně na Scrafyho nemají valný účinek. Ale i přes tuhle oboustranou odolnost vůči útokům druhé strany se čím dál tím víc projevuje na Scrafym vyčerpání. Protože na rozdíl od Gastlyho, jeho útoky zraňují, sice méně, ale i tak.
Bohužel, ale pak nastane změna a boj nabere jiné obrátky. Scrafy si očividně vzpomene na útok, který moc často nepoužíval a tak na něj málem zapomněl. Rock slide, kterému se Gastly ani nenamáíhá vyhýbat, jelikož předpokládá, že se jedná o další útok, který jím jen jednoduše projde. A nic mu neudělá. Bohužel, tentokrát se Autari mílí a dostane tvrdýzásah.
„Udělej si odstup.“ řeknu a Gastly o kus odletí.

Pozorně si prohlédnu Scrafyho, který těžce oddechuje vyčerpáním, Gastlyho, který oddechuje kvůli svému zranění a vše to doplňuje můj chrapravý dech, jelikož najednou mám pocit, jako kdyby na mně možnost porážky dolehla v podobě dusna.
„Kryj se za stromy.“ Varuji Autariho, jelikož se Scrafy připravil na další útok. A přesně jak jsem předpokládal, jednalo se o další Rock Slide. Gastly naštěstí poslechne a díky stromům, se mu podaří vyhout se dalšímu zranění, které by ho dost možná už vyřadilo z boje.
Strom, za kterým se Gastly skrýval se začne sunout k zemi a  Autari se kolem něj prosmýkne k Scrafymu a znovu na něj použije Lick. Scrafy se převrátí dozadu a díky paralíze, která na něj konečně začala působit, se nezvedne. Naneštěstí se o nějakém slavném vítězství nedá mluvit, jelikož Gastly klesne k zemi a tak ho povolám zpátky do pokéballu. „Bojoval jsi výborně.“ řeknu mu a dojdu k paralizovanému pokémonu. „Remíza, co říkáš?“ navrhnu a přestože to nedal nijak znát, tak jsem tak nějak tušil, že souhlasí.

145 [A] Drobeček [A] Drobeček | 7. listopadu 2017 v 23:26 | Reagovat

[144]: Gastly +2 levely, +3% sehranosti, +5% zkušenosti v zápasech

146 Rion Rion | 26. listopadu 2017 v 12:12 | Reagovat

Rion
Charmander
hledám v nízké trávě poblíž stromů

147 [A] Drobeček [A] Drobeček | 26. listopadu 2017 v 13:35 | Reagovat

[146]: V trávě poskakuje Hoppip (lv. 5), opodál se pase gigantický Torterra (lv. 40). Na stromě, který roste pokemonovi na zádech, posedává Fletchling (lv. 9)

148 Rion Rion | 26. listopadu 2017 v 14:06 | Reagovat

[147]: Fletchling (lv. 9)

S Charmander se vydáme do džungle. Pěkně hustá a sem tam temná, ale jinde je velmi pěkná. Nejdřív se jen tak procházíme, ale po chvíli narazíme na místo, kde se jí líbí. Rozhodla se najít si někoho na trénink v boji, takže jsme se dívali po okolí, jestli najdeme nějaké vhodné soupeře.
Netrvalo dlouho a v trávě jsme potkali malého Fletchlinga, jak klove do země. Charmander odhodlaně vypjala hruď, bylo mi jasné, že s ním chce bojovat a zkusit tak svoje schopnosti. Tak jsem přikývla, že to by mohlo vyjít a Charmander by mohla hezky zesílit. Fletling si nás všiml, vylétl asi dva metry na zem a začal na nás něco křičet.
"Tak dobře Charmander, zkusíme, co umíš.“ Charmander se bojovně rozkročila a trochu zavrčela směrem k soupeři. Fletchling vypálil na ohnivou Rychlým útokem.
„Rychle se vyhni,“ reagovala jsem okamžitě, ale Charmander uhnula jen tak tak. Zaskočilo ji to a Fletchling se tak mohl dostat k dalšímu útoku, tentokrát k Dvojitému. Kolem se objevilo asi 10 Fletchlingů a kroužili.
„Použij Uhlíky kolem dokola!“ Charmander se nadechla a zatočila se kolem. Přitom použila uhlíky a zasáhla tak většinu klonů, který se rozplynuli. Nakonec se jeden Fletchling vydal k ní a použil Nárazový útok.
„Rychle mu to oplať Škrábavým útokem,“ a taky že jo. Charmander ho použila ve chvíli, kdy byl ptáček pár centimetrů před ní a srazila ho k zemi. „Znovu Škrábavý útok!“ Zatímco ležel na zemi, škrábala ho drápy. Nakonec Rychlým útokem zamířil nahoru a praštil ohnivou do hlavy. Trochu se zapotácela, ale nebylo to nic strašného, znovu se zapřela nohama akorát včas, když se Fletchling rozletěl s Rychlým útokem.
„Použij Kouřovou clonu a skryj se,“ Fletchlinga zahalil oblak kouře a Charmander mezitím zmizela. Křídly rozehnal dým a hledal, kde je soupeř. „Teď Uhlíkový útok!“ Charmander vykoukla z koruny stromu a do zad vypálila soupeři salvu uhlíků. Fletchling s pípáním spadl na zem.
„Rychle Škrábavý útok,“ Charmander vyrazila, ale nečekaně se Fletchling zvedl a použil Nárazový útok. Zasáhl ji přesně. „Jsi v pořádku Charmander? Vstávej, to zvládneš, už nemá moc sil,“ Charmander se oklepala, sice se chvíli vzpamatovávala, ale i Fletchling už neměl moc sil. „Skvěle, použij Škrábavý útok,“ Charmander se rychle dostala k soupeři a zaútočila plnou silou. Fletchling už měl asi pochroumané křídlo, nedokázal vyletěl do pořádné výšky.
„Nenech ho uletět, chyť ho,“ Charmander vyskočila, čapla ho za křídlo. „Zakonči to Uhlíky!“ A napálila to do něho takhle z blízka, co nejvíc zvládla. Fletchling spadl na zem. Charmander dopadla na nohy, docela znavená a zničená, ale hrdě se usmívala. Chvíli jsme čekali, ale Fletchling se jenom posadil a znaveně pípal, už se neměl k útočení.
„To byl zajímavý zápas, víď?“ Pohladím mojí ohnivou, která je pěkně unavená. „Zasloužíš si pěkně relaxovat, můžeme tu chvíli zůstat a odpočinout si,“ mrknu na ni.

149 [A] Drobeček [A] Drobeček | 26. listopadu 2017 v 14:19 | Reagovat

[148]: Fletchling byl poražen.

Charmander +2 levely, +3% zkušenosti

150 Rion Rion | 26. listopadu 2017 v 14:39 | Reagovat

Rion
Charmander
relax po zápase

Fletchling se někam vytratil, a já se rozhodla vzít Charmander někam na pěkné místečko, kde si pořádně odpočine. Našli jsme si plácek, kde svítilo sluníčko, nebylo tu tolik stromů a bylo tu i malé jezírko. Posadili jsme se na kraj, já si sundala boty, vyhrnula kalhoty a dala nohy do vody.
"Je příjemně chladná," řeknu Charmander, která si namočí tak špičku jedný nohy a to jí stačilo. Unaveně si vedle mě sedla.
"Byla jsi opravdu šikovná, jsi pěkně silná už. Líbilo se ti to zápasení?" Charmander přikývne, "budu ještě silnější a budu všechny porážet!" Zvedla pěstičku do vzduchu. S úsměvem jsem ji pohladila po hlavičce. "To určitě budeš. Něco pro tebe mám," a vyndám jí z batohu dva lávové koláčky. Charmander je očichá a s chutí sní. Moc jí chutnaly.
"Dáme si dvacet? Musíš být utahaná," lehnu si do trávy a Charmander vedle mě. Obejmu jí jednou rukou a za chviličku usne. Já spací nebyla, jen jsem tak v polospánku odpočívala.

Asi po půl hodince se Charmander vzbudila. Vyndala jsem misku z batohu a z jezírka jsem jí do ní dala vodu. Vypila to jak nic.
"Tak co bys chtěla dělat? Nějaké návrhy?" Zeptám se. Ohnivá chvíli přemýšlí a nadšeně navrhne. "Co takhle si hrát? Já budu Achilles a budu proti tobě bojovat!" Vzala si klacek do ruky, jakože má meč. Se smíchem jsem se zvedla a taky si našla klacek.
"Tak dobrá, Achillee. Braň se!" A udělala jsem výpad. Krytem mi odrazila klacek a chtěla mě seknout, ale já jí uhnula a naznačila že jsem jí bodla do ruky.
"Achilles je nezranitelný, to nic není!" Vykřikla a dál jsme se takhle kočkovali.
Po chvíli vyskočila a jakoby mě zapíchla. "Aaa!!! Umírám v bolestech, jaká to muka! Achilles nepřemožitelný mě zničil, bohové, za co??" Zaškubala jsem sebou a naznačila smrt. Charmander se smála a jásala. "To byla docela sranda" zasmála jsem se a Charmander přikývla. Vytáhla jsem jí další lávový koláček a ona ho nadšeně snědla.
"Tak mě tak napadlo, až vyjdeme z džungle, stavíme se v pokémoním středisku, aby tě zkontrolovali, jestli ti náhodou nic není a pak možná někam zajdeme. Co ty na to?"
"Zní dobře," přikývla Charmander. A tak jsme se ještě po nějaké chvilce válení a odpočívání vydali pryč.

//použité 3 lávové koláčky (+15% sehranosti)

151 [A] Drobeček [A] Drobeček | 26. listopadu 2017 v 14:52 | Reagovat

[150]: Charmander +19% sehranosti (15% 3 koláčky)

152 Lukki Lukki | 5. prosince 2017 v 18:35 | Reagovat

Popplio
Hľadáme v jaskyni

153 [A] Drobeček [A] Drobeček | 6. prosince 2017 v 16:11 | Reagovat

[152]: Golem (lv. 26), Alolan Geodude (lv. 12), Zubat (lv. 9)

154 Lukki Lukki | 9. prosince 2017 v 19:03 | Reagovat

Alolan Geodude lvl. 12

Zakrádame sa temnou jaskyňou .. Obaja sme boli potichu a sledovali, kto/čo sa tu nachádza .. Pred nás sa dokotúľala nejaká veľká guľa, ktorá mala čierne cípy. "Ou, to je Geodude! Popplio, to musíme dať, rýchlo použi vodné delo!" Geodude si nás nevšímal a kotúľal sa ďalej, Popplio ho netrafil. Avšak zastavil, otočil sa a s nahnevaným pohľadom na nás vykríkol "DUDE! GEODUDE!" "Neboj Popplio, nevzdávaj sa. Rýchlo použi vodné delo znovu." Popplio sa trafil a Geoduda trafil rovno do tváre. "Dude!" vykríkol a použil Charge - Nabíjanie .. Z Geoduda začalo svietiť biele svetlo, ktoré ho ako keby "nabilo". "Toto nevyzerá dobre, mali by sme ho čo najskôr uspať! Použi Spev!" Popplio si odkašľal, buchol si po hrudi, a s úst sa mu valil krásny a sladký spev. Geodude šiel použiť iskrivý útok Spark, keď mu vtom však viečka spadli dolu a zaspal. "Využime to, vodné delo!" Avšak Geodude sa začal v spánku kotúľať. Popplio v tom šere netrafil. Geodude sa kotúľal po zemi ako splašený a nekontrolovateľný. Búchal sa o steny, váľal sa. "Dávaj si pozor! Skús opäť použiť vodné delo!" Popplio začal mieriť. Geodude akurát prichádzal k ľavej stene, buchol sa o stenu a podskočil. Popplio to využil a použil poriadne vodné delo. Geoduda to zobudilo. V tvári mal opäť veľkú zlost. Začal sa nabíjať .. "Použi spev, Popplio!" Popplio si znova odkašľal a začal spievať. To na Geoduda tentokrát neplatilo, použil Iskrivý útok - Spark. S nabíjaním pred tým to malo dvojnásobný účinok. Elektrický prúd v podobe iskier trafil Popplia a ten spadol na kamenistú zem. "Popplio! Si v pohode?" Jednou plutvou sa postavil zo zeme a druhou ukázal na znak "Áno, som .. ešte.." "Dobre, musíme to čo najskôr ukončiť, rýchlo použi vodné delo!" Popplio počúvol a trafil Geoduda veľkým tryskom vody. Geodude zalapal po dychu "DUDE!". Tiež mu napadlo, že to musí čo najrýchlejšie ukončiť. Rozbehol sa za Poppliom. Chcel naňho použiť Vrážací útok. Popplio sa však uhol a Geodude trafil do steny. Od nej sa však odrazil naspäť a spadol priamo na Popplia. Popplio bol uveznený pod ťažkým Geodudom. "Si pod ním, použi vodné delo!" To Geoduda trafilo, tryska ho vzniesla do vzduchu a odhodila pekne ďaleko. Geodude v bezvedomí odletel ďaleko od nás, Popplio ostal ležať na zemi .. Bol zničený, no stále schopný zápasu. "Popplio, si v poriadku?" "Ehh.." "Dobre, musíme odtiaľto čo najskôr vypadnúť!" zobral som si Popplia do rúk a potichu som začal kráčať smerom von z jaskyne ..

155 River Hope River Hope | 9. prosince 2017 v 21:58 | Reagovat

1. River Hope
2. Snivy (Lv. 8)
3. Hledám.

156 [A] Drobeček [A] Drobeček | 10. prosince 2017 v 7:18 | Reagovat

[154]: Popplio +1 level, +3% zkušenosti v zápasech

[155]: //Příště prosím upřesni, kde hledáš.
Ponyta (lv. 15), Vulpix (lv 6), Magby (lv. 12)

157 River Hope River Hope | 10. prosince 2017 v 21:02 | Reagovat

[156]: // Ano, jistě. Velice se omlouvám.

1. Vulpix (Lv. 6)
—> Les táborníků

“Znovu, jsi si jistá, že jdeme správně?” Povzdechl si Snivy, který tentokrát šel po svých. Dívka se založenýma rukama za hlavou na něj mrkla.
“Ne...” Odpověděla zvesela a vyplázla na svého společníka jazyk. Snivy si plácl do čela a vydal utrápený vzdech. “Nemůžu ti to vyčítat. Nikam jsme nemířili,” řekl po chvilce. Pár minut pokračovali v chůzi, když v tom se dívka prudce zarazila.
“Koukej, cedule!” Zvolala nadšeně a ukazovala na cestu. “Tréninková džungle. Jdeme?” A aniž by čekala na odpověď, vydala se tím směrem.
Ostražitě se ohlížela kolem, jako kdyby někde mohlo číhat nebezpečí. “Jak vůbec tréninková džugle funguje?” Hlesla unaveně a klesla na kolena. Unaveně si lehla do mechu a zavřela oči. Snivy se důstojně posadil na pařez vedle. “Možná získáme nějaké speciální schopnosti, když tady budeme trénovat,” navrhlo děvče.
Snivy pozvedl čelo a seskočil z pařezu. “Větší hloupost jsem neslyšel.” Dívka se na něj podívala s tázavým pohledem. “Jdeme to ale zkusit, ne?”
Snivy našpulil pusu a přikývl. “Ano. Zkusit se má prý všechno.” Kdyby měl rukávy, už by si je vyhrnul. Chystal se provést nárazový útok, když v tom nějaký tvor zašustil ve křoví.
“To byl jen vítr,” vyslovila dívka nahlas. Snivy zvedl čelo. “Má vítr uši a vlasy?” Zeptal se a přesunul svou pozornost tím směrem. Z křoví vyskočila Vulpix. Byla roztomilá, ale na dívčin vkus moc červená.
“Ahoj, maličká,” pozdravila dívka a natáhla ke tvorovi ruku, snad s doufáním, že se ho bude moci dotknout. Nestalo se a místo toho schytala kousanec.
“Poskvrnila tvé jméno,” hlesl Snivy překvapeně. Chovatelka si promnula prst a zakroutila hlavou. Vulpix zavrčela, velmi nemile. “Jako šlechtic si nemůžu dovolit, aby někdo mého člověka kousal,” prohlásil rozumě a pohlédl nepřátelsky na Vulpixe.
“Snivy, jsi v typové nevýhodě. Dej si prosím pozor,” staralo se děvče, ale zaujalo postoj, aby pro svého pokémona nebylo ostudou. “Jdeme bojovat!”
Vulpix byla nedočkavější a zaútočila první. Byl to šleh ocasem, kterému se Snivy vyhnul. Vulpix seskočila na zem, odrazila se a odskočila pár centimetrů dál. Zkušeně hledala moment, kdy Snivy vyšel z pozornosti, aby mohla zaútočit. Dívka ani nedutala. Nemohla ani vyvolávat útoky, její společník uměl jen jeden. Nakonec to byl Snivy, který zaútočil. Rozběhl se, vyskočil a zpevnil se, aby jeho náraz byl co nejefektivnější. Jeho útok však postrádal rychlost a Vulpix se mu vyhnula. Využila chvíle překvapení a švihla po Snivym ocasem.
“Pozor!” Vyjekla chovatelka, naštěstí ne pozdě. Snivy dopadl na zem a odrazil se, čímž ocas nepřátelského pokémona udeřil do země a minul. To byla Snivyho šance převzít iniciativu.
“Odraz se ze země a tím vytvoř nárazový útok!” Snivy těžce zkoordinoval pohyby tak, aby se při dopadu odpružil a využil dostatečného rázu. První povedený úder patřil Snivymu. Narazil do Vulpix, která útok nečekala. Byla příliš zaneprázdněná sledováním Snivyových pohybů, že si pozdě uvědomila moment, když přešel z defenzivního stylu na ofenzivní.
“Perfektní!” Pochválila svého spojence. Snivy seskočil zpět nohama na zem a ve stejnou chvilku se Vulpix zvedla na své čtyři nohy. Neotálela, neplýtvala žádným časem a jakmile se vzpamatovala, což zabralo pár krátkých sekund, vypálila po Snivym uhlíky.
“Vyhni se, hned!” Byl to reflex, rychlý impulz mysli. Snivy uskočil a uhlíky minuly.
“Dej si pozor. Uhlíky jsou oheň, jako travní typ by tě mohly ošklivě popálit a zranit,” nabádala svého pokémona. Snivy přikývl a opět se stáhl do obranného způsobu zápasu. Byl rychlý a měl skvělý cit pro změny útočného režimu na obranný, samozřejmě i naopak, ale postrádal sílu, jak fyzickou, tak i sílu útoků.
Vulpix nečekala na protivníkův útok a sama zahájila svůj. Vyskočila a s třemi ocasy švihla po Snivym. Travní pokémon špatně odhadl směr, odkud švih přišel a schytal jednu drobnější ránu ocasem na ruku. Jen štěstí, že alespoň uskočil, aby ho Vulpix nezasáhla do tváře.
“Přejdi do útoku,” pravila chovatelka. “Vulpix je rychlá a vytrvalá. Určitě tě postupem času vysílí a začne útočit agresivněji,” pověděla. Snivy kývl a vyhnul se dalšímu švihu ocasem. Jak oba dva vyčetli, mohly to být jediné dva útoky, které ohnivý pokémon uměl. Nic se však nedalo odhadnout a riskovat to by mohlo znamenat, že se Snivy zraní. Její společník však pochopil, že její slova jsou pravdivá a přešel do útoku. Sotva se vyhnul jednomu švihu, obdobně jako předtím se odrazil ze země a narazil do Vulpix. Další zásah. Nebyl dostatečně silný a proto se Vulpix ještě ve vzduchu otočila. Vystřelila po něm uhlíky. Dopadající Snivy neměl jak se vyhnout, úskok byl nemožný, nemohl se odrazit. Uhlíky, žhavé jako oheň samotný, ho zasáhly do zad a Snivy dopadl na zem.
“Prosím, řekni, že vstaneš,” prosila dívenka a přiběhla mu na pomoc. Snivy ji však zarazil slovem. V mžiku oka se ještěrčí hbitostí otočil a plnou silou narazil do Vulpix. Mířil cíleně před sebe, nikoliv nahoru, jak dělával předtím. Vulpix byla nárazem ohromena a narazila zády na pařez. Sklouzla dolu a těžce se zvedala. Zavrčela, aby dala najevo, že se ještě nevzdává. Neuvážený krok byl, když vypálila uhlíky. Snivy se přikrčil k zemi a po náhlé salvě ohnivého útoku vyrazil, rychleji než kdykoliv jindy a do Vulpix narazil...

—> River Hope’s Snivy

158 [A] Drobeček [A] Drobeček | 10. prosince 2017 v 21:20 | Reagovat

[157]: Vulpix poražena. Snivy +2 levely, +4% zkušenosti v zápasech. Má mírné popáleniny.

159 Rory Rory | 11. prosince 2017 v 21:21 | Reagovat

1. Rory
2. Pidgeot Ace
3. hľadám... no... povedzme že letíme nad lesom :D

160 [A] Drobeček [A] Drobeček | 12. prosince 2017 v 18:24 | Reagovat

[159]: Talonflame (lv. 41), Fletchling (lv. 6), Honchkrow (lv. 39)

161 Shinen Shinen | 29. prosince 2017 v 22:36 | Reagovat

1. Shinen
2. Charmander Arya
3. Hledáme na louce :)

162 [A] Enwy [A] Enwy | 30. prosince 2017 v 9:38 | Reagovat

[161]: Na louce ve sněhu se nenápadně tváří Nidorina (Lv. 11), která vypadá, že asi pravděpodobně spí. Nedaleko se Bidoof (Lv. 14) hrabe ve sněhu a něco hledá. Rattata (Lv. 3) ten sníh dokonce jí!

163 Rion Rion | 25. ledna 2018 v 11:08 | Reagovat

Rion
Charmeleon
Hledáme v nízké trávě...

164 River Hope River Hope | 26. ledna 2018 v 6:24 | Reagovat

2. Servine (Lv. 24)
3. Na louce, někoho skrytého ve vysoké trávě či ve křovinách.

(Pokud smím spojit komentáře...)
2. Froakie (Lv. 5)
3. Ve vodě u vodopádu.

165 [A] Drobeček [A] Drobeček | 26. ledna 2018 v 17:27 | Reagovat

[163]: Tangrowth (lv. 31), Cottone (lv. 15), Deerling (lv. 21)

[164]:[PRO SERVINE] Dartrix (lv. 18), Carnivine (lv. 31), Kricketune (lv. 26)

[PRO FROAKIE] Pnapour (lv. 11), Tympole (lv. 6), Frogadier (lv. 17)

166 River Hope River Hope | 26. ledna 2018 v 22:24 | Reagovat

[165]: 1. Dartrix (Lv. 18)
—> Les táborníků

Jelikož odpočinku bylo dost, zamířila trojice dobrodruhů do tréninkové džungle. Servine trval na tom, že ukáže Froakie, jak se správně zápasí. River však poznala skrytý podtext a to prostý důvod, že se chce jen předvést.
“Bedlivě se dívej. Jako první si musíš vyhlídnout správného soupeře,” pověděl travní pokémon a hrdě vystrčil bradu. Froakie neřekla ani slovo, pouze lehce přikývla a usadila se poblíž.
Servine si kráčel džunglí a jednoznačně se předváděl. Dívka nechala jeho pochod nepřehlédnut, ale neokomentován. Zastavil se u louky a zrovna se rozhlížel, když z křovin vylezl stále ospalý ptáček. Chovatelka zvedla pokédex a v momentě, kdy zapípal, ve stejnou chvilku se ozval i neznámý pokémon.
"Dartrix!" vypípl zčistajasna. Servine se uklonil.
Dartrix naneštěstí dvakrát čestný na šlechtické způsoby nebyl. Prudce na Servine zaútočil nárazovým útokem. Servine zareagoval téměř instinktivně. Uhnul stranou jako obratná ještěrka a Dartrix minul.
"Zdá se, že ten pokémon nemá dvakrát náladu na tvé klání, Servine," povzdechla si River Hope. Servine se na nadšeného Dartrixe podíval a přikývl.
"Máš pravdu. Pojďme jen zápasit, tedy." Dartrix zapískal a nadšeně vyrazil znovu. Servine byl tentokrát připraven a nezaskočen. Vyhnul se prudkému nárazovému útoku a šlehl nepřítele svými úponky. Dartrix začínal být rozzuřený. Rozzářil se mu zobák a vylétl z místa. Servine nebyl na útok z výšin připraven. Servine se překulil z plochy, na kterou měl Dartrix dopadnout.
"Dávej pozor!" křikla dívka. Servine si až pozdě uvědomil, že nepřítel vyslal salvu listových břitev. Plně ho zasáhly, téměř všechny a bez jediného minutí, přeci jen, vůbec útok nečekal. Servine byl prudkým protiútokem příliš ohromen. Dartrix naštěstí nereagoval hned a dal mu chvilku na rozmyšlenou a na vzpamatování se.
I přesto, že byl značně oslaben, se Servine okamžitě postavil a použil úponkový bič. Froakie si zavřela oči a zhrozeně se díval skrze prsty.
Další nepřátelská salva listové břitvy.
"Servine, vyhni se. Nárazovým útokem se k němu dostaneš blíže velmi snadno a šlehni ho!" Začala vydávat rozkazy jako trenér a na chvilku opustila své chovatelské já. Servine se úspěšně vyhnul útokům, ale když se konečně dostal až k němu, zarazil se. Snivymu vyrostly útonky za límcem, ale než stihl šlehnout, Dartrix ho praštil křídlem do obličeje.
Servine si zcela jistě pomyslel, že tak neelegantní a nekrálovský styl útoku se nehodí na nikoho. Útok ho jen překvapil, příliš neublížil. Dokončil svůj pohyb i přes značnou zatloukající bolest v oblasti obličeje a nosu. Dartrix je šlehnut a byl donucen si nemilým útokem promnout křídlo. Šlehavý útok byl stejný jako bič, tudíž nebylo divu, že bylo možné mu provětrat pera. To byla šance pro travního pokémona, aby začal jednat.
"Další šlehnutí, Servine!" Servine ho zasypal šlehy až musel Dartrix couvat. Vycouval zpět do keře a zapadl do něj. Ovšem, odmítal se vzdát, s železnou vůlí vystřelil z posledních sil listovou břitvu.
"Použij šlehavý útok a rozšlehej listy," zvolala chovatelka rychle.
Servine nebyl dostatečně rychlý a zareagoval pomalu. Pár lístků ho trefilo a donutilo opět couvat. Zvětšil se prostor, tudíž Dartrix mohl opět vyjít.
A tehdy to začalo. Nelítostný zápas bez strategie, naprosto bezhlavé útočení. Servine vyrazil s nárazovým útokem kupředu a Dartrix ho zrcadlovitě napodobil. Oba tvorové do sebe narazili a začali se přetlačovat.
"Servine, od kdy..." Žádná reakce. Znovu nárazový útok. Ozval se zvuk dutých nárazů, šupiny proti peří, ale většinou to bylo peří, které létalo na všechny strany.
Chovatelka netušila, že je Servine něčeho takového schopen. Chvilku se s Dartrixem přetlačovali a naráželi do sebe prachprostými prázdnými nárazy. Útoky byly vyrovnané, oba měli podobnou váhu i tíhu. Přesto jsem cítila, že něco se chýlí. Nějaký zvrat či konec, pro jednu stranu.
"Servine, ber to vážně," zašeptala nakonec. Travní partner chovatelky se jen ušklíbl a ještě v nárazu, praštil ho do nohy ocasem. Dartrix byl pták, měl slabé nožky a tak uklouzl a spadl s žuchnutím na zem.
Froakie konečně sňala ruce z očí a jasněji se podívala.
Chovatelka se ušklíbla. "Takhle, Froakie, se zápasí..."

167 [A] Drobeček [A] Drobeček | 26. ledna 2018 v 23:04 | Reagovat

[166]: Dartrix poražen. Servine +2 levely, +4% zkušenosti.

168 River Hope River Hope | 26. ledna 2018 v 23:10 | Reagovat

[165]: 1. Frogadier (Lv. 17)

Po zápase s Dartrixem vyrazila trojice hlouběji do džungle. Chovatelka nechala Servine odpočívat, jelikož vypadal velmi unaveně. Přesto, že minulý zápas na tomto místě byl proti typové nevýhodě, schytal jen pramálo ran. Tentokrát travního pokémona rozsekalo spoustu listů a River potají doufala, že to bolí méně než oheň, i když věděla, že plameny žhnou silněji.
Vydala se po zvuku vody, na který narazila. Odhalila přírodní jezírko uprostřed džungle. Froakie věnovala dívce pohled a když neviděla žádný odpor, vesele skočila pod vodopád do vody. Dívka přikráčela k vodě a sedla si na studený kámen poblíž. Servine by ji neměl vidět se máčet ve vodě.
Seděla tam, mírumilovně a koukala do vody. Jen chvilku, než ji nezaujala očka. Připadala jí povědomá. Vypadala nebezpečně. V první chvíli chtěla vzít profesionálně do zaječích, ale pak jí její instinkt a telepatie řekli, že by to vypadalo velmi zbaběle. Robin také před překážkou neutíkal. Instinkty jí říkaly leccos a poprvé se je rozhodla uposlechnout.
Natáhla ruku a pomalu se přibližovala k očím.
To nebyl nejlepší nápad. Oči se vynořily z vody a objevila se druhá Froakie. Vlastně její dospělejší verze. Frogadier, jak bylo dívce známo, se natáhl, aby na ni zaútočil.
Jako první zareagoval Servine. Pokusil se vstát a ochránit svou chovatelku, ale Froakie byla rychlejší. Vycítila modrého pokémona své evoluce pravděpodobně rychleji než se z vody vynořil.
Vyskočil před Frogadiera a ve chvíli, kdy chtěl chovatelce dát facku, Froakie ho plácla nazpátek.
Frogadier vykuleně pohlédl na svou ruku. Dívka se hned rychle stáhla do bezpečí.
"Servine" křikla dívka. Travní pokémon se jí objevil u boku. Pohlédla na Froakie a poté na svého travního parťáka. Rozhodla se. "Nech to na Froakie."
Frogadier byl z neznámého důvodu naštvaný. Zaútočil znovu. Froakie nebyla dostatečně připravená a schytala ránu. Byla to drobná facka, možná pouze odstrašující. Vzpamatovala se rychle a facku mu oplatila. Frogadier byl překvapen, že její malá evoluce odporovala.
Nuže, aby nebyl špatný diplomat, facku oplatil. Froakie se nesnažila uhnout, útok ho zasáhl. Vyskočila a útok oplatila, opět silněji. Začínal být slyšen pleskavý zvuk, jak facky dopadaly na holé kůže obou obojživelníků.
“Tohle bude zajímavý zápas,” prohlásil Servine. Usadil se na kámen a nohu přes nohu, sledoval soutěž v nejsilnější facce.
Frogadier ustoupil a tentokrát pořádně mávl rukou, aby jeho plesknutí bylo co nejhlasitější a nejsilnější. Froakie v ráně poznala potencionální nebezpečí, větší a silnější facka jí mohla ublížit. Narozdíl od ran předtím, které na své kůži snesla, uhnula stranou. Frogadier očekával zpětný tlak, tudíž ho překvapení svedlo z cesty a klopýtl kupředu. Velmi negalantně se složil na zemi.
“Já vyhrála,” zašeptala Froakie a Frogadier se rázem zvedl. Ohnal se po menší Froakie tlapou, kterou ji chtěl udeřit. Jako ninja, světle modrá vodní krasavice uskočila a dál na nepřítele hleděla s neutrálním výrazem ve tváři.
“Možná se začnou ještě prát,” hádal Servine a neklidně se zavrtěl na mísfě. Chovatelka pokrčila rameny. Froakie si jistě poradí.
Frogadier vyskočil, a to nyní doslovně, na nohy a znovu hmátl po Froakie. Dívčí pokémon uskočil a blížil se k vodě. Ještě jednou byla nucena ustoupit a ozvalo se žbluňknutí, skončila ve vodě. Hned v ní zmizela, což Frogadiera značně uvedlo do neklidu.
Chvíli váhal, zda za nepřítelem skočit. Nakonec se nechal ovládnout elánem a skočil do vody. Chovatelka zneklidněla. Pod vodou už Froakie neuslyší žádné povely.
Frogadier byl ve vodě jako doma. Což byla Froakie také. Plácla ho do zad, kam to nejméně čekal. Frogadier se nad svým menším já nezastavil a také ji plácl fackou, pod vodou trochu tlumenou, ale přesto silnou. Nehledal přesný terč, jednoduše mávl rukou a kam se trefil, tam byl cíl.
Naneštěstí, ať už shodou okolností či jen vlivem smůly a štěstí, to byla Froakieina noha. Vodní pokémon uplaval, ale noha byla citlivé místo. Chvilku trvalo, než se vzpamatovala a to byla chvilka, kdy schytala další facku, ránu. Frogadier tuto ránu namířil na paži a Froakie opět ucukla.
Na hladině se dramaticky objevilo pár bublinek, zřejmé znamení, že se někdo bude muset chystat k vynoření. Chovatelka upřela pohled na hladinu a vyčkávala s ledovým klidem, polita studeným potem. Nakonec to byla Froakie, kdo se vynořil...

Po skončení tohoto zápasu chovatelka odvolala oba dva pokémony zpět do jejich kulatých domovů, aby si snáze odpočinuli. Vydala se dál a jako kdyby netušila, že míří k místu, které znala.
—> Posvátný berry kopec

169 [A] Drobeček [A] Drobeček | 27. ledna 2018 v 10:45 | Reagovat

[168]: Froakie byla poražena, přesto si z boje odnesla nějaké zkušenosti.

Froakie +2 levely, +3% zkušenosti v zápasech.

170 Drobeček Drobeček | 27. ledna 2018 v 11:04 | Reagovat

1) Drobeček
2) Pikachu (lv. 37), Skarmory (lv. 32.), Wailord (lv. 37)
3) Vše hledám ve vodě.

171 [A] Enwy [A] Enwy | 27. ledna 2018 v 13:18 | Reagovat

[170]: Na Pikachu ve vodě vyskočil Crawdaunt (Lv. 41). Zdá se, že její růžové šatičky přitahují Staryu (Lv. 28), která jen zvědavě vykukuje z vody. Za to Swanna (Lv. 35) se nebála se ukázat a začala se hned předvádět, jen aby se ukázala před cizinci.

Skarmory by se snadno mohl dostat do potyčky s rozzuřeným Golduck (Lv. 29), který právě ztratil přítelkyni a hledá novou. Jelikož si myslí, že je Skarmory samička, pověděl Swampertovi (Lv. 37) že  už má vyhlídnutou novou lásku a tak na Skarmoryho dokonce čumí i ten Swampert. Jellicent (Lv. 29) je zase zamilovaná do Swamperta a tak na Skarmoryho žárlí.

Wailorda si všimla Finneon (Lv. 9), která plavala okolo. Buizel (Lv. 29) začal na Wailorda dokonce lézt. Wailmer (Lv. 35) takovou odvahu neměl, takže se na něj jen díval.

172 Rion Rion | 28. ledna 2018 v 12:49 | Reagovat

Cottonee (lv. 17)

S Charmeleon se vydáme do džungle. Pěkně hustá a sem tam temná, ale jinde je velmi pěkná. Nejdřív se jen tak procházíme, ale po chvíli narazíme na místo, kde se jí líbí. Rozhodla se najít si někoho na trénink v boji, takže jsme se dívali po okolí, jestli najdeme nějaké vhodné soupeře. Chtěli jsme otestovat její nový vývin, aby si zvykla i na boj v této podobě. Vyšli jsme na mýtinku a před námi bylo pár pokémonů. Páslo se tu stádo Deerlingů, po nebi poletovali vzdušní pokémoní…A před námi poletovala Cottonee.
Vytáhla jsem pokédex a četla v něm. „Ta bude ideální protivník, co ty na to? Je travní a stále ještě první vývin, takže to bude dobrý zápas. Jsi připravená?“ Podívala jsem se na Charmander a ta si odfrkla, že to bude procházka růžovým sadem. Tak jsem zase uklidila pokéball a hvízdla na Cottonee. Ta se na nás zadívala a začala poletovat sem tam.
„Připravená?“ Charmeleon kývla. S tím se Cottonee nadechla a vypustila na nás Fairy wind.
„Drž se!“ Křikla jsem na Charmeleon, která si chránila oči. Když vítr ustal, nic moc se nestalo. Vílí útoky jsou na ni málo účinné.
„A teď my. Použij Scratch!“ A ihned se jí rozzářily drápy a bleskurychle se vydala zaútočit. Cottonee se vyhnula jednomu seku, druhému, ale další dva ji už zasáhly přesně.
„Nenech ji zaútočit, použij Ember!“ Charmeleon odskočila a vypustila proud žhavého uhlí. Přímý zásah a velice účinný. Ohnivé útoky tedy opravdu jsou velmi silné oproti travním pokémonům…Cottonee se ale zvedla a začala nasávat energii…z Charmeleon?
„To je Absorb, rychle zase použij Scratch!“ Nebyl to takový úbytek energie, ale i tak se ohnivá trochu zapotácela. Ale rychle zase zaútočila a poškrábala ji útokem.
„Pokračuj dál!“ A Charmeleon sekala dokola a dokola. Cottonee na tom nebyla dobře, ale najednou uhnula, odplula o kus dál a použila Stun spore.
„Rychle Smokescreen a schovej se.“ Naštěstí to stihla a tak Cottonee nenavedla útok až na ni. To by nebylo dobré, kdyby byla paralyzována…Travní hledala kolem sebe, poměrně vyčerpaná.
„Ember!“ Vykřikla jsem, Cottonee se lekla a podívala mým směrem. Z koruny stromu seskočila Charmaleon a celou cestu než dopadla na zem, do ní šila uhlíkama. Cottonee se svalila na zem.
„Zakonči to Scratch!“ Zavelela jsem, Charmeleon se po ní dvakrát ohnala a napotřetí ji odhodila, až narazila o strom. Padla k zemi a nehýbala se…
„Páni Charmeleon, jsi skvělá! Jak jsi použila te-…“ nedopověděla jsem, protože Charmeleon padla na jedno koleno. Vycházela z ní energie, ale větší než u Absorb. Travní použila Mega drain. Protože to byl travní útok, až tolik energie nesebrala, Charmeleon se trochu zapotácela a travní se dokázala jenom zvednout. Než jsem stačila zareagovat, ohnivá použila Ember, ale trochu pozdě. Cottonee utekla pryč mezi stromy.
„To nevadí, chtěla jen utéct, abychom jí třeba nechytili…ty si teď zasloužíš dlouhý odpočinek zlatíčko moje, byla jsi silná a šikovná,“ pohladila jsem ji pyšně a ona se vítězoslavně usmála. Pak jsme spolu odešli z džungle…

173 [A] Drobeček [A] Drobeček | 28. ledna 2018 v 13:08 | Reagovat

[172]: Cottonee poražen.

Charmeleon +2 levely, +3% zkušenosti v zápasech

174 Drobeček Drobeček | 28. ledna 2018 v 15:50 | Reagovat

1) Crawdaunt (lv. 41) vs Pikachu
2)

Samozřejmě, že jsem neměl v plánu narazit v tréninkové džungli na divokého pokemona, se kterým bych musel svést nelítostný soboj. Co si o mně myslíte? Že jsem trenér pokemonů...? Džunglí jsem rozhodně procházel jen proto, že to byla dobrá zkratka do města. Žádné postranní úmysly, přísahám!
Jako první jsem v džungli vypustil Pikachu. Proč? No přece aby se provětrala, ne proto, aby nás mohlo něco přepadnout a donutit zápasit. Procházeli jsme zrovna kolem jezera, když tu, ejhle! Na nebohou Envie z vody vyskočil Crawdaunt. Oči se mi zaleskly v předtuše, že z toho se bez bitky nevykroutíme.
Pikachu si krabího pokemona v poslední vteřině všimla a uskočila stranou. Vyjeveně na něj zírala, než se ale stihla zeptat, proč útočí, už uskakovala jeho klepetu.
"Chceš zápas, že jo?" zeptal jsem se s nadějí v hlase. Pokemon místo odpovědi zavrčel a zaútočil klepetem, tentokrát po mně. V šoku jsem nestihl zareagovat, zato Envie ano. Skočila přede mě, vytvořila průsvitnou bariéru a zablokovala tak krabův útok.
"Právě jsi probudil Pika-savage," zavrčela Pikachu. S hrůzou jsem ustoupil, protože takhle naštvanou jsem jí ještě neviděl.
"Ehm... tak si hrajte, já budu támhle opodál," zamumlal jsem rozpačitě a vylezl na nejbližší strom, abych se ukryl před hněvem Envie.
Crawdaunt očividně nebyl tak chápavý. Zaklapal klepetem, namířil na Pikachu a vypálil bublinky. Envie se bleskově přesunula, položila před sebe tlapky a 'vykouzlila' světelnou clonu. Bylo to poprvé, co jsem viděl tento útok fungovat... jinak. Clona obalila Pikachu jako plášť a kam se hnula, tam šel i štít.
Krab vypálil další bublinky, Pikachu se tentokrát ale ani neobtěžovala uhnout. Jedna za druhou bubliny praskaly, jak se dotýkaly zlatého pláště, zatímco se Pikachu bleskovou rychlostí blížila. Jakmile byla metr od Crawdaunta, vypálila na něj thunder shock. Oponent strnul šokem, ale jen na okamžik. Když se Pikachu pokusila znovu zaútočit, krab natáhl klepeto a chytil jí ocas. Schytal další blesk, tvářil se ale, jako by mu to nic nedělalo, a natáhl i druhé klepeto.
Vice grip, pojmenoval jsem onen útok. "Pikachu, protect!" zakřičel jsem z korun stromů. Envie mě ale neposlechla, místo toho nechala Crawdaunta, aby jí chytil za ouško. Přivřela oči bolestí a vypálila další blesk. Tentokrát, jak jsem si všiml, slabší. Že by už měla dost?
Neměla. To, co vystřelila, nebyl ve skutečnosti thunder shock, ale thunder wave. Crawdaunt se rozklepal, pustil Pikachu a začal pomalu couvat do vody. Jejímu hněvu ale nedokázal utéct...
Pikachu se rozeběhla proti oponentovi a začala ho zběsile škrábat drápky do obličeje. Nebyl to žádný útok, prostě vylévání zlosti. Když uznala, že už to stačilo, vypálila do kraba další blesk. Oponent sklouzl do vody a zmizel pod hladinou.
Pomalu jsem lezl dolů ze stromu, myslel jsem totiž, že je po zápase. Kdepak. Krab se náhle vyřítil z vody, pravé klepeto mu zářilo, z levého střílel bubliny. "Gilotina!" vyjekl jsem. Onen útok jsem moc dobře znal z televize. OHKO útok. "Uskoč!!!"
Tentokrát Pikachu poslechla. Tedy, možná že neposlechla, spíš to vypadalo na instinkt. Každopádně uhnula stranou a sežehla kraba dalším bleskem. Sama byla ale zasažena bublinami. Spoléhala na lightscreen, jenže zlatý plášť Envie chvíli před tím opustil. Jedna obzvlášť velká jí celou obalila a Pikachu se začala vznášet. Ještě nikdy jsem neviděl tak silnou bublinu.
Envie se pokoušela dostat ven, zuby, drápky, ocasem. Nic se ale nedařilo a Pikachu se dál vznášela. Crawdaunt to chvíli posměšně pozoroval, pak mu na tváři problesklo několik výrazů najednou - od zamyšleného, přes výraz aha-už-mi-to-dochází až po zděšení. Došlo mu, že zatímco on na Pikachu nedosáhne a bubliny jí nic neudělají, ona dokáže vypálit blesk i z několikametrové výšky.
To také udělala. Zlověstně se zašklebila, zamířila a jedním přesně mířeným bleskem kraba zasáhla. Několik menších blesků se chytilo stěny bubliny, takže teď zlatavě zářila a po chvilce praskla napětím, doslova. Pikachu začala padat...
Zoufale mávala tlapkami ve snaze pád zpomalit. Když už to vypadalo, že je vše ztraceno a z Pikachu se stane mastná skvrna, vystřelila mocný blesk. Výboj jí odrazil stranou a Envie dopadla do jezera. Krab se za ní hned vrhl.
To neměl dělat. Envie, kolem které poletovaly ještě stále jiskřičky z předešlého útoku, zelektrizovala vodu kolem sebe. Jakmile se krab přiblížil, dostal ránu. To se spojilo ještě s paralýzou, která ho od dávného thunder wave zatím postihla jen jednou. Potopil se pod vodu, Pikachu za ním.
Dlouho jsem napjatě natahoval krk ve snaze zjistit, co se pod vodou odehrává. Konečně se na hladině objevily bublinky a za chvíli z vody vystřelil Crawdaunt. Chvíli po tom se ozvala strašlivá rána, jak z vody vyletěl blesk. Krab útok pohltil klepetem, v jeho podání to byl protect. Přistál na souši a vystřelil do míst, odkud blesk vyletěl, bubliny. Jejich cíl se ale objevil o několik metrů dál a šinul si to přímo ke krabovi.
Než stihl Crawdaunt zareagovat, Pikachu už byla u něho. Vyskočila na nebohého pokemona, přikrčila se, jak střádala energii, a pak vypálila silný thunder shock. Oba pokemony pohltila žlutá záře. Útok to byl devastující a já usoudil, že to musí být rozhodně konec zápasu. Slezl jsem ze stromu dolů a opatrně se přiblížil, abych zjistil, kdo vyhrál.

175 [A] Enwy [A] Enwy | 3. února 2018 v 20:55 | Reagovat

[174]: Pikachu úspěšně porazila protivníka.
Pikachu - 3 levely, 5% zkušenosti v zápasech

176 River Hope River Hope | 23. února 2018 v 21:49 | Reagovat

—> Les táborníků
2. Servine (Lv. 35)
3. Hledám v křoví či vysoké trávě.

2. Froakie (Lv. 13)
3. Hledám poblíž vodního zdroje.

177 [A] Drobeček [A] Drobeček | 23. února 2018 v 21:59 | Reagovat

[176]:

PRO SERVINE:

V trávě jsi mohla snadno zakopnout o Seedot (lv. 15), který se tam jen tak nečinně povaloval. O kus dál se krčí Meganium (lv. 33), tváří se z nějakého důvodu dost naštvaně. Mezi kytičkami pochoduje vesele Gloom (lv. 26) a čichá ke květům.

PRO FROAKIE:

Na hladině potůčku poskakuje Surskit (lv. 16), nedává pozor na okolí a tak může snadno vrazit do kolemjdoucích. Ze břehu ho pozoruje Corpfish (lv. 20), tváří se hladově. Vodou brouzdá Vaporeon (lv. 21), snaží se lovit rybí pokemony.

178 River Hope River Hope | 24. února 2018 v 6:50 | Reagovat

[177]: 1. Meganium (Lv. 33)

Tradičně, jako po každém táboření, jejich cesta vedla do tréninkové džungle. Stávala se pro Servine a chovatelku místem, které znala jako své boty. Každou zatáčku a křovisko. Froakie znala přibližnou cestu a orientovala se, věděla kudy kam. Pro Tepiga bylo toto místo zcela neznámé. Dívka nechtěla riskovat, že se energické prasátko ztratí a tak ho nesla v náruči.
“Budeš se dívat, jak se bojuje. Jako pokémon chovatelky to nebudeš příliš potřebovat, ale na svou sebeobranu a zesílení je to nezbytné,” pověděla mu a on jí porozuměl.
Servine byl opět první, kdo si hledal protivníka. Zatím jen šli džunglí. Leč byla zima a chlad, džungle si udržovala svou vláhu a tak byla země bahnitá, byť jen nepatrně, hlína se tak či onak lepila na boty.
Děvče šlo uprostřed. Servine, který byl vůdcem skupiny, šel napřed a úponkovým bičem odhrnula každý větší list v cestě.
“Dívá se to na nás,” řekla Froakie najednou. Vodní pokémon trojpochod uzavíral. Servine se ostražitě rozhlédl, sotva ji slyšel.
“Nevidím to,” poznamenal. Froakie povyskočila a ukázala za velké houští. Servine se tím směrem otočil a přimhouřil ještěří oči.
“Sleduje nás to. Nejsem si však jist, zda jen ze zvědavosti,” pověděl travní pokémon. River žádné stvoření mezi listy nerozeznala a tak shledala svůj zrak velice špatným.
“Pokračujme. Uvidíme, zda se to na nás bude dívat dál.”
Stačilo jen pár kroků. Byla to ta nejrychlejší reakce, kterou kdy sama na sobě poznala. “Je to tam!” sykla chovatelka, když si tvora konečně všimla. “Vypadá naštvaně. Určitě se nacházíme v jeho teritoriu...” Zamyslela se.
Naneštěstí Servine nebyl ten typ, který rád nechával věci na náhodě. Zastavil se a otočil hlavu směrem k vykukujícímu pokémonovi.
“Všimli jsme si tě. Pokud máš nějaké upomínky a důvod, proč se tváříš tak naštvaně, a týká se nás, rádi bychom to věděli.” Jako odpověď se vysoký tvor odhalil a vystoupil ze své skrýše.
“Chci si s tebou dát zápas!” zvolal pokémon, po chvíli zjišťování na pokédexu dívka poznala Meganium.
Servine vystoupil vpřed. Froakie rozpoznala blížící se drama a schovala se na místo s dobrým rozhledem nad situací.
“Do toho, Servine!” fandil Tepig. Chovatelčin travní pokémon byl napaden jako první. Meganium vystřelil salvu ostrých listových břitev.
“Vyhni se, rychle!” Děvče prudce ustoupilo na stranu, protože se malá plocha uprostřed džungle stala horkým bojištěm.
Servine se ještěří rychlostí přitiskl k zemi a listy kolem něj prolétly, až se zabodly do stromu za ním.
“Protiútok! Úponkový bič!” Travní pokémon její rozkaz uposlechl, byť velmi nerad. Zjevně byla náhoda, že mysleli na to samé. Servine za použití úponků, šlehl Meganium, jednou po tváři, načež dinosaur jen přivřel oči a nejistě ucouvl, a jednou do přední nohy. Tím se tvor pouze rozzuřil více.
Na Servine vyletěla bouře listů. Měla příliš velký rozsah na plochu a tak travní startér neměl šanci se vyhnout. Servine si svýma miniaturníma rukama pokusil zakrýt si obličej. Bojoval s tím, aby ho bouře nevzala s sebou.
“Náhražku! Rychle!” Přes tančící listy bylo složité chovatelce porozumět, avšak stačilo slyšet jedno z jejích slov. Servine se zkopíroval a vytvořil před sebe, stejně vypadající, náhražku. Přesně tak akorát, do bouře se přihnal Meganium a vší silou narazil do falešného Servine.
Kopie se rozlétla na strany a zmizela, jak byla zničena. Dívka děkovala bohům, jelikož kdyby nárazový útok trefil Servine, značně by ho oslabil.
Tanec lístků konečně ustál a Servine se zase mohl soustředit na zápas.
“Šlehavý útok!” Bleskem zezadu z límce mu vyrašily úponky, které vyrostly do výšky v pouhých pár mrknutích oka. Když se Servine natáhl, aby úponky šlehl nepřítele, Meganium zahájil protiútok. Vyslal na úponky menší skupinu listových břitev.
Tak rázný protiútok Servine nečekal. Vyjekl, když mu jedna břitva usekla polovinu z travního biče. Stáhl úponky zpět a uskočil, aby ho nezasáhl zbytek listů.
Vyrazil proti Meganium s plnou silou v nárazovém útoku. Dinousauří pokémon zahrabal v zemi a vyrazil proti Servine. Chovatelčin pokémon si to na poslední chvíli rozmyslel a ještě za cesty vytvořil svou náhražku, která vyskočila před něj. Meganium do kopie narazil, avšak tentokrát falešný Servine vydržel, leč nemálo poškozen.
“Využij situace! Úponkový bič!” zvolalo děvče. Servine vyskočil zpoza náhražky, ale místo úponkového biče, narazil do Meganium nárazovým útokem. Nepřítel ucouvl o několik kroků. Byli jiná váhová kategorie a tak bylo vyloučené, aby byl Meganium odražen. Než se stihl vzpamatovat, Servine ho dvakrát šlehl - jednou do hrudi a jednou do krku. Na ona bolestná místa zareagoval Meganium jen vyjeknutím, překvapením a také možná bolestí.
Šikanování divokých pokémonů ani jeden z přítomných neměl v povaze, ale sám Meganium si o to řekl sám.
V zápalu ohně na bojišti, zahájil Meganium další listový tanec. Lístky se jako bouře přiřítily na Servine. Menší pokémon zjistil, že jeho náhražka byla okamžitě zničena. Zavřel oči a chránil si obličej, zatímco sem tam schytal lístek do těla.
“Vydrž!” Tentokrát to byl Tepig, ohromen bojem, až teď se zmohl na slovo.
Servine zaútočil naslepo. Vyskočil se stále zavřenýma očima z tančících listů a narazil do Meganium.
Mohlo to stačit na poslední úder.

179 [A] Enwy [A] Enwy | 24. února 2018 v 14:24 | Reagovat

[178]: Meganium poražen.
Servine - 3 levely, 4% zkušenosti v bojích

180 River Hope River Hope | 25. února 2018 v 7:14 | Reagovat

[177]: 1. Surskit (Lv. 16)

“Dobrá práce, Servine,” pochválila svého společníka. Servine se jen lehce usmál, avšak svůj výkon nekomentoval. Tepig byl ze zápasu nadšen a beze slov, jen se křečovitě usmíval. Po pár chvilkách se travní pokémon rozzářil. Froakie vyskočila ze svého bezpečného úkrytu.
Vývin... pomyslelo si děvče a zatajilo dech. Servine se začal zdelšovat, nabral výšky a dokonce i ty malé ruce, které rukama už téměř nebyly, zmizely. Teď nebyl ještěr. Teď se stal hadem. Chovatelku překvapily uši, které získal a také honosnější límec.
“Teď vypadáš tak vznešeně, že bys mohl být i něco více, než jen šlechtic,” vydechla dívka ohromeně. Serperior jen zamrkal a pyšně se prohlédl.
“Budu si muset zvyknout na své nové tělo, jelikož se teď budu muset plazit,” oznámil. Dívka přikývla a položila Tepiga na zem. Ohnivý pokémon hned přiskočil k nově vyvinutému a začal si ho prohlížet.
“Nuže? Jak se cítíš?” zeptala se chovatelka svého nejdelšího společníka. Serperior se zamyslel a pak odpověděl.
“Dobře. Jak říkam, bude to chtít cvik a tréninky. Ještě dlouho si budu stěžovat na to, že nemám ruce.” Serperior na chvilku zastavil svou řeč a rozhlédl se nóblesníma červenýma očima.
“Měli bychom se pohnout. Nemyslím si, že je dobré stát uprostřed džungle. Kdokoliv nás může napadnout,” pověděl. Dívka dala na jeho chytrá slova a přikývla.
Tentokrát se vydala kupředu první, po boku se Serperiorem, který si zkoušel, jaké to je se pohybovat plazením se.
Brzy se před nimi objevila vodní plocha s vodopádem. Voda řičela a dělala hluk, jak padala z výšky dolů. Nebyl to jeden z největších vodopádů, jen menší, avšak stejně dosti silný. Froakie byla z vody natěšená a hned se k ní vydala, aby se v ní mohla máčet. Tepig byl v tomto ohledu zdrženlivější a tak jen postával vedle vody a koukal na svůj odraz, jak se dalo od ohnivého pokémona očekávat. Chovatelka a Serperior se usadili poblíž.
Froakie si užívala vody, zatímco jí ostatní nevěnovali pozornost. Plácala hladinu, až kapky vířily všude okolo.
"Promiň, já nechtěl," ozvalo se za ní. Froakie se otočila a až teprve tehdy zjistila, že tam stojí Surskit. "Promiň! Nejez mě, já budu vážně hodná!"
Froakie se podivila. "Ani nevím, co jsi udělala," pronesla do ticha svým klidným hlasem. Surskit, místo odpovědi, vypálila další omluvu. "Vážně se moc, moc omlouvám..."
Froakie si povzdechla. Surskit pokračovala. "Abych odčinila své hříchy, teď si se mnou musíš dát zápas."
"Nechci si s tebou dát zápas," odporovala Froakie, ale Surskit se nedala. Skončilo to tak, že se vodní pokémon podvolil malému tvorovi a souhlasila se zápasem.
"Jsi vyzyvatel, útoč první," pověděla Froakie. Surskit nemotorně přikývla a vypálila na žabího pokémona skupinu bublin. Vodní pokémon nebyl překvapen a obratně se vyhl, i přesto, že se bubliny táhly pomalu.
"Teď udělám protiútok," oznámila. Surskit vypadala jako někdo, kdo je velmi křehký. Froakie vyfoukla bublinky, o trochu větší skupinu než dokázala udělat Surskit.
Hmyzí pokémon připomínající řasu na hladině se nedokázal vyhnout včas. Nechal se zasáhnout.
"To nic nebylo! Jdi na mě s plnou silou!" křikla a oklepala se. Froakie neváhala. Bojovat se slabšími nebylo v její povaze a ukazovat svou sílu také ne, ovšem zaútočila plnou silou, jak si Surskit přála. Vyskočila do vzduchu a plácla Surskit svou plnou silou.
Surskit se proměnila v placku, až se Froakie zhrozila. Až pak, když se ozval její hlas, se uklidnila.
"To bylo dobré! Teď já plnou silou!" křikla a než si Froakie stihla všimnout, Surskit do ní narazila. Vyskočila, odrazila se na všech končetinách, jsou-li to končetiny, a tak vyvinula velkou sílu. Froakie byla odražena a skončila ve vodě.
Uvědomila si, že musí zápasit na plnou sílu. Vyfoukla na Surskit bublinky. Hmyzí pokémon, jako kdyby prošel rapidní evolucí, vyskočil, odrazil se na svých párátkách a vyhl se bublinám.
Zaútočila opět nárazovým útokem. Froakie se nedala. Voda byla její živel a tak se ponořila. Surskit byla moc lehká a tak nedokázala do vody proniknout. Díky tomu si Froakie získala spoustu drahocenných vteřin na zahájení protiútoku.
Odrazem od mělké hladiny, vyrazila k hladině rychlostí výborného plavce a dala Surskit facku. Surskit byla jiná váhová kategorie. Jednokilový tvor vyletěl do vzduchu jako prach. Naštěstí byl dostatečně pružná, aby zase jako prach dopadla.
Froakie využila momentu překvapení a vyfoukla bublinky. Tepig si konečně všiml jejího zápasu s divokým pokémonem. Místo toho, aby zavolal chovatelku a Serperiora, nadšeně začal fandit.
Surskit vyfoukla své bublinky na vlastní protiútok a obranu. Bubliny se spojily v jedno a praskly. Froakie se nedala a vyfoukla další salvu. Surskit se zamračila a znovu svůj čin zopakovala.
Stalo se to samé. Froakie začala vytvářet strategický plán, jak Surskit obehrát v tomto zápase.
Vyfoukla bublinky. Surskit, jak se dalo očekávat, udělala to samé. Froakie využila situace, kdy bublinky mezi nimi znemožňovali vidění na druhého pokémona a vyskočila zpoza bublin. Ucítila sladkou vůni, ale přesto se natáhla a silně Surskit připlácla k zemi.
Hmyzí pokémon vyjekl a odskočil. "Jak to, že jsem tě neodhalila?"
"Nevím, jak bys mě mohla odhalit. Schytej si tohle," řekla Froakie kamennou tváří a znovu se natáhla k další facce.

181 [A] Enwy [A] Enwy | 25. února 2018 v 12:15 | Reagovat

[180]: Surskit poražena.
Froakie - 2 levely, 2% zkušenosti v zápasech

182 River Hope River Hope | 27. února 2018 v 20:58 | Reagovat

2. Serperior, Tepig, Froakie

Až po dlouhé chvíli si River spolu se Serperiorem všimli, že Froakie zápasila. Chovatelka vyskočila na nohy a přiběhla, aby zjistila, zda se Froakie nezranila. Vodní pokémon byl naštěstí v pořádku, přesto však se dívka rozhodla, že po této návštěvě tréninkové džungle nechá všechny prohlédnout sestrou Joy.
Obrátila se na své společníky a odkašlala si, aby ji všichni slyšeli. "Od teď již žádné boje," rozhodla. "Odteď jsme tu za cílem relaxace." Serperior přikývl a stejně tak vykonali i Froakie a Tepig. Děvče se rozhlédlo. Nacházeli se v jakési oáze džungle, klidném místě, které vonělo. Byla stále zima, byť se jaro blížilo, květiny ještě nemohly růst. To, co vonělo, nebyly však květiny, ale svěží nový vzduch a proto chovatelka shledala to místo dobrým místem pro krátkou zastávku na odpočinek.
"Uděláme si malou zastávku tady," oznámila. Jakmile tak řekla, Froakie skočila do vody a ponořila se, až jí byly vidět jen oči. "Vlastně mě napadla meditace. Toto místo je na to klidné a neznečištěné," dodala. Všechny tři její návrh zaujal.
"Jaká meditace?" zeptal se Tepig jako první.
"Meditace. Zklidnění těla a duše," řekla River stručně. Otočila se a ukázala na vodopád. Pod vodopádem se nacházelo pár kamenů, dostatečně velkých na sezení. "Tam, vidíte? Můžeme se tam posadit, zatímco nám samotný vodopád bude masírovat záda a my jen zavřeme oči a budeme vnímat vodu a vzduch, dva základní elementy země."
Serperior protočil očima. "Neúčastním se. Máčení se ve vodě a nechat se bít vodou není v mém stylu," pověděl. Děvče přikývlo. Chápala počínání svého startéra.
"Já se také nepřidám. Jsem ohnivý pokémon a proto máchat se ve vodě není pro mě zdravé," zazubil se Tepig se smutnou tváří. Chovatelka také pochopila. Otočila se na svou poslední naději, Froakie.
Vodní pokémon nemusel přemýšlet dlouho. Zvedla se z vody. "Já se k tobě přidám a zkusím to," vyslovila klidným hlasem bez projevení pocitů.
Chovatelka byla ráda, že alespoň někdo se k ní přidá. S úsměvem mrkla na svou dívčí společnici a sundala si jednu vrstvu oblečení. Zůstala ve spodním prádle, načež se Tepig začal culit a koukat všude okolo. Serperior jen pozdvihl obočí, ale nic neřekl.
"Je to stejné jako být v plaveckém úboru," pokrčila rameny. Šaty položila na kámen na souši a vlezla do vody.
Voda byla studená, jak se dalo v zimě čekat. Dívkou projel chlad a naskočila jí husí kůže. Oklepala se a vešla po pas. Tehdy si její tělo zvyklo na teplotu vody, synchronizovala ji s teplotou jejího těla a chovatelka přestala cítit rozdíl. Froakie už plavala ke kamenům a s námahou se na jeden vyšplhala. Voda z vodopádu ji málem shodila. Přesto se vodní tvor vynasnažil a nakonec se jí přeci jen podařilo na jeden z kamenů vylézt.
Chovatelka ji brzy v jejím činu následovala a jakmile se obě posadily, voda jim padala na záda a ramena, sloužíc jako věčný masér.
“Narovnej záda!” zavolala chovatelka přes zvuk dopadající vody. Froakie ji vyslyšela a záda napřímila. Věnovala svému člověku pohled, aby zjistila, co dělá.
“Tohle dělají ninjové, není-li tomu tak?” Dívka se napřímila, posadila se, jak se u meditace dělá a položila ruce na ramena.
“Teď zavři oči,” zamumlala. Froakie slyšela jen trochu, ale všímavě postřehla, že chovatelka zavřela oči a udělala to samé.
“Pociťuj vodu a jak dopadá dolů, zpět do jezera. Staň se oným proudem, aby zde nebyl rozdíl,” povědělo děvče a bylo nuceno trochu zvýšit svůj hlas. Froakie se lehce zamračila, ale dál pokračovala v klidném sezení.
Chovatelka pocítila nevídaný klid, harmonii těla i duše. V myšlenkách měla prázdno, pouze si všímala proudu, který ji až bolestně dopadal na záda, ale tato bolest pominula, jakmile si uvědomila drobné kapky, které orosily její pokožku, paže i stehna. Dívka doufala, že Froakie cítí to samé.
“Je to uklidňující,” řekla Froakie nakonec. Dívka přikývla a usmála se. Pomalu otevřela oči a podívala se na svou společnici.
“Pokud cítíš klid, pak cítíš dobře. Zkus tohle,” řekla dívka a změnila svou pozici. Ze sedu se dostala do přikrčeného sedu. Pro Froakie to byla póza naprosto přirozená. Děvče, poté, co shledalo Froakie dobrý žákem, se postavilo na nohy. Pád vody byl najednou těžší a ona potřebovala vybalancovat nejen své tělo, zpevnit nohy a břicho, aby z balvanu nespadla, ale i ramena a záda, aby mohla stát vzpřímena.
Froakie něco takového nedokázala. Jakmile se dostala do poloviny, voda byla příliš silná a leč to byl její vlastní element, sprška ji spláchla do jezera.
Froakie se objevila na hladině po pár mrknutích a lehce se onluvně usmála.
“Nevadí,” hlesla chovatelka a promnula si ruce. “Příště do zcela jistě vyjde.” Jakmile dořekla, seskočila z balvanu kufr a po jejím doskoku vystříkla na všechny strany voda.
Vynořila se na hladinu a přehodila si nezbedný pramen z obličeje. Ze souše spatřila Serperiora a tak k němu připlavala s Froakie v patách.
“Je to vážně zábava,” usmála se na svého startéra. Serperior neprojevil ani malý náznak nadšení.
“Měla bys už z vody vylézt. Nastydneš. Navíc, Tepig se již začíná nudit a já si nejsem jist, jak dlouho ho ještě dokážu pobavit,” vyslovil skrytý návrh k odchodu.
Chovatelka naštěstí uměla číst mezi řádky a tak netrvalo dlouho a oázu všichni tři opustili.

—> Posvátný berry kopec

183 [A] Enwy [A] Enwy | 28. února 2018 v 16:33 | Reagovat

[182]: Všichni tví pokémoni si odpočinuli.
Serperior - 4% sehranosti
Froakie - 6% sehranosti
Tepig - 3% sehranosti

184 River Hope River Hope | 10. března 2018 v 16:35 | Reagovat

2. Tepig (Lv. 12)
3. Hledám v křoví či ve vysoké trávě

185 [A] Enwy [A] Enwy | 10. března 2018 v 16:46 | Reagovat

[184]: Na špičce jednoho keře si poklidně sedí Beautifly (Lv. 17). Uvnitř keříku je schovaný Weedle (Lv. 3). Ve vysoké trávě je schovaný Ilumise (Lv. 14), který na vás čeká, aby mohl zaútočit.

186 River Hope River Hope | 11. března 2018 v 7:18 | Reagovat

[185]: 1. Ilumise (Lv. 14)
—> Posvátný berry kopec

Jak dívka nepřímo Tepigovi slíbila, poté, co se úspěšně naučil nárazový útok, zamířila do tréninkové džungle, aby své schopnosti otestoval v reálném souboji.
Bylo ráno, krásný studený čas a vítr až nepříjemně bil do obličeje a těla. Tehdy chovatelka vytáhla pokéball s ohnivým pokémonem a vyhodila ho do vzduchu. Kulatý předmět se několikrát zatočil a otevřel se. Vyskočila z něj záře, jež přistála na zemi a vytvarovala se do Tepiga.
“Bonjour. Jak jsem ti řekla, jsme v tréninkové džungli,” pozdravilo děvče tvora.
Ohnivý pokémon zajásal. “Pojďme hledat nějakého mého vhodného protivníka!” Dořekl a rozeběhl se hlouběji do divokého lesa.
Chovatelka nemohla jinak, než svého energického společníka následovat.
I pokémoni očividně spali, život tu nebyl tak aktivní. Na keři si seděl Beautifly, kterého chovatelka shledala nevhodným protivníkem.
“Vypadá, že odpočívá. Bylo by těžké najít záminku k boji,” nabádala. I Weedle, v keříku schovaný, nejevil známky toho, že by na něj bylo výhodné útočit.
Už to vypadalo, že se jim protivníka nalézt nepodaří, když v tom dívka zahlédla tvora, skrývajícího se, ale už když bylo pozdě.
Ilumise, jak poté z pokédexu zjistila, vyskočila ze svého úkrytu.
“Tepigu, pozor!” křikla. Ohnivý pokémon, překvapený z dívčina, náhle hlasitého, hlasu, vyskočil a tím se tak nevědomky vyhnul nárazovému útoku nepřítele.
“Tohle je tvůj vhodný společník!” zvolala chovatelka. “Použij uhlíky!”
Tepig se nadechl, naplnil plíce ranním lesním vzduchem a jako zpětný ráz vypálil uhlíky.
Ilumise se salvě vyhnula. Stačilo málo. Ohnivý útok takřka skončil a Ilumise již útočila. Džunglí se ozval uši drásající zvuk, pronikavě bzučivý a velmi intenzivní.
Chovatelka si zakryla uši a tak udělal i Tepig.
“Říkala jsi něco? Vůbec jsem tě neslyšel!” křičel dívčin ohnivý společník. Ani tato slova však dívka samotná neslyšela.
Následoval velmi rychlý a neočekávaný útok. Ilumise zanechala les v tranzu z bzučení a využila chvilky, kterou všichni potřebovali na zotavení se. Vyrazila kupředu a narazila do Tepiga.
Ohnivý pokémon byl zasažen. Z předchozího tréninku s Miltank se mu podstatně dařilo odolávat tlaku - ačkoliv měla Ilumise skutečně silný náraz, byla jiná váhová kategorie než Miltank.
“Uhlíky!” křikla dívka. Ohnivý pokémon se nadechl a vystřelil rozžhavenné kusy uhlíků.
Ilumise tak rychlý protiútok nečekala a byla zasažena.
“Ano, dobrá práce!” výsklo děvče. Tepig vyfoukl konečný obláček páry.
Ilumisino tělo se najednou rozzářilo. Světlo, jasné jako záře hvězd, obklopilo vše, co bylo na povrchu. Džunglí se ozval potichý zpěv, který nechal dívku i Tepiga stát mlčky.
“Co je to?” zeptala se sama sebe šeptem. Zalovila v kapse pro pokédex, zatímco její společník byl oslněn zářivou nádherou.
“To je útok, nazývající se přání. Tento útok léčí zdraví,” vyslovila. Dala si význam dohromady a zhrozila se.
Když zvedla hlavu, přání bylo vykonáno. Uvědomila si, že v té kráse je něco, co může prohrát jejich souboj.
“Tepigu, pozor!” Než se stačil Tepig vzpamatovat, byl zasažen dalším nárazovým útokem.
“V pořádku?” zjišťovala jeho stav. Tepig zamrkal a zatřásl hlavou.
“Dobrý! Vydej rozkazy!” žádal od ní. Dívce se v hlavě během jednoho jediného mrknutí objevilo tolik nápadů a plánů.
“Dostaň se blíže nárazovým útokem,” začala brát velení.
Ohnivý pokémon ji poslechl a vyrazil. Zaryl kopýtka do země, poté se jimi odrazil a běžel Ilumisiným směrem.
Jak chovatelka očekávala, hmyzí bytost se nejprve pokusila o úhyb. Ten se Ilumise povedl. Chtěla opět využít chvíle, kterou Tepig potřebuje na vzpamatování se, a zaútočit.
Děvče bylo rychlejší. “Uhlíky, pal!”
Ilumise se připravovala na nárazový útok, když v tom ji zasáhla salva žhavých uhlíků. Zbytek dodělala typová převaha.
Nyní oba dva vypadali stejně zraněně. Tepig byl unavený z věčného útočení a Ilumise byla silně popálena od uhlíků.
Další krok dívka přečetla dokonale. Tělo hmyzího pokémona se rozzářilo světlem a opět se ozvala ta sladká melodie.
Tentokrát už bylo obdivování dost. “Tepigu, nárazový útok,” řekla.
Zjistila, že Ilumise trvá poměrně dlouho, než své přání vykoná. Byla to spousta času, která se dala využít jinak než na obdivu.
Ohnivý pokémon se nenechal okouzlit sladkými tóny a světlem hvězd, pro tentokrát. Vyrazil kupředu a těsně před nárazem zavřel oči, ze dvou důvodů: světlo a náraz samotný.
Ilumise byla odražena přibližně tři kroky dozadu. Zavrtěla hlavou, avšak i přes Tepigův útok, podařilo se jí přání dokončit.
Přání nebo ofenziva, pomyslela si dívka. Uhádla to první.
Tělo Ilumisino opět obalilo světlo. Byl to velmi neopatrný čin.
Tepig nepotřeboval žádné rozkazy. Nadechl se a vypálil salvu uhlíků. Když bylo přání v průběhu, Ilumise nemohla uhnout. Útok jí saháhl a zda se stal osudným či ne... to uvidí sám čas.

—> Les táborníků

187 Marry Marry | 11. března 2018 v 18:45 | Reagovat

(Rozhodla jsem se vrátit k poké hrám... Doufám, že tady na mě nikdo z adminů nezapomněl.. xDD Nechci začínat od znova, budu pokračovat v té hře, kterou jsem si začala.. Naposledy jsem měla jít s Torchic zápasit.. Možná jsem ten komentář na to hledání pokémonů psala před tím, ale jelikož jsem líná ten komentář hledat, tak ho napíšu ještě jednou~ :3)

1. Marry
2. Torchic (lvl. 12)
3. Hledám ve středně vysoké trávě

188 [A] Drobeček [A] Drobeček | 12. března 2018 v 17:29 | Reagovat

[186]: Illumise poražen.
Tepig +3 levely, +5% zkušenosti v zápasech

[187]: Bulbasaur (lv. 15), Weedle (lv. 11), Bellsprout (lv. 16)

189 Marry Marry | 13. března 2018 v 6:53 | Reagovat

[188]: 1. Weedle (lv. 11)

Šla jsem přibližně čtvrt hodiny a nic se mi nedařilo najít. Torchic z toho taky začala být trochu vystresovaná.
,,To je divný..." povzdychla jsem si a rozhlížela se kolem. ,,Většinou to tady bývá přeplněný pokémonama, ale dneska je tu docela ticho." řekla jsem a šla dál. Najednou se něco šustlo v keři, který byl po mé pravici. Torchic se za tím už rozběhla, já jí naštěstí stihla včas zastavit. ,,Nech toho, nikdy nevíš, co to může být. Třeba tam může být schovaný Ariados, nebo něco.." probodla jsem Torchic výrazem. ,,Nech mě to zjistit... Ať se stane cokoliv, nechci, abys to odnesla ty." usmála jsem se na Torchic a znovu se otočila směrem ke keři.
Keř sebou pořád šustil. Co tam ten pokémon asi dělá? Promiň kamaráde, ale teď tě někdo přeruší. Někdo, kdo doufá, že nejsi žádné nebezpečí. ,,Haa..!" zatřásla jsem s keřem a najednou z něj vylezl Weedle. ,,W-Weedle?!" vykřikla jsem trochu překvapeně. ,,Jak ses mohla bát tohohle..?" začala se smát Torchic. ,,Nesměj se mi a radši pojď bojovat." odeskla jsem jí.
Torchic jen sebevědomě kývla a přiběhla blíže k Weedelovi, připravená na zápas. ,,A teď přichází další bouře Emberu, eheheh..." řekla jsem si pro sebe v duchu. ,,No nic." vydala jsem ze sebe už nahlas. ,,Torchic, použij Ember!" přikázala jsem Torchic. Torchic neváhala a hned vypálila na Weedela Ember, který se tomu však vyhl. ,,Hmm.. Torchic, vypadá to, že tenhle Weedle je hbitější než ostatní jeho druhu, takže být tebou, tak se snažím. Přeci nechceš prohrát nad nějakou housenkou." ušklíbla jsem se a všimla si, že jsem tím Torchic trochu naštvala. To byl taky záměr. ,,Použij Ember!" zazubila jsem se a byla postavená v ,,sebevědomé póze. V této situaci jsem se cítila podobně jako Torchic. Ember Weedlea tentokrát zasáhl. Hned ale použil String Shot, kterým Torchic obmotal. Hned po tom na ní zaútočil Bug Bitem. Bohužel to Torchic zasáhlo. ,,Torchic! Jsi v pohodě?!" zavolala jsem na ní. Ona se osvobodila Emberem ze String Shotu a jenom kývla hlavou. ,,Okej...." byla jsem chvíli ticho. Chtěla jsem toho Weedlea trochu napnout... A taky aby Torchicin útok byl trochu nečekaný. ,,Embeeer!" zvolala jsem, jako nějaký významný král. Torchic na Weedlea vypálila hodně velkých uhlíků, které ho zasáhly. I tak se ale nenechal jen tak porazit a použil na Torchic "Poison Sting". Sakra, tím jí vlastně může otrávit! ,,Jsi v pořádku? Neotrávil tě?" pokročila jsem velkým krokem k Torchic. ,,Ne, je mi fajn." odpověděla s úsměvem. ,,Uhh, když myslíš... I tak tě ale po zápasu někam vemu." povzdychla jsem si a znovu odstoupila. ,,Použij Ember..!" vydala jsem svůj příkaz poněkud nervózně. Weedle se poslední dobou naším útokům nevyhýbal. ,,Že by tohle bylo finále?" překřížila jsem ruce a ušklíbla se. V hloubi mojí mysli jsem ale byla stále trochu nervózní.     Weedle se znovu chystal na Bug Bite. ,,Mám nápad, Torchic. Čekej, až u tebe bude hodně blízko a potom ho odpal na tamten strom Emberem." zlomyslně jsem se usmála a ukázala na strom, který byl za Weedlem. Torchic čekala na Weedlea stejně jako nějaká šelma na svou oběť. Když u ní Weedle byl daleko jen několik centrimetrů, tak do něj vší silou vypálila Ember. Weedlea to velmi prudce odpálilo na strom. Když jsem k tomu Weedelovi šla blíž, tak byl docela... Vyčerpaný..? Každopádně se už na moc věcí nezmohl. ,,Torchic, radši použij ještě jednou Ember." ukázala jsem na Weedlea a odstoupila od něj pryč. Torchic to udělala, ale ne moc silně, jako v jejím posledním útoku.
,,Já si myslím, že ho už necháme.. Podívej se, jaký je vyčerpaný.." uchechtla jsem se. Ahh, je mi tě líto, kamaráde.. Ale život je život. Budeš v pohodě.
,,Tak, jdeme." usmála jsem se a vzala si Torchic do náručí, aby jsem jí neztratila. Při cestě z džungle jsem se párkrát ohlédla za Weedlem, po chvíli tam už nebyl. Potom jsem se plně soustředila na cestu.

190 [A] Drobeček [A] Drobeček | 14. března 2018 v 16:06 | Reagovat

[189]: Weedle poražen.
Torchic +2 levely, +3% zkušenosti v zápasech

191 River Hope River Hope | 29. března 2018 v 6:40 | Reagovat

2. Tepig (Lv. 15)
3. Hledám v křoví či vysoké trávě

192 [A] Drobeček [A] Drobeček | 29. března 2018 v 9:33 | Reagovat

[191]: Keříky pomalu okusuje malý Gogoat (lv. 21). Nevšímá si vás, zápas by jste museli začít vy. V trávě se povaluje Seedot (lv. 15). Spadl ze stromu a teď číhá na někoho, na kom by si mohl vylít zlost. O kus dál si vesele vykračuje Blubasaur (lv. 12), kterému právě někdo nakukal, že je nepřemožitelný.

193 River Hope River Hope | 30. března 2018 v 6:45 | Reagovat

[192]: 1. Bulbasaur (Lv. 12)
~z: Tréninková hala

“Tak ty říkáš, že Shiny Emboar, má místo červených plamenů ty modré?” Dívka nakrčila jedno obočí a udiveně hrabala po pokédexu, aby si to přesvědčila.
“Ano! Máš pravdu. Vypadá to zajímavě,” zasmála se chovatelka a Tepig se dmul pýchou.
“Jednou ze mne bude Emboar, není tomu tak?”  zjišťoval neklidně.
Děvče přikývlo. “Inu, pokud si to budeš přát, nebudu ti proti rozhodnutí a rozhodně tě podpořím.”
Oba dva se procházeli tréninkovou džunglí, nehostinným místem, které však v ranních hodinách bylo téměř pusté. Tepig chovatelce na této cestě dělal společnost. Po dlouhém tréninku nechala Frogadier odpočívat.
“Hej, vy!” zavolal na ně někdo z dálky. Dívka se za hlasem otočila.
“Jejda. To jsme zase v něčím teritoriu?” špitl vystrašeně Tepig. River pokrčila rameny - nebyla si jista.
“Nechcete si se mnou dát zápas? Tohle je koneckonců... džungle. Tady platí její zákony!” pokračoval hlas z daleka.
Tepigovi tato slova vlila nadšení do žil. “Vlastně, proč ne!” odpověděl hlasu, aniž by otálel. Chovatelka opět pokrčila rameny - chvilku se zastavit mohli.
Aby se ale ujistila, že si Tepig nevybral špatného soupeře, vytáhla pokédex a zkontrolovala, kdo byl onen neznámý.
“Je to Bulbasaur. Prosím, ukaž se nebo my můžeme přijít k tobě.”
Travní pokémon si počkal, až k nim dojdou a poté zahájil zápas - jako kdyby to byl oficiální, dokonce vyčkal na dívčino písknutí.
Z malého pokémona s cibulkou vyzařovalo velké odhodlání a sebevědomí. Zahájil zápas prudkými švihy úponky.
“Tepigu, vyhni se!” Ohnivý pokémon odskočil, švihy trefily zem a rozvířily prach. Vypadalo to, že ho jeden úponek zasáhne, ale Tepig úspěšně i tomu uskočil.
“Protiútok - uhlíky,” zadávala chovatelka instrukce.
Tepig se nadechl a vypálil žhnoucí uhlíky. Bulbasaur byl plně při smyslech a tak odrážel salvu uhlíků velmi intenzivními švihy lián.
“Zdá se, že Serperior není jediný, kdo si podmanil sílu úponkových bičů,” zamumlalo děvče.
Bulbasaur stáhl své biče zpět a vyrazil nárazovým útokem. To dívka byla zaneprázdněna a nevšimla si útoku včas. Naštěstí Tepig zareagoval obdivuhodně rychle - zahrabal do země a vyrazil Bulbasaurovi naproti svým nárazovým útokem.
Obě hlavy se zasáhly. Oba dva pokémoni pevně zavřeli oči, aby si je nepatrnou chybou neporanily. Zdálo se, že oba byli stejně silní. Ani jednomu se nepodařilo protivníka odstrčit.
Nakonec se zase stáhli a chvilku na sebe koukali.
“Já jsem nepřemožitelný!” jásal Bulbasaur. Tepigovi instinkty mu napověděly, že je to perfektní situace na útok. Travní pokémon totiž podléhal svému nutkání mluvit.
Ohnivý tvor se nadechl, naplnil plíce ranním vzduchem a vypálil salvu uhlíků. Bulbasaur tak podlý útok na jeho osobnost nečekal a byl zasažen. V poslední chvíli se mu podařilo ochránit si obličej liánami, ale zbytek byl zasažen.
“Skvělá práce, Tepigu,” usmála se dívka. Tepig se otočil, aby jí úsměv oplatil, avšak to také neměl dělat.
Bulbasaur využil situace, dnes první, která se mu naskytla, a švihl úponkem. Tepig se lekl a uskočil. Bič zasáhl jeho kopýtko, ovšem to nebyl Bulbasaurův záměr. Druhý bič se rychlostí blesku omotal kolem Tepigova těla a utáhl se. Vytáhl prasátko do vzduchu.
Z Tepiga vyšlo přiškrcené vypísknutí. “Tepigu!” křikla chovatelka, než si uvědomila, že křik jejímu pokémonovi teď moc nepomůže.
V hlavě se jí zrodil záchranný plán. “Bulbasaur se teď tou tíhou nemůže hýbat. Vystřel uhlíky, nemineš!”
Tepig se nadechl, jak nejvíce to šlo v přiškrceném stavu. Vyfoukl žhavé uhlíky, které Bulbasaura zasáhly.
Jakmile travní pokémon schytal salvu, přestal se soustředit. Jeho úponky ochably a prudce pustil Tepiga na zem. Začal couvat a úponky využil k tomu, aby si promnul oči.
“Chvíle!” vypískl Tepig. Vyskočil na nohy a vyrazil proti pokémonovi.
Bulbasaur se vzpamatoval, to ještě nebylo vše ztraceno. Využil úponky k sebeobraně a pokusil se odstrčit Tepigovu řítící se hlavu. Úponky však nemohly stačit na sílu nárazového útoku.
Ohnivý pokémon prolomil bariéru bičů a narazil přímo na Bulbasaura...

~ do: Království Combee

194 [A] Enwy [A] Enwy | 30. března 2018 v 18:07 | Reagovat

[193]: Tepig zápas vyhrál. Podařilo se ti úspěšně porazit Bulbasaura.
Tepig - 2 levely, 4% zkušenosti v bojích

195 Rory Rory | 1. dubna 2018 v 10:02 | Reagovat

1, Rory
2, Jangmo-o Ryu (lv.16)
3, Hľadáme vo vysokej tráve

196 [A] Enwy [A] Enwy | 1. dubna 2018 v 11:39 | Reagovat

[195]: Ve vysoké trávě se schovává Fletchinder (Lv. 21), který jako kdyby potichu číhal na svou kořist. Nedaleko se Skuntank (Lv. 18) vyhřívá na sluníčku a jednoduše si užívá svěžího rána - tedy... pro něj svěžího, pro jeho okolí pravděpodobně ne, když je cítit na metry daleko. Comfey (Lv. 21) si hraje na schovávanou sama se sebou - a zatím se jí daří.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy & Dragonith, slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz
Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."