Sub-bay

2. května 2017 v 17:41 | Enwy
Výsledek obrázku pro pokémon anime cooking

"Vítej!" křikla na tebe žena, když jsi vstoupil. Nemotorně přisekala, aby tě přivítala. Na sobě měla oděv šéfkuchaře a na tváři milý úsměv. "Chceš provést?" zeptala se. Nejistě přikývneš, protože ses nejdříve plánoval jen podívat, ale i tak za ní jdeš. Vede tě k recepci, kde ti do ruky strčí dotazník, kde je dotaz na jméno, zaměření a upozornění na poplatek 100 Yenů. "Co?" zeptala se, jelikož tě neslyšela, když ses zeptal, kde to vlastně jsi. "Ah! Aha," řekla, když jsi jí otázku zopakoval. Postavila se do pozoru, jako kdyby odříkávala posvátnou odříkávačku. "Vítej v Sub-bay, kde si můžeš z vlastních přinesených ingrediencí udělat vlastní jídlo. Máme tu mnoho linek, které máš určitě i doma v kuchyni. Experti ti případně s nějakým jídlem pomůžou, pokud potřebuješ," odmlčila si, aby se mohla nadechnout. "Kromě toho si můžeš koupit i recepty, různé další ingredience a další. Vstupní cena je 100 Yenů, dokoupení pak stojí ceny co v ceníku," řekla. "Tak co? Chceš vejít?"
Výsledek obrázku pro oddělovač png

RECEPTY

Musíš si koupit recept, abys mohl začít vařit. Bez receptu, i když máš ingredience, ti pokrm nemohou uznat a nebude k jídlu. Recepty se zakupují pouze jednou - zůstávají poté v inventáři a můžeš je použít při další návštěvě Sub-baye.

PIKA-SUŠENKY - 200 Y | Potřebné ingredience:
5x Chople berry | 3x Chilan berry | Grepan berry
Žluté potravinářské barvivo
Milktankčí mléko
VÝSLEDEK = Pika-sušenky; Pokémon dostane 20% sehranosti s trenérem

OREO POKÉBALLY - 200 Y | Potřebné ingredience:
9x Haban berry | 6x Enigma berry | 3x Roseli berry
Sůl
Šálek vody
VÝSLEDEK = Oreo pokébally; Pokémon dostane 10% zkušeností v zápasech + 3 levely

POKÉ-POP - 200 Y | Potřebné ingredience:
Šlehačka
3x Cheri berry | 2x Gustap berry | Corn berry
VÝSLEDEK = Poké-pop; Pokémon dostane 5% sehranosti s trenérem, balíček obsahuje 3 poké-pops

KANTOSKÝ BERRY DŽUS - 100 Y | Potřebné ingredience:
Jakékoliv berry
Oranžové potravinářské barvivo
Med
Voda
VÝSLEDEK = Kantoský berry džus; Pokud tento džus dáte pokémonovi, kterého se chystáte chytit, je 50% vyšší šance, že se chytí

VALENTÝNSKÉ PALAČINKY - 200 Y | Potřebné ingredience:
2x Chople berry | 2x Haban berry | Pomeg berry
Moomoo mléko
Sůl
VÝSLEDEK = Výsledek obrázku pro anime food sprite png Valentýnské palačinky (pro dva); Pokud jsou pokémoni, kteří sní tyto palačinky samec a samice, zamilují se do sebe a šance spáření + získání vajíčka je 100%, k tomu dostávají 20% lásky k trenérovi; pokud palačinky sní pokémoni stejného pohlaví, získávají 25% lásky a posílí se jim přátelství (změna povahy, rozšíření o vztah s tím druhým).

SASHIMI & SUSHI - 200 Y (Potřebné zkušenosti vaření +10%) | Potřebné ingredience:
5x Sitrus berry | 5x Grepa berry | Aguav berry - zpracování textově v olej
Sůl

Voda
Vodní kámen (či Magikarp, pokud nechcete náhražku)
VÝSLEDEK = Výsledek obrázku pro anime food sprite png Sushi & Sashimi; Pokud tento pokrm dáte pokémonovi, který je vodní typ, získá 10% zkušenosti v bojích; pokud sní jakýkoliv jiný pokémon, je bonus poloviční, tedy 5% zkušeností.

ENWY's RAMEN - 200 Y (Potřebné zkušenosti vaření +40%) | Potřebné ingredience:
Aguav berry - zpracování textově v olej
Voda
3x Cheri berry | 4x Chilan berry | 1x Kelpsy berry
Sůl
Hvězdný prach (náhrada: Whipped Dream)
Rare Candy
VÝSLEDEK = Související obrázek Enwy's ramen; Pokémon se náhodně naučí jeden užitečný útok z TM/HM setu, avšak bude ho muset stále procvičit. Kromě toho získá 10% lásky k trenérovi a hůlky na jedno použití zdarma!

PIZZA - 100 Y | Potřebné ingredience:
5x Tamato berry
Moomoo mléko + 5x Mago berry = těsto
3x Haban berry
2x Gustap berry
VÝSLEDEK = Výsledek obrázku pro anime food sprite png Pizza; Zvýší se 10% láska k trenérovi pokémonům, kterým pizzu dáte (má 4 kusy).

NEZAKOUPITELNÉ (SPECIAL.) RECEPTY

SNĚŽNÝ KOLÁČEK | Potřebné ingredience:
15x Kelpsy berry
Voda
Nikdy netající led
VÝSLEDEK = Sněžný koláček; Pokémon ledového typu získá 15% štěstí a 15% zkušenosti v bojích, jakýkoliv pokémon jiného typu získá 30% sehranosti nebo lásky k trenérovi náhodně.

DROBI's RAMEN - 400 Y (Potřebné zkušenosti vaření +40%) | Potřebné ingredience:
2x Voda
Související obrázek Instantní nudle
Rare Candy
VÝSLEDEK = Související obrázek Drobi's ramen; Pokémon se naučí vámi zvolený útok z Egg-moves nebo TM/HM setu, avšak bude ho muset stále procvičit. Kromě toho získá 30% zkušenosti v bojích.
Výsledek obrázku pro oddělovač png

OBCHOD S INGREDIENCEMI

Voda - 90 Y
Potravinářská barviva - 150 Y
Šlehačka - 50 Y
Sůl - 100 Y

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Filo Filo | 23. května 2017 v 14:01 | Reagovat

Prechádzal som sa po remeselníckej štvrti, až som narazil na Sub-bay. "Muehue! Presne toto som hľadal!" hneď pred vchodom ma privítala veľmi milá /a hlavne ukecaná/, fialovovlasá pani. Tá potom zo seba vyhŕkla strašne veľa vecí, a potom " Vstupná cena je 100 yenov." "No okej, pred chvíľou sme si zarobili na štadióne, žiadny problém." "Tak to som rada! Vypíšte formulár." Teta mi ho podala. Musel som vypísať pár vecí, meno - Filo, bydlisko - Pallet town, pokémoni .. Po vypísaní som podal formulár naspäť. "Dobre, zatiaľ, kým vás zaevidujeme, prosím, rozhliadnite sa po našej ponuke receptov." Povedal som si no fajn .. Ako prvé mi do oka spadli Pika-sušienky. "Ehm, mohol by som sa spýtať na tieto pika-sušienky? Je príprava ťažká?" Fialovovlasá pani sa ku mne ihned otočila a začala stráášne dlho rozprávať. V skutočnosti som zachytil iba to, že "Cena receptu je 200 yenov." / ach, ďalšie prachy -.- / "Zvyšuje zohranosť s pokémonom." Vtom som si spomenul na Psyducka - napiecť mu pár týchto sušienok a hned to bude lepšie! To ma prehovorilo, a tak som sa rozhodol kúpiť recept. Bolo naň treba berry, ktoré som už skoro všetky vlastnil.  "Hmm, už mi chýba iba Milktank mlieko, žlté farbivo a 3x chilan berry.. To znamená že sa ešte dnes ide na posvätný berry kopec!" Podal som pani 200 yenov za recept, vzal som si ho a odišiel som ..

/dokopy som zaplatil 300 yenov

2 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 23. května 2017 v 14:56 | Reagovat

[1]: Žena se na tebe usmála a vzala si 200 Yenů. Poté ti podala jakousi růžovou obálku a na ní bylo napsáno úhledným ženským písmem "Pika-sušenky, recept". Když jsi odcházel, zamávala ti se slovy: "Přijďte zas!"
Odečteno 200 Yenů, recept přidán.

//100 Yenů platíš v případě, že už vaříš, tzn. že si vypůjčíš jejich kuchyně. V případě, že si jen kupuješ recept/ingredience, tuto částku platit nemusíš :D

3 Hazuki Rin Hazuki Rin | E-mail | 2. září 2017 v 23:09 | Reagovat

Rin přišla do Sub baye. Ještě tu nikdy nebyla, proto byla hodně vyjukaná z toho, jak to tu chodí. Vyslechla si však pár rad od pracujících, vše si tu prohlédla...No a mohla se jít koukat na recepty.
Nejvíce ji zaujal recept na Pika sušenky a na Valentýnské palačinky, rozhodovala se dlouho, ale nakonec zvolila Pika sušenky. Vzala si tedy recept a přešla k potravinám, které potřebovala dokoupit. V receptu našla napsané jen potravinářské barvivo, proto ho hledala v regálu. Jak uviděla žlutou barvu flaštičky, ve které to potravinářské barvivo bylo, vzala ho a šla k pokladně, že si bere tyhle věci.  "Ano slečno, a chcete rovnou ty sušenky vyrobit?" zeptala se pokladní. Rin pokývala hlavou, že chce. Paní ji tedy poslala na linku. Tam zase Rin zaplatila 100 Yenů za použití, ale mohla tam ty sušenky vyrobit. Takže začala podle receptu vyrábět. Nejdříve použila berry, pak mléko a nakonec se přidalo barvivo. Hotové těsto dala péct do trouby a po určitém čase, který byl napsaný v receptu, jej vytáhla. Sušenka byla dozlatova upečená, moc se povedla!
------
platím za žluté potravinářské barvivo,  za použití linky a za zakoupení receptu na Pika sušenky :-) Dohromady tedy 450 Y.

4 Hazuki Rin Hazuki Rin | E-mail | 2. září 2017 v 23:10 | Reagovat

[3]: Zapomněla jsem tam zmínit, že vyplňuje ten dotazník :-)

5 [A] Enwy [A] Enwy | 3. září 2017 v 13:43 | Reagovat

[3]:[4]: Pochopila jsi trochu průběh vaření jinak, než jsem čekala, nicméně není to špatně. (Pozn.: Zkus kouknout k Rory v Poofin-landu, ukázkové vaření ;))
Pika-sušenky se povedly.
Odečteno 450 Yenů.

6 [A] Enwy [A] Enwy | 3. září 2017 v 13:51 | Reagovat

[4]: EDIT: Vaření - 2%

7 Drobeček Drobeček | 8. října 2017 v 15:50 | Reagovat

Jen co jsem vstoupil do Sub-bay, už jsem byl vlečen k recepci. "Tady vyplňte ten formulář," prohlásila žena aa vrazila mi do ruky papír a propisku. "Vstoupní poplatek je..."
"Ehm, já vlastně nejdu ještě vařit," přerušil jsem jí. "Jen jsem si chtěl koupit nějaké recepty, abych podle nich mohl sehnat suroviny." Žena chápavě přikývla, odebrala mi formulář a místo toho podala obsáhlou knížku, ve které byly fotky a názvy jednotlivých jídel. "Prosil bych recept na Pizzu, Oreo pokébally a tenhle ramen," zabodl jsem prst do obrázku v knize. Mezitím co žena hledala recepty, připravil jsem si 500 Yenů na zaplacení.

Kupuji recepty:
Oreo pokebally, Pizza, Enwy's ramen

8 [A] Enwy [A] Enwy | 8. října 2017 v 16:25 | Reagovat

[7]: Žena přikývla a podala ti tři obálky, v nich se skrývaly tvé recepty. Poté si od tebe vzala peníze.

9 Hazuki Rin Hazuki Rin | 15. října 2017 v 23:12 | Reagovat

VAŘÍM PIKA SUŠENKY, RECEPT MÁM :-)
----------
Když si Rin zkontrolovala, že má veškeré zásoby na to, aby mohla znovu uvařit ty skvělé Pika sušenky, vydala se na místo, kde je předtím dělala. Naštěstí si moc dobře vzpomínala na to, že to bylo v Sub Bayi, který se nacházel v řemeslnické čtvrti. Když tam dorazila, nadechla se vůně různých pokrmů, které si tu ostatní trenéři (nejen trenéři), připravovali. Zahlédla dokonce i nějaký famózní rámen. Očka jí zazářila radostí. Vzala tedy pokeball Mightyeny a povolala ji ven. „Mighty, jsme v té kuchyňce, o které jsem ti říkala! Pomůžeš mi s Pika sušenkami?“ zazubila se na ni Rin. Mightyena, která se stihla sotva rozkoukat, se už musela soustředit na to, jak Rin vychrlila svoji otázku. Párkrát zamrkala a musela zapřemýšlet, na co že se to Rin ptala. Nakonec jí to ale došlo, proto s úsměvem přikývla. „Ale jo, sice jsem říkala, že to není moje parketa, ale nějak to zvládnu,“ zazubila se pobaveně a přihopsla k lince, na kterou položila přední tlapy. Naštěstí byla sama o sobě docela vysoká, takže když se postavila na zadní, byla ještě vyšší a na linku krásně viděla. Rin k lince též přistoupila a nadšeně zatleskala. Moc se těšila, proto jen rychle vytáhla z batohu recept, opatrně jej vybalila z růžové obálky a přečetla si, co je na to potřeba. „Mighty, běž támhle za tou paní a ukaž na žluté potravinářské barvivo, jsem si jistá, že ti ho dá,“ požádala Rin svoji partnerku. Mightyeně se tam zprvu nechtělo, byla stydlivá, ale nakonec se tam vydala a barvivo donesla v tlamě. Opatrně jej položila k připraveným Berry kuličkám a mlsně se oblízla. „Poslyš, nenašla by se tam nějaká Berry i pro mě? Třeba ta dobrá modrá?“ očka jí zajiskřila zachtivostí. Rin ji chvíli sledovala, nakonec se ale usmála a přikývla. „To víš, že našla.“ Nevadilo jí to. Berry trhala pečlivě a měla vytvořenou zásobu, proto neměla problém v tom, dát jednu Oran berry Mightyeně. Ta si na ní samozřejmě pochutnala a byla spokojená jak želva.
Na lince teď ležely připraveny vedle receptu potřebné ingredience – žluté potravinářské barvivo, čerstvě nadojené Miltank mléko a samozřejmě potřebné Berry. „Mighty, najdi ve skříňce nějakou mísu prosím,“ požádala ji. Zanedlouho už se Mightyena přiřítila z druhé strany kuchyně s červenou mísou v tlamě. Rin pak ještě vytáhla ze šuplíku vařečku a zahleděla se do receptu. „Fajn, jako první rozmačkáme všechny Berry dohromady,“ přečetla první věty receptu. „Mighty, můžeš mi tam hodit tu Grepan Berry,“ vybídla Mightyenu. Ta chytila neobratně do tlapky žlutou Berry a vhodila ji do mísy. Rin ji rozmačkala opatrně vařečkou. Pak přišly na řadu Chilan Berry a nakonec Chople Berry. Když to měla vše pořádně promačkané a smíchané dohromady, koukla do receptu znovu. „Po důkladném rozmačkání a zamíchání vlijte polovinu potravinářského barviva a zamíchejte, hmota by měla ztuhnout.“ Podívala se na Mightyenu, ta do tlamy vzala barvivo a začala ho lít. „Dobré, stačí,“ pověděla Rin. „Stačí!!!“ leknutím vyjekla, když Mighty dál lila. Nechtěla ty sušenky pokazit. Mightyena s sebou škubla a s provinilým pohledem barvivo odložila. Jen e na chvíli přestala soustředit a hned se na ni křičí, no to je teda něco! „Mighty promiň, musíš ale u vaření dávat pozor na to, co se říká, nebo se to pokazí a můžeme začít znovu, chápeš?“ pohladila svoji svěřenkyni přátelsky po hlavě, a věnovala jí omluvný pohled. Mightyena se zazubila, že to jako chápe a že se nic neděje. Rin pak barvivo vmíchala do rozmačkaných Berry a hmota opravdu začala mírně houstnout. Po přidání celého mléka však byla zase „vodovitá“, ale podle receptu to tak mělo být. „A teď se přidá zbytek barviva a hotovo?“ zeptala se Mighty zvědavě a už už chytala do tlamy barvivo. Čekala jen na to, až jí to Rin dovolí.
V míse už byla připravená hmota z Berry, barviva a Moomoo mléka. Krásně voněla a vypadalo to, že je i kvalitně připravená. Pečení by se mohlo povést! Rin s Mightyeninou pomocí vytvarovala z těsta sušenky do vhodného tvaru, a plech dala do rozehřáté trouby. „Fajn, to bychom měly. Pak si na sušenkách společně pochutnáme, doufám, že se povedou. Minule byly fakt vynikající,“ pochvalovala si je. Mightyena si v kuchyňce prohlížela různé kuchaříčky s jejich pokemony, zaujala ji obzvlášť jedna Chikorita s takovým štramáckým oblečkem. Měla bílou zástěrku, aby se neumazala, to byla podle Mightyeny velmi impozantní, avšak ona by si to na sebe nikdy nedala. Zastávala spíše chlapeckou bezoblečkovou módu. Potom, co časovač na troubě dal vědět, že už uplynulo 15 minut od začátku pečení, RIn sušenky na plechu opatrně vytáhla. Nádherně to provonělo celou kuchyň. Ta jedna Grepan berry ty sušenky prostě skvěle ovoněla. Byla tam asi hlavně z toho důvodu. Sušenky nebyly spálené, povedly se. Rin je nechala chladnout, troubu vypnula a začala po sobě mít nádobí, aby tu nezůstal nepořádek. Mightyena se snažila přidat tlapu k dílu, ovšem utěrkou jí utírat nešlo, proto raději stála a hlídala sušenky, aby je nesnědl náhodný nezvaný návštěvník.
Po úklidu a vychladnutí sušenek je Rin uklidila do batohu, sbalila si prázdnou lahev od Moomoo mléka a zahleděla se na veselou Mighty. „Tak co, líbilo se ti to?“ zazubila se na ni a mířila k pultu, kde byla prodavačka, aby zaplatila to, co byla dlužná. Mightyena ji spokojeně následovala, přece jen to pro ni byl úplně první zážitek v historii. Nikdy předtím nic nevařila, byl to dobrý pocit, přišla si, že teď zase umí něco nového.
----------
Aplikovat: Mighty - 1x Oran berry
Kupuji - potravinářské barvivo (žluté)

10 [A] Enwy [A] Enwy | 16. října 2017 v 16:58 | Reagovat

[9]: "Uhm, nebylo to až tak špatné," pokrčila Mightyena rameny.
Pika-sušenky se povedly.
Vaření - 5%

11 Rory Rory | 27. října 2017 v 10:18 | Reagovat

Zamyslene som prechádzala mestom a ani si neuvedomila, ako som sa dostala pred... uh, Sub-bay? Čo to je? Rozhodla som sa vojsť a zistiť to, a hneď ako mi došlo, že ide o kuchyňu, nadšene som pribehla k pultu. „Máte tu recept na donuty?“ Žena pri pulte mi už do ruky strkala nejaký papier a zamyslela sa. „No... neviem. Tu sú recepty, ktoré sa tu dajú zakúpiť, pozri sa tam...“ ukázala na katalóg vedľa. Ja som hneď pustila papier a začala v ňom zbesilo listovať. Recept na donuty však nikde. „Uhm... tak nič, no...“ zamrmlala som sklamane a chcela som odísť. „A nechceš si skúsiť uvariť niečo iné? Máme tu kopec receptov, určite si vyberieš!“ zavolala za mnou pani a ja som pokrčila plecami. Začala som znovu, pomalšie listovať v katalógu a vyberať rôzne recepty... nakoniec som knihu zaklapla. „Takže... zobrala by som recept na Valentýnske palacinky...a Pizzu a Enwy´s ramen!“ rozhodla som sa nakoniec. Žena začala natešene vyberať kartičky. „Takže keď chceš používať našu kuchyňu, musíš zaplatiť 100 Yenov...“ začala mi znovu strkať dotazník do ruky a ja som len potriasla hlavou. „Nie, len kupujem recepty. Ale prídem ich aj využiť, inokedy...“ zamrmlala som a vyložila 500 Yenov.
Kupujem Valentýnske palacinky, Enwy´s ramen a pizza recepty :D

12 [A] Drobeček [A] Drobeček | 27. října 2017 v 10:58 | Reagovat

[11]: Žena ti podala tři obálky s recepty a vzala si od tebe 500 Yenů.

13 Drobeček Drobeček | 16. prosince 2017 v 15:13 | Reagovat

"Dobrý den!" pozdravil jsem osobu za kasou, když jsem vstoupil do Sub-bay. "Nene, opět nejdu vařit," zarazil jsem ženu, která se ke mně hrnula s jakýmsi letáčkem. "Dejte mi, prosím, jeden recept na Pika sušenky," poprosil jsem a když mi prodavačka podala červenou obálku, položil jsem na pult 200 Yenů a přečetl si, co budu potřebovat. "A taky bych poprosil... jeden sáček soli a žluté potravinářské barvivo." Přidal jsme k 200 Yenům dalších 250.

14 [A] Enwy [A] Enwy | 16. prosince 2017 v 15:24 | Reagovat

[13]: Prodavačka přikývla a vzala si od tebe 450 Yenů. Podala ti obálku s receptem, sůl i žluté barvivo.

15 Drobeček Drobeček | 23. prosince 2017 v 21:40 | Reagovat

Peču s Pikachu Pika-sušenky, recept máme, suroviny máme.
¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯

Do Sub-bay jsem dorazil už bez Chatot. Ptačí pokemon mi na rameni v půli cesty usnul, využil jsem tedy příležitosti a povolal ho do ballu. Už předem jsem se mentálně připravoval na to, jak mi bude nadávat, až se zase objeví venku.
"Dobrý den!" pozdravil jsem paní u recepce. "Ano, dnes už jdu vařit," zazubil jsem se, i když jsem tušil, že si mě už dávno nepamatuje.
"Bude to sto Yenů," usmála se na mě recepční, vzala si peníze a dovedla mě do jedné z mnoha malých kuchyní, které zde pronajímali. Ukázala mi, kde najdu které nádobí, vysvětlila, jak funguje trouba a pak se šla věnovat dalším zákazníkům.
Věci jsem si odložil ke dveřím, na kuchyňskou linku vyložil ingredience a zahrabal v kapse po jistém pokeballu. "Envie, umíš péct?" zeptal jsem se míčku zamyšleně a vypustil Pikachu ven.
"Heyo!" pozdravila mě Envie. "Zdálo se mi to, nebo se mě ptáš, jestli umím péct?"
V duchu jsem se napomenul. To není slušné, mluvit na pokeball, pokemoni určitě přes tu stěnu špatně slyší. "Hoi! Jop, ptal. Umíš?"
"Nó... trošku," zrozpačitěla Pikachu. "Ty chceš něco péct?"
"Jop," přikývl jsem a podal Envie recept na Pika-sušenky. "Tyhle sušenky. Čirou náhodou vypadají jako ty," zazubil jsem se a ukázal na berry, které byly vyloženy přede mnou. "Z těchto berry se dělá těsto. Pokud to dobře chápu, nastrouháme grepa a chillan berry, ty potom smícháme..."
"Podle toho receptu se strouhají do těsta jen chillan," upozornila mě Envie. "Ehm, promiň, že ti skáču do řeči..."
"Fakt?" podivil jsem se a pročetl si znovu recept. "No jo, máš pravdu... Díky!" zazubil jsem se na Pikachu a vytáhl z jedné skříňky struhadlo a mísu. Po chvilce tupého zírání na okolní ingredience jsem vytáhl ještě jednu mísu, větší. "Nastrouhám chillan berry," oznámil jsem Pikachu a hned se pustil do práce. "Mohla bys mezitím nastrouhat do téhle menší misky grepa?"
Enive přikývla, čapla do tlapek žlutou berry a vydala se po kuchyňské lince k misce. "Ehm, ještě by se mi hodilo struhadlo..."
"Heh, promiň, málem bych zapomněl," zasmál jsem se, sáhl do skříňky a vytáhl další struhadlo, velikostí tak akorát pro Envie.
Oba jsme se strouháním skončili téměř stejně. "Šikovná!" pochválil jsem Pikachu a nahlédl jí přes rameno do receptu. "Hmm... takže teď... aha. Oke, teď nalijeme čtvrtinu mléka do grepa, zbytek do těsta... Jasně, takže to z grepa berry je poleva!" Učinil jsem, jak jsem řekl a znovu nahlédl do receptu.
"Teď přidáme cukr a  barvivo do polevy... moment, kde máme cukr?" Přeběhl jsem k batohu a po chvilce prohrabování jsem zjistil, že jsem nekoupil cukr. "Ojojoj, nemáme cukr..."
"Počkej, třeba tu mají nějaký cukr na půjčení," zauvažovala Envie nahlas, posatavila se na špičky a nahlížela do poliček nad linkou. "Hele, tady!" zvolala po chvilce a zamávala na mě cukřenkou.
"Skvěle!" oddechl jsem si. "Nasyp do polevy... čtyři lžíce cukru, prosím." Podal jsem Pikachu velkou lžíci a zatímco odměřovala cukr, nasypal jsem do polevy barvivo v prášku. "Potom to zamíchej, já se pustím do těsta," řekl jsem, podal Envie vařečku a když mi došlo, že to znělo jako rozkaz, dodal jsem "Prosím."
"Jistě," přikývla Envie a začala polevu pečlivě míchat. Já vzal postupně všech pět chople berry, zbavil je stopek, naházel do prazvláštní tekutiny alias těsta ve velké míse a rozmačkal.
"Co že pečeš sušenky?" zeptala se Pikachu, aby řeč při tom míchání nestála.
"Ále... však víš, jsou Vánoce, tak by se hodilo upéct nějaké cukroví..." mávl jsem zamyšleně vařečkou ve vzduchu.
"A dostaneme ochutnat?" zajímala se dál Envie.
"Ehm... Tyhle sušenky ne, promiň. Nejsou pro nás. Ale ještě v blízké době upeču něco dalšího, pro nás a taky pár kusů, které pošlu domů, rodině."
"Aha... Takže pečeme Vánoční dárek?" dovtípila se Pikachu.
"Jop, tak něco," přikývl jsem a znaveně položil vařečku na kuchyňskou linku. "Necháme těsto pár hodin odstát a pak se pustíme do vykrajování," oznámil jsem. Nahlédl jsem do misky s polevou, kterou Envie stále míchala, a pochvalně přikývl. "Vidíš, že umíš péct! Ehm... nebo alespoň míchat. Je to jednoduchý. Když to zvládnu já, zvládne to kdokoli!"

Uplynuly dvě hodiny klábosení, nebo přesněji řečeno několik minut klábosení, zbytek času bylo totiž trapné mlčení a nervózní uhýbání pohledů.S Envie jsme se znovu pustili do pečení. S tvarováním sušenek jsme si nemuseli dělat starosti, kuchyňka měla k dispozici pěkné formičky několika druhů. Vybrali jsme si dvě, které se nám nejvíc zalíbily - hlavička Pikachu a Pikachu schoulený do klubíčka - a dali se do vykrajování.
Já uválel z těsta placku, na kterou jsme potom poskládali formičky. Envie vše hezky uplácala válečkem, já mezitím rozehřál troubu. No, první várka sušenek se moc nepovedla, Pikachu na ní měli mírně tmavý odstín. Spolu jsme se tomu zasmáli, snědli poživatelné kousky a pustili se do další várky, která se už povedla lépe. Následovala poslední várka, na kterou jsem byl vskutku pyšný.
"Ták, a máme hotovo!" zatleskal jsem nadšeně.
Pikachu do mě opatrně šťouchla. "No, já myslím, že by jsme tam měli dát ještě polevu..."
"Ehm..." odkašlal jsem si a snažil se předstírat, že jsem na to nezapomněl. "Jistě! Pojďme na zdobení!"
Řekněme to narovinu - Envie byla ve zdobení perníčků mnohem šikovnější, než já. Většina sušenek, které jsem nazdobil já, byla prostě pokryta tlustou žlutou vrstvou polevy, zatímco Pikachu dělala i takové detaily, jako obličeje a černé proužky. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale rozhodl jsem se, že na jeden obzvlášť pěkný perníček něco napíšu. Nejsem žádný spisovatel, rozhodl jsem se tedy pro jednoduché jméno autorky těchto skvělých sušenek. "E...N..." mumlal jsem si pro sebe potichu, jak jsem se soustředil na psaní, "W...Y... počkat počkat," podivil jsem se nad tím, co jsem právě napsal. "Ehm, promiň, asi jsem se nějak zamyslel," omlouval jsem se spěšně Pikachu.
"To je v pořádku, Enwy zní taky dobře!" usmála se Envie a malinko pyšně si prohlédla naše dílo. "Celkem se to povedlo..."
"Jop, povedlo!" radoval jsem se. Zatleskal bych, pak jsem si ale vzpomněl, že když jsem tleskal posledně, ještě to hotové nebylo, tak jsme jen nadšeně povyskočil. "Vařit umíš, péct umíš, zpívat určitě taky... no vidíš, ty bys mohla být skvělý idol!" chválil jsem Envie.
"Ehm... Já jsem idlo," zamumlala Pikachu a v hlase se jí mísila skromnost s pobouřením z toho, že jsem si takové samozřejmosti všiml až teď.
Celé naše dílo jsme zabalili do pěkné krabice, kterou nám sub-bay poskytla a pak jsme se s jedním vzorovým perníčkem vydali na recepci, aby jsme si mohli nechat naše dílo ohodnotit profesionály.

//Spotřebováno:
100 Yenů - vstupní poplatek
5x Chople berry
3x Chillan berry
1x Grepa berry
1x Milktančí mléko
1x Žluté potravinářské barvivo

16 [A] Enwy [A] Enwy | 27. prosince 2017 v 10:50 | Reagovat

[15]: Pika-sušenky se vám podařilo úspěšně napéct.
Vaření - 6%

17 River Hope River Hope | 28. února 2018 v 19:43 | Reagovat

Zanedlouho dívka skončila se svými společníky ve městě. "Toto vypadá jako zajímavá část města," poznamenala dívka nečinně a rozhlédla se. Vypadalo to jako část města, která je jako stvořená pro zdokonalování osobních zkušeností a schopností cestovatelů, celkově lidí.
Jako kdyby to byla náhoda, spatřila přes ulici budovu, která mohla sloužit právě jí ke zdokonalení jejích schopností.
"Na chvilku se s vámi rozloučím. Podívám se tam," řekla chovatelka a jakmile oba dva pokémoni, Froakie i Tepig, přikývli, odvolala je zpět do pokéballu. Místo toho vylovila jiný a vyhodila ho do vzduchu.
Ze záře se stvořila Miltank a zamrkala. Než se stačila ptát, dívka ukázala na vzdálenou, přesto blízkou, budovu. "Tam. Pomůžeš mi zlepšit mé schopnosti vaření?" zeptala se.
Miltank naklonila hlavu a promnula si bradu, jako kdyby se zapřemýšlela, ale pak přikývla. "Ovšem! Jdeme na to!" Společně se vydali k Sub-bayi.
Jakmile dívka vešla dovnitř, téměř překvapeně vyjekla, když na ni žena téměř verbálně zaútočila, byť obsah jejích slov byl velmi pozitivní.
"Chceš provést?" řekla žena. Chovatelka se rozhlédla. Pak němě přikývla. Jakmile dostala do ruky dotazník, rychle vyplnila správné údaje. Jméno - River Hope. Ne Hopeová, jak si někteří myslí. Zaměření - chovatelka.
"Ráda bych si zamluvila jednu linku," pověděla nakonec. "Mám u sebe tyto věci. Potřebovala bych doporučit jakýkoliv recept," pověděla dívka a poté, co jí žena doporučila recept, došla k prázdné lince.
River rychle vyndala recept a zkontrolovala ho. Lehce se zamračila.
"Miltank... umíš péct?" zeptala se pobaveně. "Říká se tomu poképops. Je to nějaká sladkost, pravděpodobně."
"Ne," zakroutila hlavou "Ale bude to sranda!" prohlásila zvesela. Převzala si recept a prostudovala ho.
"Přesně, to si myslím také. Nezáleží na tom, jestli umíš péct nebo vařit. Záleží na tom, že to děláš ze srdce," řekla.
Vyndala suroviny na pult. Všechny berry, které byly potřeba i šlehačku, kterou právě koupila. Pak si zašla pro zástěru. Miltank si věci prohlédla.
Věci byly vybalené a ony mohly začít. Naštěstí měly všechny potřebné věci.
Začaly s pečením. Rozhodly se, že jako první začnou s těstem, které bylo tak potřebné. Vlastně základ celého jídla.
"Jako pop si představuji něco, co je kulaté. Bubliny také dělají pop. V receptu není napsané, jak finální jídlo vypadá, takže můžeme snad zapojit trochu své vlastní fantazie," zamyslela se chovatelka nahlas a rozmělnila berry, které přidala do těsta.
Pracovali rychle. Miltank byla spíš jako malý pomocníček, který podával věci. Opravdu to byla zábava. Několikrát jim něco spadlo, něco se vylilo a dokonce, když chtěla chovatelka dát ony nepropečené poképops do trouby, vrazila nemotorně do Miltank a pár poképops se odkutálelo na zem.
Přežilo jich jen pár. Ani jedna z nich to však příliš neřešila.
"Přidám čokoládu," rozhodla se dívka nakonec. Miltank souhlasila. Vzala čokoládu a nechala ji rozvařit na sporáku. Bylo hotovo! Čokoláda byla rozvařená. Vzala menší hrnec, ve kterém čokoláda byla a položila ji na linku. Pomalu vzala propečené poképops a namočila je do čokolády. Opatrně, aby jedna vrsta nebyla silnější než druhá a někde nezůstaly žmolky.
Chvilku musely počkat, než vychladne.
"Zatím to jde, že?" zeptala se chovatelka a utřela si čelo orosené potem. Nastalo chvilku trapné ticho.
"Určitě. Nic není tak zcela dokonalé," usmála se Miltank. "Rozhodně ne na první pokus."
Čokoláda byla po chvilce vychladlá. Mohly tedy pokračovat. Naštěstí čokoládu nikdo z nich již nevylil.
Nakonec dívka jen strčila celé poképops do trouby a vyčkávala.
"Na první pokus to nebylo špatné," zasmála se.
Miltank se usadila a přikývla. "Příště zkusíme nic nevylít. Nerozbít. Nezničit ani nenechat spadnout."
Po uplynutí času, který byl na receptu napsaný, dívka opatrně nakoukla do trouby a zjišťovala, zda se výtvor povedl.

[Použito: 3x Cheri berry, 2x Gustap berry, 1x Corn berry]
[Koupeno: vstup, recept na Poké-pops, šlehačka]

18 [A] Enwy [A] Enwy | 1. března 2018 v 7:49 | Reagovat

[17]: Poké-pop se vám podařilo upéct.
Zaplatila jsi 350 Yenů jako poplatek (100 vstup, 200 recept, 50 šlehačka).
Vaření - 3%

19 Slaanesh Slaanesh | 10. března 2018 v 19:16 | Reagovat

Kupuji recept na Valentýnskou palačinku, 2x sůl a jdu vařit
používám 2x Chople berry |  2x Haban berry | Pomeg berry

Dojdu do Sub-bay donakupuji poslední věci, které  mi ještě chyběli na recept, který mně zaujal. Jednalo se o Valentýnskou palačinku. Pak vyplním formulář, zaplatím poslední část ve formě poplatku za použití linky a pak se už přesunu k volnému místu, ke šporáku. "Takže jaký je postup?" řeknu si, zatímco pročítám recept. "takže prvně připravím těsto. To by mělo být první." řeknu si a následně vezmu MooMoo mléko a naliji ho do připravené nádoby. "K ní přidáme rozmichované Haban Berry." Souhlasně přikývnu, jelikož se opět jednalo o jednoduchou část. Rozmixovat dvoje berry, nebylo nic složitého a tak během minuty jsem. už míchal obě dvě složky dohromady, abych vytvořil palačinkové těsto. "Tak a těď než to budu smažit si připravím zbytek. "Rozmixujte Chople Berry a následně smíchejte se šťávou získanou z Pomeg Berry." A tak vezmu novou misku, umyji mixér a začnu pracovat. Když je rozmixováno, tak vezmu ruční odšťavňovač, a začnu vymačkávat jednu polovičku Pomegu.
Když mám první polovičku, tak nalejizískanou štávu do druhé misky a promíchám, abych zjistil jakou barvu směs získá, jelikož bylo zmíňěno, že nejlepší chuť má, když při červeno-oranžové barvě. Zamíchám a následně zjistím, že barva se sice trochu změnila, ale do oranžové má stále ještě daleko. "No radši nebudu napoprvé moc riskovat a dám tam celé Pomego. Lepší, aby to nebyla až tak dobré, než aby to bylo špatné." řeknu si a jak jsem si řekl, tak to i udělám.
Po chvíli druhá polovina Pomega následuje osud první a obě dvě pak letí do odpadu, jelikož je už nebudu potřebovat.
Tak a co dál? "Usmažte palačinky a mezi jednotlivé vrstvy nanášejte náplň. To zní stále jednoduše." pomyslím si a následně rozehřeji olej na pánvici a už dávám první várku těsta. Při obracení první palačinky se těsto potrhá a tak ji dám bokem. U druhé se mi jedna strana nedodělá, zatímco druhá spálí. Konečně při třetí se mi podaří najít ten správný grif, aby se mi palačinka nepokazila a tak ji dám na talíř s ubrouzkem, který do sebe nasaje přebytečný olej. Další tři palačinky udělám tenčí jelikož mi díky ztrátě prvních dvou nezbývá dost těsta, na to abych je udělal pořádně tlusté. Když je dosmaženo, tak začnu opatrně mazat jednotlivé palačinky a následně je dám na sebe a už je hotovo.

20 [A] Drobeček [A] Drobeček | 12. března 2018 v 17:14 | Reagovat

[19]: Podařilo se ti udělat palačinky.

Odečteno 500 Yenů a berry.

21 [A] Drobeček [A] Drobeček | 12. března 2018 v 17:17 | Reagovat

[20]: //EDIT: Odepsáno Moomoo mléko

22 [A] Drobeček [A] Drobeček | 13. března 2018 v 17:05 | Reagovat

[19]: //EDIT2: Ach ten pomalý internet. Vaření +2%

23 Rory Rory | 17. března 2018 v 17:41 | Reagovat

Kupujem 2x soľ a idem variť 2x Valentínske palacinky

Recept mám, používam : 2x Moomoo mlieko, 2x soľ, berry : 4x Chople, 4x Haban, 2x Pomeg

„A vy teda plánujete robiť čo?“ spýtala som sa ich ešte predtým, ako ma Cas vlevitoval do budovy. „Pomáhať ti, samozrejme. Ale... radšej nehovor Lilith, ako sa tie palacinky volajú!“ Nadšene som zvýskla a hneď, ako ma pustil, som sa mu vrhla okolo krku. „Ďakujem, ďakujem, ďakujem! Konečne sa objavil niekto, kto si tiež myslí, že Lilithina posadnutosť moj-“ – „Oh, ale ja si myslím že je to úžasné zábavné! Ale Lilith má v povahe občas veci prehnať a nedomyslieť, a pravdepodobne by sa vám pokúsila presvedčiť, nech to zjete. A keďže je to určené pokémonom... vajíčko namiesto dieťaťa asi nechceš!“ zazubil sa a v momente sa odteleportoval preč, aby sa vyhol úderu do pleca. „Si blbý!“ vyplazila som naňho jazyk a urazene odpochodovala k pultu, kde som zaplatila vstupné a začala som hľadať správne miesto na varenie.
„Heej, tu sme!“ zachechtal sa za mnou Cas a ja som len temne zazrela. „Nestrašiť takto ľudí, Cas, nerob to!“ založila som si ruky a vošla do polokuchynky, ktorú už stihli obsadiť. Na pult som vyhodila tašku a začala vyberať potrebné veci. „Cas, čo všetko to potrebujeme?“ načo vyťahovať recept, keď tu mám chodiacu encyklopédiu? „Berry. Určite Berry. A... moomoo mlieko. Máš Moomoo mlieko? A soľ!“
Zarazila som sa, to som nemala. „Moment!“ vybehla som na recepciu. „Že máte soľ?“ Teta na recepcii zarazene prikývla a ja som sáčky zhrabla a vyložila za ne peniaze. „Ďakujem!“
„Nie, nie, nie! Vo vode sa to neumýva! Voda je fujky, aj teda nie je na pitie! Musíš to priškvariť ohňom, daj!“ – „Niee, to ich spáliš! Musíš to spraviť vo vode!“ – „Hej, pozor, nezničte to! Tie berry potrebujeme!“ – „A-a-ale...“ – „Ohňom sa berry umyť nedajú. Je dokázané, že...“ – „Takže na to môžem vypáliť plamenomet, hej?“ – „NIE!“
Len som vošla do našej kuchynky a zízala som. Nejako bol odrazu vonku celý tím a všetci sa snažili pomáhať – niektorí viac, iní menej (viď Lilith). „Oh, ej, ahoj Rory!“ Rozmrkávala som sa, kým Lilith nenápadne-nápadne odkladala berry na pult. Kým sa bobuliek stihol zmocniť niekto iný, natiahla som sa po pokébally a všetkých som odvolala. „Konečne kľud...“ vydýchla som si. „To nebolo ani trochu podstatné. A tiež ani trochu účinné!“ ozval sa za mnou Lilithin hlas a ja som vyletela do vzduchu. „LILITH!“
Incineroarka sa len zazubila. „Žiadny pokéball ma neudrží, pamätáš?“ mrkla a potom sa natiahla k receptu. Ten som jej našťastie stihla vychmatnúť pred nosom. „Dobre, dobre, ale budeš pracovať a nerobiť blbosti!“ výstražne som na ňu namierila ukazováčik a ona veselo prikývla. „Ahooj, Cas! Ahooj- uh,“ vyjakla nadšene, keď som von znovu povolala Castiela a Desmonda. To už ale Desmond nebol. „Oh, ahoj Rorynka!“ usmiala sa hneď Zorua ja som nadšene vypískla. „Mamii!“ Lilith len párkrát mrkla, no okamžite Vandu vytiahla do vzduchu. „Mamka Vanda! Máš donuty?“ Tento raz to bola Vanda, kto prekvapene mrkal. „Lilith, že? Oh, dieťa, si taká vychudnutá...“ hneď odniekadiaľ vytiahla donuty a hneď ich pchala Lilith do úst. Nutno podotknúť, že tá sa vôbec nebránila.
„Vanda, toto je Castiel. Cas, Vanda... ináč sa poznáte. A teraz... pomôžete mi s prípravou palaciniek?“ Vanda rozžiarene prikývla. „Áno, samozrejme, zlatíčko. Mala by si viac jesť!“ zoskočila na pult a strčila ňufáčik do receptu. Cas len prekvapene mrkal a ja som mu len ústami naznačila neskôr. „Lilith, umyješ prosím ťa tie berry?“ pristrčila k nej hneď berry a ignorovala jej znechutený výraz, „a Castiel, že? Dal by si prosím variť moomoo mlieko?“
Mamkám sa neodporuje, a to zjavne vedeli aj Lilith s Casom. S úškrnkom som si sadla na linku a húpala som nohami, a sledovala, ako obidvaja plnili svoje úlohy. Vanda zatiaľ prehľadávala kuchynku a prirpravovala náčinie. „Rory, neseď tu len tak! Šup, poď mi pomôcť!“ Jop, mamky sú desivé, keď chcú. Okamžite som zoskočila na zem a začala jej pomáhať vyťahovať misky a arcus-vie-čo ešte.
„Umyté!“ priniesla Liltih berry, ale dosť som pochybovala, že ich umývala ona, pravdepodobne prekecala Casa, aby jej s tým pomohol. „Dobre, ďakujem!“ usmiala sa Vanda. „Nasekáš prosím tie chople a haban? Na malinké kúsočky, z toho bude cesto. Tie pomeg ešte nechaj, z tých spravíme cesto...“ kývla na mňa Vanda a ja som si zobrala nožík a začala krájať. „Castiel, donesieš to sem prosím?“ zavolala naňho Vanda a keď pred ňu prelevitoval hrniec, natiahla sa a zmožila si v ňom čumáčik. „To zatiaľ stačí. Lilith, ty z nás máš najväčšiu silu, budeš miešať!“ zavelila a Lilith mierne zasalutovala a zobrala si hrniec do rúk. „Ooo, Moomoo mlieko...“ začala sa zalizovať, no jeden vražedný ohľad ju zas ukľudnil. „Keď nad tým tak rozmýšľam, vlastne ho nemám rada...“ zamrmlala nakoniec a pomohla mi nakrájať, v jej prípade doslova rozcupovať, zvyšné berry. „A teraz to zmiešame a zmixujeme!“ zavelila Vanda a začala pritláčať mixér, ktorý Cas pomocou psychic zdvihol a prilevitoval bližšie. „Rory, trochu to rozmixuj a potom to necháme spraviť Lilith, určite bude lepšia ako mixér...“ – „Ha! Počuli ste to? Som lepšia ako mixééér!“ Cas len zamrkal. „Neviem či je to zrovna pochvala...“ zamrmlal a ja som sa rozosmiala. „Hlavne bez hádok!“ zastavila som Lilith, kým stihla niečo odseknúť, a zapla som mixér. Liltih vsypala nasekané berry do hrnca a ja som to rýchlo pomixovala, aspoň základne. To už Lilith brala do ruky šľahač a začala ním ostošesť miešať... a Castiel sa poriadne zapotil, keď psychickým útokom vracal kúsky cesta späť do misy. V skratke – Lilith sa ani trochu nekrotila.
„Dobre, dobre, to už stačí!“ ozvala sa po chvíli Vanda. „Natiahla sa, strčila do cesta packu a keď ochutnala, pretiahla tvár. „Osolili ste to?“ Všetci traja sme potriasla hlavami a ja som k Vande čo najnenápadnejšie prisunula vrecká so soľou a ona ich tam rovno vysypala obidve. A potom prudko zamiešala. „Lepšie...“ zamrmlala, keď ochutnala. „Kde je panvička? Šup-šup, rozpáliť a ideme! Ešte musíme spraviť džem, pekne naservírovať a nesmie sa to jesť studené!“ vedela som si ju živo predstaviť ako takého večne nespokojného šéfkuchára, ktorý celý deň len ostatných buzeruje... no, naštvať som ju nechcela. Cas vytiahol panvičky, rovno tri, a rozložil ich na sporák „Hej, daj tam ocot!“ strčila doňho Lilith. „Nie! Ocot nie, olej! Brr, ocot...“ potriasal hlavou Cas a s upreným pohľadom pozapínal sporák a rozohrial panvice s olejom, ktorý tam naliala Vanda.
„Wooha, môžem vysmážať? Prosím, prosím, prosííím!“ Lilith ani nečaka na odpoveď a priskočia k panvici. Položila na ňu prst a prikývla. „Už je to dosť horúce, povedala by som...“ a začala porcovať. Vanda zatiaľ začala šúpať zvyšné berry.
„...a v kuchárskej šou som videla, ako takto uper-mega-štýlovo prehadzovali palacinky!“ zazubila sa Lilith a mykla panvicou hore. „Cas!“ vyjakla som panicky, už som palacinku videla na zemi. Cas ale zareagoval rýchlo a palacinku rýchlo vrátil na panvičku. A potom začal s psychic otáčať aj ostatné palacinky, skôr ako Lilith napadlo niečo iné. „Vedeli ste, že rekord v otáčaní palaciniek  vo vzduchu je 3 hodiny, 2 minúty a 27 sekúnd?“  ozval sa odrazu a Lilith len vytreštila oči. „Fakt?“ Zorua na linke sebou mykla a začala si nasadzovať imaginárne okuliare. „Vlastne je takmer nemožné piecť palacinku tak dlho, lebo na 96% zhorí do dvoch hodín!“ Cas len mávol rukou. „Určite to nerobil na ohni!“ – „Oh...“ a Vanda bola späť, spokojne čistila berry, ako keby sa nič nestalo.
Cas hladko presunul palacinky na tanier a nalial na panvičky nové cesto, Lilith jednu schmatla a keď sa trochu prepiekla, začala ju prehadzovať. „Stopujte mi čas, idem prekonať svetový rekord! Zapíšem sa do Veľkej knihy Drobčích rekordov!“ zajasala a ja som len nechápavo zamrkala. „Kam?“ Cas do mňa strčil. „To je taká kniha rekordov...“ vysvetlil mi rýchlo a na poslednú chvíľu zachytil palacinku a vrátil ju na panvicu. „Lilith, vieš... teraz na to nie je najlepšia doba...“ Lilith sa zarazila. „Oh jasné. Varíme. Ale niekedy prídeme zlomiť rekordy, jasné?“ Len som bleskovo prikývla a Lilith uvoľnene hodila palacinku na tanier. „Ideme už jesť?“
Do toho jej skočila Vanda. „Ešte nie, zlatíčko... ale tu máš, daj si donut a rozpuč mi prosím ťa tieto berry, áno?“ Lilith začala prežúvať a drtiť berry, až mi ich bolo ľúto. „A teraz to natrieme na palacinky!“ zajasala nakoniec a pripravila si dve palacinky, na ktoré berry rozdelila. Na ne potom položila ďalšiu palacinku, no stále jej zostali dve a na už nemala berry. „Uh, nemáme... niečo iné?“ Cas sa len zazubil a zmizol. Keď sa objavil, v ruke držal fľaštičku so javorovým sirupom. Ním palacinky Lilith poliala a zacapila ich zvrchu poslednými. „Tadá! A môžeme už ísť jesť?“

*Nevlastním Veľkú knihu Drobčích rekordov. Kto ju vlastní... to je asi všetkým jasné xD

24 [A] Enwy [A] Enwy | 21. března 2018 v 16:59 | Reagovat

[23]: Valentýnské palačinky se povedly!
Odečteno 100 Yenů za vstup do kuchyně a 200 Yenů za sůl.
Vaření - 4%

25 Drobeček Drobeček | 19. dubna 2018 v 19:16 | Reagovat

Platím vstupní poplatek 100 Yenů, dělám pizzu.

"Dobrý den!" pozdravil jsem paní u recepce. "Jdu dělat pizzu, mohl bych si pronajmout jednu z vašich kuchyněk?"
"Jistě, to bude 100 Yenů. Recept máte?"
"Mám," potvrdil jsem a podal ženě 100 Yenů. I kdyby jsem ho neměl, pizzu už jsem v minulosti dělal, jistě bych to nějak uplácal.
Vstoupil jsem do kuchyně, rychle se seznámil s tím, co kde je, a pustil se do práce. Asistenci jsem tentokrát nepotřeboval, nechal jsem tedy pokémony ve svých ballech.
Vytáhl jsem velkou mísu na těsto, položil ji na kuchyňskou linku a vedle dal vál. "OK, takže nejdřív suché suroviny," začal jsem se samomluvou. "Mouka, sůl... trocha oleje..." Až sem jsem do zvládl bez receptu, pak jsem pro jistotu nahlédl, jestli jsem něco nezapomněl.
No jistě, mago berry. Ty jsem do pizzy doma nedával, ale protože jsem se chtěl řídit přesně podle receptu, pustil jsem se do drcení. Za chvilku byl z pěti čerstvých berry prášek. Přidal jsem ho do těsta a všechno pořádně zamíchal.
Následovalo zalití mlékem. Normálně bych dal do těsta vodu, ale proč ne, že? Třeba to bude s mlékem... mléčnější?
Jedna lahev mi stačila jen tak tak. Prokřupl jsem si prsty, ponořil ruce do těsta (pečlivě umyté!) a začal ho upravovat do použitelné podoby. Hned jsem si všiml, že těsto je s mlékem jaksi měkčí. Že by to mléko přece jen k něčemu bylo?
Pokrčil jsem rameny a pustil se do hnětení. Opravdu to šlo snáze, těsto s mlékem nebylo tak pružné a tuhé, jako těsto s vodou. Pak jsem si podsypal vál moukou a pustil se do válení. I přes lepší konzistenci se mi ale první placka moc nepovedla... Počkat, první?
Zmateně jsem se zadíval na mísu, ve které mi zbyla tak třetina těsta. Hm, asi jsem to přehnal s moukou, napadlo mě. Dělat další pizzu, tentokrát malinkatou, se mi ale moc nechtělo, jednoduše jsem tedy přidal zbytek těsta do nepovedené placky. Znovu jsem udělal kouli, o kus větší než ta poslední, a splácl jí.
"Aha, tady se píše, že se to nemá válet," všiml jsem si textu v receptu. Místo válení jsem se tedy pustil do pomaléhp vytahování těsta, po celém obvodu co možná nejpřesněji. Placka vypadala o něco lépe.
"Co se jeden nenaučí při vaření s receptem," podivil jsem se a poznamenal si, že od teď budu pizzu vždy jen vytahovat. Oprášil jsem si ruce od mouky do kalhot, vytáhl z trouby plech, dal na něj pečící papír a na ten položil obří placku. Sotva se tam vešla, dokonce jsem jí musel mírně zahranatit.
Následovala moje noční můra - vyrábění omáčky. Doma jsem se s tím nikdy nepatlal, prostě jsem na placku vylil kečup. V Sub-bay to ale bylo něco jiného, tady jsem přece nemohl vařit tak amatársky!
Přečetl jsem si, jak se taková omáčka dělá a ke svému úžasu zjistil, že to možná nebude zas tak těžké. Stačilo přece rozmixovat tamato a do toho nakrájet na jemnou haban berry. No jo, jenže jak rozmixovat tamato berry? I se slupkami? Se semínky? A co s všechnou tou šťávou, která je uvnitř?
"Co by? Prostě to hodím do mixéru, chvilku podržím čudlík a bude. Nebudu se přeci babrat s tím vším kolem."
Jak jsem řekl, tak jsem udělal. Z pěti tamato berry jsem jen odstranil stopky, hodil to do mixéru a nechal stroj pracovat. Výsledek byl... tekutý. Že by se tamato přece jen měly odšťavnit? Bohužel už nebylo cesty zpět, vodu z tamato jsem tedy odlil do skleničky a vzniklou hustou kaši dal do měnší misky.
Haban berry se krájelo špatně. V jednu chvíli stačilo málo a mohl jsem se nožem... no, podle jeho kvality možná tak odřít. Ale stejně, vypadalo to nebezpečně!
Všechny tři berry jsem po nakrájení ještě mírně nadrtil tupou stranou nože, a že jich měl na normální nůž hodně! Vše jsem to potom nasypal do 'kečupu' a přidal... cukr. Recept říká cukr, tak to tak asi bude. Při celém procesu jsem upíjel tamatovou šťávu, nebudu tím přece plýtvat!
Po chvilce pátrání v paměti, co že se to vlastně dál má dělat, jsem pomazal placku olejem. Troubu jsem nastavil na 225°C a zatímco se nahřívala, pustil jsem se do své nejoblíbenější činnosti - zdobení pizzy. Placku jsem nejdříve namazal podivnou tamatovou omáčkou, jestli se tomu tak vůbec dalo říkat, pak jsem na ni nasypal trochu... ejhle, zapomněl jsem nastrouhat sýr! Ejhle, zapomněl jsem koupit sýr!
Naštěstí byl sýr v ledničce. Datum spotřeby se tvářilo bezpečně, usoudil jsem tedy, že nikomu nebude vadit, když si kousek vezmu. Kousek to byl vskutku velký, moje motto totiž znělo "Sýru na pizze nikdy není dost!"
Normálně bych pokračoval salámem, šunkou a olivami, lednička bohužel ale tyto ingredience neobsahovala. Stejně bych masu ležícímu v lednici déle než dva dny nevěřil.
Na řadu tedy přišlo gustap berry. Po ochutnání jsem zjistil, že dokonce chutná podobně jako maso, náhradu šunky jsem tedy měl. Nakrájel jsem obě berry na jemné plátky a vyskládal je na pizzu.
Celou placku jsem pak ještě jednou posypal sýrem, který mi zbyl. Placka nevypadala zrovna nejlépe, ale já to šikovně svedl na nedostatek ingrediencí. Poznamenal jsem si tedy, že na další pizzu musím dokoupit víc potravin na zdobení, a zkontroloval v receptu, zda jsem na něco nezapomněl.
Nezapomněl, plech s pizzou jsem tedy vložil do rozehřáté trouby a nastavil budík na 10 minut. Usedl jsem před pizzu a celou dobu upřeně pozoroval, jak se peče. Co kdyby mi jí chtěl někdo ukrást, no ne?
Už po šesti minutách jsem viděl, že pizza je hotová, vytáhl jsem jí tedy z trouby a zkusmo do ní šťouchl vidličkou. No výborně, těsto bylo měkké jak na povrchu, tak uvnitř! Teď jen doufejme, že to bude poživatelné.
Na ochutnávání jsem se ale rozhodl počkat až se svými pokemony, jen jsem tedy poklidil kuchyň a vydal se vrátit na recepci klíč od dveří.

Spotřebováno:
1x mléko
5x tamato berry
2x gustap berry
3x haban berry
5x mago berry
100 Yenů

26 Rory Rory | 19. dubna 2018 v 21:22 | Reagovat

Robím ryžu  kečupom
Platím 100 Yenov (vstupné) + kupujem recept na ryžu s kečupom a 2x soľ
Okuliare mám, používam : 2x soľ, 3x tamato, 4x cheri berry

„Gepi, budem potrebovať pomoc, hej? Lilith sa rozhodla, že chce skúšať nejaké nové jedlá a povedala, že sa vráti, keď to bude hotové... a niekam zmizla. Vážne, niekedy sa správa horšie ako malé dieťa...“ potriasla som hlavou a Gepi sa zachichotala. „A čo to chce vyskúšať?“ – „Ryžu s kečupom,“ prevrátila som oči a Gepi sa rozžiarila. „Tú som nemala už tak dlho... poďme, prosím! Rýchlo!“ zalizovala sa a ja som len nechápavo triasla hlavou. Čo s tým všetci majú? „Máš okuliare?“ Zarazene som prikývla a podala jej ich. Gepi si ich v momente nasadila a ja som ledva potlačila smiech – okuliare a párty klobúčik na nej vyzerali neskutočne komicky. „Aj ty si ich musíš dať!“ – „Prečo?“ – „TRADÍCIA!“ zapišťala nadšene a začala poskakovať, tak veľmi, ako jej to jej guličkový tvar dovolil. S povzdychom som si okuliare nasadila. „Berry!“ zavelila Gepi  s vareškou v ruke (odkiaľ ju tak rýchlo zobrala?)a ja som bleskovo vytiahla sáčok. Gepi hneď berry začla preberať. „Takže... budeme potrebovať cheri... a tamato... uh, máš soľ?“ Potriasla som hlavou. „Tak choď kúpiť kšaa!“ Zobrala som peniaze a prešla som k pokladni, kde som vypýtala pre istotu dva sáčky. Keď som sa vrátila späť, Togepi už mala na stole vybrané berry, ktoré sme zjavne potrebovali. „ uh... nemám ísť kúpiť aj nejaký recept?“ Togepi len potriasla hlavou. „Ryža s kečupom je ľahká!“ potom sa zarazila a uprene na mňa pozrela. „Teda... vieš spraviť ryžu?“  Mierne som sčervenela a odvrátila som pohľad. „Vieš, keď som hovorila, že variť neviem, myslela som tým to, že sa mi pár dní pred tým, ako som išla k profesorovi po prvého pokémona, podarilo pripáliť ryžu...“ Togepi vykúlila oči. „A-a-ale... to sa vôbec dá?“ Zahanbene som pritakala. „Celkom očividne. Takže... ako ti pomôžem?“ Gepi pohľadom preskenovala kuchyňu. „Môžeš umyť berry... ale nepribližuj sa k ohňu!“ vyjakla nasledovne. Našpúlila som pery. „Ale Gepi, to bolo už dááávno! Odvtedy som sa naučila aspoň robiť poffiny a palacinky! A teraz sa naučím ryžu a možno už nebudeme musieť žiť na mrazených jedlách, polotovaroch a fast foodoch...“ zasnívala som sa kým, som oplachovala berry. Togepi mi zatiaľ zo šuflíku horko-ťažko vybrala.... uh, takú tú zvláštnu vec, ktorou sa pučia zemiaky. „Daj tamato do hrnca a rozpuč ich!“ zamávala vareškou a ja som poslušne úlohu splnila. „Ale počkaj, najskôr musíš dať preč tvrdé časti!“ zastavila ma ešte pred rozpučením a ja som teda začala ošklbávať stopky, až potom som mohla berry popučiť. „Nie, nie, nie! Musíš to robiť jemne! Nerob z toho taký masaker!“ komandovala Gepi a tvárila sa extrémne vážne, čo ale pôsobilo ultra roztomilo. „A teraz ich musíme poriadne povariť... takže na sporák a zapnúť oheň!“ presunula som hrniec nad oheň a nechala tak, Gepi mi zatiaľ prisunula cheri berry. „Tie treba poriadne olúpať a potom ich tak špeciálne pripravíš a budú úplne ako ryža!“ zasmiala sa nadšene a hneď z čerešničiek začala vylúpavať stredy. „Nie, nie, nie! Všetko nechávaš vovnútri! Musíš to dostať von celé! Takto!“ zobrala odomňa berry a vylúpla ju. „Tak to ja neviem!“ Togepi sa len usmiala. „Musíš sa snažiť! Nechceme plytvať jedlom, že?“ Potriasla som hlavou a pokúsila sa vylúpnuť ďalšiu. To ma už Gepi nezastavila, takže som to asi spravila dobre. Pokračovala som teda ďalej a systematicky som ich vylúpavala. Keď na jednej kôpke boli bledé zrniečka a na druhej len šupky, víťazoslávne som sa zazubila. „Roryy! Pozri sa, aký neporiadok si spravila!“ pokarhala ma hneď Gepi a ja som len vyvalila oči. „Nespravila! Absolútne nesúhlasím!“ Pozri, veď je to len tu na linke... a trochu na zemi... a... hej, ako sa to dostalo na poličky?“ Gepi len potriasla hlavou. „Musíš to umyť, nemôžeme robiť v takej špine!“ a vybrala sa miešať variace sa tamato berry. „Hmm... mňam!“ zasmiala sa, keď do toho strčila packu a ochutnala. „Dáš to už nakraj? A trochu to osoľ!“ S Togepi sa neháda, nie, nie, nie. Takže som to len presunula nakraj a hodila tam trochu soli. Togepi premiešala a znovu ochutnala. „Perfektné!“ zamrmlala a chcela znovu ochutnať, a potom by chcela znovu, a znovu, a znovu, ako som ju poznala, takže som ju rýchlo odtiahla. „Môžeme to najskôr dorobiť?“ Togepi sa poobzerala. „Ešte si to neutrela! Musíš to utrieť, ináč to zaschne a už to dole nedáš!“ Zasalutovala som a začala som utierať linku a poličky, ktoré boli nejakým zázrakom zakyckané... fakt neviem, ako sa mi to podarilo. To bude asi jeden z tých mojich talentov v kuchyni, keď už to nevybuchuje, tak sa to špiní. Uff... „Čauko kuchárky moje! Už ste tú ryžu s kečupom spravili? Celkom som vyhladla...“ objavila sa za mnou Lilith a ja som skoro chytila infarkt, keďže som si ju nevšimla prichádzať. Gepi sa len zasmiala. „Ešte nie. Musíme dorobiť ryžu... oh, pomôžeš nám? Musíš ju tak správne ožahnúť ohňom! Zvládneš to?“ Lilith hrdo prikývla. „Pff, to nebude problém!“ a chystala sa na kôpku vyšľahnúť plamenomet. „Hej, hej, hej! Ty je možno veríš, ale ja nie! Lilith! Nemôžeš tu len tak vyšľahnúť plamenomet! Ty sa nikdy nekontroluješ! Nemôžeme to celé podpáliť!“ Lilith len pokrčila plecami. „A keď sľúbim, že to budem kontrolovať?“ Podozrievavo som na ňu pozrela a Lilith len zamrkala. „Prosííím! Je to tak oveľa lepšie, prisahám!“ Vzdychla som si. „Fajn, fajn, fajn...“ – „Ale ešte sme to nenamáčali!“ vyjakla Togepi a preťapkala k miske. „Musíme to dať nachvíľu do vody, aby ju to poriadne nasalo!“ Ja som sa len usadila na linku a sledovala som, ako to  Lilith s Togepi namočili. Potom sme chvíľu hrali slovný futbal, kým Togepi nepovedala, že už môžeme. „Pripraviť sa... pozor... idem na tooo!“ Lilith na biele zrnká vyšľahla oheň a naozaj sa krotila, len náhradu ryže osmahla a hneď prestala. Potom do ryže strčila ruku a ochutnala. „Hm... no... nieje to zlé... ale chýba kečup!“ natiahla sa po hrnci s kečupom a vykydla ho do misky s ryžou. „Tram-ta-da-dá!“ – „Nádherne naservírované!“ zamrmlala Togepi mierne sarkasticky a ja som sa rozosmiala. „A ste si isté, že to vôbec bude jedlé? Lebo no tak, som jediná, komu príde prestava ryže s kečupom fakt divná?“ No, podľa ich zhrozených výrazov asi hej.

27 River Hope River Hope | 20. dubna 2018 v 4:22 | Reagovat

S Miltank dlouho přemýšlely, jak se dělá rýže. Tato obilnina v Unově moc nebylo známé a to předevšim proto, že se jedná spíše o orientální pokrm. Chovatelka pečlivě studovala trenérův průvodce a s nasazenými brýlemi se snažila vyčíst, jakou mají souvislost Cheri berry a rýže.
“Proč ty brýle? Vždyť vidíš, což?” řekla Miltank a nakoukla do hnědé knížky s koženým obalem.
“V průvodci se píše, že recept na rýži s kečupem najdeme v Sub-bayi. Mám dojem, že je na čase tam zamířit znovu, nemyslíš, Miltank?”
Pokémon si tiše povzdechl, avšak přikývl. “Jak jsme řekli, snad nic tentokrát nerozlijeme ani nezničíme,” zadoufala a spolu s dívkou se vydala směrem k řemeslnické čtvrti.
Podruhé se již ženou zmást nedala. Vešly dovnitř a děvče hned zkušeně zamířila k pultu. Fakt, že měla na sobě brýle s obroučkami a ještě k tomu knihu, jí přidal na inteligenci pár levelů.
“Bonjour,” pozdravila. “Mohla bych si u vás pronajmout jeden kuchyňský pult, prosím?”
Žena pokývala hlavou a podala jí formulář, který chovatelka začala ručně vyplňovat. Onen formulář byl závazek k tomu, že jakmile své dílo dokončí, uklidí po sobě a po ochodu nechá pult v takovém stavu, v jakém ho nalezla, když přišla.
“Ještě bych poprosila o recept na Rýži s kečupem, specialitè.” Žena pochopila, oč se jedná a podala dívce obálku, v níž se návod nacházel. Děvče poděkovalo a se svým pokémonem se vydali započít tvorbu svého díla.
“Jako první se v návodu píše, že se máme postarat o rýži, jelikož potřebuje nejvíce času,” řekla dívka. Zalovila v batohu a vytáhla tašku s bobulemi. “Mají k tomu sloužit cheri berry. Čtyři kusy plodu jsou asi akorát na jednu porci,” zauvažovala, když vybalila na čistý pult pouze čtyři cheri berry. Miltank si bobule prohlédla a pak luskla kopýtky.
“Cheri berry jsou uvnitř takové... houbovité. Zkusme je dát do rýžovaru,” navrhl její pokémon, expert přes kuchyni. Chovatelka se podivila.
“Nevaří se rýže normálně v kastrolu jako běžné vařené jídlo?” zeptala se.
Miltank zakroutila hlavou a po chvilce přemýšlení opravila svůj čin na pokrčení rameny. “To můžeš taky. V rýžovaru se ale rýže lépe nasytí vlhkosti a bude měkčí. Pomoz mi prosím, River, najít rýžovar,” poprosila, zatímco strčila cheri bobule do síťky a začala je umývat pod vodou v umyvadle.
Děvče nemělo čas na dlouhé přemýšlení. Rozhlédla se, zda rýžovar nevidí, avšak zatím marně. Musela obejít všechny pulty a naštěstí nalezla jeden jediný pult, který měl k dispozici to, co ona potřebovala. Odpojila přístroj ze zásuvky a nemotorně ho objala. Mířila s ním zpět k Miltank.
Když se vrátila, pokémon strouhal třešňové bobule na malé kousky, které připomínaly slavné jídlo kuskus. “Takhle rýže nabobtná vlhkostí rychleji,” vysvětlila a plnou mísu červené hmoty, naplněnou i s vrcholkem, odložila stranou.
“Mám ten rýžovar,” oznámila a položila elektrický přístroj na pult. Drát zapojila do systému.
“Budu ti říkat, co dělat. Už jsem to za tebe nastrouhala,” zasmála se Miltank a odkašlala si. Chovatelka si umyla ruce, aby je měla hygienicky čisté a připravila se na první lekce.
“Nastrouhané cheri berry nasyp do rýžovaru, vše,” mluvila Miltank plynule. V jednom kopýtku držela recept na jídlo a v druhé otevřený průvodce. “Nalij tam vodu do dostatečné výšky, stačí tak jeden článek,” pokračovala. River popadla skleničku a začala rychlými obratnými pohyby odměřovat daný objem. “Teď to dej do rýžovaru, je to připravené.” Devče otřelo nádobu, aby na ní nebyly při vložení do rýžovaru kapky vody, a poté zavřela přístroj. Rozsvítilo se oranžové světlo.
“To nebylo špatné,” poznamenala Miltank a přistoupila k pultu. “Učím se rychle,” zazubila se chovatelka a otřela si ruce, na nichž bylo stálo vlhko.
“Kečup z tamato bobulí zvládnu levou zadní,” zvolala pyšně a z tašky vytáhla tamato berry. S tím také jedno oran, které si vesele strčila do pusy a začala jíst.
“Pravidla kuchyně říkají, že bys neměla jíst při vaření, mohla bys snadno zaneřádit vařené jídlo,” pravila Miltank a upravila si brýle na nose.
“Promiň. Je pravda, že jako negrilované moc nechutnají,” řekla a odložila tašku. Vyhledala mixér a do něj naházela tamato berry.
“Chybí mi sůl. Skočíš pro ni, prosím?” Pokémon mile přikývl a nemotorným krokem se vydal za ženou. Chovatelka využila situace a při čekání si dala další oran berry.
“Tady,” vrátila se Miltank brzy a nic nezjistila. “Myslela jsem, že budeš potřebovat dva sáčky, tak jsem vzala dva, kdyby ti jeden nestačil.”
Děvče mlčky přikývlo a sáčky si vzalo. Opatrně roztrhla balíček a špetkou posolila bobule v mixéru. Následně spotřebič zavřela, zapojila do elektřiny a po zmáčknutí tlačítka se ozval rachot, jakmile ostré břitvy začaly mixovat bobule na tekutinovou formu.
“Mám dojem, že by to mohlo stačit,” řekla Miltank a dívka zastavila přístroj. Otevřela víko, natáhla se pro lžičku a zkontrolovala konzistenci kečupu. “To není špatné,” zhodnotila, když zjistila, že kečup je stále zahuštěný.
“Jen jsme mohli sloupnout slupku. Teď v kečupu bude sem tam nějaký žmolek,” dodala Miltank.
Chovatelka jen souhlasně kývla. Sotva cvakl rýžovar, vzala misku a další větší lžíci a zkontrolovala rýži z cheri berry. Její barva byla růžová, cheri kousky nasákly vodu a z červené se stala slabší barva.
“Vypadá to spíše jako kuskus než rýže,” zasmálo se děvče a Miltank přitakala.
Lžicí nabrala pořádný kopec rýže a pak rovnou z mixéru na rýži nalila kečup. Jídlo vypadalo pozoruhodně. River si dala další a také poslední oran berry a posolila celé dílo i špetkou z druhého sáčku soli.
“Nuže, co tomu říkáš? Myslíš, že se povedlo?” zeptala se a dala ruce v bok.

[Použito: 3x Tamato berry, 4x Cheri berry, 3x Oran berry (River Hope)]
[Koupeno: vstup, recept na Rýži s kečupem, 2x Sůl]

28 River Hope River Hope | 20. dubna 2018 v 6:41 | Reagovat

“Nuže, Miltank, jak to chutná?” zeptala se dívka a sledovala, jak pokémon zápasí s hůlkami, kterými se rýže jí.
“Je to zvláštní jídlo,” poznamenala tiše, ale sousto dokončila. Vypadala přitom, jako kdyby tiše zápasila se svým životem. To se alespoň chovatelce zdálo, že vidí.
“Jen klidně jez, já mezitím uklidím,” usmála se a dala se do toho. Mixér, lžíce i nádobu z rýžovaru, nůž, kterým Miltank krájela Cheri na kusy, to vše dala do dřezu. Začala umývat nádobí a jakmile Miltank byla hotová s jídlem, přidala do dřezu i misku.
“Tak mě napadá, máme dostatek surovin i na jednu pizzu,” řekla Miltank a zkontrolovala zásoby.
“Pizza je dobrý nápad. Četla jsem, že domácí pizzy jsou zdravé pro metabolismus,” odpovídala ochotně trenérka.
Uklidili a společně se rozhodli, že udělají ještě pizzu. Vyšly ven k ženě a když se už chystala na to se s nimi rozloučit, chovatelka ji zadržela.
“Poprosím ještě recept na pizzu,” řekla a vytáhla peníze. Žena přikývla.
“To máte na potom, že?” zjišťovala zvědavě. Chovatelka zavrtěla lehce hlavou.
“Ne, to je na teď,” ujistila ji v opačné myšlence.
“Aha. Tak to prosím dalších sto Yenů,” usmála se nevinně.
Dívka pozvedla obočí. Nechápala logiku, pult měly snad pronajatý... “Opustili jste práh kuchyně. Je to tedy jako kdybyste tu byli poprvé,” objasnila.
Byť nebyla nikdo, kdo chránil peníze nadevše, na rozdávání také neměla. S brbláním vytáhla sto Yenů i peníze za recept a zaplatila.
“Tohle nás bude stát dalších pár brigád,” povzdechla si. “Jdeme. Než nám zadá ještě dalších sto Yenů, protože jsme nabídku nezaplatili včas.”
Kuchyňskou linku vybrali stejnou. Chovatelka otevřela recept a začala si jej pečlivě pročítat.
“Máme začít těstem. Tohle zvládnu, je to jednoduché,” promluvila a odložila si věci jinam, aby nepřekážely a aby si je například neušpinila moukou.
Ze zvyku si umyla ruce teplou vodou, byť to udělala už před chvilkou. Začala přípravu základního těsta založením kvásku z droždí. Ruce měla obratné a pohyby čisté, takže Miltank usoudila, že to nedělá poprvé.
V misce smíchala rozdrobené droždí s cukrem, Mago berry, které měly jídlu dát pravý pokémoní nádech, špetkou soli a třemi lžícemi vlažné vody. To vše se chystala dát na teplé místo, aby se těsto zvětšilo.
“Zkus do toho přilít mléko,” doporučila Miltank a kde se vzala, tu se vzala sklenice plná bílého mléka.
Dívka se podivila. “Kde jsi to vzala?” zeptala se udiveně a sklenici přijala. Miltank se uculila.
“Jsem Miltank, občas mám zvláštní potřeby,” zasmála se.
Děvče chvíli váhalo nad tím, proč by přidávala mléko, avšak když to řekla Miltank, usoudila, že to není špatná rada. Přilila kapalinu na těsto a nechala ho vzejít.
Musela počkat pár desítek minut a mezitím těsto trpělivě kontrolovala tím, že do něj šťouchla prstem. Správné těsto se mělo i lehce navrátit do původní formy.
Potom River nasypala na vál prosátou hladkou mouku a doprostřed udělala rukama důlek. Do důlku nalila připravený kvásek a prohnětla. Připadala si jako správný italský kuchař.
“Miltank, vylisuješ mi Gustap berry, prosím? Využiju jejich olej,” promluvila, zatímco hňásala těsto.
Miltank seskočila ze své židle a pustila se do práce. Ze dvou gustap berry udělala olej, připravený na to, aby jej chovatelka použila.
“Nalij ho na těsto, prosím. Mám ruce od mouky,” požádala svou společnici.
“Proč na to lijeme olej?” zeptala se zvědavě, zatímco pomalu na těsto lila tekutinu, aby River stíhala absorbovat do těsta.
“Když je tam olej, podklad je víc křupavý,” objasnila.
Zpracovala ho dohladka. “Teď bych to měla nechat nejméně hodinu kynout. Gustap berry je však skvělé v tom, že kynutí urychluje,” usmála se dívka. Těsto dala do větší plastové mísy přikryla lehkou látkou.
Vykynuté těsto dívka rozdělila na dva stejné bochánky, ze kterých připravila základní pizzu. Těsto na pizzu tvarovala na pomoučněném válu od středu k okraji. Rukama roztáhla těsto do stran a přitom s ním pootáčela tak, aby vznikl pravidelný kruhový tvar.
Připravený plát těsta pak přenesla na plech vymazaný olejem. “Rozmixuješ opět Tamato, prosím? Já nakrájím Haban,” řekla.
Miltank opět vytáhla mixér a stejně tak, jako udělala v předchozím jídle, rozmixovala tamato berry na kašičku. Děvče mezitím nakrájelo haban berry na plátky kruhovitého útvaru a začalo svrchní stranu pizzy potírat olejem.
“V podstatě si každý může pizzu udělat tak, jak se mu zlíbí a jak mu je do chuti,” řekla. Jakmile byla tamato omáčka hotová, vzala lžičku a začala svrchní stranu potírat oranžovou tekutinou. Dala si pozor, aby místy nebyla omáčka tlustší a někde zase tenčí, tudíž musela mazat důkladně. Miltank na pizzu poté položila plátky haban berry. Ta si musela dát pozor, aby se plátky nepřekrývaly a hlavně aby byly rozložené tak akorát.
“Myslím, že to stačí,” řekla dívka a zkontrolovala pizzu z dálky. “Každý, kdo si ukrojí kus, má alespoň pár plátků habanu.”
Sehnula se k troubě, teď litovala toho, že si na to nevzpomněla předtím, a předehřála ji na dvě stě dvacet stupňů.
“Mohla bych využít Pignite,” zamyslela se nahlas, samozřejmě vtipem.
Když trouba cvakla a tím dala znamení, že je připravena, strčila dovnitř plech a pak už zbývalo jen počkat.

[Použito: 5x Tamato berry, 5x Mago berry, 3x Haban berry, 2x Gustap berry, 1x Moomoo mléko - Miltank 20% láska)]
[Koupeno: vstup, recept na Pizzu]

29 [A] Enwy [A] Enwy | 20. dubna 2018 v 15:57 | Reagovat

[25]: Pizzu se podařilo stvořit.
Vaření - 4%
Event: +15 bodů

[26]: Podařilo se ti úspěšně uvařit.
Vaření - 4%
Event: +5 bodů

[27]: Jídlo se podařilo udělat.
Odečteny peníze.
Vaření - 2%
Event: +5 bodů

[28]: Pizzu se podařilo udělat.
Odečteny peníze.
Vaření - 3%
Event: +15 bodů

30 River Hope River Hope | 30. dubna 2018 v 6:46 | Reagovat

Po týmových bitvách nehodlala své pokémony zatěžovat tréninky. Užili si skutečného zápasu dost a byla ráda, že se všichni účastnili. Speciálně byla ráda za alespoň jednu skutečnou výhru. Bylo to znamení, že kráčejí správným směrem a zlepšují se.
I ona se musela zlepšovat a i přestože pomáhala svým pokémonům zesílit, jako človíček měla i své schopnosti, které šly zdokonalit. Jednou z těch abilit bylo vaření. Správná žena dokáže navařit pro celou rodinu. Její rodina pro ni byl její tým a tak bylo rozhodnutí jednoduché.
“Bonjour, Miltank,” usmála se na svého nově povolaného pokémona.
Miltank se rozhlédla a z prostředí vyčetla, že se jde do Sub-bay. “Zdravím tě, River.”
“Jaké byly zápasy? Jaké z toho máš pocity?” zeptala se chovatelka ve snaze navodit konverzaci.
Zdálo se však, že zápasení bylo Miltančiným neoblíbeným tématem. “Nevadí mi to, ale radši bych neublížila nevinným pokémonům kvůli odměně,” odpovídala stručně.
Děvčeti trvalo, než slova zpracovala a pak přikývla. “Dobře. Pokud se ti nebude chtít zápasit, můžu tě z násilí vynechat. Můžeš se úcastnit mých kuchařských lekcí nebo jen tak někdy trénovat,” navrhla.
Miltank vděčně pokývala hlavou. “Nevadí mi to, pokud něco zmůžu a pomůžu týmu, nebudu proti. Radši bych ale stála vzadu, jak říkáš,” zasmála se.
Díky konverzaci do Sub-baye dorazili za krátkou dobu. Cesta byla hned kratší, když si bylo o čem povídat. Chovatelka vešla dovnitř a ze zkušenosti přešla rovnou k recepci a známé ženě.
“Dobrý den, jsem River Hope,” pozdravila a sáhla po propisce, aby mohla vyplňovat formulář. “Také prosím recept na kantoský berry džus,” řekla si o důležitý prvek, když vracela list papíru. Pak již jen ze zvyklosti přešla ke své oblíbené kuchyňce, která se blýskala jako nová.
“Přečti mi prosím první bod receptu, prosím,” požádala dívka. Nechala Miltank sedět.
Pokémon otevřel recept a zadíval se do něj. “Jako první jsou potřebné ingredience. Jakékoliv berry, med combee, vodu a oranžové barvivo,” přečetla nahlas. Chovatelčiny ruce pracovaly rychle a obratně vytahovaly předměty z batohu na pult.
“Co dále?” zeptala se.
“Také potřebuješ nůž, mixér, dvě mísy a něco, čím můžeš míchat. Ke konci pak skleničku a brčko, aby se usnadnila konzumace nápoje.”
Nůž bylo jednoduché nalézt. Mixér se nacházel ve skříňce dole a pak mísy na poličce přesně nad ním.
“To máme všechno až na oranžové barvivo,” řekla dívka a upřela prosebně na Miltank zrak. Pokémon pochopil a seskočil dolů ze židle.
“Já tam dojdu. Zatím můžeš udělat to, co je potřeba,” oznámila a odběhla z prostoru ven.
Chovatelka mezitím umyla oran berry, které chtěla použít jako hlavní bobuli a nožem oloupala svrchní kožovitou blánu, slupku, aby v mixéru nedrncala a aby byla rozmixovaná hmota pak jemná. Zapojila přístroj do elektřiny a oran berry, nakrájené ještě na pár větších čtverečků, do něj hodila. Musela se natáhnout a nakouknout do receptu, co dál.
“Máš tam dát i med, vodu a to barvivo,” uslyšela přicházející hlas Miltank. Přikývla a sáhla po medu, který dostala od Combee. Když ho otevřela, zjistila, že nesmírně voní a na pohled by ho hned člověk namazal na máslo a chleba.
“Už chápu, proč ho všichni milují,” zasmála se dívka a překlopila nádobu nad mixérem. Hustá směs medu začala pomalu vytékat na berry. Byl to uspokojivý pohled. Zbytek, který již stékal pomalu v malém proudu, děvče vybrala lžicí.
“Teď vodu a barvivo,” připomněla Miltank. Vodu měla chovatelka k dispozici. Otevřela víčko a obrázila se na svého pokémona.
“Píše se tam, v jakém množství?” ujišťovala se. Její pomocnice se pro jistotu ještě jednou podívala do receptu.
“Ne,” odpověděla. “Čím méně vody, tím hustší koncentrace džusu to bude. Takže odhaduji, že tam máš nalít celou láhev.”
Děvče tedy provedlo. Překlopila láhev pomalu, aby voda nezačala prskat na všechny strany. Když se nádoba vyprázdnila, Miltank dívce podala poslední přísadu.
“Prý všechno, říká recept,” dodala, než se stihla chovatelka zeptat.
Vděčná za informaci, River otevřela sypátko a nasypala tam všechno. Oranžový prášek se začal mísit s barvou a obarvovat ji.
“Můžeš mixovat,” přikývla Miltank a mezitím sáhla po nádobí, aby ho mohla umýt a uklidit na místo.
Chovatelka stiskla knoflík a mixér se rozjel. Zprvu byla tekutina hustá, jak říkala Miltank. Oran berry dalo směsi barvu modrou. Jakmile čepel začala míchat i to, co bylo nahoře, barvivo změnilo modrou na lehce tmavší oranžovou.
“Nevěděla jsem, že to lze.”
“Co lze?” zeptala se Miltank.
“Změnit barvu z modré na oranžovou. Doufám, že v tom barvivu nejsou jenom chemikálie,” podotkla.
“Nemyslím si. Je to všechno přírodní - výtažky a podobně,” ujistila ji Miltank. To však stále zanechalo na dívce otázky a hned, jakmile se liquid zdál být použitelný, natáhla se po nádobě, aby džus mohla přelít. Nehodlala ho zkoušet, avšak zjišťovala, zda se povedl.

[Použito: 1x Oran berry, 1x Studená voda, 1x Combee med]
[Koupeno: vstup, recept na Kantoský berry džus, oranžové potravinářské barvivo]

31 [A] Enwy [A] Enwy | 30. dubna 2018 v 19:34 | Reagovat

[30]: Džus se povedl. Odečteny peníze za recept, vstup a ingredienci.
Vaření - 2%

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz

Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."