Route 1

1. května 2017 v 17:39 | Enwy
Výsledek obrázku pro pokémon gif

Chytat na této cestě můžete pokud máte pokémona mininálně na lvl. 8
Ve dne = 6 až 20 hodin
V noci = 21 až 5 hodin
Výsledek obrázku pro oddělovač png
- Pidgey; Lv. 2-4
- Rattata; Lv. 2-6
- Hoothoot; Lv. 2-4
- Sentret; Lv. 3
- Furret; Lv. 4-6

V noci:
- Poochyena; Lv. 2
- Pineco; Lv. 3-6
- Spinarak; Lv. 2-6
Výsledek obrázku pro oddělovač png
Pro chytání do komentu napiš:
1. Pokémon, kterého chytáš
2. Pokémon, kterým chytáš
3. Průběh chytání + jakým ballem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janet Janet | 10. května 2017 v 22:35 | Reagovat

Vyrazím ven. Littena mám v pokéballu. Začne padat tma. Já mám tmu ráda a nevadí mi. Na oblohu pomalu stoupá Měsíc a začínají být vidět hvězdy.  To je zajímavý, někteří lidé i pokémoni se tmy bojí a já? Já jí miluju. Pomyslím si. To je možná i důvod, proč se se mnou nebavili. Napadne mě, ale to mi nevadí. Vždycky jsem si vystačila bez lidí. Procházím přes tréninkové pole, kde jsme trénovali. Potlačím nutkání trénovat za tmy, protože Litten určitě nebude chtít. Už je tma a já se podívám vzhůru. Nad sebou vidím spoustu hvězd. Nádherné… Pomyslím si a jdu dál. Dojdu na route 1. Jdu po louce a kolem nic nevidím. Tráva je vysoká a nevím, kam šlapu. Najednou uslyším vrčení. Kousek ode mne stojí poochyena a vrčí. Nejspíše se jí úplně nelíbí, že jí kazím… nejspíše lov, protože uslyším další poochyeny a pidgeyho. Rozhodnu se je obejít a nekazit jim lov, ale poochyena se mi postaví do cesty a stále vrčí. Najednou uvidím prolítnout pidgey. Poochyena se otočí a něco štěkne někam do trávy na smečku. Smečka se rozeběhne pryč. Poochyena na mě nadále vrčí. „Nech mě být.“ Řeknu. Ano, je temný pokémon a já chci poochyenu, ale když je členem smečky… Poochyena ovšem vrčí dál a potom použije stínovou kouli vedle mě a zakřičí: „Di pryč!“ „Procházím.“ Řeknu. „Pak mě musíš porazit.“ Zavrčí poochyena. „Fajn. Littene, pojď bojovat.“  Řeknu. Poochyena použije stínovou kouli.  „Vyhni se Littene.“ Řeknu, ten se ale rozhodne neposlechnout. „Littene.“ Zavolám. Litten se oklepe a já řeknu: „Littene, uhlíky.“ Litten použije uhlíky a zasáhne Poochyenu. To se ukáže, že je celkem slabá.  Vstane ale a znovu zaútočí. Tím samím útokem. „Vyhni se.“ Řeknu a Litten se vyhne. „Uhlíky.“ Litten dopadne na zem a použije uhlíky. Poochyena se ale vyhne. „Znovu, rychle.“ Řeknu, ale to už litten dostal zásah stínovou koulí. „Zvládneš to?“ zeptám se. Litten jen zabručí: „Si myslíš, že jsem nemehlo?“ „Fajn. Uhlíky.“ Řřeknu a Litten použije uhlíky. Mine ale a poochyena mu zasadí další ránu stínovou koulí. „Littene! Uhlíky.“ Řeknu. Litten použije uhlíky a zasáhne. „Výborně Littene, ještě jednou.“ Řeknu a ten použije uhlíky rychleji, než se poochyena vzpamatuje. Poochyena leží na zemi po zásahu a já se přeci jen rozhodnu hodit pokéball. „Pokéballe leť.“ Řeknu a napjatě čekám, zde se chytí, nebo ne…

2 Enwy Enwy | E-mail | Web | 11. května 2017 v 12:29 | Reagovat

[1]: Poochyena se chytila. Gratuluji.
(pozn. Znovu se opakuji - dodržuj již předem předepsané body. Jsou jasně zvýrazněné tučným písmem, kdyby sis nevšimla.)

3 Rory Rory | 13. května 2017 v 15:50 | Reagovat

1- Pidgey
2- Litten Lilith
3- (pokéball) Odkedy sme odišli z farmy, nedokázala som prestať myslieť na Spewpu a Vivillonov a na to, aké by bolo super mať ďalšieho kamaráta. Nakoniec som teda vyšla do lesa a chvíľu som rozmýšľala, kam ďalej. V hlave som si rýchlo vytvorila zoznam bodov, ktoré musím splniť, a hneď na prvom mieste bolo upokojiť sa. V tom som zlyhala na plnej čiare. Klamala by som, ak by som tvrdila, že niesom nervózna, lebo som sa celá klepala. Na druhom mieste v mojom pomyselnom zozname bolo vyvolať Lilith von z pokéballu. To pomohlo. Keď sa predomnou  moja štartérka objavila, došlo mi, že v tom niesom sama. Trochu som sa ukľudnila. „Tak ma napadlo, že by sme si mohli zohnať nového kamaráta, nie?“ Lilith prikývla. „A kde?“ vyťahovala a zaťahovala pazúriky a začala sa obzerať. Pomaly sme vykročili a hľadali sme nejakého pokémona. Ani som si neuvedomila ako a boli sme na route 1. Dobré miesto na chytenie prvého pokémona, uznala som v duchu. V tráve pred nami sa objavila Rattata, no v momente ako nás uvidela, rozbehla sa preč. Už som chcela dať Lilith pokyn k prenasledovaniu, ale moju pozornosť upútal Pidgey, ktorý bol len pár metrov od nás. Sedel v tráve, niečo tam vyzobkával, a nás si absolútne nevšímal. Keď ku mne Lilith pozrela, naznačila som jej, nech je potichu a potom som ukázala k Pidgeymu. Čupla som si a Lilith sa ku mne potichu presunula. „Dokážeš sa k nemu nepozorovane dostať, aby si ho nevyľakala a aby neutiekol?“ zašepkala som jej a Lilith nahodila výraz typu „že sa pýtaš“. „Dobre. Tak naňho potom skoč a použi škriabavý útok!“ Lilith sa odkradla smerom k nemu. Obišla ho, potom sa prikrčila a spýtavo namňa pozrela. Prikývla som. „Teraz!“ Lilith naňho skočila a pritlačila ho k zemi.  Ešte v lete si predĺžila pazúriky a škrabla ho. Už som chcela nahlas oslavovať, keď ju Pidgey striasol a vyletel do vzduchu. Už som si myslela, že nám uletel, no on sa vo vzduchu otočil a namieril si to na Lilith. Kým som stihla zareagovať, narazil do nej a Lilith odletela o kúsok preč. Dopadla na bok, no hneď sa postavila a so zavrčaním na Pidgeyho pozrela. „To nebolo pekné,“ počula som, ako zamumlala. Pidgey sa vo vzduchu znovu otočil a znovu sa ju pokúsil zasiahnuť nárazovým útokom. To už som ale vnímala stihla som reagovať. „Vyhni sa mu, Lilith, a skús ho zase stiahnuť na zem!“ Lilith sa mu elegantne vyhla a pokúsila sa ho stiahnuť na zem, neúspešne, no aspoň ho znovu poškriabala a Pidgey pristál na zemi, len kúsoček od nej, a nespokojne zamával krídlom. „Lilith, ešte raz škriabavý útok!“ Lilith  nemu znovu skočila, no Pidgey znovu vyletel do vzduchu a znovu sa pokúsil zaútočiť. „Vyhni sa mu!“ Pidgeyho ani ďalší neúspešný pokus neodradil a skúšal to ďalej. Ja som sa rozhodla využiť Lilithinu obratnosť. „Pokračuj vo vyhýbaní, Lilith, skúsime ho trochu unaviť!“ Uvedomovala som si ale, že rovnako rýchlo sa môže unaviť aj Lilith, takže som to chcela rýchlo ukončiť. Po dvoch ďalších náletoch, ktorým sa Lilith vyhla, som sa rozhodla. „Lilith, keď znovu priletí, vyskoč naňho! Potom znovu použi škriabavý útok!“ Počítala som s tým, že Lilith je ťažšia ako on a Pidgey tak nebude môcť letieť. To sa aj stalo. Lilith naňho na poslednú chvíľu vyskočila, za čo som ju v duchu obdivovala, a poškriabala ho do krku. Pidgey dopadol na zem, Lilith z neho zoskočila a obozretne naňho pozerala. Keď sa Pidgey po pár sekundách ani nepokúsil zdvihnúť, vytiahla som pokéball a hodila ho na pokémona. Zatajila som dych, keď sa pokéball začal kývať a ja som sa modlila, aby čo najrýchlejšie prestal. „Prosím, prosím, prosím...“ mumlala som a upierala som na pokéball dychtivý pohľad.

4 Enwy Enwy | E-mail | Web | 13. května 2017 v 16:55 | Reagovat

[3]: Pidgey se chytil. Gratuluji!

5 Jacob Jacob | 13. května 2017 v 20:37 | Reagovat

Hoothoot
Totodile(Croco)
Chytám s normálnom ballom
,, Takže toto je route 1 není to zlé aby som povedal ." Poviem si a Croco si  vedľa mňa poskakuje a spieva si iba si to myslím že si spieva. Croco sa zastavil a díval sa na ktovie na ľavo ,,Je tam niečo Croco no asi hej keď to ktovie sa hýbe a šuští ." Poviem si a hneď potom z krovia vyskočí Hoothoot ,,Wow Hoothoot pozrem sa do Pokédexu a ukázalo sa že to je naozaj Hoothoot ,,Dobre Croco poďme ho chytiť ! Takže Croco použí škrábaví útok !" Zakričím a Croco škrábol Hoothoota ale vkuse stojí Hoothoot použil buchnutie a Croca to odhodilo ale nevzdával sa ,,Dobre znova škrábaví útok a potom znova !" Croco škrábol Hoothoota 2 krát ale Hoothoot neustále stál na nohách (ak sa to dá nazvať nohamy) a znova Hoothoot použil buchnutie, Croca to odhodilo ale Hoothoot znovu použil buchnutie a znova a Croco vyzeral odrovnaňe ake postavil sa a znova použil škrábaví útok bez toho aby som mu to povedal a potom znova a znova ,,Croco prestaň veď mu môžeš ozajstné ublíziť !" Ale Croco neprestával až nakoniec prestal Hoothoot bol úplne vyčerpaný a bezvládny nemohol sa ani postaviť, bežal som za Hoothootom zobral ho do náručia a bežal s ním do najbližšieho Pokémon strediska dal som ho rýchlo zdravotnícke Joy tá ho zobrala do sály aby ho ošetrila ,, Croco ja som ti hovoril aby si prestal ." Poviem Crocovy a on smutné sedí pri mňe. Po dlhšom čase sa zdravotníčka Joy sa vrátila s Hoothootom ktorý bol v plnej kondícií tak sme išli za Pokemonie stredisko na ďalší zápas s Hoothootom ,,Takže Croco teraz počúvaj všetko čo ti poviem áno ?" Poviem a Croco prikývol ,,Takže Croco použí 2 krát škrábaví útok !" Croco poslúchol a škrábol Hoothoota 2 krát, Hoothoot použil buchnutie a znovu použil buchnutie na Croca, ten odletel a postavil sa ,,Znova škrábaví útok na Hoothoota !" Poviem a Croco škrábol Hoothoota ktorý odletel postavil sa a znova použil buchnutie na Croca ,,Croco 2 krát škrábaví útok !" Zakričím a škrábne Hoothoota 2 krát ,,Pokéball chyť mi Hoothoota ." Poviem a Pokéball sa hýbal

6 Enwy Enwy | E-mail | Web | 13. května 2017 v 21:47 | Reagovat

[5]: Pokéball se zakýval a poté, když to vypadalo, že se pokémon chytí, vyletěl Hoothoot z pokéballu a zmizel v koruně nejbližšího stromu. Škoda - chytání se nezdařilo.

7 Hazuki Rin Hazuki Rin | 6. června 2017 v 21:15 | Reagovat

1) Poochyena
2) Charmeleon - Charmy
3) Chytám Pokebalem
Rin se tedy s Charmeleon rozhodla, že si k sobě konečně chytí nějakou kamarádku. „Charmeleon! Char-Charmeleon!“ Pověděla Charmeleon naprosto vážně a překřížila ruce na hrudníčku. Znamenalo to asi něco jako „Ale nikdo nebude lepší než já! Nevyměníš mě, že ne?!“ Rin se zazubila a zvedla už těžší Charmy do vzduchu. *To víš, že ne! Vždycky budeš moje holčička,* ujistila ji Rin. Pak spolu teda bok po boku šly po cestě v domnění, že dřív či později na nějakého pokemona narazí. A taky že narazily. Před obě dvě vyskočil vzteklý Poochyena. Rin spadla brada a ukázala na Poochyenu. *Charmy! Toho pokemona jsem vždycky chtěla, to je Poochyena!!* Zakřičela tak hlasitě, že se Poochyena rozzlobil ještě víc. Rin už by vytáhla pokedex, ale Poochyena byl opravdu vztéklý a už se proti nim rozeběhl. Rin nahodila bázlivý pohled a koukla na Charmeleon pohledem, který jasně říkal „Charmy, zachraň mě!“.
A tak započal boj! Charmeleon se toho chopila. Protože Rin utíkala před Poochyenou, sama se postavila za rozzlobeného malého pokemona a použila svůj nový – velmi oblíbený – útok. Uhlíky. Ty Poochyenu zasáhly tak, že se svalil na bok a zapištěl. Očividně byl poměrně slabý, protože se začal zvedat a trvalo mu to snad jedno století. Rin mezitím doběhla za Charmy, kterou samozřejmě pochválila za to, jak skvěle ji ochránila. *No teda, viděla jsi to? Poochyena byl úplně vzteklý, co ho tak rozzlobilo?!* Položila řečnickou otázku, na ni Charmeleon rozhodila packama, že opravdu neví. Ale třeba Poochyenu naštvali nějací jiní pokemoni zde, určitě jich tu bylo plno.
Začalo druhé kolo! Poochyena se konečně zvrávoral a rozběhl se rychle proti Charmeleon, která byla velká jako dva tito Poochyeni. Snažil se o nárazový útok, ale protože Charmeleon s Rin poctivě trénovala, odrazila se ocáskem do vzduchu a na příkaz své majitelky použila kouřovou clonu. Poochyena byl opravdu zmatený, chudinka. *A teď uhlíky!* Ozvalo se okolím. Charmy rozkaz splnila a Poochyenu znovu zasáhl Charmeleonin nový útok uhlíky. Charmy dopadla pyšně vedle nohou své majitelky a zvědavě se obě dívaly, co tohle kombo přineslo. Vítr tedy rozfoukal kouřovou clonu a...A nic. Poochyena byl silnější a vytrvalejší, než se zdál. Třásl se a šlo poznat, že byl vyčerpaný, ale znovu stál. Rozběhl se tedy znovu proti Charmeleon, ovšem už to neustál. Vyčerpaně padl na zem. Ještě k tomu zakňučel tak, že se Rin málem rozbrečela. Strašně ji mrzelo, že teď takhle Poochyena trpěl.
Nicméně se teda rozešla k Poochyenovi a pozorovala ho. Tento malý pokemon vynikal svojí houževnatostí, protože se začal na utřepaných tlapičkách znovu zvedat! Neuvěřitelná síla vůle. To Charmeleon zakřičela na Rin „Charmeleon!!!“ Rin se na ni zmateně ohlédla. Co to Charmy říkala? Aha, no jasně! Začala lovit pokebal z pasu, kde je měla připnuté. Byla tak ve stresu, až jí málem vypadl ten pokebal z ruky. Charmeleon si jen přitiskla tlapku na obličej jakože „proboha, ta je marná“. *Takže! Pokebale, leť!* Vykřikla Rin a pokebal hodila. Netrpělivě čekala.

8 [A] Enwy [A] Enwy | E-mail | Web | 7. června 2017 v 14:27 | Reagovat

[7]: //Pokémoni zde normálně mluví - není třeba se tedy zabývat nějakým "Charmy-charmy" xD
Poochyena se chytila. Gratuluji, chytila jsi Poochyenu.

9 Oumi Oumi | 28. června 2017 v 20:36 | Reagovat

1) Poochyena
2) Absol - Aerthion
3) (Pokéball) Už se dávno setmělo, teplota ale přesto neklesla natolik, aby mi byla zima. Navíc mě vždycky mohl zahřát Army svými plamínky, momentálně ale nehořel a jen pochodoval kousek za námi, trošinku ospalý. Aerthion kráčel vedle mě svým trademarkovým vznešeným stylem a Juuzou… asi někde tyranizoval místí faunu, což mi bylo momentálně jedno, aspoň netyranizoval mě a mé pokémony. Ahadi a Snivy si vzadu povídaly, snad drbaly kluky nebo co já vím. Možná se jen bavili o útocích a strategiích pro zápasy. Všichni byli tedy venku a mohli si víceméně dělat, co chtěli. Proč je taky držet zavřené, když je tak krásně? Aer to měl slíbené a ostatní se určitě také rádi projdou. Za zády jsme měli měsíc a před sebou stezku do neznáma, jednoduše dokonalost. „Nepřepadne nás tady někdo?“ Obával se můj quilava. „Nah, všichni už určitě spí.“ Ujišťovala jsem ho, ale Aer se hořce ušklíbl se slovy: „Lhát se nemá, víš stejně dobře jako já, že existuje mnoho pokémonů, kteří jsou více aktivní v noci.“ Věnovala jsem mu zlý pohled, kterého si ale buď nevšiml, nebo ho ignoroval. „Tak či tak, není se čeho bát, Army. Jen se trochu nadýcháme čerstvého vzduchu a najdeme místo na přespání.“ Nevypadal moc uklidněně, ale více jsem pro něj zřejmě udělat nemohla. Beztak jsme byli od města příliš daleko na to, abychom se vrátili.
Najednou se ale Aer zastavil. „Myslím, že nás někdo sleduje, nějaký pokémon.“ Řekl a začal větřit, ovšem marně, vítr vál na špatnou stranu. „Taky něco cítím,“ přitakala Ahadi. „My umřeme.“ Bědoval můj startér, absol na druhou stranu jen hrdě pohodil hlavou. „Klídek, možná je to jen nějaký pidgey, co čeká, až nám upadne kousek žvance.“ Pokrčila jsem rameny a pokračovali jsme v cestě, po chvíli jsem ovšem začínala být paranoidní i já – koneckonců byla noc a absolové jsou známí tím, že předvídají katastrofy! Nemohla jsem sebou necuknout pokaždé, když se někdo pohnulo křoví. „Pozor, nalevo!“ Vykřikl najednou Aer a já sotva stihl uskočit malému šedému stvoření, které teď stálo jen kousek ode mě. Army rychle přiběhl ke mně. Vytáhla jsem pokedex. Poochyena, temný typ. „Já nechci zápasit!“ Úpěl můj startér, ospalý a líný.  Snivy a Luxio jsem raději povolala do pokéballů, bylo nás tady až moc. „Dobrá, tak Aere, můžeme?“ Přikývl a postavil se ochranářsky přede mne, to už se ovšem jeho soupeř odhodlal k útoku. „Rychle, vyhni se!“ A samozřejmě to s grácií zvládl. „A teď rychle použij scratch!“ Skočil přímo na poochyenu, ale ta se v poslední chvíli vyhnula. V duchu jsem zaklela a sledovala tu malou vrčící potvoru a svého majestátního absola, jak krouží před další sadou útoků. Musela jsem však uznat, že ta potvůrka měla pro strach uděláno, vždyť tady před ní na začátku stáli čtyři pokémoni a já a ona stále nevycouvala z boje! Tomu se říká odvaha. Musela být buďto hodně silná nebo šílená. Drásalo mi to nervy. „Další scratch!“ Nevydržela jsem už to napětí a dala příkaz. Aer se hbitě odrazil a máchnutím tlapy povalil svého soka na zem. Ten to ovšem nevzdával a hned po něm vyskočil s tím, že se mu zakousl do krku. Ještěže tam mají absolové takovou hustou srst, jinak by to nebylo vůbec hezké zranění. Začal zuřivě trhat hlavou, ale ta malá mrška se ne a ne pustit. „Normálně s ní třískni o zem!“ Volala jsem, vyplašená, jestli není vážně zraněný. „To není fér!“ Odporoval hrdě, přidušeným hlasem a postavil se čelem ke mně, což donutilo štěně ho pustit. „Heh, s poctivostí leda pojdeš.“ Ušklíblo se a využilo toho, že bylo blíže než můj pokémon. Rozběhlo se vstříc mně s vyceněnými zuby. Quilava se nejistě přemístil, aby stál přede mnou. Dojalo mě, jak se změnil. „Rychle night slash!“ Než k nám poochyena doběhla, stihl ji Aer smést dobře mířeným útokem na žebra. Udělala pár kotrmelců a zůstala chvíli ležet, ale zase se začala zvedat. „Ty nedáš pokoj,“ povzdechla jsem si. Musela jsem uznat, že měla vážně bojového ducha. „Doraž ji,“ požádala jsem, ale absol se jen posadil. „Ne, je v příliš špatném stavu, bylo by zbabělé na ni útočit.“ Postřehla jsem záblesk v očkách poochyeny, která využila posledních sil, aby provedla ještě jeden pokus o zakousnutí se kamkoli do těla mého ochránce. Ten se naštěstí umoudřil a jednoduše se jí vyhnul. Poochyena byla očividně vysílená, ale nevzdávala se. Znova po Aerovi vyjela, ale zakopla o vlastní tlapku a sesunula se k zemi, takže Aer odmítl útočit, za což zaplatil dalším kousnutím, tentokrát do přední tlapy. „Scratch, ale netref sám sebe!“ Poskakovala jsem, abych zmírnila své napětí. Bez problému to zvládl a tu malou mršku shodil. Měla čím dál větší problémy vstát, ale hodlal zřejmě bojovat až do úplného vyčerpání. „Proč to děláš?“ Zeptala jsem se jí a notně zvýšila hlas. „Protože můžu!“ Zazubila se a zprudka se odrazila od země a letěla s rozevřenými čelistmi přímo proti Aerově tváři. „Rychle ji sejmi Night Slashem!“ Precizně ji zasáhl přímo do břicha a ona odletěla kus dozadu. Po dopadu na zem už zůstala ležet. Měla jsem sice už dost pokémonů, ale odhodlání té poochyeny mě ohromilo. „Leť!“ Hodila jsem narychlo vytažený ball, který malé šedé tělíčko pohltil a houpal se na zemi. Tu chvíli si pochopitelně vybral sneasel k tomu, aby se vrátil. „Jé! Můžu si s tím hrát?“ Nadšeně se vrhal k pokéballu, než jsem ho zastavila a všichni čtyři jsme čekali na výsledek.

10 [A] Enwy [A] Enwy | 29. června 2017 v 17:11 | Reagovat

[9]: Poochyena se úspěšně chytila. Gratuluji, chytila jsi Poochyenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama