RCH: Unova - Svatyně Abundant

30. května 2017 v 7:29 | Enwy
Výsledek obrázku pro pokémon tornadus trio
Svatyně Abundant se nachází v malém lesíku v oblasti severně od Route 14. Jedná se o zemědělskou oblast, kde se neskutečně daří rostlinám. Tyto zázračné jevy místní obyvatelé dávají za díky třem Božským pokémonům, které lze občas spatřit. Svatyně je místem klidu a míru, proto se zde pokémoni chytají pouze přátelstvím. Jsou poměrně krotcí. Také se tu dá získat mnoho užitečných předmětů.

POKÉMONI

Chimeco
30%*
Vulpix
20%
Noctowl
15%
Stantler
10%
Cottonee
10%
Bronzong
10%
Murkrow
5%
Petilil
10%
Swablu
20%
Bronzor
15%
Marill
10%
Golduck
10%
Altaria
5%
Audino
Emolga
* Procenta označují míru, nakolik je pokémon krotký a jaká je přibližně šance, že se nechá chytit.

1. Kteří pokémoni se přemlouvání zúčastňují
2. Kterého chytáš
3. Průběh chytání - Jelikož je tento ostrov zasvěcen dobru, chytat se tu smí pouze přátelstvím; tudíž napište průběh přemlouvání pokémona s min. počtem 250 slov, na konci nepište, zda se vám to povedlo - určují admini
Výsledek obrázku pro oddělovač png

TRENÉŘI

Youngster
Odměna: 3x Rare Candy
Caterpie
/ Lv. 61
Útoky:
Tackle
String Shot
Bug Bite
Spinarak
/ Lv. 61
Útoky:
Silver Wind
Air Slash
Whirlwind
Bug Buzz
Pineco
/ Lv. 61
Útoky:
Explosion
Iron Defense
Gyro Ball
Double-edge
Masquerain
Flying / Lv. 61
Útoky:
Silver Wind
Air Slash
Whirlwind
Bug Buzz
Scolipede
/ Lv. 61
Útoky:
Steamroller
Toxic
Rock Climb
Double-edge
Lurleen
Odměna: Rare Candy
Horsea
/ Lv. 63
Útoky:
Brine
Hydro Pump
Dragon Dance
Dragon Pulse
Sunkern
/ Lv. 63
Útoky:
Synthesis
Sunny Day
Giga Drain
Seed Bomb
Caterpie
/ Lv. 63
Útoky:
Agility
Fire Blast
Bounce
Flare Blitz
Dvojčata Ula & Uta
Odměna: Shiny Stone
Swablu
/ Lv. 38
Útoky:
Natural Gift
Take Down
Refresh
Mirror Move
Swablu
/ Lv. 38
Útoky:
Natural Gift
Take Down
Refresh
Mirror Move

PŘEDMĚTY K NALEZENÍ

Můžete tu hledat jednou týdně. K nalezení tu jsou hromady Rare Candy, Razor Fang anebo nepříliš vzácný Heal Ball. Z vzácných předmětů tu najdete Reveal Mirror, potřebný k úkolům (Quest. item) nebo Shiny Stone. Čas od času narazíte také na Kus meteoritu, který se dá prodat za celkem slušnou cenu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Oumi Oumi | 10. července 2017 v 17:00 | Reagovat

Hledám předmět ^^

2 [A] Enwy [A] Enwy | 10. července 2017 v 17:07 | Reagovat

[1]: Heal Ball.

3 Rev Rev | 12. července 2017 v 14:04 | Reagovat

Hledám věc.

4 [A] Enwy [A] Enwy | 12. července 2017 v 16:00 | Reagovat

[3]: Heal ball.

5 Oumi Oumi | 22. července 2017 v 14:15 | Reagovat

1) Typhlosion – Armandi, Absol – Aerthion
2) Vulpix
3) (Healball) Jak jsem se tak procházela dále tímto novým regionem, narazila jsem na malý lesík, z něhož vykukovala střecha nějaké staře vypadající budovy. Zajímalo mě, o co tak může jít a proto jsem se vydala oním směrem. V lese byl klid a podivné ticho, jen sem tam se ozval zpěv Swabblu, jako by se jednalo o nějaký malý kousek ráje na zemi. Přivolala jsem si z pokéballu Aera, aby mi dělal společnost, určitě se mu bude takové poklidné místo líbit. Společně jsme zamířili blíže k té stavbě, co jsem viděla z cesty. Brzy jsme už v úžasu stáli před ní. Byla to stará budova v tradičním japonském stylu, zřejmě nějaká malá svatyně. Nečekala jsem, že bych zde mohla na něco takového narazit. Bylo to však pro jednou milé překvapení. S mírným úsměvem jsem po schodech vystoupala k malému oltáři, kde volně ležely vonné tyčinky. Vzala jsem jednu a postavila ji do stojánku. Z pokéballu jsem nechala vyjít také Armyho, který mi ji pomohl zapálit plamenem na svém krku. Klekla jsem si před oltář a v duchu se pomodlila za štěstí na cestě a zdraví rodičů. V průběhu toho se ale začaly ozývat tichoučké kroky. Nenechala jsem se rušit a otočila se tím směrem teprve po skončení modlitby. Kousek od naší malé skupinky stál jakýsi malý pokémon a pozoroval nás. Nevypadal, že by chtěl s námi bojovat, spíše, že je zvědavý. „Ahoj, promiň, jestli jsme tě vyrušili,“ řekla jsem opatrně, aby se nevyplašil. Posadil se a mávl krásným vějířem ocasů. „Nevyrušili, ale mnoho lidí sem už nechodí, tak mě zajímalo, co zde děláte.“ Odpověděl a prohlížel si mé dva ochránce. Vypadal, že se ani s jedním z nich nesetkal. „Jsem Oumi, trenérka. Tohle je můj absol,“ ukázala jsem na Aera, „a typhlosion, ten se vyvíjí z cyndaquila,“ představila jsem je. Přikývl a sám se představil: „Já jsem Vulpix. Žiju tady už od narození a ani jednoho z tvých pokémonů jsem neviděl.“ Potvrdil nevědomky mou domněnku. „To je možná proto, že nepocházíme z Unovy, já se narodila v Johtu a od tamtud jsou i tihle dva.“ Vysvětlila jsem mu možnou příčinu a on přikývl. „No a co vás sem přivádí?“ Zeptal se. „Chtěla jsem poznat nové kraje, jak se tam žije, jejich kulturu, ochutnat jídlo a seznámit se s novými druhy pokémonů. Musím uznat, že je tady moc hezky,“ odpověděla jsem mu s úsměvem. „Oh, takže bys i ráda nějakého zdejšího chytila, že ano?“ Překvapilo mě, že se na to zeptal tak přímo. „No… ano, to by bylo fajn,“ odpověděla jsem mu rozpačitě. „Dobrá, tak mě přesvědč, proč bych měl jít s tebou. Nudím se, zkus to.“ No, s ničím se nemazal. Prostě to řekl, přešlápl tlapkama a trpělivě mě pozoroval. Odkašlala jsem si a nervózně se podívala na ty dva vedle mě. Aer postoupil vpřed a začal mluvit. „Pokud se do toho mohu vložit,“ začal a podíval se přitom na vulpixe, který přikývl, „tak bych rád řekl, že s námi se nudit nebudeš. Každý člen týmu je jiný, takže je z toho pěkně rozmanitá směs, kde by sis určitě našel místo.“ Zakončil svou krátkou řeč a vložil se do toho Army. „A taky je s námi Oumi trpělivá, i když to občas není nejlehčí.“ Podíval se na mě pobaveně, tak jsem na něj vyplázla jazyk. „Respektuje, pokud nechceš bojovat a jakožto ohnivému typu ti určitě bude dávat ty stejné hrozně dobré koláčky, co mně.“ Zasmála jsem se nad tím, jak moc je chválil. Usoudila jsem, že teď je zase čas na mně, abych něco řekla. „No, myslím, že by se ti u nás mohlo líbit, ať už jsi spíše aktivní typ nebo lenoch. Můžu ti pomoct zesílit, naučit nové triky, ale také, kdyby tě to spíše táhlo jiným směrem, se můžeme společně vzdělávat, v čemkoli jen budeš chtít, pokud toužíš po vědomostech.“ Mrkla jsem na něj a zasmála se. „Samozřejmě, pokud jsi stále jako já mladý a zmatený, nerozhodný a chceš jen poznávat nové věci, budeme pro tebe to pravé. Stále zkoušíme nové věci, viďte?“ Drcla jsem do Armyho loktem. „Jo. Jednou jsme se dokonce pustili po starém žebříku na spadnutí až na dno studny do temné jeskyně.“ Odfrkl si s úšklebkem. „A já se třeba učil psychický útok, i přestože k tomu nemám předpoklady. A nějakým zázrakem se to povedlo,“ mrkl na mě Aer. Podívala jsem se na vulpixe a postavila před něj růžový pokéball. „Tak co myslíš, chtěl bys to s námi zkusit?“ Usmála jsem se na něj přátelsky a vyčkávala.

6 [A] Enwy [A] Enwy | 22. července 2017 v 16:33 | Reagovat

[5]: "T-tak... tak dobře," usmál se Vulpix a nechal se chytit do healballu.
Gratuluji, chytila jsi Vulpix.

7 Oumi Oumi | 22. července 2017 v 18:46 | Reagovat

A ještě hledám věc ^^

8 [A] Enwy [A] Enwy | 22. července 2017 v 18:51 | Reagovat

[7]: Rare Candy.

9 Lynnon Lynnon | 23. července 2017 v 22:09 | Reagovat

1/ Samurott "Toshiro"
2/ Swablu
3/ Níže

Bylo už celkem pozdě, ale já až teď začal toužit po nějakém dobrodružství. Nasoukal jsem se do své oblíbené šedé bundy s kapucí a záda si ověnčil žlutým batohem, zatím nepřeplněným a lehkým. Nepochyboval jsem o tom, že jednou bude plný všelijakých věcí a předmětů. Jelikož bylo čisté nebe a vypadalo to, že nebude pršet, rozhodl jsem se vyvenčit Toshira. Namířili jsme si to k lesu, protože v lese se dá vždycky něco provádět, ať už nějaká zábava nebo jen pozorování. Vyrazili jsme. Počasí bylo skutečně celkem příjemné a cesta rychle ubíhala. Jakmile jsme byli spolu se Samurotta na okraji lesa, začínal jsem uvažovat že to nebyl až tak skvělý nápad. V lese byla totiž kvůli hustě porostlým stromům dvojnásobně tak velká tma. Když už jsme ale přeci jen došli, nechtělo se mi hned odcházet. Koneckonců, čím větší tma, tím větší šance na napadení nějakým pokémonem a o tom se pak vyprávěl dosti dobrý příběh, i když nikdo nevěří. Cesta lesem byla nepohodlná, několikrát jsem zakopl o nějaký kořen nebo pařez, schytal jsem několik škrábanců do nohou od ostružiníků a párkrát jsem dokázal narazit do stromu. "Budu muset žádat ošetření od sestry Joy," Povzdechl jsem si. Jestli jsem nechtěl dopadnout špatně, museli jsme zastavit, dál to takhle prostě nepůjde. Posadil jsem se na pařez. Samurott už byl moc velký na to, aby na mě seděl, takže moje náruč zůstala zaplněná batohem, který jsem sejmul ze zad. Přemýšlel jsem, co teď? "Má cenu se vracet? Mám jít dál?" Z přemýšlení mě náhle vytrhlo šumění v nedalekém kapradí. "Že by pokémon?" Shiro pokrčil rameny. Přesto, že byl už dospělejší, úzkostlivě se za mnou schoval. "Půjdeme to zkouknout?" Optal jsem se. Batoh jsem hodil na záda.

Nestihl jsem nic koumat. Než jsem vůbec ke kapradinám došel, z křoví cosi vyletělo. Vypadalo to jako malý ptáček. Že by Hoothoot? Ten tvor prudce narazil do stromu a svalil se na zem. S překvapením jsem k tvorovi přiběhl. Shiro mě následoval. “Jsi v pořádku? Nestalo se ti nic?” Začal jsem se ptát. Aniž bych tahal pokédex a zjišťoval, kdo to je, zvedl jsem to do náruče. Bylo to chundelaté. Mareep? “Mám pocit, že je v bezvědomí,” Ozval se Toshiro. Kývl jsem a vydal se po cestě. “Musíme najít nějakou pomoc a to rychle, než se stane něco vážného. Pamatuješ, jak jsi říkal, že mě jednou poneseš?” Povídal jsem rychle ve spěchu. Shiro uslyšel a pochopil. Nabral mě na záda. Byl to nepřirozený pohyb a vyrazilo mi to dech, naše cestování se ale zrychlilo. “Miř stále po té cestě, Tosh-”
“Kde jsem?” Ozval se jemný hlásek. Vycházel z mé náruče. Sklopil jsem oči a zamžoural, abych ve tmě zaostřil. “Neboj se, už sháníme pomoc. Řekneš nám, jestli alespoň tušíš, kde se nachází nejbližší lidské sídlo?” Ptáček se pohnul, byla ale taková tma, že jsem nevěděl, co ukazuje. “Cesta. Svatyně Abundant,” Slyšel jsem jenom. Kývl jsem, to mi stačilo. “Shiro! Přímo vpřed! Prý nějaká svatyně,” Zavelel jsem a můj vodní startér kývl na souhlas.
Po pár minutách běhu jsem si všiml budovy, ve které se svítilo. Seskočil jsem ze Samurottových zad a přiběhl ke dveřím. Zaklepal jsem. “Haló! Omlouvám se, vážení, že ruším takto pozdě večer!” Volal jsem. Za dveřmi jsem uslyšel kroky. “Potřebuji pomoc! Prosím!” Někdo prudce otevřel dveře. Už jsem si myslel, že přepadnu dopředu, včas jsem získal zpět balanc. “Co potřebuješ, chlapče?” Byl to postarší pán, dle obleku jsem usuzoval, že mnich. Ve světle jsem byl konečně schopen spatřit jasněji tvora, kterého jsem držel v náruči. “Našel jsem Swablu zraněnou. Omlouvám se za noční vyrušení. Mohl byste ji ošetřit, prosím? Stačí, když přejde to vážné. Jakmile se Slunce objeví na horizontu, zaměříme se na cestu do města za sestrou Joy,” Promlouval jsem rychle. Mnich pohlédl na Swablu v bezvědomí a kývl. “Pojďte dále, jste vítáni,” Vyzval nás. Vstoupil jsem dovnitř.
Narozdíl od jiných destinací s posvátnou silou jsem se necítil odmítán. Heh, rohatý hříšník v posvátné svatyni, to je teprve dobrý příběh. Swablu si mnich vzal k sobě a začal ji dávat očistu, poté lehkou medicínu. Bedlivě jsem to celé sledoval. Po pár zdlouhavých půlhodin jsem měl pocit, že už neudržím víčka otevřená. Mnich vyšel ven a podal mi Swablu do náruče. “Byl to jed, asi zápas. Kritické už má za sebou, teď už je to jen na ní,” Pověděl. S vděkem jsem přikývl. “Můžeme tu zůstat přes noc, prosím?” Mnich přikývl na souhlas a odešel. Sundal jsem si bundu a složil ji tak, aby udělala provizorní malou matračku. Položil jsem na to Swablu. “Snad se brzy probudíš,” Zadoufal jsem. Třeba mě někdo mohl slyšet. Samurott mi věnoval ustaraný pohled. “Taky bys měl spát, Lynn. Málo spánku způsobuje různé nemoci,” Promluvil. Jeho hlas byl hluboký, úplně jiný než jemný hlas Dewotta. Pomalu bych si měl už zvykat. Kývl jsem. “Já vím, Shiro. Děkuji za dnešek.” Samurott ulehl a já se přitulil k němu. “Dobrou,” Popřál mi.
Nemohl jsem ani za boha usnout. Nedokázal jsem si představit, že se Swablu něco stane, zatímco budu tvrdě stát. Jasně, nebyla můj pokémon a neměl jsem s ní žádnou spojitost, ale když už jsem ji donesl sem a něco by se jí stalo, neodpustil bych si to. Opřený o spícího Shira jsem vytáhl dex a začal v něm listovat, abych si zkrátil čas, zatímco jsem čekal na první sluneční světlo...
Poznal jsem ráno tak, že přišel mnich. “Dobré ráno,” Pozdravil jsem ho, načež mi ranní pozdrav oplatil milým vřelým úsměvem. Otevřel dveře. Jakmile se paprsky dotkly Swabluiného těla, zavrtěla se a otevřela očka. Překvapeně zamrkala. “Kde js-”
“Svatyně v Abundant. Vítej zpět,” Usmál jsem se. Swablu na mě upřela oči. Rozhlédla se a pak spatřila bundu, na které spí. “Kdo jsi?” Ptala se. Posadil jsem se. Můj pohyb probudil Toshira. “Co se ti v noci stalo? Malí pokémoni by si neměli hrát venku sami, obzvláště ne v noci,” Zamračil jsem se. Swablu se omluvně usmála. “Já vím. Omlouvám se za potíže,” Pověděla. “Pověz, kdo jsi?” Ptala se, znovu. Odkašlal jsem si a poplácal Samurotta, aby Swablu začal věnovat pozornost. “Jsem Lynnon, přátelé mi říkají Lynn.” Představil jsem se. “Tohle je můj startér, Samurott. Říkejme mu Toshiro, zkráceně Shiro. Stačí? Ještě něco?” Neuměl jsem se představovat. Musel jsem vyklopit všechno až když se mě zeptají. “Ty jsi mě zachránil?” Zeptala se Swablu. To slovo bylo divně formované nebo jsem ho nepoužíval tak často, abych ho znal. “Není to zcela tak. Jenom jsem tě odnesl sem. Mnich tě ošetřil.” Pokrčil jsem rameny. “Poprosím tě, ukážeš nám cestu k dalšímu městu? Na svatyni jsme narazili omylem, popravdě,” Smál jsem se. Váhavě jsem se podrbal na zátylku. Swablu kývla. Odstoupila si od mé bundy, kterou jsem si vzal na sebe.
“Nechcete ještě zůstat na požehnání?” Ozval se hlas mnicha. Váhavě jsem pohlédl na Swablu, která souhlasila. Taktéž jsem tím pádem kývl. Poklekl jsem, jak se dělává. Nevěděl jsem, co si přát, koneckonců… na víly plnící přání nevěřím. Swablu vypadala dost zamyšlená. “Tak tedy, asi mě neslyšíš, přeji si úspěch celého týmu. Je to na mě moc nesobecké přání a tak si přeji ještě… třeba hodnou přítelkyni. Yeap, to je téměř nesplnitelné, snad je to dost sobecké,” Šeptal jsem. Byl jsem rád, že tohle nikdo neslyšel, nemyslel jsem to vážně. Swablu i já jsme pak vyšli ven a ona mi ukázala cestu do dalšího města.
“Tak, teď už budete muset odcházet,” Pověděla Swablu a pohlédla na připraveného Samurotta. Kývl jsem a otočil se, připraven nasednout. “Vlastně, celou dobu se ti chci na jednu věc zeptat,” Začal jsem opatrně. Otočil jsem se zpět a natáhl k ní ruku. “Nechceš se přidat do mého týmu?”

10 [A] Drobeček [A] Drobeček | 23. července 2017 v 22:36 | Reagovat

[9]: Swablu o tom ani moc nepřemýšlela, jen nadšeně přikývla. "Rád bych se přidal do tvého týmu," zasmál se a zdůraznil na konci slova 'přidal' písmeno L.

11 Skugga Skugga | 2. srpna 2017 v 19:38 | Reagovat

Hledám věc

12 [A] Enwy [A] Enwy | 2. srpna 2017 v 19:54 | Reagovat

[11]: Rare Candy

13 Shinen Shinen | 6. srpna 2017 v 18:37 | Reagovat

Hledám předmět

14 Shinen Shinen | 6. srpna 2017 v 19:40 | Reagovat

[13]: ...ta omluva patří zde, tady nehledám. V kantu teda asi ano. :D

15 [A] Enwy [A] Enwy | 6. srpna 2017 v 19:42 | Reagovat

[13]:[14]: (... ;3)

16 Lynnon Lynnon | 6. srpna 2017 v 22:53 | Reagovat

Hledám věc =D

17 [A] Enwy [A] Enwy | 7. srpna 2017 v 7:05 | Reagovat

[16]: Heal Ball

18 Skugga Skugga | Sobota v 16:02 | Reagovat

Hledám věc xd

19 [A] Enwy [A] Enwy | Sobota v 17:17 | Reagovat

[18]: Heal Ball

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy & Dragonith, slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz
Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."