Mt. Ember

20. května 2017 v 18:14 | Enwy
Související obrázek

Pokud jste někdy chtěli obdivovat krajinu, obdivujte ji z hor Mt. Ember... Pokud znáte legendární trio Raikou, Suicune a Entei, pak se nachází právě zde. Mt. Ember nejenže jsou překrásné hory, navíc se v nich nachází nespočet jeskyní a labyrintů, skrytých tajemství. Nikdo skutečně neví, kde je nejvyšší vrchol těchto hor. V podzimních večerech je možné spatřit něco, co připomíná červenou kometu, která se řítí k zemi. Nenechte se zmást, není to kometa. Jedná se o legendárního ptáka Moltrese, který má údajně na nejvyšším vrcholu těchto hor své hnízdo. Je téměř nemožné přejít celé hory nebo objevit všechny jeskyně. Nachází se tu obrovské množství různých skrytých míst i pokladů.

Související obrázek
Legendární pokémony, které stvořil pán Nebes Ho-Oh - Entei, Suicune a Raikou, jsou vyobrazením ničivých sil přírody. Říká se, že jejich přítomnost poznáte podle toho, jak se bouřka rozvíjí. Pokud do něčeho praští blesk, rozhoří se oheň a pak náhle začne pršet nebo se objeví mlha, nachází se na tom místě všichni tři. Původní forma těchto pokémonů je neznámá, ale říká se, že kdysi byli tři duše, které zemřeli. Jeden z nich zemřel poté, co do něj uhodil blesk; druhý zemřel, když začalo hořet ve Věži a třetí se utopil v jezeře. Ho-Oh tyto tři duše oživil a udělal z nich ochránce.
To, že je potkáte, znamená, že jste požehnáni jedním z nich a jste ochráneni před smrtí tím způsobem, jak se zjeví oni.

To je však jen jedna část Mt. Ember a legendy o tom.

Jak již bylo zmíněno, dostat se na vrchol nebo projít celý Mt. Ember je nemožné. I když se hory snažíte projít v létě, ve vyšší nadmořské výšce panují vichry a sněhové vánice, které jsou životu nebezpečné. Dole si můžete vypůjčit Mammoswina, který vám při vstupu pomůže, avšak nikdy neprojde úplně na vrchol a důvěřujíc instinktům se v určité nadmořské výšce zastaví a vrátí se zpět dolů.

Výsledek obrázku pro pokémon mountain
Výsledek obrázku pro oddělovač png

CHYTÁNÍ

Nízká nadmořská výška - hory.
Ponyta
35%
Fearow
25%
Spearow
15%
Machop
10%
Geodude
95%
Rapidash
5%
Magmar
5%
Graveler
5%
Machoke
20%
Slugma
30%
Magcargo
10%

Jeskyně - vevnitř hor.
Machop
25%
Cleffa
25%
Geodude
20%
Zubat
10%
Meditite
10%
Chingling
10%
Bronzor
20%
Clefairy
20%
Nosepass
5%

Okolní lesy, sedla hor.
Snover
20%
Abomasnow
20%
Noctowl
30%
Loudred
12%
Solrock
8% - Ve dne
Lunatone
8% - V noci
Medicham
10%

Pro chytání do komentu napiš:
1. Jméno
2. Kde hledáš (viz. místa výše)

poté ti odpovíme, který pokémon se ti našel (šance dle procent) a pokud si ho budeš chtít chytit, napiš:
1. Jméno
2. Koho chytáš
3. Průběh chytání + př. ball, pokud chytáš jiným než obyčejným ballem

Výsledek obrázku pro oddělovač png
Výsledek obrázku pro absol gifVýsledek obrázku pro absol gif

Určitě poznáváte pokémona výše. Jedná se o Absola. V lesích okolo Mt. Ember pobíhá největší Absolí smečka všech regionů. Nedoporučuje se je chytat, protože jakmile je nějaký z nich chycen, ostatní členové obrovské smečky si ho najdou a osvobodí ho za každou cenu. Proč se o nich tedy zmiňuji? Nachází se zde speciální část hřbetu hor zvaná Absolí skála. Na této části skály, velká asi tak jako fotbalové hriště, se dají trénovat všichni temní pokémoni. Pokud je trénujete v noci (tedy po 21. hodině - do 6. hodiny), temný pokémon získá více zkušeností. Pokud vlastníte Absola, může po noc tréninku získat Mega-formu, avšak jakmile opustí skálu či nastane den, změní se zpátky do obyčejné formy. Jedná se o něco jako dočasný mega-kámen. Dávejte si ale pozor! Rozhodně nebudete se svým pokémonem jediní tvorové, kteří se zde pohybují...
Pro trénink na Absolí skále napiš:
1. Jméno
2. Koho trénuješ
3. Průběh tréninku

V případě, že chcete využít skálu jako dočasný Absolite, napiš:
1. Jméno
2. Průběh aktivity na skále, který obsahuje využitou Mega-formu Absola
Výsledek obrázku pro oddělovač png

HLEDÁNÍ PŘEDMĚTŮ

Mt. Ember je alternativní skladiště všech možných předmětů, od evolučních kamenů po fosílie a další. Zkuste své štěstí a najděte si svůj předmět!
EVOLUČNÍ KAMENYFOSÍLIESPEC. POKÉBALLYOSTATNÍ
- King's Rock Armor fossil - Ultra Ball - Rare Candy
- Whipped Dream Claw fossil - Luxury Ball - Černá fléna (Black Flute)
- Up-Grade Cover fossil - Moon Ball - Hvězdný prach
- Sachet Dome fossil - Premier Ball - Moc moc tajnný klíč
- Reaper Cloth Helix fossil
- Razor Fang Jaw fossil
- Protector Jantar
- Dubious Disc
Plume fossil
Root fossil
Sail fossil
Skull fossil

V případě hledání předmětu napiště "Hledám" a my odpovíme, co jste našli.
Výsledek obrázku pro oddělovač png

PRAVIDLA MT. EMBER

Nic se bohužel neobejde bez pravidel...
CHYTÁNÍ
- Hledat pokémona můžete pouze jednou. V případě, že se vám pokémon nelíbí, nemůžete hledat znovu. Pravděpodobnost nalezení pokémona označují procenta pod jeho ikonkou.
- Chytat zde můžete jednou za dva týdny, nehledě na to, zda se pokémona podaří chytit nebo ne.
- Chytat můžete pouze zápasem.

ABSOLÍ SKÁLA
- Není povoleno vymýšlet si vlastní Absolí systémové postavy (tzn. postavy, které jsou pouze smyšlené a neexistují). Trénujete pouze vy a váš pokémon. Absolí smečka drží silně pohromadě, takže je nízká, téměř nulová šance, že nějakého z nich potkáte samotného.
- Toto pravidlo se netýká Absolů, kteří jsou již pokémony svých trenérů a kterých se Absolí skála dotýká jejich povahy. Setkání s divokým Absolem však oznamuje sám admin.
- Pokud trénujete Absola a povoláte jeho Mega-formu, po zbytek přítomnosti na skále ji nelze povolat zpět. Až když pokémon odejde či nastane den se Absol vrátí zpět do obyčejné formy.

HLEDÁNÍ PŘEDMĚTŮ
- Je povoleno hledat třikrát za měsíc (30 dní).
- Vždy si musíte předmět nechat, i když vám bude k ničemu. Smůla, co najdete už nevrátíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (130)
Zobrazit starší komentáře

101 [A] Drobeček [A] Drobeček | 6. února 2019 v 16:42 | Reagovat

[100]: Plume fossil, Hvězdný prach, Premier ball

102 Skugga Skugga | 12. března 2019 v 18:50 | Reagovat

Hledám 3x .o

103 Kami Kamai Kami Kamai | 14. března 2019 v 17:44 | Reagovat

Hledám pořád hledám hledám (3x)

104 [A] Lii [A] Lii | 16. března 2019 v 8:05 | Reagovat

[102]: 1x Dome, 1x Premier ball, 1x Sachet

[103]: 1x Jantar, 1x Sail, 1x Root

105 Tania Tania | 23. března 2019 v 8:55 | Reagovat

Hľadám, hľadám a hľadám :3

106 [A] Enwy [A] Enwy | 24. března 2019 v 11:17 | Reagovat

[105]: King's rock, luxury ball, armor fossil

107 Lythya Lythya | 30. března 2019 v 6:01 | Reagovat

Třikrát hledám.

108 [A] Drobeček [A] Drobeček | 30. března 2019 v 21:15 | Reagovat

[107]: Sachet, Plume fossil, Černá flétna

109 Janet Janet | 6. května 2019 v 21:41 | Reagovat

hledám třikrát

110 [A] Enwy [A] Enwy | 9. května 2019 v 8:42 | Reagovat

[109]: Moon ball, Premier ball, Root fossil

111 Oumi Oumi | 20. května 2019 v 16:39 | Reagovat

Hledám x3

112 [A] Enwy [A] Enwy | 21. května 2019 v 7:20 | Reagovat

[111]: Helix fossil, Premier ball, Rare candy

113 Rin Rin | 21. května 2019 v 12:39 | Reagovat

Hledam 3x :D

114 Tania Tania | 21. května 2019 v 13:54 | Reagovat

Trikrát hľadám.

115 [A] Enwy [A] Enwy | 21. května 2019 v 16:57 | Reagovat

[113]: Jaw fossil, Jantar, Moon ball

[114]: Sachet, Premier ball, Armor fossil

116 Rory Rory | 1. června 2019 v 17:32 | Reagovat

3x hľadám :D

117 Oumi Oumi | 2. června 2019 v 21:04 | Reagovat

1/2
1) Oumi
2) Absol – Aerthion
3) Trénink na Absolí skále – Procvičení útoků
Jako už tolikrát jsem se vydala vzhůru na nejvyšší horu v okolí. Byla poměrně teplá noc, vzhledem k pozdní hodině mé výpravy, a tak byla procházka i poměrně příjemná. Bylo slyšet volání nejrůznějších pokémonů a vál osvěžující větřík. Snad bych se měla bát více, než jsem se bála, ale byla jsem opravdu klidná a jen koukala na hvězdy a v hlavě si plánovala průběh tréninku. Bylo vidět, že se oběma mým temným pokémonům líbilo trénovat na skále, tak proč jim to nedopřát – aspoň jednomu. Přeci jen už bylo docela pozdě a já neměla nervy na to se vypořádávat s Juuzouem, i když jsem ho měla opravdu ráda. Zbýval tedy jen Aerthion a ten by si už určitě zase potřeboval procvičit útoky. Naštěstí tréninky s ním byly vždy jednoduché a šlo mu to skoro samotnému.
Nakonec jsem se i vyškrábala až na skálu, kde jsme obvykle trénovali a povolala svého překrásného absola ven. Pohled na něj mi skoro vzal dech, jako ostatně vždy. Vskutku to musel být jeden z nejmajestátnějších pokémonů vůbec. „Zdravím,“ pronesl vyrovnaně a rozhlédl se kolem. Na tváři se mu zalesklo překvapení, a hned na to pochopení. Mírně se pousmál. „Ahoj,“ usmála jsem se na něj vřele, „snad ti nevadí, že jsem tě pustila na svobodu zrovna tady,“ řekla jsem mu trochu nejistě. On jen mírně zavrtěl hlavou. „Vůbec ne, upřímně už jsem se uvnitř začínal trochu nudit,“ přiznal a zhluboka se nadechl nočního vzduchu. „Opravdu? Ani se trochu nebojíš, že by nás tady mohli napadnout, no... ostatní?“ zeptala jsem se ho, referujíce k jeho bývalé smečky. Jeho rysy trochu zvážněly, ale jen na moment. „Pochybuju, že se to stane. A pokud přeci ano, určitě tě dokážu ochránit. Minimálně s pomocí ostatních ano,“ pousmál se mírně. „Tak jo,“ usmála jsem se, trochu dojatá tím, jak spolu tým vychází. Aspoň dokud Juuzou něco neprovede, ale co se dá dělat. „Mám pocit, že jsi mě zde vypustila za nějakým účelem,“ podotkl a já se šibalsky usmála. „Ano, vlastně jsem si říkala, že by bylo fajn si trochu zatrénovat, procvičit útoky a tak,“ navrhla jsem mu a on ochotně souhlasil. Asi se opravdu musel už nudit.
Začali jsme klasicky rozcvičkou, také to bylo třeba po tak dlouhé pauze. Na úplný začátek jsme si dvakrát oběhli plošinu a pak se oba protáhli, jak nejlépe jsme to uměli. Chtěla jsem se však ujistit, že si můj drahý Aerthion opravdu nic neudělá, takže si se mnou povinně ještě dal slalom kolem výčnělků, co nám tady jinak zavazely a zároveň sloužily jako cvičné cíle. Pak ještě trochu přeskakování z jednoho na druhý, protože koneckonců bylo možné, že se v průběhu tréninku dostaneme taky i ke skákání. A nakonec jsme si dali další dvě kolečka, protože pochopitelně běhání není nikdy dost.
Dala jsem nám oběma chvilku se vydýchat a napít. „Tak co, lepší?“ zeptala jsem se ho s úsměvem, když dopil. „Ano, mnohem, ale stále jsem plný energie,“ ujistil mě s jiskrou v očích. „S tím počítám,“ mrkla jsem na něj, „pamatuju si, že se nám minule nepodařilo úplně zkrotit tvůj psycho cut, mám pravdu?“ zavzpomínala jsem. „Měl jsem s ním trochu problémy, určitě bych uvítal si ho zopakovat,“ přitakal mi. „Dobře, tak to rovnou sjedeme všechno, pro jistotu, co ty na to?“ „Jistě, to bude nejlepší.“ Skoro to znělo, jako by se těšil, no nedivila bych se mu. „Mám ti někoho zavolat jako cvičný cíl nebo si vystačíme sami dva a kameny?“ optala jsem se ho ještě. Chvilku zauvažoval a pak zavrtěl hlavou. „Ne, myslím, že je to v pořádku takhle.“ Přikývla jsem tedy a pustili jsme se do toho.
Aethion si ještě trochu protáhl nohy a procvičil drápky, pak se rovnou postavil před zvoleného mučedníka – výběžek skály. „Připraven? Tenhle by sis měl pamatovat bez problémů,“ ujistila jsem se ještě, ale to už absol vyrazit před proti skále a jediným mohutným rozmachem v ní nechal rýhy. „Myslím, že máš pravdu,“ podíval se na mě klidně. Usmála jsem se na něj a přikývla. „I tak to zkus ještě párkrát, ať máme jistotu.“ Aer ochotně poslechl. Odhadovala jsem, že mu trénink opravdu chyběl. Nakonec se ani neúčastnil dnešního zápasu, takže to měl o to těžší. Snad mu to tohle aspoň trochu vynahradí.
„Tak do toho Aere, použij Scratch!“ rozkázala jsem a za chvilku už skálu hyzdila další rýha. Takhle jsme to párkrát zopakovali, až jsem se rozhodla mu to trochu ztížit. Postavila jsem se vedle něj a než stihl vyběhnout, drcla jsem do něj, takže ztratil rovnováhu a koncentraci a útok se mu nevydařil. Tázavě se na mě podíval. „V souboji to taky nebudeš mít tak lehké,“ zazubila jsem se na něj. Chápavě pokýval hlavou a vrátil se na místo. Tentokrát už můj výpad čekal a stihl se prohnout a zasadit skále útok. „No vidíš, že to jde,“ usmála jsem se. „Pouhé štěstí, rád bych to zkusil víckrát.“ A kdo jsem já, abych takovou žádost odmítla. Při dalších pokusech jsem se však svou sabotážní taktiku snažila měnit, s různou úspěšností. Většinou se mi povedlo mu podrazit tlapky, ale i to rychle dokázal vycounterovat. Na druhou stranu když jsem ho chytila za ocas, to ho zaskočilo vždycky. Nevadí, to není nic hrozného, vzhledem k tomu, že ocas není nijak populární cíl.
Dohodli jsme se, že to ještě trochu procvičíme bez toho, abych ho rušila, čistě proto, abychom zapracovali na samotné síle útoku. Raději jsme se přesunuli k jinému šutráku, ten starý už byl notně rozdrápaný a nechtěla jsem riskovat, že by se sesunul a Aera zranil. „Tak jo, víš, co máš dělat. Do toho, šampióne,“ povzbudila jsem ho. Jen se mírně pousmál a rozběhl se vstříc našemu novému, avšak stejně neživému soupeři. „Výborně, ale chci tě vidět v plné síle, nemusíš se šetřit,“ popíchla jsem ho přátelsky, ale mělo to své výsledky. Jen byl po té ráně trochu zadýchaný. „Myslíš, že ještě pár zvládneš?“ optala jsem se ho starostlivě. „Jistě, nic to není,“ ujistil mě, tak jsem ho to nechala ještě třikrát zopakovat, než jsem zavelela pauzu.
Sedli jsme si trochu bokem, bezpečnostní opatření, a opět se podělili o vodu. Byla to poklidná noc, perfektní pro posed pod hvězdami. Sdíleli jsme příjemné ticho a jen sledovali přírodu a oblohu kolem nás. Vítr absolovi čechral srst a mi mou rudou hřívu. Kolem bylo slyšet volání divokých pokémonů a všechno bylo tak poklidné… skoro bych tady i mohla usnout, nebýt toho chladna. A taky jsme měli koneckonců práci! Ale co, ještě chvilku počká. Nechala jsem nám dalších pár minut oddychu a relaxace. Byla jsem si jistá, že také Aer ocení možnost zase cítit svobodu a prohlédnout si jeho rodné území. Nemohli jsme však posedávat věčně, ještě pořád nám zbývaly dva útoky k procvičení, nebo spíše jeden k procvičení a druhý k doučení. Prostě kopa práce. „Tak co, jdeme na to?“ zeptala jsem se ho. „Už jsem skoro myslel, že se nezeptáš,“ odvětil a protáhl se. „Ale no, přece jsem ti slíbila pořádný trénink,“ mrkla jsem na něj a také vstala.
K procvičení Night Slash jsem se rozhodla začít se stejnou strategií jako předtím, tedy nácvikem na skaliskách. „Tak do toho, ukaž se,“ vyzvala jsem ho a on velmi ochotně demonstroval i tento úkol. Roh na hlavě se mu rozzářil a pak jím ostře švihl napříč skálou. Podél rýhy se objevily nějaké praskliny. Fascinovaně jsem na to hleděla. „Wow, tenhle útok je rozhodně silnější, než si pamatuju,“ poznamenala jsem. „Děkuji,“ pousmál se na mě. „No nevadí, i tak to musím projít,“ popohnala jsem ho a on bez zdržení poslechl a šlehl tentokrát na druhou stranu, aby na skálu vykreslil X. „Víš co, možná bychom se měli posunout někam k širší skále, nechtěla bych, aby to na nás spadlo,“ zamračila jsem se. Ne, že by skála vypadala tak vratce, ale pro klid mé duše… „Máš pravdu, to bude lepší,“ shodli jsme se a přesunuli kousek od místa, kde jsme přišli a kde byl celý pás, kde skála vystupovala nad okraj plošiny. Tady to skoro vypadalo jako aréna. „Tak do toho! Aerthione, použij Night Slash!“
A s jakou chutí se do toho pustil! Po několika útocích byla skála posetá hlubokými rýhami a absolovi od úst stoupaly obláčky páry. „Odpočiň si a pak to ještě trochu projdeme. Vedeš si skvěle,“ usmála jsem se na něj a pohladila ho po hlavě, zatímco jsem mu nabídla vodu. Vřele ji přijal a spokojeně se zhluboka napil. Dala jsem mu pár minut na vydýchání a zatím posbírala pár ulomených kusů skály. Zvědavě mě sledoval, tak jsem mu vysvětlila svůj záměr: „Budu je házet proti tobě a ty se je pokusíš trefit.“ Vydal zamyšlené ‚hmm‘ a pak přikývl. „To by mohl být dobrý trénink.“
Nejen to, dokonce měl i překvapivé výsledky. Jistě, nepovedlo se mu trefit vždy, ale ve většině případů to zvládl brilantně, což jsem mu nezapomněla říct. Plně se koncentroval, a i když jsem ho občas svým hodem nutila vyskočit, aby destičku mohl rozseknout, zvládal to. Zvedla jsem tedy laťku a házela dvě rychle po sobě. Ze začátku mu dělalo problém provést, co jsem po něm chtěla a přeťal obě najednou, ale potom zrychlil tempo a dokázal je rozpůlit po sobě. „Skvěle! Ještě pár a dáme si zase pauzu!“ slíbila jsem mu a ještě mu pár desek hodila. Ty už zvládl jako po másle a kolem něj leželo malé minové pole úlomků desek. Opatrně mezi nimi prokličkoval a lehl si ke mně, kde už jsem seděla opřená o skálu.
Opět jsem mu dala napít vody, kterou vděčně přijal a zůstal vedle mě ležet. Využila jsem příležitosti a hladila ho po hebké bílé srsti. Měla jsem co dělat, abych se nehihňala radostí. Byl tak heboučký a huňatý! „Jde ti to výborně! Obzvláště na to, jak dlouho jsme netrénovali,“ pochválila jsem ho místo toho s úsměvem a podrbala za rohem. „Děkuji, sám jsem trochu překvapený,“ přiznal se. Dále jsem už nemluvila. Bylo mi dobře, když jsem s ním jen tak seděla. Navíc hora sama a její atmosféra působila tak, že zbytečné řeči by byly na obtíž.

118 Oumi Oumi | 2. června 2019 v 21:05 | Reagovat

2/2
Odpočinuli jsme si trochu a znova se zvedli, ať už trénink dokončíme. Zbývalo ho jen doučit Psycho Cut, jen jsem doufala, že na to není moc unavený. Zřejmě si všiml mého ustaraného pohledu, protože se na mě usmál a řekl: „Zvládnu to. Možná jsem strávil zavřený delší dobu, než bych chtěl, ale má kondice se nezměnila.“ Po jeho ujištění už jsem byla trochu klidnější, takže jsme šli na věc. Teda ještě předtím jsme si našli čisté skalní plátno ke zmasakrování. Ale pak už opravdu byl čas k akci!
„Dobře, takže si vzpomeň, co jsme si říkali minule – jde tady o sílu tvého ducha. Soustřeď se na svou vnitřní sílu – nebo klidně hněv, to je asi jedno – a koncentruj ty pocity do útoku,“ naváděla jsem ho, i když se to dělalo teda špatně, když jsem sama nevěděla, jak tyhle věci fungují. No zkoušela jsem to nějak. A snad mi to šlo, nebo si to spíše pamatoval ještě z minulého tréninku, protože jeho roh se rozzářil sytou, tmavou růžovou a když jím sekl oproti skále, objevil se v ní podobný škrábanec jako při použití Night Slash. „Dobře! No něco si pamatuješ, ale určitě to chce ještě hooodně práce,“ zasmála jsem se šťastně. „Ano, ale to nevadí, ještě máme čas,“ odkývl mi. „Přesně tak, jen se soustřeď na to, co děláš. Koncentruj svou, uh, psychickou sílu a pak ji tím útokem vypusť, určitě to zvládneš,“ podpořila jsem ho. „Tak do toho, soustřeď se a použij Psycho Cut!“
Skála se brzy mohla chlubit mnoha zářezy, které v ní můj absol nechal. S každým dalším pokusem mu útok dělal problém, i když občas selhal úplně. To jsme si sedli a znovu prošli náš zvolený postup. Bylo to skoro jako kroužek řízené meditace, ale tak aspoň, že to fungovalo. S trochou extra úsilí to pak šlo dobře. Aer sekal do skály, co to šlo. Vedl si vskutku výborně. Dával do každého úderu sílu, až jsem přemýšlela, jestli a nad čím přemýšlí. Ať to bylo cokoli, fungovalo to a vypadalo to, že si útok osvojil lépe než předtím. „Ještě pár a už to necháme, tak pojď!“ poručila jsem a on stejně ochotně jako při začátku tréninku vyrazil proti skále a dal do toho vše. Byla jsem na něj hrozně hrdá.
Nakonec jsem ho odvolala a dala mu opět napít. Vypadal unaveně, hrozně unaveně… nebo to jen bylo tím nezvykem ho vidět po tréninku. „Výborná práce! Na to, jak dlouho jsi netrénoval, to vůbec nebylo poznat!“ poplácala jsem ho hrdě po rameni. Trochu si odfrkl, ale pak se pousmál. „Upřímně jsem i já sám měl pochyby, ale jsem rád, že to šlo tak dobře.“ Ještě jednou jsem ho pohladila a zavelela k sestupu z hory. „Leda by ses tady chtěl ještě trochu toulat?“ nabídla jsem mu, vzpomínaje na naši dohodu. On však zavrtěl hlavou. „Ne, doprovodím tě dolů. Půjdu zatím po vlastních, ale až budeme v údolí, asi bych už pro dnešek uvítal odpočinek,“ pousmál se opět. „Jistě, není problém,“ usmála jsem se na něj na oplátku a začali jsme sestup z hory. Měsíc nám svítil nad hlavami a dával na nás pozor.

119 [A] Enwy [A] Enwy | 3. června 2019 v 15:50 | Reagovat

[116]: Cover fossil, Helix fossil, Ultra ball

120 Hotaru Hotaru | 5. června 2019 v 15:56 | Reagovat

3x hledám

121 Janet Janet | 5. června 2019 v 17:08 | Reagovat

hledám, hledám a zase hledám

122 [A] Enwy [A] Enwy | 5. června 2019 v 20:36 | Reagovat

[120]: Dubious Disk, Dome fossil, Root fossil

[121]: Jaw fossil, Ultra ball, Rare Candy

123 [A] Enwy [A] Enwy | 5. června 2019 v 20:43 | Reagovat

[117]:[118]: Absol si procvičil své útoky. Byl rád, že se mohl zase jednou za dlouhý čas kochat noční krajinou po boku své trenérky.
Absol - 3 levely, 8% sehranosti

124 Janet Janet | 5. června 2019 v 22:32 | Reagovat

Janet
Poochyena

učení se nárazového útoku (tackle)

„Poochyene, pojď ven.“ Povolám ven Poochyena. Poochyena se rozhlédne, zjistí, že jsme v horách a už je tma. Poochyena se rozhlédne kolem. Je to tu nádherné. Já však začnu s tréninkem: „Takže, Tepig se nárazový útok naučila minule, ty zatím ne, takže se ho doučíme dneska.“ Řeknu a Poochyena se připraví s poznámkou, že to, co zvládla Tepig, on dokáže také. Na trénink nám bude svítit měsíc, který není v úplňku, ale půlměsíc to také není. Něco mezi tím. „Takže se doučíme ten nárazový útok. Začneme tím, že si zopakujeme rychlost. Tepig ji měla minule přeci jen vyšší a možná, že to bylo i to, co jí pomohlo.“ Řeknu a Poochyena se připraví. „Takže, poběžíš odtud…“ Řeknu a položím na skálu klacek, který určuje start a poté dojdu na místo, kde je cíl a tam položím druhý klacek. „… až sem.“ Dokončím větu, co jsem začala na startu. Je to delší dráha, než byla na mýtině, ale myslím, že Poochyena by to mohl zvládnout. „Takže, na start.“ Poochyena dojde na start a připraví se. „Tři, dva, jedna… Teď!“ Zavolám a Poochyena se rozeběhne. Není ale divu, že se útok nenaučil. Rychlost nabral stejně rychle, jako ji zase ztratil. Asi to budeme mít trochu o rychlosti. „Poochyene, musíš zrychlit a rychlost si i udržet.“ Poochyena přikývne a rozeběhne se znovu, tentokrát z cíle na start a ani m to nemusím říkat. Ale rychlost stále není dostatečná. „Poochyene, musíš rychleji.“ Řeknu a Poochyena se rozeběhne a běží znovu a znovu. Po asi pěti minutách běhu se Poochyena trochu zlepší. Tedy trochu viditelně. Běhá rychleji. A nebo pomaleji počítám, jak dlouho běží. Když ale se zlepšuje dál a dál, dojde mi, že Poochyena se opravdu zlepšuje. „Výborně Poochyene. A teď zkus na konci dráhy narazit do prázdna.“ Poochyena to zkusí, ale běží teď pomaleji. Zato na konci výborně narazí do prázdna a dokonce i dopadne na všechny čtyři. „Náraz dobrý, ale musíš rychleji.“ Řeknu, Poochyena přikývne a zkusí se rozeběhnout rychleji. To se mu povede a následný náraz je o dost lepší, ale nedopadne na všechny čtyři tlapy, ale tvrdě se rozplácne na skále. „Dobrý?“ Zeptám se ho a Poochyena přikývne. „Ale náraz i rychlost byli dobrý. Zkus to znovu. Jenom správně dopadnout.“ Řeknu a Poochyena to zkusí, ale opět nedopadne na všechny čtyři. A když to zkusí potom, dopadne sice správně, ale má malou rychlost. Takto to jde asi deset minut. Potom se mu to ale podaří. „Výborně.“ Vyhrknu. „To bylo ono.“ Ale Poochyenovi to stále dělá problémy, protože to ne a ne zopakovat. „Poochyene, víc se soustřeď.“ Jenže Poochyena se soustředí buď na dopad a potom má malou rychlost, nebo se soustředí na rychlost a potom má špatný dopad. „Znovu Poochyene.“ Řeknu a tentokrát se mu to podaří. „Výborně. Pokračuj.“ Poochyena ještě asi pět minut trénuje s různými výsledky, ale postupně se zlepšuje, až se mu to začne dařit. „Výborně.“ Řeknu, když se mu podaří už čtvrtý  po sobě. „Ještě jednou to potvrď.“ A Poochyena i tento útok zvládne výborně. „Skvěle.“ Pochválím ho. Kdyby mu to přestalo jít, vrátíme se k tomu v průběhu tréninku. „Takže rychlost a náraz do prázdna už umíš. Teď ještě náraz na cíl. Ale ten si dáme po přestávce.“ Řeknu a dáme si přestávku.
O přestávce si sednu na skálu, ne úplně na kraj, ale ani ne moc daleko od něj, a Poochyena si lehne kousek ode mne, oba sledujeme noční oblohu. Je jasno a na obloze je vidět velká spousta hvězd. Podaří se mi najít souhvězdí Velkého Ursaringa a potom i souhvězdí Taurose. A souhvězdí Swanny. Poochyena také kouká na oblohu, ale jeho nejspíše zaujal víc měsíc, byť není v úplňku, ale jen skoroúplňku. „Poochyene, znáš nějaká souhvězdí?“ Poochyena zavrtí hlavou a já mu tedy ukáži ta tři souhvězdí, která jsem našla. „To je hezké.“ Já přikývnu a ještě chvíli sledujeme noční oblohu. „Tak co, zvládnul by jsi pokračovat s tréninkem?“ Zeptám se ho. Poochyena přikývne a oba se zvedneme a připravíme se.
„Takže, budeš útočit na kameny, co tady jsou.“ Využiji terénu hor a Poochyena bude mít za cíl některý z těch kamenů, které zde jsou. „Takže, použij nárazový útok na támhleten kámen.“ Poochyena použije nárazový útok, ale mine. Díky vyšší rychlosti nedokázal zaměřit na kámen tak dobře, jako posledně na tréninku s Tepig. „Poochyene znovu.“ Poochyena to zkusí znovu a dopadne to velmi podobně. A takhle to skončí ještě třikrát. Poté se už ale trefí. A potom se asi dvě minuty trefuje střídavě. „Poochyene, znovu.“ Poochyena zaútočí. Sílu má dobrou, ale rychlost se mu malinko zhoršila. „Znovu Poochyene.“ Poochena přikývne a zkusí to znovu. Tentokrát má rychlost dobrou, ale když narazí do kamene, nedokáže ho rozlomit. Pouze se na něm objeví prasklinka. „Dobrý Poochyene, jen trochu silněji, abys ten kámen rozbil.“ Řeknu a Poochyena to zkusí znovu. Když narazí do kamene, puklina se o něco zvětší. Na minulém tréninku už zvládal i toto, ale s vyšší rychlostí je to něco jiného. „Poochyene, nárazový útok.“ Poochyena použije znovu nárazový útok a kámen rozbije. „Výborně. A teď támhleten.“ Na ten Poochyenovi stačí pouze dva pokusy a potom další dva kameny zvládne taktéž na dva pokusy rozlomit. Po dalších asi pěti minutách začne Poochyena zvládat i na poprvé kámen rozbít a po dalších asi dvou minutách mu to jde výborně. „Poochyene, znovu nárazový útok.“ Řeknu a Poochyena použije nárazový útok a rozbije kámen… A zmizí někde… Dole? Nemám tušení, ale vyděsí mne to a rozeběhnu se tam. Když doběhnu na místo, kde stál kámen, všimnu si, že terén se svažuje níž a kámen je úplně rozdrcený. „Poochyene?“ Zavolám. „Baf.“ Ozve se. Já leknutím nadskočím a otočím se a až teď, když vím, že tady někdo je rozeznávám ve tmě tmavého Poochyena. „Lekla?“ „Ne.“ Zalžu a oba se vrátíme k tréninku. „Takže, teď si dáme trénink na pohyblivý cíl. Řeknu mu a vezmu úlomek z kamene a vyhodím ho do vzduchu. Poochyena se připraví a zaútočí nárazovým útokem, ale mine. Totéž zopakuje ještě třikrát, ale potom mu to začne docela jít. Zřejmě právě přišel, jak na to. „Skvěle. Pokračuj.“ Řeknu a po dvou minutách to Poochyena zvládá téměř bezchybně. Když se mu podaří pět zásahů za sebou, ukončím trénink: „Dobrý Poochyene, stačí.“ Řeknu a oba se vydáme z hory Mt. Ember.

125 [A] Enwy [A] Enwy | 6. června 2019 v 17:13 | Reagovat

[124]: Poochyena se útok naučil.
Poochyena - 2 levely, 4% sehranosti

126 Kiane Kiane | 7. června 2019 v 23:41 | Reagovat

Les Táborníků -> Mt. Ember

Vyvolala jsem po příchodu k bájné hoře svého mazlíčka Stuffula. Malý blázínek byl za pozornost a možnost zase vylézt rád. "Ahojky! Chceš se jít proběhnout? Tak dobře. A pokud něco najdeš, přines mi to, prosím."

Aneb Kia čerpá všechna hledání. Tedy... stufful hledá. Nebo spíše oba.

127 [A] Enwy [A] Enwy | 8. června 2019 v 19:22 | Reagovat

[126]: Stufful rozdrtil jednu fosílii, takže tě radši přivolal k dalším předmětům, které našel.

Sachet, Helix fossil, Claw fossil

128 Kiane Kiane | 13. června 2019 v 9:32 | Reagovat

Když už jsem se svým stávajícím týmem po ruce na Mt. Ember, po vyhledání několika předmětů se dál procházím, hledajíc i živé úlovky.

129 Kiane Kiane | 13. června 2019 v 9:33 | Reagovat

takže...
1) Kiane
2) nízká n. v.

130 [A] Enwy [A] Enwy | 13. června 2019 v 20:03 | Reagovat

[128]:[129]: Našla jsi Ponytu, která se procházela po zasněžené krajině.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Obrázky pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Sprites - Serebii
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz

Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

"Až všechny kousky skládanky zapadnou do jednoho..."