Enwy's Arceus

5. května 2017 v 19:02 | Enwy
Emperor Arceus - Ars
Typ:
Získání: Patron
Arceus kdysi zaplňoval nezměrnou kosmickou prázdnotu obdivuhodnými nebeskými tělesy, které sám stvořil. Nyní je však legendárním patronem dívky, která si ho získala a která se rozhodla plnit jeho cíl za něj, aby mohl kosmický superobr odpočívat na jak dlouho to jen půjde.
Toto stvoření, kterému dnes říkáme Arceus, bylo starobylé už v době, kdy se první trosky mrtvých hvězd shlukly, aby se z nich později staly planety. Byl zrozen z prvního výdechu samotného stvoření a jeho posláním se stalo bloudit rozlehlou prázdnotou a zaplňovat ji divy z mihotajícího se světla. Přivádět k životu nekonečnou vesmírnou šíři ho naplňovalo radostí a pýchou.
Arceus je cizokrajným tvorem a jako takový se pokémon jen zřídkakdy setkal se stvořením sobě rovným. Jak se začaly ve vesmíru objevovat nové formy života, mnohé z primitivních národů hleděly na jeho nebeské dílo s údivem. Ten pohled jim bral dech. Legendě taková pozornost lichotila, a proto se po čase začal zajímat o civilizace v rozpuku, které svou filozofii vystavěly na pátrání po původu jeho hvězd.
I přesto, že měl neskonale mnoho obdivovatelů, nikdy si nenašel žádného skutečného přítele. Majestátní pokémon hleděl, jak lidé umírají a znovu se rodí, někteří se vzdávají svých cílů a nadějí, jiní bojují pro něco, co není možné získat. Tehdy se objevila dívka, která se na něj podívala zpříma a zeptala se: "Tvoříš svět už od prvních momentů, nejsi unavený?"
"Jsem, mládě. Jsem unavený," odpověděl jí pokémon.
"Převezmu tvé poslání za tebe. Vytvořím svět, ve kterém se lidem naplní jejich naděje, zažijí dobrodružství, zamilují se, utkají nitě přátelství, kde dosáhnout svých cílů, kde budou žít... můžeš si odpočinout," promluvila.
Arceus zavřel oči k odpočinku a souhlasil. "Dobrá. Vytvoř onen svět. Pokračuj v tom, co jsem již stvořil. Dokonči to, co jsem začal," žádal od ní.
Dívka se zasmála. "Dokonči? Kdepak, ani náhodou! Pokud selžu, vrátím ti tu úlohu pěkně zpět..."
"... tehdy tento svět padne, v ohni či v ledu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Enwy Enwy | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 16:24 | Reagovat

Slyšte příběh z dávných dob, tak dávných, že jen Enwy si to pamatuje, jako kdyby to bylo před měsíci... asi protože to bylo před měsíci.
"Néé, já zabloudila!" zvolala jsem vyděšeně a otáčela se za každým zvukem, ať už to bylo křupnutí suchého listu nebo větvičky. Naneštěstí jsem si až příliš živě pamatovala, že můj batoh leží osamoceně na lavičce u parku a je tam tak sám. Byla mi zima na nohy – a v ten moment jsem začala litovat, že neznám pojem 'normální kalhoty'. "Uhm, vždyť to nevadí. Je to něco jako bojovka... naživo... uprostřed lesa," zašeptala jsem a nasucho polkla. Sevřel mě úzkostlivý pocit, když jsem za sebou uslyšela podivné hučení. Už se začalo stmívat a navíc zlatá, bodavá záře, byla uprostřed lesa až příliš nápadná. Zakryla jsem si oči. Ah, určitě spadl meteorit a všichni tu umřeme... Nebo v lepším případě hrozí invaze mimozemšťanů. "Yo, Enwy!" ozval se příliš známý hlas. Měla jsem pocit, že si pamatuju svůj minulý život, protože tenhle hlas jsem rozhodně v tomhle neslyšela. Vyděšeně jsem se posadila na zadek a málem mi spadla čelist do klína. "Ar-Ar," koktala jsem a s vytřeštěným pohledem sledovala třímetrového obra před sebou. Arceuse jsem si představovala jinak. Mohl to být nějaký párty bůžek s pantoflemi, hawaii košilí a opálený jako tatík na pláži. "Myslím, že správný výraz bude 'Ars'," vyslovil alfa pokémon. Přesně v tu chvilku jsem otočila oči v sloup a padla do bezvědomí.
Měla jsem krásný sen, po dlouhé době zase jeden, ze kterého jsem si přála se nikdy nevzbudit. Něco mě však prudce zaráželo a tak jsem otevřela rázem víčka. Ležela jsem na tom nejpohodlnějším koberci všech dob. Až když jsem si uvědomila, že je to hlava Arceusova, vyskočila jsem, čímž jsem mu zcela jistě dupla na hlavu. "Au? Tomu se říká urážení bohů!" stěžoval si Arceus a zatřásl hlavou, čímž mě shodil na zem. Před pádem mě zastavila jen jeho božská moc, telekineze psychic, která mě včas obalila do zlatého neviditelného obalu a položila až něžně na zem. "Proč-? Co-? Ar-" Ukazovala jsem na všechny strany, třeštila oči a nebyla schopná normálně dýchat. O to víc jsem vyjekla, když vedle mě ležel můj batoh. "Je to Ars. Vzpomínáš-"
"M-můj batoh! M-můj-" Arceus si povzdechl. "Tvůj batoh je v pořádku. Mohla by ses uklidnit? Jsem to jenom já, jenom alfa pokémon, jen stvořitel všeho, co teď vidíš. Kek, nad tou ironií se nedá nesmát," prohlásil egoisticky Arceus a sám si uchechtl nad vlastním vtipem. "Počkej, tys všechno stvořil?" ujišťovala jsem se. Zářící pokémon přede mnou přikývl. "Dá se to tak říct. Stvořil jsem-"
"I jahodové dortíky?!" vystřelila jsem dřív, než stihl doříct. Alfa si opět těžce povzdechl. "Dvakrát jsi skočila do řeči bohovi. Budeme tě muset potrestat~!" Byly to loli instinkty, které říkaly, abych se okamžitě stáhla. „Počkej, proč mám rozeplý knoflík šatu?“ podivila jsem se. Arceus nečinně zamrkal. „No... musel jsem se ujistit, že dýcháš, takže-“
„Néééé! Moje nevinnost. Ty bestieee!“ Vzala jsem do ruky první předmět, který jsem měla po ruce, shodou okolnosti do byla krabička granulí a otevřela ji. „Počkej, teď jsi mi skočila do řeči-“ „Tu máš!“ křikla jsem a hodila po něm granuli. Arceusovi docházela trpělivost. „Měla bys vyslechnout Císař-“ „Hiya! Další trefa!“ Hodila jsem po něm další granuli. A pak další. A další. Další. Pew! Pew! Pew! „Tak dost!“ zahřměl jeho nelidský hlas. Nad hlavou se začal tvořit meteorit. Jak se tvořil, zalovila jsem v batohu a vytáhla pokédex. Namířila jsem na padající předmět. „Ooo! To je Draco Meteor!“ a pak už jsem whaam! Arceus zhluboka oddychoval. „Sakra, rozmašíroval jsem Stvořitele...“ zabrblal. Vykopala jsem se z hromady suti a uhasila hořící pramínek vlasů. „To bylo super! Dáme si to ještě jednou?!“ křikla jsem natěšeně a nastavila ruku na plácnutí. Arceus se zlomyslně zašklebil a plácl mi takovou, že mě zase zarazil zpátky do hromady kamenů.
„Umm, pane strýčku Arceusi...“ Arceus se podivil. „Strýčku?! To jsem tak starej?“ - „V knihách píšou, že jsi tak starej jako svět. Fíha, ty jsi ale starouš,“ zasmála jsem se. Arceus se zarazil a na tváři se mu mihl otrávený výraz. „Takže, strýčku Arceusi-“ - „Arsi. Jest to Ars,“ opravil mě zase. Povzdechla jsem si. „Pff, kdo říká v téhle době 'jest'. Je to extrémně zastaralý. Jen to potvrzuje to, že jsi starouš,“ zahihňala jsem se. Arceus na mě zpříma pohlédl a uvažoval, zda mě zase nezarazit do země. „Co jsi chtěla, Enwyo?“ - „Enwyo? Hustý, mám vyšší hodnost! Jsem povýšená na Enwy-o!“ výskla jsem a oběhla kolem něj kruh. Stálo mě to mimo jiné skoro všechnu energii. „Vzhledem k tomu, že jsem nesmrtelný, můžu se zlobit nekonečně dlouho,“ zvolal Arceus a zdůrazil slova, každý po druhém, aby mě poukázal na to, žese zlobí. „Whoa! Křesťané mají boha, který tenhle tríček umí přesně naopak. Tomu říkám bůh!“ zasmála jsem se. „Strýčku Arsi,“ tentokrát Arceus nevěděl, zda se tvářit šťastně či zoufale, „Můžu mít pár otázek?“
„Ano, ptej se, smrtelníku,“ pokýval hlavou. Řádně jsem se usadila a spustila. „Existuje nějaký bůh zácpy?“ - „Ne, ale můžeš zkusit Deoxyse. Ten zvládá leccos a průjem se také týká rychlosti.“
„A pane, myslíš, že si Keldeo češe nohy?“ - „Tahle konverzace míří hodně špatným směrem...“

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ZDROJE:
Obrázky, týkající se pokémonů - Serebii / Bulbapedia / Pokecheck
Ikonky - Serebii
Obrázky herních míst - Dragonith (dA), UkeSora
Některé články převzaty z minulého světa - pokemon-rpg-game.blog.cz;
autorská práva vyhrazena
Design blogu je v autorství (c) Enwy slouží pouze k použití leagueofpokemon.blog.cz

Pokémon patří společnosti Nintendo, Creatures a GameFreak

".... a všechny kousky skládanky pak zapadnou do jednoho..."